Studující, zaměstnaní, členky a členové akademické obce se v úterý 24. února 2026 setkali na Shromáždění akademické obce, které svolal předseda Akademického senátu UPCE dr. Michal Kleprlík.

Zprávu o činnosti AS UPCE za uplynulý rok 2025 přednesl bývalý předseda AS UPCE dr. Petr Bělina.

Hodnocení uplynulého roku se týkala také prezentace rektora UPCE prof. Libora Čapka. Jeho zpráva o činnosti Univerzity Pardubice za rok 2025 obsahovala i výzvy pro rok 2026, mezi které patří mimo jiné kvalita zajišťovaných služeb a silné postavení Univerzity Pardubice v národním a mezinárodním měřítku, či ukotvení používání AI nástrojů na UPCE.

Diskuse tematicky odrážela např. problematiku zvýšení úspěšnosti studia napříč fakultami a parkování v kampusu.

Další zasedání Akademického senátu se uskuteční v hybridní formě v úterý 3. března od 14:00 hodin v zasedací místnosti rektorátu nebo online. 

Republiku i svět zná spíš podle vodních toků. Ke svému životu nejvíc potřebuje kánoi, pádlo a divokou vodu. Když obden neusedá do lodi, není ve své kůži. Do studia se mu ale voda nepropsala. „Toho by už bylo moc,“ říká Petr Šmakal, student Dopravní fakulty Jana Pernera. 

„Ahooooooooj,“ zdravím studenta Petra Šmakala už z dálky vodáckým pozdravem. Pozdrav s chutí opětuje, přestože dneska s sebou loď a pádlo nemá. Dneska je vyměnil za tašku s notebookem, protože Labe ani Chrudimka v Pardubicích ty správné peřeje nenabízejí. Na univerzitu dojíždí jen třikrát v týdnu. Rozvrh si tak poskládal, protože potřeboval být spíš na oddílové základně v Litovli, zkrátka v kontaktu s vodou. Během zimní přípravy mu dělají společnost jiné sporty. A taky bakalářská práce a materiály ke státnicím. 

Sjel jste si v loňském roce nějakou řeku jen tak?

Na to není moc času a pomalá voda mě ani nebaví (smích). Ale s kamarády tradičně vyrážíme na rakouskou řeku Salzu. Je to proslulá ledovcová řeka, vyhlášená pro své náročnější úseky. Má nádhernou soutěsku blízko města Palfau, která nabízí jeden z nejnáročnějších vodních úseků vůbec. V létě má voda krásných 8 stupňů. Sjíždět ji poprvé bylo nejlepší. Neznali jsme terén, jen jsme z mapy věděli, že některá místa jsou hodně nebezpečná…

Míváte vodu na svojí straně?

Naštěstí ano. Na závodech jsem míval vždycky kliku, a k tomu dobré podmínky. I když nejsou pokaždé pro všechny úplně stejné. Někdy se zničehonic změní puls řeky – to znamená, že se třeba během dvou vteřin zvedne hladina i o 20 centimetrů. A to je mazec. V tenhle moment to není úplně fér, spíš je to právě o tom štěstí. 

Je těžké udržet v tu chvíli hlavu v pohodě?

Člověk se během závodu maximálně soustředí na svoji stopu, ví přesně, co má dělat, takže na jiné myšlenky není prostor.

Cvaknul jste se už?

Jasně, ale u nás říkáme šlápnul. Proto je potřeba umět i výborně plavat. Na některých řekách bývá silný proud a musím přesně vědět, co v tu chvíli dělat, a hlavně nepanikařit. Voda je často ledová, tak není moc času nazbyt.

Můžete se v lodi i zaseknout?

Můžeme. Mám v lodi speciální pásy, které mi při jízdě pomáhají zůstat na místě, ale někdy je složitější se z nich po pádu dostat. Člověk se většinou i trochu přitopí. Eskymácký obrat je proto základ.

Přesto vás divoký terén láká…

Je to adrenalin, a ten je už neodmyslitelnou součástí mého života. Ke konci zimy s klukama z oddílu už vyhlížíme jarní měsíce a čekáme, až začne tát sníh. Pro trénink je to ideální, řeky jsou divočejší a dravější, a to přesně potřebujeme. I když jejich teplota je ještě hodně nízká. 

Nosíte proto neopren?

Když je velká zima, tak okolo čtyř stupňů, nosíme neoprenové kraťasy. Kdybych měl neopren i na horní polovině těla, brzdil by mě v pohybu a neměl bych takový rozsah rukou. Navíc by mi v něm bylo určitě vedro (smích).

Na jaké řeky vyrážíte nejčastěji?

