Výzkumný tým Petra Voltra a Tomáše Michálka

VÝZKUMNÝ TÝM SE ZABÝVÁ


  • otázkami, které mají praktický význam pro spolehlivost, bezpečnost a hospodárnost provozu kolejových vozidel
  • hlavními oblastmi výzkumu jsou:

    • mechanika pohybu kolejových vozidel – energetická náročnost dopravy, jízdní odpory, jízdní doby v kolejové dopravě (včetně vlivu brzdných křivek ETCS), problematika tažného a narážecího ústrojí
    • interakce vozidla a koleje – adhezní vlastnosti, řízení tření v kontaktu kolo–kolejnice, poškozující účinky jízdy vozidla na kolej, opotřebení povrchů, bezpečnost proti vykolejení
    • dynamické chování kolejových vozidel – simulační i experimentální práce za účelem hodnocení kvality chodu vozidel, bezpečnosti jízdy, účinků jízdy vozidla na infrastrukturu a potenciálních přínosů nových technologií (aktivní prvky, semiaktivní tlumiče, …)
    • diagnostika vozidel a infrastruktury – zjišťování technického stavu na základě dynamických projevů při jízdě

VÝZKUMNÝ TÝM


Vedoucí výzkumného týmu:

doc. Ing. Petr Voltr, Ph.D.

Ing. Tomáš Michálek, Ph.D.

Členové výzkumného týmu:

prof. Ing. Bohumil Culek, CSc.

Ing. Aleš Hába, Ph.D.

Ing. Martin Kohout, Ph.D.

doc. Ing. Michael Lata, Ph.D.

Ing. Stanislava Liberová, Ph.D.

Ing. Jiří Šlapák

Ing. Jakub Vágner, Ph.D.

doc. Ing. Jaromír Zelenka, CSc.

VYBRANÉ PUBLIKACE


MICHÁLEK, T., POHL, J.: Provoz nákladních vlaků délky 740 m, díl II. In Vědeckotechnický sborník Správy železnic, 2022, 6. ISSN 2694-9172. URL: https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/147468862/Provoz+nákladních+vlaků+délky+740+m%2C+díl+II..pdf.


ŠLAPÁK, J., MICHÁLEK, T. Comparison of selected parameters for evaluation of rail surface damage intensity. In Acta Polytechnica CTU Proceedings, 2022, 35(10.5.2022), s. 42–48. ISSN 2336-5382. DOI: 10.14311/APP.2022.35.0042.


VOLLEBREGT, E., VOLTR, P. Improved accuracy for FASTSIM using one or three flexibility values. In Vehicle System Dynamics, 01 Mar 2022. ISSN 0042-3114. DOI: 10.1080/00423114.2022.2042331


MICHÁLEK, T., KOHOUT, M. On the problems of lateral force effects of railway vehicles in S-curves. In Vehicle System Dynamics, 2022, 60(8), s. 2739–2757. ISSN 0042-3114. DOI: 10.1080/00423114.2021.1917631


ZIREK, A., VOLTR, P., LATA, M. Validation of an anti-slip control method based on the angular acceleration of a wheel on a roller rig. In Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part F: Journal of Rail and Rapid Transit, 2020, 232(10). ISSN 0954-4097. DOI: 10.1177/0954409719881085.


ŠLAPÁK, J., MICHÁLEK, T., ŠPALEK, P., HORA, M.: Rozbor švýcarské metodiky pro hodnocení poškozujících účinků jízdy kolejového vozidla na kolej. In Vědeckotechnický sborník Správy železnic, 2020, 2. ISSN 2694-9172. URL: https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/94808101/Rozbor+švýcarské+metodiky+pro+hodnocení+poškozujících+účinků+jízdy+kolejového+vozidla+na+kolej.pdf.


BUCKLEY-JOHNSTONE, L., TRUMMER, G., VOLTR, P., SIX, K., LEWIS, R. Full-scale testing of low adhesion effects with small amounts of water in the wheel/rail interface. In Tribology International, 2019, 141(16.8.2019). ISSN 0301-679X. DOI: 10.1016/j.triboint.2019.105907


MICHÁLEK, T. Modification of train resistance formulae for container trains based on operational run-down tests. In Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part F: Journal of Rail and Rapid Transit, 2018, 232(6), s. 1588–1597. ISSN 0954-4097. DOI: 10.1177/0954409717738690


MICHÁLEK, T., HAUPT, L., ZELENKA, J., KOHOUT, M., LIBEROVÁ, S.: Lateral force effects of three-axle locomotive bogie on track. In Applied and Computational Mechanics, 2018, 12(1), s. 33–44. ISSN 1802-680X. DOI: 10.24132/acm.2018.436


