Univerzita Pardubice vás zve do své galerie přímo v kampusu. Pod názvem GU: je moderní prostor připravený vystavovat kvalitní umělce z České republiky i ze zahraničí.
Vstup zdarma.
Vernisáž: 7. 10. 2026 v 17:30
Galerii Univerzity Pardubice podporuje Statutární město Pardubice.
Tomáš Predka je absolventem ateliéru Vladimíra Kokolii na Akademii výtvarných umění v Praze. Své vzdělání rozšířil o semestr v ateliéru Jiřího Černického na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové a studijní pobyt na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Zde navštěvoval ateliér Expanded Painting vedený německým malířem Danielem Richterem. Rok 2017 mu přinesl dvě ocenění - Cenu kritiky za mladou malbu a cenu Českých center. Ve stejném roce absolvoval také studijní stáž v Madridu.
O Výstavě
Abstraktní malba se v poslední době dostává do popředí zájmu uměleckého světa a prožívá nástup nových forem. Oproti spíše reduktivní formě se nyní stává expanzivní, do svého vizuálního slovníku zahrnuje populární kulturu i obrazový repertoár současných digitálních technologií. Abstraktní umění se otevřelo a reflektuje nejen svou vlastní historii, ale vstřebává i další umělecké inovace 20. století jako je koláž, ready-made, pop art a rozšíření umění do performance. Abstrakce se znovuzrodila jako scéna, na které se protichůdné koncepty mohou vzájemně doplňovat, oživovat a posilovat. Čistotu formy nahradil zdánlivě nesourodý a mnohavrstevný hybrid. Do takto definované kategorie abstrakce lze zahrnout i obrazy Tomáše Predky.
Jeho obrazy jsou komponované postupně ve 3 – 5 vrstvách. Spodní, celoplošná vrstva, často na barevné imprimituře, jednobarevném podkladě, tvoří základ pro další vrstvy. Autor zde roztírá a vytírá do mokré olejové barvy štětci nebo jinými prostředky jakousi féerii abstraktních gestických tahů. Do této vrstvy následně zasahuje vykrytím některých ohraničených míst, kde se uplatňuje zcela jiný malířský projev – stříkané, kolážovitě umístěné fragmenty, jakési potrhané zbytky. Tyto plochy stříkané air-brushem s pozvolnými přechody z barvy do barvy nebo ze světlé do tmavé evokují imaginární prostorový efekt. Není zde jasné, zda jsou tyto ambivalentní formy na povrchu malby nebo zda jde o odkryté cáry vespod pod vrstvou malby. Konečná vrstva je pak tvořena tenkými, většinou bílými liniemi, které tvoří různé obrazce. Jde často o geometrické tvary v podobě čtverců, obdélníků, kruhů, elips apod, které se mnohdy různě překrývají, protínají, nebo na sebe navazují do jemné sítě jakési uspořádané tkaniny, která krotí, uzemňuje a spoutává spodní myriádu nespoutané štětcové gestické malby. Minimalistická geometrická abstrakce těchto linií jako by reflektovala ozvěny referující na liniové minimalistické kresby Stanislava Kolíbala. Vypadají jako chladně natištěné digitální obrazce na expresívní malbě pod nimi. Striktní geometrické tvary se někdy kombinují s tenkými, nervními liniemi, připomínající opět práci v digitálním prostředí - ježdění myší po obrazovce iPadu. Výsledný efekt obrazů je podmíněn i divákovou pozicí vzhledem k obrazu: z určitého úhlu se zřetelněji projeví některé lesklé partie oproti matným. Ohraničené útržky malby jakoby vlepené přes spodní strukturu umocňují napětí mezi kontrolovaným malířským gestem a náhodou. Obrazy připomínají jakési vědecké mikroskopické skeny struktur, které nejsme schopni přiřadit k žádné konkrétní hmotě nebo materiálu. Malby Tomáše Predky odporují jakémukoli jednoznačnému čtení. Nereprezentují žádnou rozpoznatelnou vizuální realitu, důraz je kladen na čistě malířské a výtvarné komponenty malby. Jde o jakýsi amalgam analogových a digitálních forem. Napětí mezi řádem a náhodou, trváním a pomíjivostí, bytím a prázdnotou. volnosti v chaosu, eleganci v náhodě.
kurátor prof. Tomáš Lahoda
