Martin Sasín je absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, kde vystudoval obor Dopravní management, marketing a logistika. Marketingu se věnuje ve své profesní kariéře. Už při svém studiu začal pracovat v nadnárodní firmě a vyzkoušel si, jak se teoretické znalosti dají skloubit s praxí.

Jak vzpomínáte na studentská léta v Pardubicích?

Vzpomínám velmi rád, především kvůli skupině skvělých lidí, se kterými jsem zasedal do lavic poslucháren a se kterými udržuji kontakty dodnes.

Připravila vás Univerzita Pardubice na pracovní život?

Během studia jsem měl jednu výhodu. Již od prvního ročníku jsem byl při studiu na pracovní stáži v nadnárodní společnosti, jejíž management v té době byl na několik let v České

republice. Mohl jsem tak akademické vědomosti, které jsem získával, rovnou konfrontovat s reálnou praxí a obráceně. Dělal jsem asistenta top managementu. Nebyla to nějak zvlášť zodpovědná práce, ale umožňovala mi dívat se, poslouchat, ptát se a učit se v reálném světě.

Co, kromě vědomostí, vám studium přineslo?

Studium na univerzitě mi dalo důležité životní zkušenosti: nikdy to nevzdávat a otázku, zda neexistuje k cíli i jiná cesta. To, co se může zdát jako chyba nebo slepá ulička, může být v budoucnu počátek cesty k úplně jinému cíli.

Jak vzpomínáte na město?

Občas zavítám na univerzitu hledat mezi studenty své potenciální nové kolegy. Vždy mám při tom radost, jak se areál kampusu rozrůstá a modernizuje.

Co považujete za svůj největší úspěch ve své profesní kariéře?

Dělám práci, která mě baví, umožňuje mi seberealizaci a která mi doufám i do budoucna bude připravovat zajímavé cíle a výzvy. Svou profesní dráhu jsem začal v marketingu. Vyzkoušel jsem si práci v nadnárodních korporacích i malých firmách na různých pozicích. Nakonec jsem se vrátil zpět do Pardubic, do společnosti Deep Vision, která se zabývá implementací nových technologií. Řídím projekty a líbí se mi, že je každý úplně jiný. Mám velmi blízko ke sportu, a tak pro mě osobně byla velkým zážitkem spolupráce s Českým olympijským výborem na realizaci Olympijských festivalů v Brně a v Ostravě.

Co byste poradil studentům Univerzity Pardubice, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Studentům doporučuji odjet alespoň na krátký čas do zahraničí na jinou univerzitu. Získáte tak nové

přátele, jiné úhly pohledu a nejsnáze zjistíte, jak je možné věci řešit jinak. Pokud se rozhodujete, zda jet či nejet, tak já osobně vždy lituji toho, co jsem v životě neudělal.

Martin Sasín je absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Marketingu se věnuje ve své profesní kariéře. Tu započal už při studiu jako externista marketingu. Působil také jako marketingový specialista a manažer, a to například v hokejovém klubu Mountfield HK, kde měl na starosti mimojiné PR a mediální komunikaci klubu, realizaci marketingového plnění partnerů či realizaci kampaní. Nyní je projektovým manažerem ve společnosti DEEP VISION s.r.o.

Mezinárodní seminář „Eŭropaj fervojo – Evropské železnice“ pořádala 26. 2. 2019 DFJP, katedra technologie a řízení dopravy společně s Českým železničářským esperantským svazem (ČŽES) a Mezinárodní federací železničářů esperantistů (IFEF). Přes 30 účastníků – studentů, akademiků i ostatních zájemců o problematiku železniční dopravy i esperanto vyslechlo 5 přednášek z oblasti provozu (Model Karlsruhe), normalizačního procesu (Jak vznikají technické normy v EU), zabezpečovací techniky (Diagnostika pohybujících se železničních vozidel v ČR) a dopravně-urbanistických vztahů (Nová železniční stanice Køge Nord a Terminál pro vysokorychlostní dopravu Bologna Centrale). Všichni přednášející (Německo, Dánsko, Rumunsko, ČR, Itálie) hovořili v esperantu, přednášky i diskuse byly tlumočeny do češtiny. Tím se účastníci semináře názorně přesvědčili, že tento mezinárodní jazyk lze užít i na odborné úrovni.

Návazně na seminář proběhl další odborný program - exkurze do Dopravního sálu a jednání předsednictva IFEF. Na schůzce s děkanem fakulty byla podepsána Smlouva o spolupráci mezi DFJP, ČŽES a IFEF a představena vize budoucích aktivit v rámci trojstranné spolupráce na odborné úrovni. IFEF v rámci svého projektu podpory studentů nabízí mj. finanční podporu účasti vybraných studentů na mezinárodních seminářích nebo kongresech. Kontaktní osobou na DFJP je pan docent Matuška, který případným zájemcům sdělí podrobnosti a podmínky zařazení do projektu.

doc. Ing. Jaroslav Matuška, Ph.D.

Oddělení teorie dopravy a řízení

Zatímco některé fakulty vysokých škol v zemi už uzavřely podávání přihlášek ke studiu, jiné je ještě přijímají. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice má termín až do konce května. Jako jediná v republice poskytuje komplexní vzdělání v oblasti dopravy. Nerozhodnutí studenti mají ještě dostatek času, aby si vybrali obor, který by je mohl zajímat i z hlediska dalšího profesního uplatnění.

„Díky zajímavým studijním oborům a pestré odborné činnosti nacházejí naši absolventi téměř stoprocentní okamžité uplatnění na trhu práce,“ uvádí děkan fakulty Libor Švadlenka.

