Vedení Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Vám všem přeje pohodové vánoční svátky a úspěšný rok 2026. Ať je Vaše cesta novým rokem plynulá, bezpečná a plná dobrých zpráv.

Vedení Dopravní fakulty Jana Pernera

Vážené kolegyně, vážení kolegové, 

vážené studentky, vážení studenti,

dovolte mi popřát vám klidné a radostné Vánoce prožité s těmi, na kterých vám nejvíce záleží. Ať vám sváteční dny přinesou odpočinek, inspiraci a novou energii.

Do nového roku vám přeji mnoho zdraví, úspěchů a odvahy překračovat vlastní hranice. Přeji si, aby rok 2026 byl obdobím, ve kterém budeme společně naplňovat ambice Univerzity Pardubice, rozvíjet naše vědecké příležitosti, zkvalitňovat výuku a otevírat univerzitu světu novými způsoby.

Děkuji vám za vaši práci, tvořivost a nasazení.  Univerzita Pardubice je díky vám místem, kde vznikají myšlenky s budoucností a my všichni nacházíme svoji identitu.

Krásné Vánoce a vše dobré do nového roku!

Libor Čapek, rektor

Republiku i svět zná spíš podle vodních toků. Ke svému životu nejvíc potřebuje kánoi, pádlo a divokou vodu. Když obden neusedá do lodi, není ve své kůži. Do studia se mu ale voda nepropsala. „Toho by už bylo moc,“ říká Petr Šmakal, student Dopravní fakulty Jana Pernera.

„Ahooooooooj,“ zdravím studenta Petra Šmakala už z dálky vodáckým pozdravem. Pozdrav s chutí opětuje, přestože dneska s sebou loď a pádlo nemá. Dneska je vyměnil za tašku s notebookem, protože Labe ani Chrudimka v Pardubicích ty správné peřeje nenabízejí. Na univerzitu dojíždí jen třikrát v týdnu. Rozvrh si tak poskládal, protože potřeboval být spíš na oddílové základně v Litovli, zkrátka v kontaktu s vodou. Poslední letošní závody odjel v říjnu, takže od lodi, pádla a divokých peřejí si teď na dva tři měsíce dává pohov. Během zimní přípravy mu dělají společnost jiné sporty. A taky bakalářská práce a materiály ke státnicím.

Sjel jste si letos nějakou řeku jen tak?

Na to není moc času a pomalá voda mě ani nebaví (smích). Ale s kamarády tradičně vyrážíme na rakouskou řeku Salzu. Je to proslulá ledovcová řeka, vyhlášená pro své náročnější úseky. Má nádhernou soutěsku blízko města Palfau, která nabízí jeden z nejnáročnějších vodních úseků vůbec. V létě má voda krásných 8 stupňů. Sjíždět ji poprvé bylo nejlepší. Neznali jsme terén, jen jsme z mapy věděli, že některá místa jsou hodně nebezpečná…

Míváte vodu na svojí straně?

Naštěstí ano. Na závodech jsem míval vždycky kliku, a k tomu dobré podmínky. I když nejsou pokaždé pro všechny úplně stejné. Někdy se zničehonic změní puls řeky – to znamená, že se třeba během dvou vteřin zvedne hladina i o 20 centimetrů. A to je mazec. V tenhle moment to není úplně fér, spíš je to právě o tom štěstí.

Je těžké udržet v tu chvíli hlavu v pohodě?

Člověk se během závodu maximálně soustředí na svoji stopu, ví přesně, co má dělat, takže na jiné myšlenky není prostor.

Cvaknul jste se už?

Jasně, ale u nás říkáme šlápnul. Proto je potřeba umět i výborně plavat. Na některých řekách bývá silný proud a musím přesně vědět, co v tu chvíli dělat, a hlavně nepanikařit. Voda je často ledová, tak není moc času nazbyt.

Můžete se v lodi i zaseknout?

Můžeme. Mám v lodi speciální pásy, které mi při jízdě pomáhají zůstat na místě, ale někdy je složitější se z nich po pádu dostat. Člověk se většinou i trochu přitopí. Eskymácký obrat je proto základ.

Přesto vás divoký terén láká…

Je to adrenalin, a ten je už neodmyslitelnou součástí mého života. Ke konci zimy s klukama z oddílu už vyhlížíme jarní měsíce a čekáme, až začne tát sníh. Pro trénink je to ideální, řeky jsou divočejší a dravější, a to přesně potřebujeme. I když jejich teplota je ještě hodně nízká.

