Ve čtvrtek 26. června 2025 proběhly v aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice slavnostní sponze a promoce absolventů Dopravní fakulty Jana Pernera. Studium úspěšně zakončilo 83 bakalářů a 41 inženýrů v následujících studijních programech: 

• Technologie a management v dopravě
• Dopravní technika
• Dopravní stavby
• Technika, technologie a řízení letecké dopravy.

Nejúspěšnější studenti byli oceněni: 

Studentská cena rektora I. stupně

• Ing. Vojtěch Petřík za diplomovou práci na téma "Experimentální a výpočetní analýza automobilového kondenzátoru". 

Studentská cena rektora II. stupně

• Ing. Radek Rus za diplomovou práci na téma "Interní logistika v TMMCZ se zaměřením na materiálový tok"
• Ing. Maxmilián Křehota za diplomovou práci na téma "Návrh vnitřního rámu pro hnací podvozek vozu metra"
• Ing. Kryštof Prejs za diplomovou práci na téma "Implementace a testování SW modulů pro návrh nastavování zkratových ochran v mřížových trakčních sítích 25 kV 50 Hz".

Děkan DFJP udělil Ceny I. stupně studentům Ing. Tomáši Vaňkovi, Ing. Lukáši Novotnému, Ing. Tadeáši Šustrovi a Bc. Jiřímu Jersákovi. Dalších 9 studentů získalo Cenu děkana II. stupně a 8 studentů získalo Cenu Nadačního fondu Jana Pernera.

Gratulujeme! Všem absolventům ze srdce přejeme, aby na své cestě životem nikdy nezůstali stát na slepé koleji a aby jejich kariéra jela stále plnou parou kupředu! 

V úterý 24. června 2025 se ve slavnostním Fantově sále pražského Hlavního nádraží konal galavečer 22. ročníku soutěže Česká dopravní stavba a technologie roku 2024. Soutěž tradičně pořádá Svaz podnikatelů ve stavebnictví.

Odborná porota ocenila sedm nejlepších dopravních projektů loňského roku, další ceny předávali odborní i mediální partneři. Veřejnost mohla prostřednictvím online hlasování vybrat svého vítěze.

Součástí večera byla i kategorie ČDS Student pro studenty technických vysokých škol. Soutěž vznikla ve spolupráci s univerzitami a firmami z oblasti dopravního stavitelství a jejím cílem je podpořit zájem mladých talentů o dopravní a stavební obory.

Mezi významnými hosty byli ministr dopravy Martin Kupka, místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček a primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda. Univerzitu Pardubice reprezentovali prorektorka Petra Bajerová a děkan DFJP Ladislav Řoutil, kteří studentům rovněž předali ocenění.

Výrazného úspěchu dosáhli naši studenti: 

• Cena rektora Univerzity Pardubice: Jiří Zeman –  Aplikovatelnost odpadních materiálů do prefabrikovaných betonových konstrukcí
• Cena děkana DFJP (UPCE): Tadeáš Šustr – Měření a hodnocení protismykových vlastností cementobetonových krytů
• Cena Subterra a.s.: Lukáš Zeisek – Organizace provozu na trase C pražského metra při přechodu ze současného systému na automatizovaný provoz
• Cena Správy železnic: Jiří Opočenský – Úprava systému regionálních železničních linek na Liberecku

Všem oceněným srdečně gratulujeme!

Více informací o soutěži najdete na webu https://ceskadopravnistavba.cz/studentska-cena/

Milé studentky, milí studenti,

rádi bychom vás informovali o změně úředních hodin studijního oddělení DFJP během letních prázdnin.

V červenci bude studijní oddělení otevřeno pro vaše záležitosti ve čtvrtek 3. 7. 2025 v časech 9:00–11:00 a 13:00–15:00 hod. Od 11. 8. do 21. 9. 2025 vám budeme k dispozici každý čtvrtek od 9:00 do 12:00 hod. V mezidobí bude studijní oddělení uzavřeno. Děkujeme za pochopení.

Pokud byste potřebovali vyřešit něco důležitého mimo uvedené úřední hodiny, neváhejte se s námi předem domluvit – rády Vám vyjdeme vstříc. Pro předání dokumentů můžete kdykoliv využít poštovní schránku u studijního oddělení.

Přejeme Vám pohodové léto!