Na jaře jezdíme třeba na Labe do Špindlerova Mlýna nebo na Kamenici u obce Plavy. To jsou už hodně těžké řeky. Dřív se na nich jezdíval i slalom, ale postupně se přesunul na umělé kanály. 

Není to na jaře spíš hazard se životem? 

Čím větší průtok řeka má, tím větší k ní mám respekt. Ale jsme na to „nemocní“ a vyhledáváme to. Obtížnost divoké vody má svoji stupnici od jedné do šesti a šestka už se skoro nedá jet. Jsem trénovaný a v pohodě zvládnu úseky ohodnocené čtyřkou. Přes co bych ale nikdy nešel, je sjíždět vodu při povodních. Když je vyhlášený jakýkoliv povodňový stupeň, jít do vody je dokonce úplně zakázané. Přesto se najdou blázni, co to zkusí. Tohle našemu sportu nedělá dobré jméno. Mám adrenalin sice rád, ale svědomí by mi nedovolilo, kdyby kvůli mně byl v ohrožení někdo jiný. 

Dostal jste se někdy na vodě do pořádných potíží?

Dneska už se z různých problémů umím dostat. Jezdecké chyby mě provázely spíš na začátku. Při závodech zrovna na Kamenici jsem třeba zlomil pádlo. To se mi stalo i nedávno s parťákem. V těžké pasáži jsem nenasměroval loď správně a ta se nám pak zaklínila v řece a museli jsme z ní doslova vypadnout. Bylo to po čtyřech minutách závodu, tepovku jsem podle hodinek měl na 200 a najednou jsem se koupal ve vodě, která měla čtyři stupně. Nic moc, no. Závod jsme už nedojeli. Shodli jsme se, že to nemá cenu. 

Mluvíte o parťákovi, jakou disciplínu jezdíte?

Moje disciplína se jmenuje C1 slalom a sjezd na divoké vodě a to jezdím na kánoi sám. Pak dělám také C2 sjezd, čemuž se říká deblkanoe. Tam mám parťáka Františka Salaje, se kterým jsme perfektně sehraní. Závodník by měl ovládat obě kategorie, je pak konkurenceschopnější a může absolvovat i víc závodů. 

Přizpůsobujete závodění svůj život?

Dá se říct, že jo. Závody začínají na jaře, kdy startuje Český pohár, který zahrnuje deset až dvanáct závodů. V podstatě všechny víkendy mám plné. Hlavní vrcholy sezóny jako mistrovství světa a mistrovství Evropy bývají až ke konci září. Někdo by si tak mohl říct, že když mi skončí škola, užívám si pohodové prázdniny, ale není to tak. V létě bývá nejvíc závodů a tomu odpovídají i tréninky. Vychází to na dva denně, abychom měli nejlepší formu. Naštěstí mi extrémní dlouhodobá sportovní aktivita nedělá žádný problém. Naopak.

Jaké úspěchy máte za sebou?

Z předloňského mistrovství Evropy jsem si dovezl titul vicemistra Evropy ve sprintu na divoké vodě a titul mistra Evropy v závodu hlídek. Reprezentuju UPCE také na Akademických mistrovstvích ČR nebo na Českých akademických hrách. Z těch posledních jsem si dovezl bronz ze sprintu na C1.

Přidal jste i jeden netradiční titul.

Jsme první litovelští vodáci, kteří vyhráli závody pramic na Krumlovském vodáckém maratonu, kterým zakončujeme naši sezónu. Vždycky si s oddílovými parťáky dáme nějaký netradiční cíl, letos jsme vyjeli na pramici.

To ale není úplně vaše disciplína…

Na pramici nikdo z nás běžně nejezdí. Byl to klasický hec u piva (smích). Najednou jsme jeli v pěti lidech, takže to muselo fungovat po všech stránkách. A vyšlo to – pohár jsme získali. A ještě jsme porazili našeho prezidenta.

Jak se vám to povedlo?

Závod s hromadným startem nemá skoro žádná pravidla, je potřeba jen co nejrychleji dojet do cíle. Poslední dva měsíce jsme intenzivně trénovali, takže jsme si věřili. Na start se nachystalo 20 pramic a nám to perfektně sedlo. Pan prezident se svou posádkou dorazil na tyhle závody potřetí a jeho pramice dojela jen deset minut za námi, což byl skvělý výsledek. Byl parádní pocit měřit síly i s ním. Emoce v cíli byly o to silnější.