Absolventi pracují jako špičkoví experti pro výrobní, stavební, dopravní i obchodní a další společnosti. Často jsou vyhledávanými specialisty pro řízení procesů v dopravních, zasilatelských a logistických systémech, provoz internetových obchodů, akviziční a spediční činnost ale i řízení v oblasti dopravní infrastruktury či navrhování dopravních prostředků, jejich provoz a údržbu. 

Velký výběr z oborů

Zájemci si mohou vybrat mezi studiem denním a kombinovaným. Studenti se učí komplexně – nejsou zavaleni pouze teorií, ale výuka probíhá také v moderně vybavených laboratořích Výukového a výzkumného centra v dopravě, které bylo otevřeno v roce 2013.

Oborů se dá na dopravní fakultě studovat celá řada. Od dopravního stavitelství, přes dopravní prostředky, dopravní management a logistiku, technologii řízení dopravy až po elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě.

„Předáváme studentům znalosti o navrhování a projektování, posuzování a hodnocení dopravních staveb, ať už se jedná o mostní a tunelové konstrukce, pozemní komunikace, železniční dráhy nebo zakládání staveb,“ říká vedoucí katedry dopravního stavitelství Aleš Šmejda.

Prohlédněte si nabídku studia Dopravní fakulty Jana Pernera.

Oblíbeným oborem jsou dopravní prostředky se zaměřením na kolejová nebo silniční vozidla. „Jako středoškolákovi mi tento obor nic neříkal, ale jelikož mě baví technika, rozhodl jsem se to zkusit. Mile mě překvapilo s jakým nadšením a energií dokáží vyučující vysvětlit probíranou látku a probudit tak zájem studenta. A právě kvůli této až rodinné atmosféře, která kolem oboru Dopravní prostředky panuje, jsem se rozhodl zůstat na fakultě i na doktorském studiu,“ pochvaluje si studium Jiří Šlapák.

Dalším velmi perspektivním oborem jsou Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě. Už nyní se bez elektřiny lidé neobejdou, v důsledku snah o snižování dopadu dopravy na životní prostředí tato závislost bude dále narůstat, ať již prostřednictvím přechodu na vozidla napájená elektřinou, nebo v důsledku stále větší propojenosti dopravní infrastruktury a vozidel prostřednictvím informačních technologií. „Tohle všechno studenty na našem oboru rádi naučíme. Vzhledem k tomu, že je již nyní zoufalý nedostatek lidí s těmito znalostmi, mohou si být studenti jistí, že se to projeví na jejich platovém ohodnocení a firmy se o ně doslova poperou," vyzdvihuje obor Petr Sýkora z katedry elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě.

Ženy v dopravě

Fakulta má ale i studentky, které dopravní problematika zajímá. „Už odmala mě bavila auta, máme to i po několik generací v rodině, a proto jsem se rozhodla studovat dopravku. Baví mě práce s lidmi, organizování a neustálý, dynamický vývoj logistiky, kde se člověk může stále rozvíjet,“ říká Šárka Vančurová z navazujícího magisterského oboru Dopravní management, marketing a logistika.

Další obor Technologie a řízení dopravy není jenom o poslouchání teoretických přednášek, ale především o praxi. „Dost mně pomohlo, že jsme v průběhu studia byli na několika exkurzích, pracovali na týmových projektech nebo tu byly přednášky odborníků z praxe. Pomohlo mi to si uvědomit, čím se chci v budoucím profesním životě zabývat,“ říká student doktorského studia Tomáš Horník.

Informace k přijímacímu řízení

Pro všechny uchazeče máme dobrou zprávu – přijímací zkoušky se nedělají. Hodnotí se studijní průměr ze všech předmětů druhého pololetí posledního ročníku střední školy, průměr u maturitní zkoušky a bonifikace je za maturitní zkoušku z matematiky a také za absolvování testu „Matematika“ nebo testu „Obecné studijní předpoklady“ v rámci Národní srovnávací zkoušky.

Všichni přijatí studenti mají možnost absolvovat přípravný kurz z matematiky a fyziky, který se uskuteční 9. – 13. září 2019. „Cílem kurzu je dát přijatým studentům možnost shrnout látku ze SŠ a projít si učivo prvního semestru s důrazem na ty části, jejichž znalost je pro další studium matematiky a fyziky na naší fakultě nevyhnutelná. Výhodou je, že kurz vedou pedagogové, kteří na fakultě matematiku a fyziku učí,“ dodává proděkanka pro vzdělávací činnost Michaela Ledvinová.  Přihlášky do bakalářského studia je možné podat až do 31. května 2019.

Chci si podat e-přihlášku

Na studentská léta vzpomíná teď docela často. Kvůli byznysu jezdí z Pardubic vlakem na Slovensko. Jeho cesta na nádraží vede záměrně kolem studentských kolejí. Absolvent Univerzity Pardubice René Hroneš (43) vystudoval Fakultu ekonomicko-správní a nyní pracuje jako ředitel Skiareálu ve Špindlerově Mlýně. Pod jeho vedením získalo lyžařské horské středisko už čtyři Oskary.

V roce 2018 získal „Špindl“ Oskara za nejlepší lyžařské středisko v České republice. O jakou cenu jde?

Ano, již po čtvrté v řadě jsme získali ceny World Ski Awards za nejlepší lyžařské středisko u nás. V soutěži se každoročně utkají věhlasné lyžařské resorty z celého světa a sjedou se do rakouského Kitzbühelu.

Kdo rozhoduje o vítězi?