Vaše studijní oddělení DFJP

V centru Bostonu jsou manželé Iveta a Luboš se svými dcerami možná častěji než v centru Pardubic. Právě tamní lékaři dali jejich dceři šanci na život. Ale zpátky na začátek. Když se potkali v prváku na Univerzitě Pardubice, neměli tušení, jaká životní zkouška je čeká. S narozením druhé dcery přišel tvrdý náraz – diagnóza spinální svalové atrofie. Vypukl boj o zdraví. Jejich urputnost a umění orientovat se ve vědeckém prostředí zajistil dceři účast ve studiích a genovou terapii. A mohl za to nedokončený doktorát. 

„Mamííí, víš, kdo byla Toyen?“ – „Francouzská malířka?“ – „Ne, mami, byla to přece česká malířka, členka Devětsilu.“ – „Aha, já žila v tom, že je to Francouzka,“ odpovídá maminka Iveta své dceři. Teprve sedmileté Sofii. Podobnými dotazy častuje holčička své rodiče i několikrát za den. Chodí do první třídy, naučila se psát, a prý krásně, a slova čte s oblibou hlavně pozpátku. Je chytrá, zvídavá, velmi milá a ráda se seznamuje. Už teď má plány, čím chce být. Na všechno si chce sama vydělat, všechno chce sama zvládnout, chce studovat a cestovat. Touží po budoucnosti, ve které by jednou nepotřebovala ničí pomoc. Úplně se jí to asi nikdy nevyplní, ale k jisté samostatnosti má malá hrdinka se spinální svalovou atrofií zatím dobře nakročeno. A to i díky rodičům, kteří za dceru bez ustání bojují.

Potkali se náhodou

Iveta a Luboš se kdysi ocitli na stejném místě. Byl Silvestr a během oslav zjistili, že oba studují Univerzitu Pardubice. Zpátky do kampusu už se v novém roce vraceli společně. Byli v prvním ročníku. Iveta na Fakultě chemicko-technologické, Luboš na Fakultě ekonomicko-správní. Od třeťáku bydleli spolu a věděli, že spolu už zůstanou. „Po škole jsem přesně nevěděla, co bych chtěla dělat, a dostala jsem nabídku pokračovat na doktorské studium a věnovat se dál stopové elementární analýze,“ popisuje Iveta. Přestože doktorát nedodělala, sehrál v jejich životě zásadní roli. 

Svatba, bydlení, nástup do zaměstnání, první dcera Aneta, za tři roky druhá dcera Sofie. Všechno se zdálo být ideální. Až do pověstného pátku třináctého. Byl duben roku 2018 a manželům Petrovickým se život obrátil vzhůru nohama. Lékař v Motolské nemocnici potvrdil, že Sofie trpí spinální svalovou atrofií prvního typu (SMA). Geneticky podmíněným onemocněním, které vede k postupnému ochabování svalů. Hrozí, že Sofie postupně přestane polykat i sama dýchat, řekl jim tehdy. Zhroutil se jim celý svět.

Existuje studie, ale...

„O onemocnění SMA jsme v tu chvíli měli již načteno, jelikož neurolog své podezření vyslovil už dříve. Říkal, ať hlavně nic negooglíme, ať počkáme na definitivní výsledky všech testů. My jsme ale chtěli být připraveni na vše. U nás v tu dobu totiž neexistoval žádný schválený lék, který by Sofii pomohl,“ vzpomíná Iveta. Když si manželé o nemoci zjišťovali podrobnosti, svitla jim naděje. Iveta díky doktorskému studiu věděla, do kterých vědeckých časopisů, odborných publikací a studií nahlédnout a co přesně v nich hledat. „Objevili jsme v USA studii na genovou terapii farmaceutické společnosti Avexis, jejíž první výsledky vypadaly velmi nadějně. Účastnit se jí mohlo ale jen 22 dětí – 20 z Ameriky a pouze dvě mimoamerické. Lékaři v Motole byli skeptičtí, dostat se tam je prý nereálné,“ doplňuje Luboš. V tu chvíli se ale rodiče malé Sofinky rozhodli, že udělají všechno, aby dceru do studie dostali. Začal nejintenzivnější týden v jejich životě. Ještě večer po vyřčení diagnózy neváhali a poslali do USA e-mail, vyplnili příslušný studijní formulář a čekali.