Víte, že… při jízdě na kánoi závodníci klečí? Jejich loď totiž nemá ploché dno jako známé turistické kánoe. Každý sjezdař má dno lodi vytvarované podle svých nohou a v tom klečí. Aby klečení bylo pohodlnější, má v lodi ještě sedačku. Čím níž sedačka v lodi je, tím níž je i těžiště a loď je stabilnější. 

Dáte si od lodi pauzu nebo jezdíte i v zimě?

Ideální trenér řekne, že na vodu se má jít kdykoliv (smích). Když je teplota lehce nad nulou a nemrzne, teoreticky se to pořád dá. Každopádně se říká, že pádlo bychom neměli mít v ruce alespoň měsíc, abychom si trochu odpočinuli a věnovali se kompenzaci svalů a kondiční přípravě. Na najíždění kilometrů jsou pro nás klíčové jaro a podzim. To je základ sezóny.

Jak se tedy udržujete ve formě?

Přes zimu se víc běhá, hodně běžkujeme, a k tomu děláme různé doplňkové sporty. Chodíme pravidelně plavat a také do posilovny. Je potřeba kompenzovat svaly, které pádlováním přirozeně ochabují. U mě jsou to třeba mezilopatkové svaly. K tomu se i hodně otužujeme.

Dostávají speciální péči i vaše lodě? 

Po sezóně se musí zkontrolovat a udělá se jen lehký lifting. Umím laminovat, takže drobné opravy zvládnu sám. Pokud se jedná o něco většího, loď jede rovnou k výrobci.

Kolik lodí máte?

Mám dvě. Jednu závodní a jednu tréninkovou, která je o něco těžší a nemá tak dobrý povrch. Ve vodě se na ní dá víc natrénovat. Razím totiž heslo – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Zrovna tahle loď toho má už dost za sebou. Ta závodní je naopak v perfektním stavu, dávám si na ni pozor a jezdím s ní jen důležité nebo lehké závody.

Máte ještě nějakou vodáckou metu? 

Poslední rok dva jsem v profesionální úrovni trochu polevil. Zjistil jsem, že vyhrát mistrovství už není moje priorita. Ježdění mám teď spíš jako koníček a mnohem víc si to užívám. Rozhodl jsem se zaměřit víc na budoucnost a tento rok jsem zkoušel i trenérství. V tom bych rád pokračoval i v další sezóně. 

Pořád se vidíte u vody?

To ano. Jen ne za každou cenu přímo v lodi. Teď mě hodně zajímá i vodácké zákulisí a baví mě být spíš v pozadí. Angažuji se v našem oddílovém klubu, jsem v jeho správní radě a zapojuju se i do organizace různých vodáckých závodů. Práce trochu souvisí i s logistikou, kterou na dopravní fakultě studuju.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Adrián Zeiner, Archiv Petra Šmakala

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 116, v tištěné i on-line podobě.

Na Univerzitě Pardubice budujeme silnou komunitu, ve které se dobře studuje i pracuje. Vedle kvalitní výuky a odborného zázemí chceme tvořit prostředí, kde se lidé cítí vítaní, mohou se potkávat napříč obory a vytvářet vztahy, které často přetrvají i po skončení studia. Nejen proto jsme i letos univerzitní kampus při startu letního semestru oživili oblíbenými valentýnskými dny. Do akcí se s námi zapojilo přes 1 100 z vás.

Kreativní duše v pondělí 16. února tvořily originální vouchery pro své blízké, placky a náramky. Hezkou vzpomínku si studující i zaměstnaní odnesli v podobě polaroidové fotky či "tetování" hennou. Valentýnská hlídka obdarovala perníčkem studující, kteří přišli v červeném. 

Úspěch sklidil večerní valentýnský koncert Komorní filharmonie Pardubice, který si v Aule Arnošta z Pardubic vychutnalo přes 250 posluchačů. Slavné melodie populární hudby upravené pro smyčcové kvarteto představil Corvus Quartet. Zazněly mimo jiné skladby od Johna Lennona, Edith Piaf nebo Jaroslava Ježka.

Až do středy jste se mohli vyfotit ve valentýnsky vyzdobených fakultních rámech i ve fotokoutku v budově EB. Katedra tělovýchovy a sportu UPCE nabízela speciální hodinové Valentýnské lekce zdarma, na které mohli studující nebo zaměstnaní vyrazit sami nebo s někým blízkým. 

Víte, jaké jídlo se skrývá pod veselým názvem "Triptych selské lásky"? Jde o vepřovou pečeni po selsku se zelím a bramborovými špalíčky. Menu s nápaditými názvy celý týden servírovala i pro veřejnost univerzitní menza. Univerzitní knihovna připravila Valentýnský knižní horoskop, podle kterého si každý mohl najít knížku, která se hodí k jeho znamení. 

