Informace o výroční Dopravní fakulty Jana Pernera byly na titulní stránce revue Internacia Fervojisto. Právě říjnové číslo odborné železničářské revue Internacia Fervojisto (Mezinárodní železničář) patřilo výročí DFJP.

Na titulní stránce je fotografie lokomotivy ČD 151 006 s potiskem k 25-letému výročí spolupráce Dopravní fakulty Jana Pernera a Českých drah. Ve dvou článcích si čtenáři mohou přečíst o vzniku i současnosti fakulty, stejně jako o křtu lokomotivy 151 006.

Revue vydává IFEF - Mezinárodní federace železničářů esperantistů (Internacia fervojisto Esperanto-Federacio) jako dvouměsíčník a distribuuje ho do všech členských zemí i individuálním členům. Informace o DFJP se tak v tomto mezinárodním jazyce dostala do 22 zemí Evropy, Asie a Latinské Ameriky. Individuálním členem IFEF je doc. Ing. Jaroslav Matuška, Ph.D. , který zastupuje české esperantisty – železničáře v terminologické sekci IFEF.

Dalším úspěchem je i článek v Nové železniční technice. Zde vyšel článek Historie vzniku a současnost Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.

Ing. Lenka Machačová

Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP

Na Univerzitě Pardubice má rád její dynamiku a schopnost rychle se rozvíjet. A právě o další rozvoj, důraz na excelentní vědu, budování dvojjazyčného prostředí a užší spolupráci fakult se její nový rektor Jiří Málek chce snažit i nadále. Kromě toho si dal ještě další výzvu: aktivněji komunikovat přímo se studenty. Vědeckou práci tak na čas střídá manažerské období.

Profesor Jiří Málek není ve vedení Univerzity Pardubice nováčkem, rektorem byl již v letech 2006–2010, předtím působil jako prorektor pro vědu a tvůrčí činnost. V posledních letech se kromě bádání ve svém oboru fyzikální chemie angažoval i v organizacích pro hodnocení vědy. A o její rostoucí kvalitu se chce postarat i na nynějším působišti. „Věda nezná hranice a je tedy nezbytné vést studenty a mladé kolegy k soutěžení na mezinárodní scéně. Je velmi důležité publikovat v mezinárodním měřítku, aktivně se účastnit významných vědeckých kongresů a usilovat o mezinárodní spolupráci s renomovanými světovými pracovišti,“ popisuje, na co se chce nyní zaměřit.

Po osmi letech se vracíte zpět do čela Univerzity Pardubice. Změnilo se toho hodně?
Je to poměrně dlouhá doba, za kterou došlo k řadě významných změn. Univerzitní prostředí je sice poměrně konzervativní, ale vnější svět se rychle mění. Proto i problémy a výzvy budou jiné než v mém minulém rektorském období. Zde mám na mysli především nový systém hodnocení a financování výzkumu, ale také větší důraz na sebehodnocení v oblasti vzdělávacích činností.

Jaké máte na příští čtyři roky s univerzitou plány?
V nadcházejícím funkčním období bych se chtěl soustředit na tři hlavní oblasti: Ve vzdělávací činnosti bude mojí hlavní prioritou zvyšování kvality studia a prohlubování spolupráce mezi fakultami. S tím úzce souvisí institucionální akreditace a od ní odvislá možnost operativněji vytvářet a upravovat studijní programy tak, aby se nám podařilo získávat kvalitní zájemce o studium, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí. Získali jsme institucionální akreditaci ve všech šesti oblastech Doprava, Ekonomické obory, Historické vědy, Chemie, Informatika, Zdravotnické obory, která by nám měla umožnit takzvanou vnitřní akreditaci oborů.