V soutěži hlasují přední odborníci na lyžařský průmysl a horské hoteliérství, ale i stovky tisíc lidí z široké veřejnosti. Moc si toho vážíme. Jsem celkově pyšný na to, kam se nám za těch šest let podařilo středisko posunout. Špindlerův Mlýn měl vždy pověst vyhlášeného střediska, ale my jsme posunuli jeho laťku mnohem výše.

Začínáme se přibližovat lyžařským střediskům v zahraničí?

Přestože jsou Krkonoše oproti resortům v Rakousku nebo třeba v Itálii malými horami, službami a úrovní se s nimi již porovnávat můžeme. Za uplynulé roky jsme do areálu investovali více než šest set milionů korun. Zásadně jsme zmodernizovali zasněžovací systém, zvýšili bezpečnost lyžování, rozšířili sjezdovky, vybudovali moderní vyhřívanou šestisedačku ve Svatém Petru a návštěvníkům nabídli i komfortní čtyřsedačku na Horních Mísečkách. Lidé si navíc nevybírají zimní střediska už jen podle počtu kilometrů sjezdovek, které rezort nabízí, ale je důležité jim nabídnout i přidanou hodnotu, komplexní zážitek. Proto se snažíme modernizovat také bary a restaurace, rozšířit atrakce. Chceme, aby si návštěvníci užili Špindlerův Mlýn na lyžích i bez nich, a to během dne i večera.

Co odborníci v soutěži hodnotí?

Hodnotí infrastrukturu, moderní přístupy, neusínání na vavřínech a posouvání střediska neustále dopředu. To vše máme. Hodně je ceněn náš inovativní přístup v oblasti prodeje skipasu – Gopass.  Jde o náš věrnostní program, který propojuje všechna střediska Tatry mountain resorts. Jedná se o světový trend, kdy si lyžaři mohou kupovat skipasy na internetu z pohodlí domova, a navíc za výrazně nižší cenu než na pokladnách. Letos jsme navíc zavedli samoobslužné automaty GOPASS TICKETS a na příští sezónu chystáme flexi ceny po vzoru slovenských středisek. Toto je oblast, ve které si dovolím říci, že jsme lídry v oboru. Rozhodně v evropském měřítku. Toto naše know-how je opravdu žádané a často k nám jej jezdí vyzkoušet i zástupci z řady zahraničních středisek.

Zní to od vás tak snově. Máte i nějaké rezervy?

Rezerv máme samozřejmě spousty, pořád je co zlepšovat. Modernizace je nikdy nekončící proces, takže z hlediska hardwaru máme před sebou další a další investice. V  současné době dává nejvíce zabrat nedostatek pracovních sil a jejich kvalita. Je to problém asi i v jiných oborech. Snažíme se ve všech našich činnostech přizpůsobit trendům, řadu procesů automatizujeme, ale některé služby zkrátka robotem nenahradíme. I tak jsme však největším zaměstnavatelem ve městě i regionu. Přes zimu máme přes 650 zaměstnanců a v létě bezmála dvě stovky.

Být ředitelem skiareálu. Je tohle zatím váš profesní vrchol, nebo máte ještě jiné ambice?

Po studiích jsem začínal v soukromém sektoru, v žádném případě jsem neměl plány budovat si kariéru. Všechny moje aktivity ale vždy mířily na hory a za sněhem. Je to zřejmě ovlivněno tím, že jsem se narodil a vyrůstal ve Špindlerově Mlýně a ke zdejšímu skiareálu jsem měl vztah odjakživa.

„Špindl“ je taková startovní čára.

První zkušenosti jsem nasbíral v rámci pořádání nejrůznějších akcía závodů. Když před šesti lety převzala Skiareál ve Špindlu do dlouhodobého nájmu společnost Melida, viděl jsem příležitost stát se součástí něčeho, co mé rodné město posune o zásadní kus dál. Přihlásil jsem se proto do nově otevřené pozice na marketingu, pak se stal marketingovým a obchodním ředitelem a od loňského roku ředitelem celé společnosti.

Je to dobrý pocit?

Je skvělé mít přímý a rozhodující vliv na to, jakým směrem se bude skiareál a zároveň hlavní tahoun byznysu ve Špindlerově Mlýně ubírat, jak bude v budoucnu naše horské středisko vypadat. Ano, je to v současnosti můj profesní vrchol. Skiareál je součástí nadnárodní společnosti Tatry mountain resorts (TMR) a její aktivity v rámci leisure byznysu se v Čechách stále rozrůstají. Spadá pod ni již i lyžařské středisko Ještěd, nově také golfové resorty Kaskáda Golf Rezort Brno a Ostravice. Svůj další růst vidím tedy nejen v řízení lokálního byznysu, ale i v řízení celorepublikových aktivit.

Studoval jste Fakultu ekonomicko-správní na Univerzitě Pardubice. Uplatnil jste získané znalosti v pozdějším zaměstnání?

Ano, studoval jsem věhlasnou „FESku“. Nevzpomínám si už přesně na název oboru, možná jsme ani tenkrát neměli žádnou další specializaci. Náplň studia ale odpovídá už názvu fakulty. Jde o široký záběr od poměrně detailního studia mikro a makro ekonomie, až po právní stránku problematiky. Tím, že byl záběr tak velký, musím uznat, že dříve nebo později jsem narazil na to, že využívám něco snad z každého předmětu, který jsem na FES studoval.

Věděl jste už na vysoké škole, kam budou směřovat vaše profesní kroky?