Budíček o půlnoci

Hned v sobotu se z Bostonu ozvali a vyžádali si další informace a výsledky dalších vyšetření. Tak rychlou reakci manželé Petrovičtí nečekali. Začal boj s časem. Od té doby prakticky nespali ani nejedli, oba zhubli deset kilogramů, ale vytrvale sháněli, co bylo třeba. Ve studii byla jen dvě místa, o která se „prali“ tři zájemci. Mezitím co dokládali potřebné dokumenty s výsledky, nechali si pro jistotu vyhotovit pasy, konzultovali stav Sofinky kvůli případnému letu, jezdili s ní na kontroly a instruktáže, jak v případě komplikací na palubě letadla Sofince pomoci. Zkrátka se připravovali na cestu. Která se ale taky nemusela uskutečnit.  A pak to přišlo. Když oba večer padli vyčerpáním, vzbudil je telefon. Na displeji svítilo neznámé zahraniční číslo. „Dobrý den, sponzor se rozhodl a vybral do studie vaši dceru Sofii. Gratulujeme. Kdy můžete dorazit do Bostonu?“ ozvalo se z telefonního sluchátka. „To bylo jako sen. Obrovská úleva a zároveň zvláštní strach. Naše snaha se vyplatila. Dostali jsme naději, i když jsme zatím nevěděli jakou,“ popisuje Iveta. Šílený kolotoč se nezastavuje. Manželé řeší víza, bydlení, finance, vyřizují hypotéku, nevědí, co dřív. Ale povedlo se, poslední dubnový den odlétá Iveta s pětiměsíční Sofinkou do Bostonu. Za tři týdny je následují Luboš s Anetkou. To už malá Sofinka měla zákrok za sebou. Rodina se chystá strávit 14 měsíců v Americe.

Americký optimismus

V jedné z nejlepších světových dětských nemocnic dostala Sofinka hned v květnu jednorázový lék genové terapie. Tím se ale strach rodičů nerozplynul. „Nevěděli jsme, co s ní lék udělá, stále byl experimentální a nebyl schválený, nebylo jasné, jak bude tělo Sofinky reagovat. Nikam jsme raději nechodili, jen jsme ji hlídali. Anetka navíc vším děním a změnou prostředí velmi trpěla,“ posteskla si Iveta. Několik měsíců rodina zůstávala v Bostonu, aby vědci mohli pozorovat, zda lék zabral. Zabral. Medikament dodal do těla funkční kopii genu SMN1, který umožnil přežití a správnou funkci motoneuronů, které do té doby nemoc SMA ještě nezničila. Díky tomu mohly Sofinčiny svaly začít pracovat namísto dalšího ochabování a Sofinka tak dostala šanci výrazně rozvíjet svou motoriku.

Rodině se neuvěřitelně ulevilo, a tak si začala užívat i pobyt v Bostonu. „Bylo jaro, všechno z nás spadlo a konečně jsme mohli pořádně poznat i město,“ dodává Luboš. Amerika je hodně změnila. V myšlení i přístupu. „Velmi nám pomohla tamní mentalita. Američané jsou velmi pozitivní, stále nás podporovali, jakýkoliv Sofinčin posun oslavovali, strašně nás svým přístupem nakazili,“ pochvaluje si Luboš, který sám srší optimismem a dobrou náladou, a to i přesto, že jsou již zpátky v České republice. Oba rodiče neskrývají vděčnost. Myšlenky, zda lék v těle holčičky za 20 let nezpůsobí třeba rakovinné bujení, zbytnění srdečního svalu či jiné změny, si nepřipouštějí. S Bostonem jsou stále v kontaktu a zrovna balí kufry na pravidelnou roční kontrolu. 

A co dál?

Díky léku Sofinka dostala druhou šanci na život. Přesto se po čase, když už byli zpět v Česku, objevily komplikace. Sofinka začala v motorickém vývoji stagnovat. „Bostonští lékaři nám doporučili, abychom doma požádali o v tu dobu již v Česku schválenou léčbu, která funguje na jiném principu než genová terapie. Dodává se do těla v určitých intervalech už doživotně,“ vysvětluje Iveta. Pojišťovna lék ale odmítla proplatit, a tak se Petrovičtí museli spolehnout opět sami na sebe. Znovu začali pátrat, až narazili na další studii, tentokrát italskou. Díky svému úsilí dokázali Sofii dostat i do ní, a tak po dobu pěti let dojížděli ještě do Říma a Sofinka dostávala ještě druhý lék. Kombinovanou léčbou, každodenním cvičením a rehabilitacemi malá bojovnice postupně získávala další motorické dovednosti. S koncem italské studie přišla ale další obava – jak pro Sofii získat drahý lék teď? „Po dlouhém vyjednávání nám výrobce léku přislíbil, že Sofie bude lék dostávat dál v rámci speciálního léčebného programu,“ líčí Iveta. Dění okolo léčby spinální svalové atrofie sleduje neustále. Chce být připravená na případné další kroky. „Aktuálně je zatím v USA schválen lék Apitegromab, což je monoklonální protilátka, která blokuje myostatin, čímž podporuje růst a sílu svalů u pacientů se spinální svalovou atrofií. Tím může pomoci zpomalit progresi onemocnění a zlepšit svalovou sílu a podpořit motorické funkce. V případě zdravých lidí by tento lék působil jako steroidy či anabolika, ale u těchto dětí by to mohlo pomáhat,“ vysvětluje. Léčba ale může představovat velkou zátěž pro játra.

