Univerzita Pardubice znovu otevřela svou galerii přímo v kampusu. Pod názvem GU: a s novým kurátorem je moderní prostor připravený vystavovat kvalitní umělce z České republiky i ze zahraničí.
Přijďte na druhou výstavu v tomto roce. Vstup zdarma.
Galerii podporuje Statutární město Pardubice.
O autorovi
Dílo Pavla Hayeka je nejčastěji spojováno s tzv. konkrétním uměním. Tento termín poprvé formuloval nizozemský umělec Theo van Doesburg v Manifestu konkrétního umění jako označení pro umělecké hnutí se silným důrazem na geometrickou abstrakci. Podle jeho názoru měl pojem „abstraktní“ aplikovaný na umění negativní konotace; místo toho upřednostňoval pozitivnější výraz „konkrétní“.a poté jej použil v roce 1930 k definování rozdílu mezi jeho vizí umění a vizí ostatních abstraktních umělců té doby. Po formálním rozchodu skupiny De Stijl po vydání posledního čísla svého časopisu v roce 1928 začal van Doesburg uvažovat o vytvoření nového kolektivu zaměřeného na podobný přístup k abstrakci, která úzce souvisela s estetikou neoplasticismu. Rozdělil kandidáty mezi umělce, jejichž práce stále nebyla zcela abstraktní, a ty, jejichž díla nevycházela z referencí k vnějšímu světu, protože: „nic není konkrétnější, reálnější než čára, barva, povrch“.
Principy konkrétního umění obsahovaly následující zásady v rámci absolutního purismu: Umění musí být univerzální, a proto musí být umělecké dílo před provedením zcela koncipováno a formováno myslí. Dílo nemá žádné formální reference z přírody, je zbaveno smyslnosti nebo sentimentality. Chceme vyloučit lyriku, drama, symboliku. Obraz musí být zcela vytvořen z čistě plastických prvků, zejména povrchů a barev. Obrazový prvek nemá žádný význam nad rámec „samotného“; v důsledku toho dílo nemá žádný jiný význam, než že prezentuje pouze samo sebe a nikoli nějakou vnější ideu. Konstrukce obrazu, stejně jako jeho prvků, musí být jednoduchá a vizuálně přehledná. Technika malby musí být mechanická, tj. přesná, antiimpresionistická. Snaha o absolutní jasnost je povinná.
Po smrti van Doesburga rozvíjel tuto tendenci švýcarský architekt, sochař a designér,Max Bill, který „…dychtil po vytváření děl založených na matematických a geometrických základech - hmotných projevech intelektuálních procesů, které odolávaly symbolice.“ Jeho definice rozdílu mezi konkrétním a abstraktním uměním zní následovně: „Rozdíl mezi konkrétním a abstraktním uměním spočívá v tom, že v abstraktním umění jsou obsahy obrazů odvozeny od obrazu přírody, zatím co v konkrétním umění vznikají obsahy obrazů nezávisle na obrazech přírody. Jako příklad poslouží mezní případ v malířství: na bílém plátně se nachází červený bod. Ten mohl vzniknout dvěma způsoby: za prvé to mohl být východ slunce v mlze a je ho tedy nutno považovat za abstrakci, nebo za druhé může být červeným bodem, který vyjadřuje uměleckou realitu jedině svým vztahem k ploše; v tomto druhém případě se jedná o konkreci abstraktní myšlenky, tedy o konkrétní umění.“
Ve smyslu definic Maxe Billa nalézáme v díle Pavla Hayeka všechny zmíněné atributy. Jeho tvorba levituje v rozostřeném poli mezi abstrakcí a konkrétním uměním, novější a poslední série navíc vykazují prvky op-artu, a některé ranné cykly dokonce přes plošnou redukci a stylizaci motivů z přírody balancuií na hraně stále ještě reálně vnímatelného východiska (obrazy spletitých větvoví průhledů stromů) a jeho abstrakcí. Na ploše hustě vedle sebe rozprostřené listy, různé druhy zeleniny (cibule, česneky, feferonky, lusky, petržel, lilek, apod.), ovoce, koření, zrníčka luštěnin, jednotlivě individualizované a přesto anonymní ve skrumážích bez hierarchie, ve zdánlivě opakující se celoplošné ornamentální struktuře, jsou více či méně rozpoznatelné. Výchozí motivy se ztrácí zvláště když jsou malovány negativně, bílé s mezerami mezi nimi vyplněné černou barvou. Zde je abstrakce dovedena jednoduchým manévrem k maximálnímu efektu, kdy jsme znejistěni, co vlastně vidíme.