Jasně. Věděl jsem, že budou směřovat na hory a za sněhem. Jen jsem neměl příliš jasno v tom, jak znalosti ze školy využiji. Kromě specializace na nejvyšší úrovni vám dá vysoká škola hlavně i celkový přehled a rozhled. Naučí vás přemýšlet v širších souvislostech, naučí vás vnitřně si třídit podstatné od nedůležitého. Alespoň mně toto alma mater dala. Takže toto všechno jsem využil jak ve svém následném podnikání, tak i nyní ve vrcholné manažerské pozici.

Jak vzpomínáte na Pardubice a studentská léta?

Teď docela často. Tím, že je část byznysu, kterému se věnuji, na Slovensku a v Polsku, musím tam poměrně často cestovat. A autem je to přece jenom daleko, takže hodně využívám vlaky. No a nejbližší nádraží na hlavním tahu je pro mě právě v Pardubicích. Občas se schválně cestou na vlak projedu kolem studentských kolejí v Polabinách a zavzpomínám si. Vyhlášené kluby „Áčko“ a „Béčko“ byly centrem studentského života, kde nás tenkrát co týden bavily tehdy začínající neznámé kapely, jako třeba Vypsaná Fixa.

Ono se taky ledasco změnilo.

Jasně. Krásnou moderní knihovnu a studovnu „za nás“ tenkrát teprve stavěli, takže jsem si ji moc neužil. Otevřena byla, myslím, až v mém posledním ročníku. Celkově se hodně dopředu posunuly i samotné Pardubice, centrum města prošlo modernizací. Myslím si, že jestli pro mě byly Pardubice skvělým místem pro studium už tenkrát, tak v současné době to musí být naprosto úžasné. No a samozřejmě nesmím zapomenout ani na další pozitivum mých studentských let. Hned v prvním ročníku jsem si tu našel krásnou a chytrou slečnu, z níž se mi povedlo udělat krásnou a chytrou manželku. A jsme spolu dodnes (smích).

Co byste poradil studentům, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Musíte milovat, co děláte. Musí vám to být blízké, abyste to dělali rádi. Jenom tak to můžete dělat naplno a dobře. Mě osobně baví dělat lidem radost a na mé práci mám rád právě to, že jde o obor, za kterým jezdí lidé na dovolenou. Jsou plní očekávání a jezdí si čas strávený u nás a veškeré naše služby užít. Na nás je, abychom jejich očekávání splnili a aby na dovolenou rádi vzpomínali a chtěli se vrátit. V podstatě to máme strašně jednoduché, klienti k nám přijíždí nadšení, zážitek z dovolené jim můžeme maximálně zkazit. To samozřejmě myslím s nadsázkou. Zkrátka mě baví řídit firmu, která vytváří zážitkové produkty, ať už jde o lyžování, gurmánské záležitosti v našich horských restauracích a aprés-ski barech nebo další netradiční zážitky na horách.

Jaké to jsou?

Letos jsme například začali návštěvníkům nabízet zážitkové jízdy rolbou, zážitkové večeře, nocleh v expedičním táboře, kdy si mohou stát na jednu noc členem horské expedice a přečkat mrazivou noc ve stanu na vrcholcích Krkonoš, nebo třeba Picnic Tour – výlet rolbou s horským svařeným vínem, sýrovým fondue a prosecco sabráží.

Není pochyb o vašich organizačních schopnostech. V minulosti jste se podílel na přípravě sportovních snowboardových soutěží. Chystáte něco dalšího?

Hory a sníh mě odjakživa baví. Vždycky jsem proto své aktivity včetně těch pracovních směřoval do této oblasti. Pořádání nejrůznějších sportovních akcí, které souvisely s lyžemi nebo snowboardingem, tak bylo jednou z mých dřívějších aktivit. Před více než deseti lety jsem například stál se svou firmou u zrodu největší domácí snowboardové akce Snowjam, kterou se nám postupně podařilo vyprofilovat až na úroveň světového poháru ve snowboardingu. V průběhu let se nám tak povedlo dostat k nám do Špindlu světový závod, na kterém se předávali křišťálové glóby pro nejlepší závodníky celé série, a na který se v předolympijském roce pravidelně sjíždějí ti nejlepší jezdci z celého světa, aby získali potřebné kvalifikační body na Olympijské hry.

Že by další výzva?

To asi ne. Ve své současné profesi se již těmto organizačním věcem nemohu věnovat. Každopádně společnost, kterou řídím, často pořádá své vlastní sportovní a kulturní akce pro veřejnost. Jde třeba o tradiční Špindl Ski Opening, pravidelné menší eventy v průběhu zimy a letos se zásadně podílíme i na organizaci Světového poháru v lyžování žen. Ten se uskuteční 8. a 9. března ve Svatém Petru a i tady všude jsem schopen těžit ze svých organizačních zkušeností.

Kde se vidíte za deset let?

Já doufám, že stále na horách. V létě je tu krásně a v zimě padá sníh. A přál bych si, aby za deset let byl Skiareál Špindlerův Mlýn nejmodernější zimní středisko v Čechách s novými sjezdovkami a lanovkami a jednoznačně udával trendy v oblasti cestovního ruchu.