TRUMMER, G., BUCKLEY-JOHNSTONE, L., VOLTR, P., MEIERHOFER, A., LEWIS, R., SIX, K. Wheel-rail creep force model for predicting water induced low adhesion phenomena. In Tribology International, 2017, 109, s. 409–415. ISSN 0301-679X. DOI: 10.1016/j.triboint.2016.12.056

VYBRANÉ PROJEKTY


2021–2023: CK02000218 Wayside diagnostika pojezdu kolejových vozidel, Technologická agentura České republiky, program Doprava 2020+


2020–2024: CK01000091 Výhybka 4.0, Technologická agentura České republiky, program Doprava 2020+


2018–2022: TN01000026 Národní centrum kompetence Josefa Božka pro pozemní dopravní prostředky, Technologická agentura České republiky, program Centra kompetence


2017–2018: I04 POB 15 The use of Dry-Ice Blasting to give Predictable and Optimised Braking Conditions; I04 POB 16 The use of Controlled Application of Water to the Wheel/Rail Interface to give Predictable and Optimised Braking Conditions; Rail Safety and Standards Board Ltd. (Velká Británie), program Predictable and Optimized Braking


2016–2019: 730489 Switch and Crossing Optimal Design and Evaluation, Evropská unie, program Horizon 2020


2015–2018: TH01010529 Pokročilé postupy stacionárních zkoušek kolejových vozidel, Technologická agentura České republiky, program Epsilon


2015–2017: TH01010455 Výzkum a vývoj třínápravového podvozku pro rozchod 1520 mm, Technologická agentura České republiky, program Epsilon


2012–2019: TE01020038 Centrum kompetence drážních vozidel, Technologická agentura České republiky, program Centra kompetence

VAZBA NA VÝUKU


Členové týmu vyučují v bakalářském a magisterském studijním programu Dopravní technika na Dopravní fakultě Jana Pernera. Poznatky z výzkumu jsou přenášeny do výuky zejména v předmětech zaměřených na teorii a zkušebnictví kolejových vozidel. Studenti se zapojují do aktivit výzkumného týmu jako pomocní vědečtí pracovníci nebo při řešení odborných projektů a závěrečných prací.

V současné době se připravuje magisterský studijní program Rail Vehicles, který bude vyučován v anglickém jazyce.

Ve vazbě na aktivity výzkumného týmu Kolejová vozidla jsou vypisována témata disertačních prací v doktorském studijním programu Dopravní prostředky a infrastruktura.

AKTIVITY


Experimentální výzkum adheze

Kontaktem kola a kolejnice se přenáší nejen svislé zatížení dané tíhou vozidla, ale vůbec téměř všechny síly, které určují pohyb vozidla – například síly tažné a brzdicí. Schopnost lokomotivy vyvíjet tažnou sílu je dána nejen výkonem jejích motorů, ale i mírou adheze, která umožní přenést sílu na obvod kola i bez jeho zjevného prokluzování. Předmětem výzkumu je závislost veličin charakterizujících adhezi na různých parametrech. Má to význam například pro tvorbu výpočetních modelů, rozvoj algoritmů skluzové regulace vozidel a opatření proti nízké adhezi v nepříznivých povětrnostních podmínkách. V souvislosti s tím se dnes užívá pojem „friction management“ neboli řízení tření v kontaktu kola a kolejnice.

Pro experimentální výzkum adheze využíváme zejména zkušební stav tramvajového kola, který je umístěn v laboratoři ve Výukovém a výzkumném centru v dopravě. Tento zkušební stav obsahuje kolo z tramvaje, které se odvaluje proti kladce zastupující kolejnici. V minulosti jsme realizovali mimo jiné následující výzkumy:

  • měření adhezních charakteristik v přítomnosti různých znečisťujících látek;
  • studium přechodových jevů tření – čištění povrchů vlivem prokluzu (viz publikace);
  • podmínky nízké adheze vlivem malého množství vody v kombinaci s oxidy železa – spolupráce na mezinárodním projektu, na základě těchto měření byl vytvořen model WILAC (viz publikace);
  • možnosti zvýšení adheze pomocí čištění vodou nebo suchým ledem – spolupráce na mezinárodních projektech, nyní se čištění suchým ledem nasazuje do provozu ve Velké Británii;
  • ověřování metod skluzové regulace pro hnací vozidla (viz např. publikace).

Aktuálně se zabýváme měřením adhezních charakteristik při použití tuhých maziv a modifikátorů tření, abychom rozšířili poznatky doposud získávané jen na dvoukotoučovém stroji v malém měřítku a s omezenými možnostmi nastavování podmínek zkoušky.