Letošní Valentýn na UPCE toho nabídl ale mnohem víc - Pub kvíz Ženy ve vědě, vernisáž v Galerii Univerzity Pardubice či Silent Disco.

Děkujeme všem, kteří přispíváte ke skvělé atmosféře na Univerzitě Pardubice! 
Tým Oddělení propagace a vnějších vztahů.

V novém díle publicistického pořadu České televize Bilance se reportéři zabývají rostoucím významem Polska jako ekonomického partnera pro Česko a Evropu. Jedním z témat je i výstavba dálnic a rychlostních silnic v Polsku i Česku v posledních patnácti letech. Problematiku v dokumentu vysvětluje doc. Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Jana Pernera. 

Celý díl s názvem Polský ekonomický zázrak je možné sledovat v iVysílání České televize.
Doprovodný podcast je pak dostupný na všech podcastových aplikacích.

Autoři: Zuzana Tunová, Michal Šenk, Česká televize

Možnost navázat nové formy spolupráce s firmami v regionu měla za cíl diskuse zástupců Univerzity Pardubice a členů Krajské hospodářské komory Pardubického kraje. Setkání, které hostila Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice, se zúčastnil předseda komory Tomáš Ditrt i rektor UPCE Libor Čapek. 

„Vážím si tohoto setkání a budu rád, pokud povede k prohloubení spolupráce. Myslím, že máme dnes, ale i kdykoliv jindy, dobrou možnost diskutovat o dalších synergiích mezi komerčním sektorem a univerzitou,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Šéf univerzitního Centra transferu znalostí a technologií Tomáš Novotný členům komory představil různé možnosti vzájemné spolupráce a pozval přítomné na letošní Technology Day na UPCE, který se uskuteční 21. dubna. „Nabízíme naše technologie. Nebo vám můžeme pomoci vyhledat konkrétní vědce pro spolupráci i díky univerzitnímu systému ambasadorů inovací, kteří fungují na našich fakultách. Bylo by skvělé pomoci tomu, aby v kraji byly výkonnější firmy, třeba i s využitím znalostí z univerzity,“ řekl Tomáš Novotný (CTTZ).

Děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky UPCE prof. Petr Doležel připomněl, že univerzity nejsou zdaleka jen vzdělávací instituce. „Výzkum a vývoj je jedním z nejdůležitějších pilířů naší práce. Navíc do výzkumných aktivit zapojujeme i studenty. Nabízíme několik specializovaných vědeckých týmů, které spolupracují s mnoha firemními partnery,“ dodal děkan Doležel.

Univerzita nabídla členům Hospodářské komory možnosti spolupráce s většinou svých fakult. Její zástupci prezentovali konkrétní vědecké projekty, které začínají nebo už úspěšně skončily a také běžící spolupráci s firmami. Připomněla rovněž rozvíjející se možnosti studia tzv. profesních programů, které jsou výrazně zaměřené na spolupráci s praxí. Univerzita Pardubice aktuálně nabízí uchazečům možnost studovat hned 15 profesních programů. Nejvíce z nich funguje na Fakultě zdravotnických studií, ale tento typ studia si vybírají studující také na Fakultě chemicko-technologické, Dopravní fakultě Jana Pernera, Fakultě ekonomicko-správní a Fakultě elektrotechniky a informatiky.

Fakulta elektrotechniky a informatiky, na které se pracovní setkání uskutečnilo, při této příležitosti několika desítkám podnikatelům ukázala své výzkumné prostory. Hosté si prohlédli také laboratoře Centra materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické UPCE.

Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

Rektor prof. Libor Čapek v pořadu Českého rozhlasu Pardubice Máme hosty zhodnotil uplynulé funkční období v čele Univerzity Pardubice a nastínil priority pro další rozvoj.

„Hodně se budeme soustředit třeba na problematiku umělé inteligence. Budu se snažit, aby univerzita byla ukotvená ve městě, v kraji, v republice, ale taky v mezinárodním kontextu. Musíme se profilovat v jednotlivých oborech, abychom byli čitelní. Měli bychom zvýšit kredibilitu realizovaných studijních programů vedoucí ke zvýšení podílu počtu studentů, pro které bychom byli první volbou,“ řekl prof. Libor Čapek.

Autor: Jakub Malý, Český rozhlas Pardubice

V pátek 30. ledna otevřela Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice podruhé v tomto roce své dveře všem zájemcům o studium. Navázala tak na první Den otevřených dveří, který se uskutečnil v sobotu 17. ledna 2026 a přilákal velké množství návštěvníků.