Univerzita Pardubice v rámci svého programu k 30. výročí sametové revoluce představila unikátní výstavu s názvem Za vaši a naši svobodu 1968-2018 o protestech proti okupaci Československa v roce 1968 ve státech komunistického bloku. Do Pardubic ji přivezla její patronka, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

„Informace o tehdejších protestech se do našich médií po roce 68 samozřejmě nedostaly a musíme poděkovat současným badatelům, že našli prameny a archivy k těmto případům a také ještě některé žijící svědky a účastníky těchto statečných činů. Mnozí mladí lidé si dnes asi nedovedou představit, jak takové protesty jejím vrstevníkům změnily život a jak vysokou cenu za projevení svého postoje tenkrát zaplatili,“ komentoval výstavu předseda správní rady Univerzity Pardubice a 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Výstava byla vytvořena z dokumentů, fotografií a na základě autentických svědectví pamětníků, které pořídili v letech 2008 až 2018 Adam Hradilek, Petr Blažek, Štěpán Černoušek, Michaela Stoilova a další badatelé Ústavu pro studium totalitních režimů. Popisuje osudy protestujících, jejich vzpomínky a kombinuje je s dokumenty ze sovětských, polských, maďarských, německých, bulharských a českých archivů bezpečnostních složek a osobních archivů.

 Výstava je putovní a byla představena například ve Washingtonu, Permu nebo v Kyjevě.

Ve foyeru Auly Arnošta z Pardubic bude výstava umístěna do 8. března.

Článek byl převzat z aktualit Pardubického kraje.

Chcete stoupnout na trhu práce i sami před sebou? Pomůžeme vám poznat svět a podpořit váš profesní a osobnostní růst. Studijní pobyt za hranicemi České republiky rozšíří vaše obzory, získáte celoživotní vzpomínky a nedocenitelné zkušenosti. Poznáte novou kulturu, vypilujete cizí jazyk, najdete přátele z celého světa a vyzkoušíte si jiný životní styl i způsob vzdělávání. Celý pobyt je podpořen stipendiem, které v průměru činí 450 EUR za každý měsíc pobytu.

Můžete si vybrat studijní pobyt nebo praktickou stáž.

Veškeré podrobnější informace a potřebné formuláře. Tak neváhej a pojď si změnit život. Přihláška

Také pro vás chystáme Erasmus+ Day – veletrh studia v zahraničí, kde je možné získat informace přímo od studentů, kteří na Erasmus + vyrazili. Uskuteční se 20. 2. 2019. Podrobnější informace budou brzy.

Erasmus+ Day na Dopravní fakultě Jana Pernera bude probíhat 27. 2. 2019 od 9:00 – 15:00. Chystáme pro vás prezentace studentů z DFJP, kteří se studijního pobytu nebo pracovní stáže zúčastnili,  dozvíte se veškeré informace k přihláškám, které partnerské univerzity si můžete vybrat, apod.

Ing. Lenka Machačová

Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Na Univerzitě Pardubice začala výstava o protestech proti okupaci Československa v roce 1968, ve státech komunistického bloku. Má název Za Naši a vaši svobodu 1968 až 2018. Výstava popisuje náladu, která panovala před 50 lety v zemích Varšavské smlouvy a zároveň představuje krátké životopisné medailonky lidí, jejichž osud byl poznamenán represivním systémem. Důvodem pro jejich pronásledování bylo často jen veřejné odsouzení sovětské invaze do Československa. Jednoho z autorů výstavy Adama Hradílka z Ústavu pro studium totalitních režimů jsem se zeptala, jak je expozice koncipovaná.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů od roku 2018 sbírá příběhy, osudy lidí, kteří se zúčastnili těchto protestů a vlastně se snažíme i každý rok pozvat někoho z těchto lidí. A získáváme od nich fotografie, rozhovory, dokonce se nám daří i z archivu bezpečnostních složek těch, kterých zemí získávat doklady o jejich represí a tak. Na základě těchto materiálů byla sestavena i tato výstava.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A platí, že ve všech těch zemích Varšavské smlouvy, které se vlastně podíleli na okupaci Československa v roce 1968, takže ty protesty probíhaly a řádově kolik lidí se jich zhruba účastnilo?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Je to tak, ty protesty se skutečně odehrály ve všech těch zemích, které se invaze zúčastnily. Bylo to od jednotlivců přes stovky až tisíce lidí třeba ve východním Německu, například v Sovětském svazu. Většina posluchačů asi bude znát osudy těch osmi statečných, kteří protestovali na Rudém náměstí. Ale v celém Sovětském svazu došlo ke stovkám případů protestů a některé z nich se vlastně až teprve teď například z ukrajinských archivů KGB vynořují v posledním roce jsme získali několik spisů, které byly vedeny KGB na Ukrajince, kteří protestovali proti okupaci v tom roce 1968.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Tak to je velmi zajímavé. Co jste z těch spisů KGB zjistili.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Jednak u těch lidí, kteří již nejsou na živu, tak vůbec se dozvíme o tom proč třeba protestovali, protože tam jsou výslechové protokoly, jsou tam často i fotografie z rekonstrukcí těch míst, kde k těm protestům došlo, protože ten způsob toho protestu byl velice široký od vylepování letáků přes otevřený dopis, vystoupení na stranické schůzi, ale samozřejmě máme i případy sebeupálení, ke kterým došlo třeba například v Polsku i na Ukrajině ještě před Palachovým činem, což je zajímavé, ale i poté, co se Jan Palach sebeupálil v lednu 1969, tak i vlastně v návaznosti na jeho čin, došlo k dalším takovýmto aktům protestu v těch zemích Varšavské smlouvy.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Vy jste také zmínil represe. Víme, že těch osm statečných bylo perzekuováno v Rusku, tam bylo vězení nebo psychiatrie a tak dále, jak to vypadalo v těch jiných zemích, obdobně?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Bylo to obdobné. Ty represe byly vázány asi na závažnost toho činu. Když někdo vystoupil na univerzitě, tak například za to byl vyloučen ze studií. Někdo ztratil zaměstnání kvůli jeho vyjádření protestů a někdo skutečně skončil například jako Johana Holander, studentka z Krakova, vylepila plakát proti okupaci Československa a byla několik měsíců vězněna.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