Nosíte proto neopren?

Když je velká zima, tak okolo čtyř stupňů, nosíme neoprenové kraťasy. Kdybych měl neopren i na horní polovině těla, brzdil by mě v pohybu a neměl bych takový rozsah rukou. Navíc by mi v něm bylo určitě vedro (smích).

Na jaké řeky vyrážíte nejčastěji?

Na jaře jezdíme třeba na Labe do Špindlerova Mlýna nebo na Kamenici u obce Plavy. To jsou už hodně těžké řeky. Dřív se na nich jezdíval i slalom, ale postupně se přesunul na umělé kanály.

Není to na jaře spíš hazard se životem?

Čím větší průtok řeka má, tím větší k ní mám respekt. Ale jsme na to „nemocní“ a vyhledáváme to. Obtížnost divoké vody má svoji stupnici od jedné do šesti a šestka už se skoro nedá jet. Jsem trénovaný a v pohodě zvládnu úseky ohodnocené čtyřkou. Přes co bych ale nikdy nešel, je sjíždět vodu při povodních. Když je vyhlášený jakýkoliv povodňový stupeň, jít do vody je dokonce úplně zakázané. Přesto se najdou blázni, co to zkusí. Tohle našemu sportu nedělá dobré jméno. Mám adrenalin sice rád, ale svědomí by mi nedovolilo, kdyby kvůli mně byl v ohrožení někdo jiný.

Dostal jste se někdy na vodě do pořádných potíží?

Dneska už se z různých problémů umím dostat. Jezdecké chyby mě provázely spíš na začátku. Při závodech zrovna na Kamenici jsem třeba zlomil pádlo. To se mi stalo i nedávno s parťákem. V těžké pasáži jsem nenasměroval loď správně a ta se nám pak zaklínila v řece a museli jsme z ní doslova vypadnout. Bylo to po čtyřech minutách závodu, tepovku jsem podle hodinek měl na 200 a najednou jsem se koupal ve vodě, která měla čtyři stupně. Nic moc, no. Závod jsme už nedojeli. Shodli jsme se, že to nemá cenu.

Mluvíte o parťákovi, jakou disciplínu jezdíte?

Moje disciplína se jmenuje C1 slalom a sjezd na divoké vodě a to jezdím na kánoi sám. Pak dělám také C2 sjezd, čemuž se říká deblkanoe. Tam mám parťáka Františka Salaje, se kterým jsme perfektně sehraní. Závodník by měl ovládat obě kategorie, je pak konkurenceschopnější a může absolvovat i víc závodů.

Přizpůsobujete závodění svůj život?

Dá se říct, že jo. Závody začínají na jaře, kdy startuje Český pohár, který zahrnuje deset až dvanáct závodů. V podstatě všechny víkendy mám plné. Hlavní vrcholy sezóny jako mistrovství světa a mistrovství Evropy bývají až ke konci září. Někdo by si tak mohl říct, že když mi skončí škola, užívám si pohodové prázdniny, ale není to tak. V létě bývá nejvíc závodů a tomu odpovídají i tréninky. Vychází to na dva denně, abychom měli nejlepší formu. Naštěstí mi extrémní dlouhodobá sportovní aktivita nedělá žádný problém. Naopak.

Jaké úspěchy máte za sebou?

Z loňského mistrovství Evropy jsem si dovezl titul vicemistra Evropy ve sprintu na divoké vodě a titul mistra Evropy v závodu hlídek. Reprezentuju UPCE také na Akademických mistrovstvích ČR nebo na Českých akademických hrách. Z těch posledních jsem si dovezl bronz ze sprintu na C1.

Letos jste přidal i jeden netradiční titul.

Jsme první litovelští vodáci, kteří vyhráli závody pramic na Krumlovském vodáckém maratonu, kterým zakončujeme naši sezónu. Vždycky si s oddílovými parťáky dáme nějaký netradiční cíl, letos jsme vyjeli na pramici.

To ale není úplně vaše disciplína…

Na pramici nikdo z nás běžně nejezdí. Byl to klasický hec u piva (smích). Najednou jsme jeli v pěti lidech, takže to muselo fungovat po všech stránkách. A vyšlo to – pohár jsme získali. A ještě jsme porazili našeho prezidenta.

Jak se vám to povedlo?