Jsme velmi rádi, že jste se přišli podívat, jak to na naší fakultě funguje, popovídali si s našimi studenty i akademiky a prohlédli si odborná pracoviště – laboratoře, nové učebny, Dopravní sál, Centrální dispečerské pracoviště i Výukové a výzkumné centrum v dopravě. Mnozí z vás využili také možnost projít si celý univerzitní kampus a podívat se na koleje.

Součástí programu byly i konzultace se zástupci našich partnerských firem, kteří představili možnosti praxí, spolupráce i budoucího pracovního uplatnění. Velkým lákadlem byl simulátor pro strojvedoucí, na kterém si návštěvníci mohli vyzkoušet řízení vlaku v realistických podmínkách.

Přihlášky ke studiu přijímáme do 31. května 2026. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat, rádi vám poradíme. Další informace o studiu i nabídku studijních programů najdete na našich webových stránkách.

Velké poděkování patří našim zaměstnancům, studentům, absolventům i partnerským firmám, kteří se podíleli na organizaci obou akcí a pomohli vytvořit přátelskou a otevřenou atmosféru.

Těšíme se, že se s mnohými z vás na podzim setkáme znovu, tentokrát už jako se studenty Dopravky Pardubice.

Ve středu dne 28. ledna 2026 se v pražské Betlémské kapli uskutečnil slavnostní Galavečer Fakulty dopravní ČVUT, během něhož byly předány Gerstnerovy medaile – nejvyšší ocenění udělované za zásluhy o rozvoj fakulty. Mezi oceněnými byl také děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice doc. Ing. Ladislav Řoutil, Ph.D.

Slavnostní program zahájilo hudební vystoupení Duo Professores (prof. Ondřej Přibyl a Miroslav Svítek). Následovalo předání ocenění významným osobnostem fakulty, po němž profesor Ondřej Přibyl symbolicky předal vedení Fakulty dopravní svému nástupci doc. Stanislavu Novotnému. Oficiální část večera završil koncert prestižního Zemlinského kvarteta.

Děkan Řoutil k udělení ocenění uvedl: „Gerstnerova medaile je pro mě velkou ctí a zároveň potvrzením spolupráce obou fakult, která se rozvíjí v oblasti výuky i ve vědecko‑výzkumné činnosti. Je to také závazek pokračovat v práci, která má skutečný dopad na rozvoj dopravního vzdělávání.“ Zároveň také doplnil: „Děkuji za velmi konstruktivní spolupráci končícímu děkanovi prof. Ondřeji Přibylovi a přeji mnoho zdaru jeho nástupci doc. Stanislavu Novotnému.“

Ve čtvrtek 29. ledna 2026 se na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice uskutečnilo setkání vedení fakulty s delegací z jihokorejské Halla University. Návštěva proběhla v rámci plánované mise zaměřené na potenciální spolupráci obou univerzit. Korejští zástupci představili aktivity zaměřené zejména na oblast autonomního řízení a rozvoje mezinárodní železniční dopravy, v oblasti železniční dopravy projevili zájem o české zkušenosti v této oblasti. Součástí jednání byla také diskuse o možnostech širší spolupráce zahrnující studentské výměny a společné výzkumné projekty. 

Univerzita Pardubice zahájila v loňském roce nový projekt NAKUP, který pomůže vědkyním a vědcům po rodičovské dovolené znovu nastartovat kariéru. Díky grantům si budou moci sestavit vlastní tým, spolupracovat s mentory nebo třeba vycestovat na zahraniční stáže.

Cílem je posílit vědeckou kapacitu univerzity a podpořit rovné příležitosti ve vědě napříč všemi obory. První soutěžní kolo o interní granty bylo vyhlášeno 1. února. Lhůta na podání žádostí je stanovena na 31. března. Vítězné granty budou realizovány od 1. července 2026.

Podrobné podmínky pro podání žádosti o grant a související přílohy jsou dostupné na odkazu: Návraty k vědecké kariéře na Univerzitě Pardubice (NAKUP) | Univerzita Pardubice. 

Pro zájemce o grant organizuje univerzita seminář, a to ve středu 4. února (10:00 – 12:00, zasedací místnost, 4.p, rektorát).

Link pro online připojení: https://teams.microsoft.com/meet/34374408853389?p=YhGHvl1n9amR4NKUgR

Další informace poskytne tým projektu:
Lenka Peterková (lenka.peterkova@upce.cz), Leona Pandulová (leona.pandulova@upce.cz).

Nový projekt NAKUP (reg. číslo CZ.02.01.01/00/24_037/0013851) je součástí výzvy NÁVRATY (OP JAK). UPCE na něj od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR získala více než 34 milionů korun. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.