V názvu je období let 1968 až 2018. Přibližuje tedy ta výstava i jiná období než stěžejní události roku 1968 nebo řekněme úplně těch nejbližších poté.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Je to tak, protože my vyhledáváme ty jednotlivé účastníky protestů, tak se nezajímáme pouze o ten jeden jediný akt solidarity s naší zemí, ale i o jejich celý život, který je často velice pestrý a velice často tito lidé zůstali angažováni i v tom pozdějším věku i po propuštění ze vězení a tak dále, například Mustafa Džamilev, člověk, který vlastně hájil právě krymských Tatarů od 60 let až po ta 90. léta, tak toho jeho osudu se dotýkáme, například i okupace Krymu a jeho vlastně opětovnému zápasu za svobodu krymských Tatarů.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Vy jste dnes na výstavě v Pardubicích, ale v České republice měla výstava premiéru v rámci akcí připomínajících výročí událostí srpna 1968. Jak velký byl o ni zájem právě v Praze?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

V Praze byla tato výstava vystaveny ve skautském institutu na Staroměstském náměstí, což je velice živoucí příjemné místo, které navštěvuje mnoho mladých lidí, samotná ta vernisáž byla velice pěkná, veliká právě z toho důvodu, že se jí zúčastnili někteří z těch protestujících, kteří přijeli na 50. výročí okupace do Prahy.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A tady ještě musím zmínit i světové souvislosti, protože anglická verze výstavy byla loni na jaře uvedena ve Washingtonu v létě pak v Torontu, tak jaké jste zaznamenaly ohlasy na americkém kontinentu a ze Spojených států?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Tak já jsem měl čest otevřít tu výstavu i ve Washingtonu právě i za účasti Pavla Litvinova, jednoho z těch osmi statečných z Moskvy. Ten zájem byl veliký. Výstava byla plánovaná, že bude vystavena měsíc, nakonec byla prodloužena ještě o jeden měsíc a zároveň byla vystavena v evropské misi ve Washingtonu, také velice frekventované místo a ty ohlasy byly úžasné.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A co ohlasy v Rusku, protože i ruská verze výstavy byla k vidění v moskevském Sacharovově centru. Přeci jen víme, že v ruských oficiálních médiích ten obraz 68 a okupace není tak shodný jako u nás.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Zase, ta výstava byla přijata velice dobře, ale samozřejmě je otázka, koho ta výstava zajímá. Ona byla vystavena v Sacharovově centru, které navštěvují lidé, kteří se zajímají o historii, zajímají se o dění kolem sebe, zajímají se o lidská práva. A těch lidí, kteří jsou tímto způsobem aktivně orientovaní, samozřejmě asi není tolik jako jinde ve světě, ale ten zájem byl, ta výstava je putovní v Ruské federaci, byla již vystaveny v Permu, poputuje do Petrohradu.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A nebyl žádný problém s tou výstavou?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Určitě ne. S tou výstavou problém nebyl. Došlo k určitému problému během toho pietního setkání na Rudém náměstí, kde jsme si společně s těmi žijícími účastníky protestů připomněli ten odvážný čin z Rudého náměstí a tam došlo tedy k zatčení třech osob, kteří měli u sebe transparenty, jednak ten transparent za vaši a vaši svobodu, který se objevil již před 50 lety na Rudém náměstí, tak i třeba transparent Svobodu Sencovovy, ukrajinskému disidentu, který je vězněný v Ruské federaci. Takže tito lidé, kteří vlastně veřejně projevili nějaký apolitický názor, tak byli zatčeni. My, kteří jsme pouze kladli květiny a postáli tam s pozůstalými nebo příbuznými, nás se to nedotklo.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Adame, na závěr na vás navážu s osobnější otázkou. Když jste se probíral všemi těmi materiály a připravoval tuto výstavu, tak co vás vlastně nejvíc při tom chytlo třeba za srdce a nakolik právě toto téma té solidarity, toho soucitu vlastně s jinými národy, kteří zažívají něco negativního, tak na kolik je podle vás to téma důležité pro dnešek, nebo i do budoucna?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Jedním z nejsilnějších zážitků bylo první setkání s Pavlem Litvinovem, jedním z těch osmi statečných před deseti lety v New Yorku, kde jsem mu děkoval jako mému dětskému hrdinovi, nebo hrdinovi z dětských let a poděkoval jsem mu za tu solidaritu s námi, kterou projevili, jak za to zaplatil a on mi říkal: Adame, neblázni, to já jsem to nedělal kvůli vám, já jsem to dělal kvůli nám. My jsme doufali, že Pražské jaro zažehne moskevské jaro a samozřejmě, že to byla nadsázka ale zároveň je to moment, který je přítomný u většiny těch lidí, se kterými jsme měli tu čest hovořit nebo ty jejich příběhy popsat, že vlastně ten protest byl nejen kvůli nám, ale byl to i výraz zoufalství, ztráty nějaké naděje, kterou vkládali v to pražské jaro, že změní ten systém, ve kterém žili také.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Čili opravdu za vaši a naši svobodu. Tolik historik Adam Hradílek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Připomínám, že putovní výstava za naši a vaši svobodu je ode dneška přístupná v Pardubicích. A na našich vlnách, na vlnách Českého rozhlasu Plus vás teď čekají hlavní zprávy a po nich publicistika, která se bude věnovat také aktuální situaci v Venezuele a problémů s polským masem. Od mikrofonu se pro tuto chvíli loučí Lucie Vopálenská.