Závod s hromadným startem nemá skoro žádná pravidla, je potřeba jen co nejrychleji dojet do cíle. Poslední dva měsíce jsme intenzivně trénovali, takže jsme si věřili. Na start se nachystalo 20 pramic a nám to perfektně sedlo. Pan prezident se svou posádkou dorazil na tyhle závody potřetí a jeho pramice dojela jen deset minut za námi, což byl skvělý výsledek. Byl parádní pocit měřit síly i s ním. Emoce v cíli byly o to silnější.

Dáte si teď od lodi pauzu nebo jezdíte i v zimě?

Ideální trenér řekne, že na vodu se má jít kdykoliv (smích). Když je teplota lehce nad nulou a nemrzne, teoreticky se to pořád dá. Každopádně se říká, že pádlo bychom neměli mít v ruce alespoň měsíc, abychom si trochu odpočinuli a věnovali se kompenzaci svalů a kondiční přípravě. Na najíždění kilometrů jsou pro nás klíčové jaro a podzim. To je základ sezóny.

Jak se tedy udržujete ve formě?

Přes zimu se víc běhá, hodně běžkujeme, a k tomu děláme různé doplňkové sporty. Chodíme pravidelně plavat a také do posilovny. Je potřeba kompenzovat svaly, které pádlováním přirozeně ochabují. U mě jsou to třeba mezilopatkové svaly. K tomu se i hodně otužujeme.

Dostávají speciální péči i vaše lodě?

Teď odpočívají na základně a čekají, až přijde zase jaro. Po sezóně se musí zkontrolovat a udělá se jen lehký lifting. Umím laminovat, takže drobné opravy zvládnu sám. Pokud se jedná o něco většího, loď jede rovnou k výrobci.

Kolik lodí máte?

Mám dvě. Jednu závodní a jednu tréninkovou, která je o něco těžší a nemá tak dobrý povrch. Ve vodě se na ní dá víc natrénovat. Razím totiž heslo – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Zrovna tahle loď toho má už dost za sebou. Ta závodní je naopak v perfektním stavu, dávám si na ni pozor a jezdím s ní jen důležité nebo lehké závody.

Máte ještě nějakou vodáckou metu?

Poslední rok dva jsem v profesionální úrovni trochu polevil. Zjistil jsem, že vyhrát mistrovství už není moje priorita. Ježdění mám teď spíš jako koníček a mnohem víc si to užívám. Rozhodl jsem se zaměřit víc na budoucnost a tento rok jsem zkoušel i trenérství. V tom bych rád pokračoval i v další sezóně.

Pořád se vidíte u vody?

To ano. Jen ne za každou cenu přímo v lodi. Teď mě hodně zajímá i vodácké zákulisí a baví mě být spíš v pozadí. Angažuji se v našem oddílovém klubu, jsem v jeho správní radě a zapojuju se i do organizace různých vodáckých závodů. Práce trochu souvisí i s logistikou, kterou na dopravní fakultě studuju.

Článek byl uveřejněn v prosincovém čísle časopisu MY UPCE.

Erasmus+ Blended Intensive Programme GreenComp Mobility Lab spojil studenty z Litvy, Slovenska a Dopravky při tvorbě inovativních řešení pro udržitelnou městskou mobilitu.

Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice se minulý týden stala centrem inovací a mezinárodní spolupráce díky programu GreenComp Mobility Lab 2025, který propojil studenty se světem udržitelné městské mobility. Do projektu se zapojili studenti z partnerských univerzit Vilniaus Kolegija (Litva) a Žilinská univerzita v Žilině (UNIZA, Slovensko), kteří společně absolvovali sérii odborných přednášek, ukázek dobré praxe a praktických workshopů zaměřených na plánování a řízení udržitelné dopravy.

Během intenzivního týdenního programu účastníci pracovali v týmech na vlastních projektech, kde uplatnili principy GreenComp – od systémového a kritického myšlení až po schopnost navrhovat inovativní řešení pro udržitelnou budoucnost. Na závěr své návrhy prezentovali před odbornou porotou a využili možnost konzultovat je v otevřené diskuzi. Jeden z projektů bude představen vedení města Kaunas jako inspirace pro možné řešení současné dopravní situace. 

Nechyběl ani pestrý sociální program, který podpořil navazování nových kontaktů a posílení spolupráce napříč obory i zeměmi.

Děkujeme partnerským univerzitám Vilniaus Kolegija a UNIZA, všem zapojeným pracovníkům a studentům DFJP za jejich aktivní účast a podporu při realizaci tohoto inspirativního programu.