Druhou prioritou je kvalitní vědecká a další tvůrčí činnost akademických pracovníků a studentů. Rádi bychom si udrželi vedoucí postavení v některých vědních oborech, které na univerzitě pěstujeme, například chemické vědy, a výraznějším způsobem rozšířili naši vědeckou činnost v dalších oborech, a to především v návaznosti na institucionální akreditaci. Kritéria jsou zde jasná. Jde především o pěstování kvalitní vědy, což souvisí také s řešením významných grantových projektů vedoucích k mezinárodně uznávaným a objektivně měřitelným vědeckým výsledkům.

S oběma prioritami úzce souvisí priorita třetí a tou je cílené budování dvojjazyčného prostředí na univerzitě a aktivita v oblasti mezinárodních vztahů ve vědě a vzdělávání. Zde nejde pouze o komunikační dovednosti akademických pracovníků a zázemí pro naši mezinárodní komunitu na univerzitě, ale samozřejmě také o kultivaci celého univerzitního prostředí včetně podpůrných služeb v oblasti studia, ubytování a stravování, ale také například volnočasových aktivit.

Již při volbě jste deklaroval a nyní zopakoval, že se zaměříte na zvyšování kvality studia a prohlubování mezifakultní spolupráce v oblasti vzdělávání. Jak toho chcete docílit?
Domnívám se, že ve vzdělávací oblasti lze spolupráci fakult a dalších univerzitních součástí prohloubit například v souvislosti s institucionální akreditací, tedy aktivní spoluprací útvarů napříč univerzitou při zajišťování studijních programů a jejich specializací. V oblasti badatelské činnosti je to trochu obtížnější, ale i tady lze systematicky budovat mezifakultní spolupráci. Zde bych rád akcentoval trochu jiný přístup k prezentaci výsledků. Podobně jako v ostatních vyspělých zemích bude čím dál tím větší důraz kladen nejen na vlastní vědeckou činnost, ale i na komunikaci s veřejností. Úspěch i hodnocení výzkumné činnosti budou více závislé také na relevanci pro společnost i na způsobu její prezentace. Současně však je třeba definovat pravidla hodnocení publikačního výkonu na základě jasně měřitelných dat. Obsah a forma sdělení musí být v rovnováze. K podobnému vývoji došlo například ve Velké Británii v souvislosti se zavedením systému hodnocení výsledků Research Excellence Framework.

Univerzita získala institucionální akreditaci. Co dalšího podle vás univerzitě přinese?
Předpokládám, že přinese těsnější spolupráci fakult, ale hlavně operativnější postup při vytváření a zavádění nových studijních programů, které budu atraktivnější pro studenty.
 

Celý článek naleznete na e-ZPRAVODAJI.

prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. (*1959)

• vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích a v roce 1986 obhájil disertační práci
• působil jako vědecký pracovník na Katedře anorganické chemie a ve Společné laboratoři chemie pevných látek původní VŠCHT Pardubice a ČSAV
• od roku 1990 se podílel na výuce pro posluchače specializace na katedře anorganické technologie
• v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie
• bádá i učí na Katedře fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické, kde se podílí na výuce ve specializaci a vedení diplomových a disertačních prací, od roku 2015 do letošního roku působil též ve funkci vedoucího katedry
• ve své vědecké práci se věnuje zejména studiu kinetických jevů v podchlazených sklotvorných systémech a strukturním relaxacím nekrystalických materiálů
• na katedře vede výzkumnou skupinu, jejímž cílem je popis komplexních procesů, jakými jsou nukleačně-růstové děje nebo strukturní relaxace. Lepší porozumění těmto jevům má velký význam v řadě dosti odlehlých oblastí jako například ve vývoji nových materiálů pro optoelektroniku a paměťová média, v dlouhodobém předpovídání mechanických vlastností polymerů, případně též stability lékových forem
• několik let strávil na univerzitách ve Španělsku (Universidad Hispalense v Seville, Universitat Politécnica de Catalunya v Barceloně) a ve španělském vědeckém institutu materiálových věd a v National Institute for Materials Science v japonské Cukubě, s nimiž dlouhá léta aktivně vědecky spolupracuje a kde jeho studenti získávají v rámci stáží cenné vědecké a zahraniční zkušenosti, působil jako řešitel a spoluřešitel několika výzkumných projektů
• je autorem 194 publikací v mezinárodních odborných časopisech, je členem několika zahraničních odborných společností, vědeckých rad, oborových rad pro doktorský studijní program Fyzikální chemie a Anorganické technologie. Pracuje také jako recenzent pro několik zahraničních odborných časopisů
• v posledních letech se významně angažoval na celostátní úrovni v oblasti hodnocení vědeckých výkonů výzkumných organizací: V letech 2008–2015 jako člen a později jako místopředseda Rady pro výzkum vývoj a inovace a jako předseda Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů
• s manželkou Naďou žije v domku v historickém centru Pardubic; mají 2 dcery a dvě vnoučata
• ve volném čase se věnuje četbě, fotografování a cestování, které prohloubily právě jeho dlouhodobé odborné pobyty v zahraničí. Na rozdíl od mnohých cestovatelů a fotografů se rád vrací na známá místa: Říká, že teprve opakovaná návštěva totiž umožní člověku vidět věci, které jsou obvykle skryty pod povrchem, i více pochopit místní mentalitu a zvyklosti. K porozumění odlišné kultury je dobré alespoň trochu rozumět jazyku, ochutnat typická jídla a okusit každodenní život

Rozhovor byl převzat z redakce magazínu Universitas.

Gaudeamus – veletrh pomaturitního vzdělávání. To je už tradičně pořádná porce informací, propagačních materiálů, vyšperkovaných expozic vysokých škol z České republiky i světa. Na brněnském výstavišti nesměla chybět ani Univerzita Pardubice se svým červeným stánkem. Celý týden od 23. října zde náš tým, složený ze studentů i zamestnanců,  rozdával informace o studijních oborech, univerzitní placky, jedinečný pardubický perník, ale hlavně úsměvy na všechny uchazeče o studium, kteří se na stánku č. 36 zastavili.

„V letošním roce jsme vyrazili do Brna opět s vylepšeným stánkem. Kromě velkého zájmu o studijní obory stáli studenti fronty na to, aby si vyzkoušeli virtuální realitu. Zájem byl i o stanoviště našich záchranářů, kde si každý mohl ověřit své znalosti první pomoci a jak pečovat o novorozence. Kdo se chtěl po dlouhém dni na veletrhu protáhnout a zasportovat si, mohl si zkusit jízdu na veslařském trenažéru, který zapůjčila katedra tělovýchovy a sportu. Letos si opět můžeme pochvalovat vysokou návštěvnost a zájem studentů i pedagogů a výchovných poradců,“ pochvalovala si účast na veletrhu v Brně Mgr. Ivana Švecová.

Univerzita Pardubice se na veletrhu prezentovala i v rámci každodenních přednášek. Tam se studenti seznámili s filmem Evolupce a stejnojmenným webem, kde si každý může snadno vybrat svůj obor. Při přednášce se mohli podívat díky krátkým videím do našeho kampusu, poslechnout si, jak se tu studuje našim studentům a zjistit, jaké nejzajímavější obory jim v Pardubicích nabízíme.

Veletrh, během čtyř dnů jeho konání, navštívilo 30 615 návštěvníků, včetně rekordního počtu 494 středoškolských pedagogů a výchovných poradců. Jedná se o třetí nejvyšší návštěvnost za pětadvacetiletou historii veletrhu.

V průběhu prvních dvou dnů veletrhu proběhla soutěž o nejlepší expozici veletrhu Gaudeamus. Do soutěže bylo přihlášeno 17 expozic. Univerzita Pardubice se svým stánkem letos obsadila deváté místo. První místo získala expozice Ostravské univerzity, druhé místo patří stánku Českého vysokého učení technického v Praze, na třetím místě se umístilo Vysokého učení technické v Brně.