Rozhovor byl převzat z pořadu Den podle... Českého rozhlasu Plus. 

Rádi bychom Vás upozornili na aktuální výzvu k podávání návrhů společných česko-bavorských výzkumných projektů s dobou řešení 2019-2021.

Záměrem této společné výzvy je zlepšit vědeckou spolupráci mezi Českou republikou a Svobodným státem Bavorsko, podpořit spolupráci především mladých vědeckých pracovníků z Bavorska a Česka a zároveň motivovat vědce z obou zemí k předkládání společných žádostí o granty na bilaterální a multilaterální projekty.

Výzva je otevřena pro všechny vědecké obory, obzvláště vítány jsou projekty z oblasti lékařských věd a péče o zdraví a věd o materiálech.

Žádost je nutno podat paralelně v Česku a v Bavorsku, a to vždy jedním žadatelem z ČR a jedním z Bavorska. Žádosti českých vysokých škol resp. výzkumných organizací přijímá MŠMT ČR, žádosti bavorských vysokých škol přijímá BTHA.

Termín podávání žádostí: 22.3.2019

Informace a formuláře pro žadatele z ČR jsou k dispozici na webových stránkách MŠMT:
http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/vyhlaseni-verejne-souteze-ve-vyzkumu-vyvoji-a-inovacich-4

Informace a formulář pro žadatele z Bavorska jsou k dispozici na webových stránkách BTHA:

https://www.btha.cz/de/foerderung/joint-call-2019-2021

Více informací o česko-bavorských projektech ve vědě a výuce můžete nalézt na  webových stránkách www.btha.cz v rubrice Good Practice:

https://www.btha.cz/cs/good-practice/vyzkum

https://www.btha.cz/cs/good-practice/vyuka

Doktorandi Kateřina Pastirčáková a Jaromír Šulc vymysleli algoritmus, který ušetří peníze dopravním podnikům. V loňském roce jej navíc úspěšně představili na konferenci v americkém Orlandu.

Algoritmus pomáhá v rámci manažerského rozhodování zefektivnit vnitřní procesy a zodpovídá na otázku, jaké spoje je třeba vyjmout z provozu, aby se ušetřilo vozidlo, tedy řidič, a tím pádem finance. „Spoj můžeme outsourcovat, kdy je výhodnější zaplatit například jinému dopravci za kilometry, abychom neměli další náklady na řidiče, nebo je např. možné spoj ze systému zcela vyřadit a významně snížit provozní náklady,“ vysvětluje Jaromír Šulc.

Studenti Dopravní fakulty Jana Pernera získali na 22. světové konferenci Systemics, Cybernetics and Informatics  ocenění za nejlepší příspěvek v kategorii Computer Science and Engineering. Jedná se o multioborovou konferenci, rozdělenou do dvou hlavních sekcí, vedenou v anglickém a španělském jazyce, v nichž se všechny tematické okruhy překrývají.

„V naší kategorii bylo deset příspěvků. Algoritmus jsme dokázali dobře odprezentovat. Recenzenti nakonec ocenili jako nejlepší náš výzkum,“ vzpomíná na úspěch Kateřina Pastirčáková.

Oceněný příspěvek, který už byl otištěn i v Journal of Systemics, Cybernetics and Informatics navazuje na výzkum počínající již v osmdesátých letech dvacátého stolení, kdy pro úlohy plánování provozu dopravních podniků začala být využívána teorie grafů. V průběhu času byly popsány další přístupy s využitím řady metod operačního výzkumu a aplikované matematiky.

Přehlednější jízdní řády

Jaromír Šulc pracuje také s algoritmem na automatické generování poznámek. Navázal spolupráci s dopravními podniky v Liberci, Plzni a dalších menších městech, kde se ukazuje, že využití tohoto algoritmu může zjednodušit „výrobu“ jízdních řádů. Pro cestující se stávají také mnohem přehlednější a lépe se v nich orientují.

Přitom v zahraničí existují další způsoby, jak zefektivnit systém plánování jízdních řádů a jejich optimalizace. Stačí využít matematické nástroje, aby se práce zautomatizovala. „Například v Hamburku celý proces plánování zajišťuje deset lidí, což je stejný počet jako v Ostravě, přičemž Ostrava je několikanásobně menší. V našich končinách jsme se ve veřejné dopravě nenaučili používat matematiku jako nástroj, který může práci všech lidí významně zefektivnit. Ztratili jsme oproti jiným zemím 30 let,“ říká Jaromír Šulc.

V české a slovenské veřejné dopravě existuje hned několik významných faktorů, které brání využívání matematických nástrojů. V rámci své disertační práce se doktorand snaží hledat cesty, jak použít jednotlivé algoritmy, aby i u nás došlo k zefektivnění provozu. „Imunita českého prostředí je ale velmi silná. Přitom ale veškeré algoritmy pro veřejnou dopravu jsou již desítky let v praxi využívány od Německa, přes takřka celou Evropu, za velkou louží, v asijských zemích až po Izrael a už i Rusko. Jen my tady stále bráníme neubranitelné,“ dodává doktorand Dopravní fakulty Jana Pernera.

Kdo jsou…

Ing. Kateřina Pastirčáková získala magisterský titul na ČVUT, kde studovala obor Matematická informatika na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské. V současné době studuje v kombinované formě na Dopravní fakultě Jana Pernera obor Technologie a management v dopravě a telekomunikacích: Technologie. V rámci svého zaměstnání ve farmaceutické firmě MSD se věnuje optimalizačním projektům. V loňském roce strávila tři měsíce v Senegalu, kde se podílela na zjišťování příčin úmrtí při porodu a analyzovala důvody nedodržování předporodních návštěv u lékaře.