Dále se věnujeme vlivu spinu na silové poměry v kontaktu kola a kolejnice, které mají význam pro bezpečnost proti vykolejení. Předmětem našeho experimentálního výzkumu je prokázání vlivu spinu na Testovacím zařízení železničních kol a potvrzení teoretických výsledků.

 

Výzkum v oblasti jízdních odporů železničních vozidel

Při jízdě vlaku vznikají odporové síly, které v obecném případě působí proti pohybu vlaku a které je nutné překonávat tažnou silou hnacího vozidla, s čímž je spojená i spotřeba trakční energie. Fyzikální podstata těchto odporů je ovlivněna jak konstrukcí a technickým stavem vozidel (vozidlové odpory), tak i infrastrukturou (sklony, oblouky, tunely). Pro potřeby trakčních výpočtů (tj. výpočtů jízdních dob a spotřeby energie) se dnes využívají různé empirické vztahy, které více či méně odpovídají realitě. Rozdíly mezi teoretickými hodnotami odporů, stanovených pomocí těchto vzorců (původem z 80. a 90. let 20. století), a reálnými hodnotami odráží mj. technický pokrok, ke kterému v posledních dekádách na železnici došlo (přechod od litinových na kompozitní brzdové špalíky, používání vysoce kvalitních ložiskových jednotek, jízda po elektricky svařované bezstykové koleji s pružným upevněním a s vysokou kvalitou geometrické polohy, používání ucelených jednotek v osobní dopravě apod.).

Předmětem výzkumných aktivit v oblasti vozidlových odporů je proto zejména experimentální zpřesňování vzorců vozidlových odporů na základě zkoušek prováděných v podmínkách reálného železničního provozu. Vedle hodnocení výběhových zkoušek jde především o měření tažné síly lokomotivy při jízdě vlaku s využitím vlastní měřicí šroubovky opatřené tenzometrickým měřením síly v závěsnicích. Aktuálně je tak s využitím těchto metod řešen úkol Správy železnic spočívající právě v aktualizaci vzorců vozidlových odporů.

Kromě toho je pozornost věnována také analýzám v oblasti vlivu oblouků a tunelů na jízdní odpor vlaku. Zde se kromě experimentů uplatňují i počítačové simulace a do řešení těchto úloh jsou formou závěrečných prací zapojováni rovněž studenti.

false

Počítačové simulace jízdy kolejových vozidel

Počítačové simulace jsou dnes nedílnou součástí vývoje nových kolejových vozidel, díky kterým je možné optimalizovat konstrukci vozidla již ve fázi vývoje a prověřit jeho dynamické vlastnosti ještě před stavbou prototypu. Simulační výpočty mohou být rovněž využity například při vyšetřování příčin nadměrného opotřebení či vzniku některých mimořádných událostí. V rámci aktivit výzkumného týmu je na Dopravní fakultě Jana Pernera dlouhodobě vyvíjen a neustále zdokonalován programový systém SJKV, který slouží právě k realizaci simulačních výpočtů jízdy kolejových vozidel. Tento systém je založen na principu tzv. multi-body simulací a v minulých letech byly s jeho využitím realizovány například následující výzkumné aktivity:

  • vývoj motorové lokomotivy řady 744.0 CZ LOKO,
  • vývoj nové metody sloužící k ověřování bezpečnosti kolejových vozidel proti vykolejení,
  • vývoj nového třínápravového lokomotivního podvozku CZ LOKO pro rozchod 1520 mm,
  • posouzení vhodnosti lokomotivy C30-M k provozu na finské železniční síti,
  • optimalizace vypružení a uložení pohonné jednotky elektrické lokomotivy,
  • posouzení účinků jízdy jednotek s naklápěcí skříní na kolej.

Simulační výpočty rovněž umožňují prověřovat potenciální přínos různých nových technologií z hlediska bezpečnosti jízdy, poškozujících účinků jízdy vozidla na kolej či jízdního komfortu. V rámci řešení některých výzkumných projektů je tak pozornost věnována například hodnocení přínosu aktivního natáčení dvojkolí v obloucích či použití semiaktivně řízených hydraulických tlumičů vypružení.

Doprovodnou činností je experimentální zjišťování charakteristik některých prvků vypružení (flexi-coil pružiny, hydraulické tlumiče, táhlové a narážecí ústrojí…) na dynamickém zkušebním stavu Dopravní fakulty Jana Pernera, které umožňuje využívat v simulacích reálné charakteristiky těchto prvků.

false
0