Žijeme okamžikem

Celková péče, léčba, nejrůznější pomůcky i rehabilitační pobyty jsou finančně velmi náročné a rodina se proto neobejde bez pomoci. „Máme už mnoho hodných dárců, kteří nám posílají peníze pravidelně. Další přibývají, když se o naší situaci náhodně dozvědí, a hned přispějí. I sdílení našeho příběhu na sociálních sítích velmi pomáhá. Naštěstí kolem sebe máme skvělé lidi,“ říká s obrovskou vděčností Iveta. Sbírat peníze se rozhodla i Univerzita Pardubice, která s finanční pomocí Sofince propojila tradiční dubnovou akci Rozhýbejme univerzitu. Studentům a zaměstnancům stačily pouhé tři dny, aby splnily dobročinný účel výzvy. Pomohli tak Sofince získat od Nadace ČEZ 120 tisíc korun, které použije na rehabilitaci a speciální pomůcky.

„Spinální svalová atrofie je dost drahý koníček,“ říká s nadsázkou Iveta. „Jak Sofinka roste, je potřeba neustále obměňovat pomůcky, jako jsou manuální a elektrický vozík, vertikalizační stojan, různé ortézy, terénní zdravotní kočárek. Sofča používá přístroj na cvičení nohou a spoustu dalšího vybavení. Třikrát za rok také jezdíme na rehabilitační pobyt,“ vyjmenovává Iveta jednotlivé nákladné položky. Roční péče o dceru přesahuje půl milionu korun z vlastních zdrojů, a tak je rodina vděčná za jakýkoliv příspěvek, jakoukoliv pomoc. Odpověď na otázku, proč se to stalo zrovna jim, je přitom nikdy nezajímala. „Asi si nás vybrala,“ věří Iveta. „Sofinčina startovní čára nebyla vůbec dobrá, teď je na tom fantasticky oproti tomu, co mohlo nastat, a to je pro nás to hlavní,“ uzavírá Luboš Petrovický. 

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO archiv manželů Petrovických

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání z května 2025, v tištěné i on-line podobě.

Naši studenti se svými kulturními projekty mají za sebou už čtyři úspěšné ročníky výzvy Rozjeď to. Chtěli jsme všem ukázat, jaký kreativní náboj v našich vysokoškolácích leží. Na výzvu reagovalo několik desítek studujících a vybrané projekty získaly podporu Univerzity Pardubice spolu se statutárním městem Pardubice. 

Kultura v Pardubicích tak letos ožila nejen díky zajetým akcím z minulých ročníků, pomohly i nové, neotřelé nápady, jako například Pardubické silent disco. 

„Studentské akce v projektu Rozjeď to rozvíjí myšlenku Pardubic jako univerzitního města. Právě zapojení studentů do kulturního dění pro veřejnost pomáhá propojit aktivity mladé vzdělané generace se stávajícími akcemi v atraktivním krajském městě,“ vysvětlila prof. Petra Bajerová, prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice.

Akce Rozjeď to 2025:

• Čaj o páté Rozhovory a besedy se zajímavými osobnostmi

  František a Josef Trojanovi na UPCE
  Aleš Svoboda a Simon Klinga na UPCE
  Richard Wágner na UPCE

• Café Universitas Přednášky odborníků na aktuální témata

  Kořeny nesouhlasu v současné společnosti
  Bez koláčů není práce, úvod do makroenomie
  Dopad tzv. živočišné výroby na zvířata a svět kolem nás

• Pardubické silent disco Outdoorová akce pro každého bez rušení okolí 
• Naslouchej prostoru - Akustická ekologie od počátků po současnost Přednáška a workshop
• JenTakFest vol2 Setkání hudebníků s improvizačním klubovým koncertem pod širým nebem
• UPCE-CON pro Japonsko Poznání japonské kultury, ale také prostor pro nadšence a cosplayery

Co měly všechny akce společného? 