Bližší informace o projektu včetně fotogalerie.

Milé studentky a milí studenti!

Naše studijní oddělení se od 22. 12. 2025 přepíná na červenou – zastavuje provoz a vyráží na vánoční svátky. Motor opět nastartujeme 2. 1. 2026, kdy se naše dveře pro vás znovu otevřou. Mezitím vám přejeme, ať vaše sváteční jízda probíhá bez nehod a s dostatečným množstvím paliva a cukroví. 🎄🚗

Klidné svátky a šťastný rozjezd v novém roce 2026 Vám přeje

Studijní oddělení Dopravní fakulty Jana Pernera

Univerzita Pardubice (UPCE) ustavila nový Akademický senát UPCE pro nadcházející funkční období. Ustavující zasedání se uskuteční 6. ledna 2026, kdy členové Akademického senátu UPCE zvolí nové vedení senátu a předsedu AS UPCE.

„Akademický senát je významným samosprávným akademickým orgánem. Věřím, že diskuse s nově zvolenými členky a členy Akademického senátu Univerzity Pardubice přinesou konstruktivní dialog a společnou snahu posouvat naši univerzitu dál,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

„Rád bych upřímně poděkoval senátorkám a senátorům za končící funkční období, ve kterém se konalo celkem 24 zasedání. Děkuji za obětavou práci a čas, který akademickému senátu věnovali. Pěvně věřím, že si ze senátu odnáší nové poznatky, zkušenosti, kontakty, a především pocit dobře odvedené práce. Rád bych také poděkoval panu rektorovi a vedení univerzity za otevřenou a vstřícnou diskusi v rámci zasedání, ale i mimo ně,“ uvedl dosavadní předseda Akademického senátu UPCE dr. Petr Bělina z Fakulty chemicko-technologické a dodal: „Akademický senát je zásadní složkou akademické samosprávy vysokých škol a podílí se mimo jiné na strategickém směřování vysoké školy. Nově zvoleným senátorům proto přeji mnoho dobrých rozhodnutí přijímaných s odvahou a odpovědností, plodnou diskusi, kde argumenty budou převažovat nad emocemi a vytrvalost při čtení a připomínkování předložených materiálů.“ 

Akademický senát univerzity je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem a skládá se ze 43 volených členů akademické obce – senátorů. Volební období senátu je tříleté. Jsou v nich zastoupeni akademičtí pracovníci a také studenti fakult. Akademický senát je klíčovým samosprávným orgánem univerzity. Rozhoduje o zásadních otázkách akademického života, schvaluje dlouhodobý záměr UPCE i rozpočet, projednává vnitřní předpisy a vyjadřuje se ke strategickému směřování univerzity.

Členové Akademického senátu UPCE

Dopravní fakulta Jana Pernera
Ing. Aleš Šmejda, Ph.D.
Ing. Aleš Hába, Ph.D.
Ing. Jiří Šlapák. Ph.D.
Doc. Ing. Petr Nachtigall, Ph.D.

Václav Štěp
Adam Škoda

Fakulta ekonomicko-správní
JUDr. Martin Šmíd, Ph.D.
Mgr. Pavel Sedlák, Ph.D.
Ing. Ondřej Kuba, Ph.D.
Ing. Tomáš Fišera

Kateřina Dostálová
Martina Dušánková

Fakulta chemicko-technologická
Ing. Petr Bělina, Ph.D.
doc. Ing. Jan Fischer, CSc.
prof. Ing. Aleš Imramovský, Ph.D.
Doc. Ing. Jaroslav Barták, Ph.D.

Natálie Pešková
Bc. Dominik Kamarád

Fakulta filozofická

Mgr. Michal Kleprlík, Ph.D.
prof. Mgr. Martin Čapský, Ph.D.
doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D.
PaedDr. Zdenka Šándorová, Ph.D.

Anna Fišerová
Michaela Jindřichová

Fakulta restaurování
MgA. Ivan Kopáčik
MgA. Petr Rejman
Ing. Renata Tišlová, Ph.D.

Jonáš Novotný
Daniela Nosková
Johana Frangos

Fakulta zdravotnických studií
Mgr. et Mgr. Ondřej Podeszwa, Ph.D.
Mgr. Jana Škvrňáková, Ph.D.
Mgr. Iveta Černohorská, Ph.D.
Mgr. Klára Václavíková, Ph.D.