Ing. Jaromír Šulc na Univerzitě Pardubice studoval obor Technologie a řízení dopravy na Dopravní fakultě Jana Pernera. Nyní je doktorandem opět na DFJP a studuje obor Technologie a management v dopravě a telekomunikacích: Technologie. Spolupracuje se softwarovými společnostmi ve veřejné dopravě a s dopravními podniky v ČR, kterým představuje algoritmy a technologie práce, díky nimž mohou podniky zefektivnit své fungování. V privátní sféře je pověřen zejména řízením výroby a implementace SW společnosti PTT Software pro plánování a vyhodnocování provozu dopravního podniku.

David Začal je absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera. Má za sebou úspěšnou kariéru ve společnosti Seznam.cz, nyní působí v mediální agentuře Adexpres.com na pozici Digital Team Leader. Na studium v Pardubicích vzpomíná rád a to i přesto, že se věnuje jinému oboru, než který vystudoval. Ve svém profesním životě využije celou řadu věcí, jež mu studium přineslo.

Co považujete za svůj největší úspěch ve své profesní kariéře?

Pět let jsem vedl šedesátičlenné obchodní oddělení ve společnosti Seznam.cz, které svou práci odvádělo velmi dobře a při plnění obchodních plánů se na něj mohl obchodní ředitel spolehnout. Rovněž jsem rád ale za to, že jsem si v oboru vytvořil jméno, které je spíše známo ochotou spolupráce, pochopení a lidského přístupu.

Připravila vás Univerzita Pardubice na pracovní život?

Většinu svého pracovního života se nevěnuji tomu, co jsem studoval, ale i tak si myslím, že studium pro mě bylo prospěšné, naučilo mě umět nasát spoustu informací v krátkém čase. Pokud jsem něčemu nerozuměl, tak si najít někoho a domluvit se, aby mi s látkou pomohl. Určitě matematika a pravděpodobnost mi daly do života předpoklady k tomu rozhodovat se více na základě dat a umět s nimi lépe pracovat.

Co, kromě vědomostí, vám studium na Univerzitě Pardubice přineslo?

Přineslo mi vzpomínky, které mi navždy zůstanou. Taky mě naučilo, jak lépe čelit stresu a rozhodně i to, že každá situace má řešení a pokud nejde o život, tak se z toho člověk hroutit nemusí. A také mi přineslo ženu, se kterou jsem se seznámil v pátém ročníku, a jsme spolu dodnes. Jsem také velmi rád za kamarádství s mými spolužáky, minimálně jednou za rok se všichni sejdeme i s rodinami.

 Jak vzpomínáte na studentská léta v Pardubicích?

Vzpomínám na ně velmi rád. Velkou zásluhu na tom má život na kolejích. Byla tam parta fajn lidí. Měli jsme společné záchody, sprchy i kuchyňku, to nás přimělo k tomu, abychom se ještě více poznali. V kuchyňce byly čtyři plotýnky na čtyřicet lidí, to se pak musíte naučit dohodnout se. Dnes už to na kolejích vypadá jinak.

Jak vzpomínáte na město? Vracíte se někdy do Pardubic?

Pardubice jsou město, kde bych si uměl představit žít. Velmi rád se do něj vracím a upřímně závidím nynějším studentům zázemí, jaké teď mají. Jako univerzitní student jsem hrával basketbal, reprezentoval univerzitu jak při utkáních v okresních přeborech anebo při utkáních mezi univerzitami. Proto jsem rád, že univerzita vystavěla zbrusu nové tělocvičny a k nim další venkovní sportovní plochy. To je pro rozvoj univerzitního sportu výborný tah.

Co byste poradil studentům Univerzity Pardubice, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Buďte vytrvalí. Já jsem často sázel na svou houževnatost, selský rozum a týmovou spolupráci. Snažte se ve svém pracovním prostředí seznámit s co nejvíce lidmi, protože každý vám může svým způsobem pomoci plnit vaše úkoly lépe či rychleji. Vždy se snažte být upřímní, skromní a nápomocní. Lidé raději ocení základní dobré lidské vlastnosti než genialitu a drzost zároveň.

Chtěl byste studentům ještě něco vzkázat?

Na závěr bych chtěl studentům dodat odvahu ve studiu. Ve svém ročníku jsem z hlediska výsledků patřil spíše k průměrným studentům. Studovala se mnou spousta lidí, kteří byli chytřejší než já, ale někteří z nich ani nedostudovali. Proč tomu tak bylo? Buď nebyli tolik cílevědomí, anebo po několika prvotních úspěších usnuli na vavřínech, jenže pak už jim ujel vlak. Je to ale pak na každém, co od života čeká. Nemusíte mít vysokou školu, abyste byli v životě úspěšní, ale věřím, že vysoká škola vám v tom může hodně pomoci.

Kdo je David Začal

David Začal je absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Má za sebou úspěšnou kariéru ve společnosti Seznam.cz, kde působil jako manažer oddělení VIP klientů. Nyní působí v mediální agentuře Adexpres.com na pozici Digital Team Leader. Má na starosti account tým, který mimo jiné řídí kampaně Sazky. Jedenáct let působil ve společnosti Seznam.cz, kde se vypracoval z account manažera do vedoucího celého oddělení VIP klientů o 60 lidech. Na starosti měl největší reklamní klienty Seznamu včetně vyjednávání podmínek s agenturami. Předtím pracoval ve společnosti Auto Kelly.