• Konaly se v Pardubicích.
• Byly pro všechny, takže zváni byly nejen studenti, absolventi, zaměstnanci, ale i široká veřejnost.
• Pořádali je nadšení vysokoškoláci.  

Zástupci Mezinárodního evaluačního panelu v červnu zavítali na Univerzitu Pardubice. Návštěva byla součástí národního hodnocení výzkumných organizací. Hodnocení podle Metodiky VŠ2025+ kombinuje kvantitativní a kvalitativní přístup a jeho cílem je přispět ke zvyšování kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti českých vysokých škol.

Vysoké školy jsou hodnoceny v pěti modulech (M1 – M5). Hodnocení vybraných výsledků (M1) a výzkumné výkonnosti (M2) se provádí každoročně. Všech pět modulů je pak komplexně posuzováno jednou za pět let prostřednictvím Mezinárodního evaluačního panelu. On-site visit, tedy návštěva přímo na místě, je důležitou součástí tohoto procesu a doplňuje písemné podklady o osobní zkušenost panelistů s akademickým a výzkumným prostředím dané vysoké školy. Výsledky této části hodnocení se promítnou do celkového hodnocení výzkumného prostředí na univerzitě.

Panel vedený prof. Miroslavem Červinkou z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové tvoří odborníci z různých vědních oblastí, z českých i zahraničních institucí. Seznam všech členů panelu je k dispozici na webu univerzity: www.upce.cz/en/upce/international-evaluation-panel-2025.

Během bohatého třídenního programu se uskutečnila řada setkání s vedením univerzity, děkany a proděkany všech sedmi fakult. Jednotlivé fakulty představily své výzkumné aktivity a zapojily se do diskusí zaměřených na Modul 3 (Společenská relevance). Diskuze k Modulu 4 (Viabilita) se zaměřila zejména na doktorské studium, jeho reformu, financování, nabídku doktorských programů v angličtině a mentoringový program. Podpora doktorandů je pro univerzitu dlouhodobou prioritou. 

V rámci Modulu 5 (Strategie a koncepce) byly představeny strategie a vize univerzity, financování výzkumu a vzdělávání, systém datových skladů, strategický plán a důraz na kvalitní a respektovanou vědecko-výzkumnou a tvůrčí činnost. Diskuze k modulům M3–M5 doplnila prezentace Centra transferu technologií a znalostí, které představilo komplexní systém podpory pro komercializaci výsledků výzkumu, správu duševního vlastnictví, vznik spin-off společností a spolupráci s aplikační sférou.

Panel navštívil také vybraná výzkumná pracoviště – tým prof. Michala Holčapka na Fakultě chemicko-technologické, Výukové a výzkumné centrum v dopravě v Doubravicích, Fakultu elektrotechniky a informatiky, Centrum materiálů a nanotechnologií (CEMNAT), výukový operační sál Fakulty zdravotnických studií a ateliéry Fakulty restaurování v Litomyšli.

„Tato návštěva představuje důležitý milník v procesu národního hodnocení. Členové panelu ocenili otevřenost a připravenost všech součástí univerzity k diskusi i kvalitu prezentovaných výzkumných aktivit,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Součástí programu byla také prezentace strategického záměru univerzity v oblasti vědy a výzkumu, přístup k internímu hodnocení výzkumné činnosti a využití analytických nástrojů pro řízení výzkumu. Panelisté diskutovali i personální politiku a systém podpory mladých vědeckých pracovníků. Zazněl rovněž důraz na orientaci univerzity na vysoce kvalitní a respektované vzdělávání, které je nedílnou součástí její dlouhodobé strategie. Samostatný blok byl věnován studentům, kteří s panelisty otevřeně diskutovali o svých zkušenostech se studiem, zapojením do výzkumu i mezinárodními mobilitami.

Studentky a studenti Univerzity Pardubice přivezli první cenné medaile z letošního ročníku Českých akademických her v Ostravě. 

Dařilo se plavcům, v disciplíně 50 metrů motýlek vybojoval zlatou medaili Albert Moc. V ženské kategorii pak Hana Kochwasserová obsadila třetí místo v disciplíně 100 metrů prsa.

Výjimečný výkon předvedli studující v disciplíně pohybové skladby. Za své vystoupení byli tanečníci oceněni zlatými medailemi.

České akademické hry se konají od 23. 6. do 27. 6. v Ostravě a tradičně nabízejí bohatý program v řadě sportovních disciplín – od atletiky a plavání, přes míčové a raketové hry až po individuální sporty. Na prestižní sportovní akci mezi sebou soupeří studenti českých vysokých škol.