Stejně jako americký malíř Christopher Wool¨, který v 80tých letech minulého století uplatnil jako ready-made techniky mechanického opakování s použitím válečků ve svých celoplošných černobílých kompozicích těch nejobyčejnějších a nespektakulárních vzorků, používá Hayek rastry válečků k téměř op-artové vizuální hře, kdy se ze statického obrazu stává jemné pohybové vlnění. Op-art je jedním ze směrů geometrické abstrakce, který maximálně využívá rozumu, přesnosti a logiky, zpracovává poznatky z geometrie a fyziognomie, a je spojen s psychologickými výzkumy. Divák je konfrontován s geometrickými vizuálními podněty, čehož je dosaženo optickou nestabilitou a mobilitou obrazových prvků. Obraz je jakoby v pohybu, pohybové jevy se realizují vjemovými efekty a vzniká kmitavý účinek, vyvolávající dojem vibrace a vzdouvání obrazové plochy. Tento efekt je nejradikálněji přítomen v Hayekově sérii textilií a nejnověji v cyklu struktur. Struktury navíc nejvíce rezonují s přístupem konkretistů, obrazy jsou složeny z nejelementárnějších, opakujících se drobných prvků, jako je bod, čtvereček, trojúhelníček, kroužek. Drobným posunutím rastrů z těchto elementů vůči sobě vzniká moaré, které téměř psychedelicky dráždí naše oko. Přes formálně záměrně odosobněný, mechanický, až indiferentní přístup k malbě bez náznaků osobního rukopisu evokují Hayekovy obrazy koncept celoplošné malby abstraktních expresionistů, a tematicky přitom sdílí jakási rezidua pop-artového zalíbení v banálních, podružných lo-fi motivech a předmětech masové denní potřeby, i pop-artovou ekonomii způsobů grafického výtvarného přednesu.
prof. akad. mal. Tomáš Lahoda
Pavel Hayek
- narozen 10.3.1959 v BRNĚ
- 1973 – 1982 navštěvoval LŠU J. Kvapila v Brně, prof. Petr Skácel
- od roku 1990 do roku 2001 členem TTKlubu
- od roku 1998 je členem Klubu konkretistů
Samostatné výstavy (výběr):
-
1983
Galerie mladých, Brno -
1992
Galeria XC, Nové Zámky, SK -
1993
Galerie Jaroslava Krále, Dům umění města Brna -
1994
České‚ kulturní centrum, Vídeň, AT -
1995
Galerie Aspekt, Brno (s L. Jarošem a M. Zálešákem) -
1996
Galerie umenia, Nové Zámky,SK
Výstavní síň Emila Filly, Ústí nad Labe
Dům umění, Opava
Galerie Caesar, Olomouc -
1998
Galerie Aspekt, Brno (s Janem Kubíčkem) -
1999
Výstavní síň, Sokolská 26, Ostrava -
2000
“Franta Hayek” , Dům umění, České Budějovice (s Romanem Frantou)
“Černobílé obrazy”, Galerie Druhá modrá, Lieberzeitova 14, Brno -
2001
“Černobíle” ,Galerie Václava Špály, Praha
Galerie Goller, Selb, DE -
2004
Galerie Ars, Brno, /s L. Jezberou/
“Doteky přírody”, Malá galerie Liberec -
2005
Galerie Navrátil, Praha -
2005-6
Galerie Hoffmann, Ossenheim, DE -
2006
Galerie ad astra, Kuřim
Galerie umenia, Nové Zámky, SK -
2008
3x Brno, Galerie města Plzně, (s P. Veselým a T. Medkem).
Bestiář a herbář Pavla Hayeka, Galerie ad astra, Kuřim -
2009
Obrazy, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk -
2010
Galerie na mostě, Wannieck Gallery, Brno -
2011
Černou,bílou,šedou, Galerie Petr Novotný, Praha -
2012
Otto Zitko – Pavel Hayek, Dům umění města Brna, ČR -
2013
Krajinomalebně, galerie ad astra, Kuřim, ČR
regel <…> provokation, s Janem Kubíčkem, galerie Hoffmann, Friedberg, DE
Mechanické partitury, Moravské zemské muzeum – Památník Leoše Janáčka, Brno -
2015
Pavel Hayek+ Esther Stocker, Galerie Závodný, Mikulov, ČR -
2016
Pavel Hayek, Galerie Kvalitář, Praha, ČR -
2017
Pavel Hayek – Lisztovské transkripce, Památník Leoše Janáčka, Brno -
2018
Pavel Hayek Od cibulky k vesmíru, Galerie AMB, Hradec Králové
Pavel Hayek 2017/18, Galerie Artikle, Brno -
2019
Pavel Hayek – mini retrospektiva, Galerie města Blanska
Pavel Hayek, Fotogramy, intervence do stálé expozice, Pražákův palác, Moravská galerie, Brno
Pavel Hayek, Galerie 1 patro, Praha -
2020
Pavel Hayek a Mechtild Frisch, Galerie Hoffmann, Ausstellungshalle-Ossenheim, De -
2021
Strom, Obraz, Architektura, Vila Löw Beer, Brno -
2022
Broft Gallery, s Martinem Willingem, Leerdam, NL
Hayek, Galerie univerzity Pardubice, Pardubice