Andrea Matějíčková
Daniel Gregor

Fakulta elektrotechniky a informatiky
Ing. Dominik Štursa, Ph.D.
Ing. Karel Juryca, Ph.D.
Ing. Jan Panuš, Ph.D.
Ing. Pavel Rozsíval

Bc. Šimon Pipek
Bc. Jan Teplý

Celouniverzitní pracoviště (Katedra tělovýchovy a sportu, Jazykové centrum)
Mgr. Pavel Brebera, Ph.D.

Minulý týden se studenti Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice zúčastnili Erasmus+ Blended Intentensive Programme "Green Multimodal Transportation", který připravila naše partnerská univerzita Vilniaus Kolegija. 

Program spojil studenty z celé Evropy, kteří:

• řešili aktuální výzvy v oblasti chytré a ekologické mobility,
• navrhovali inovativní řešení pro zelenější dopravní systémy,
• zúčastnili se seminářů, návštěv firem a představili své výsledky na mezinárodní konferenci CILTEM 2025 – Sustainable Transport Management.

Program se stal inspirativní platformou pro setkání budoucích lídrů v oblasti udržitelné dopravy a přispěl k rozvoji zelenější budoucnosti.  Studenti si dovezli nové znalosti, zkušenosti a přátelství.

Děkujeme za skvělou reprezentaci fakulty!

Univerzita Pardubice získala v letošní výzvě finanční podporu na realizaci tříletého projektu Erasmus+ KA171 (Mezinárodní kreditová mobilita). Tento projekt posílí spolupráci s univerzitami mimo Evropskou unii a umožní výměnné pobyty celkem 113 studujících i akademických pracovníků a pracovnic, které zažijí studium, výuku, praktickou stáž či školení v zahraniční instituci. 

Cílem projektu je sdílení zkušeností, inovace studijních programů a rozvoj odborných dovedností, které podpoří inkluzivní vzdělávání a udržitelné postupy. Projekt přispěje k rozvoji a internacionalizaci akademické komunity, podpoří interkulturní dialog a posílí evropské hodnoty.

Nově schválený projekt podpoří bilaterální spolupráci mezi Univerzitou Pardubice a partnerskými institucemi v těchto zemích:

• Albánie: Aldent University a Fakulta zdravotnických studií UPCE
• Arménie: Armenian State Pedagogical University a Fakulta filozofická UPCE
• Ukrajina: Uzhorod National University a Fakulta ekonomicko-správní UPCE
• Indonésie: University of Indonesia a Fakulta elektrotechniky a informatiky UPCE
• Vietnam: Tôn Đức Thắng University a Fakulta elektrotechniky a informatiky + Fakulta ekonomicko-správní UPCE
• Jihoafrická republika: University of Cape Town a Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Togo: University of Kara a Fakulta filozofická UPCE. 

Výzvy k předkládání žádostí o podporu z programu Erasmus+ Klíčová aktivita 171 každoročně vypisuje česká národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a výzkum, Dům zahraniční spolupráce (DZS) a žádost za Univerzitu Pardubice koordinuje její Oddělení pro mezinárodní vztahy. 

Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice přestavila dne 4. 12. 2025 možnosti studia studentům na akci Kam po maturitě na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno. Děkujeme panu proděkanovi Janu Chocholáčovi a studentovi Matěji Valtrovi za skvělou reprezentaci naší fakulty. 

Tato akce je podporována z projektu KOMPAS, reg. číslo CZ.02.02.XX/00/23_022/0008465.

Další dávka inspirativních a zajímavých rozhovorů s našimi studenty, absolventy nebo pedagogy je tu. Čeká na vás v prosincovém vydání časopisu MY UPCE.

Tentokrát vás přenese třeba do Paříže, kde si studentka Fakulty-ekonomicko-správní Amalia Scheer plní svůj Erasmus sen. Podíváte se i na záchranku, kam vás vezme absolvent Fakulty zdravotnických studií Josef Strašík. Kromě toho, že přijímá hovory na lince 155 a jezdí do terénu, mluví také s médii. K netradičnímu filozofickému zamyšlení vás dovede pedagog Matej Cíbik, který momentálně pendluje mezi Pardubicemi a Vídní, kde zkoumá otázky politické legitimity. A také zjistíte, jak město Litomyšl zkrášlují studentky a studenti z Fakulty restaurování. A je toho mnohem víc. 

Tak si svůj výtisk ulovte už teď. K dostání je ve stojanech MY UPCE po celém kampusu a na fakultách nebo se do časopisu začtěte online.

Přejeme vám příjemné čtení!