Děkujeme sportovcům za skvělou reprezentaci Univerzity Pardubice a držíme pěsti i v dalších dnech her.

Dne 12. června 2025 proběhl na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice závěrečný workshop projektu TAČR SIGMA TQ01000095. Dvouletý projekt, nazvaný „Inovativní komunikační a osvětová platforma využívající relevantní moderní vzdělávací nástroje v tematické oblasti environmentální stopy spotřeby“, je zaměřen na edukaci generace Z a zvyšování odolnosti ekonomiky založené na znalostech a inovacích.

DFJP je hlavním řešitelem projektu, jehož cílem je vyvinout vzdělávací aplikaci zaměřenou na generaci Z, konkrétně na studenty středních škol. Tato edukační aplikace se zaměřuje na téma environmentální stopy spotřeby jednotlivce a využívá k tomu inovativní vzdělávací obsah i formu, včetně prvků kooperativního učení.

Tento, již druhý workshop, umožnil zástupcům středních škol vyzkoušet si implementaci prvků kooperativního učení do výuky, a to nejen v tématu environmentální stopy spotřeby. Tuto část excelentně vedla Hana Pavlisová, členka řešitelského týmu projektu. V odpolední části byla vyučujícím představena vyvíjená edukační platforma, která bude k dispozici od září pro implementaci do jejich výuky, a řešitelský tým tak obdržel cennou zpětnou vazbu.

Studenti fakulty, kteří jsou také zapojeni do řešitelského týmu projektu a jsou rovnocennými partnery při řešení projektu, se věnovali studentům středních škol. Ti si vyzkoušeli sestavit klimatickou mozaiku, prohlédli si univerzitní kampus a následně testovali vyvíjenou edukační platformu, přičemž poskytovali zpětnou vazbu členům řešitelského týmu. Vytvořenou vzdělávací aplikaci budou od dalšího školního roku využívat vyučující a studenti vybraných středních škol sdružených v Asociaci středních škol informačních technologií, telekomunikací, peněžnictví, poštovnictví a logistiky, kteří na projektu od jeho počátku spolupracují.

Projekt TQ01000095 „Inovativní komunikační a osvětová platforma využívající relevantní moderní vzdělávací nástroje v tematické oblasti environmentální stopy spotřeby cílená na edukaci generace Z v kontextu zvyšování odolnosti ekonomiky založené na znalostech a inovacích“ je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu SIGMA.

Vědecko–technický jarmark Univerzity Pardubice se opět vrátil na Pernštýnské náměstí v centru města a nabídl tradičně poznání i zábavu.

Vědu na dotek představilo všech sedm fakult univerzity. Dopravní fakulta Jana Pernera připravila konstrukční kvíz různých obtížností, zaměřený na mechanické i elektrické součásti silničních a železničních vozidel. K vidění byly součásti z moderních i historických vozidel. Nejjednodušší verze kvízu byla určena pro nejmladší účastníky a měla za cíl přiblížit základní konstrukční součásti, jako jsou šroub, pružina nebo kolejnice. Náročnější verze se zaměřily na konkrétní součásti vozidel, jako jsou vstřikovací ventily, písty motoru, obruč železničního kola, výkonový tranzistor, hřídel turbodmychadla a další. Po vyhodnocení kvízu se zájemci mohli dozvědět, jak jednotlivé součásti konkrétně fungují.

Na podzim nás čeká další ročník Noci vědců, tentokrát na téma bohatství. Těšíme se na vás. Věda je zábava!

Dne 13. června 2025 se na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice konalo osmé doktorské kolokvium, poprvé vedené kompletně v anglickém jazyce. Tato událost poskytla studentům doktorského studia příležitost setkat se se zástupci výzkumných týmů fakulty. Kolokvium zahrnovalo prezentace dílčích odborných výsledků a přineslo prostor pro diskuzi mezi studenty a akademiky. Své projekty zde prezentovalo 14 studentů doktorského studia. Po každé prezentaci následovala aktivní diskuse, do níž se zapojili jak studenti, tak akademici. Právě možnost získat cennou zpětnou vazbu k problematice, kterou se doktorandi v rámci svých aktivit zabývají, je primárním účelem doktorských kolokvií. Zástupci výzkumných týmů představili výsledky svých vědeckých a výzkumných aktivit. Detailní informace o vědeckých týmech fakulty najdete na našich webových stránkách.