Pokud jste máš stánek nestihli navštívit v Brně. Budete mít šanci se s našim týmem potkat na pražském veletrhu Gaudemus v Letňanech ve dnech 22. – 24.ledna 2019 nebo neváhejte a přijeďte na některý ze dnů otevřených dveří. V mezičase můžete brouzdat na našich webových stránkách určených pro uchazeče o studium www.evolupce.cz.

Také v letošním akademickém roce přijelo na univerzitu a jejích sedm fakult několik stovek zahraničních studentů z Evropy, Asie, Afriky, ale i Jižní Ameriky. Kromě angličtiny jsou tak v kampusu slyšet i další cizí jazyky. „V zimním semestru studuje na naší univerzitě téměř 600 zahraničních vysokoškoláků ze 72 zemí světa,“ říká Mgr. Věra Albrechtová z Centra mezinárodních mobilit Univerzity Pardubice.

Ke studiu se na začátku zimního semestru zapsalo celkem 566 cizinců. Toto číslo v sobě zahrnuje i krátkodobé mobility, tedy studium v jednom semestru nebo jeho menší části. Zahraniční studenti činí necelých 8 % z celkového počtu letošních vysokoškoláků naší univerzity.

Počet letošních zahraničních studentů

Strávit jeden semestr v Pardubicích se rozhodlo více než 150 studentů z celého světa, kteří přijeli na zimní semestr na základě evropského výměnného programu Erasmus+. Nejvíce jich letos přijelo opět z Turecka a Španělska. Tradičně jich nejvíce studuje na Fakultě ekonomicko-správní.

Kromě toho studuje letos v ucelených akreditovaných programech fakult Univerzity Pardubice, tedy dlouhodobě, dva nebo tři roky, více než 400 zahraničních studentů z 57 zemí světa. Nejpočetněji je samozřejmě zastoupeno Slovensko (necelá 1/3). Další početnou skupinou jsou studenti z Ukrajiny, Ruska, Ghany, Běloruska, Kazachstánu, Indie a Sýrie.

„Celkový podíl zahraničních studentů se sice nijak významně nemění, ale v posledních třech letech zvláště Erasmus studentů významně přibývá, což je pro univerzitu jistě dobrým vysvědčením. Byli bychom ale rádi, kdyby odvahu k výjezdu do zahraničí našlo ještě více našich domácích studentů, protože i oni po svém návratu přispívají k internacionalizaci akademického prostředí a života na univerzitě,“ nabádá ke studiu v cizí zemi Věra Albrechtová.

Více o zahraničních studentech čtěte na stránkách e-Zpravodaje.

Letošní rok si připomínáme 100 let od vzniku republiky. Ve spojitosti s tímto výročím se koná řada akcí. Také Dopravní fakulta Jana Pernera si společně s Českými drahami jednu připravila. Konkrétně se jedná o výstavu Železnice a republika 1918 – 2018. Výstava vznikla u příležitosti 100 let od vzniku Československé republiky a Československých státních drah. Ve foyer dopravní fakulty ji můžete navštívit až do 13. listopadu.

Výstava, která byla zahájena 1. listopadu, mapuje významné milníky v uplynulém století republiky, Československých státních drah a Českých drah. V duchu rčení, jež říká, že národ, který nezná svou historii, je odsouzen ji opakovat, se výstava pokouší připomenout zásadní události, kterými si musela naše země v posledních 100 letech projít.

Železnice v těchto příbězích zastává často úlohu na první pohled okrajovou, někdy neveselou, ale velmi emotivní. Klíčovou roli ale vždy hrají lidé, ať už železničáři nebo cestující.

Účelem výstavy není tvořit dokumentární rekonstrukci a jsme si vědomi určitých faktických zjednodušení, která v jednotlivých obrazech možná odhalíte. Je totiž do značné míry nemožné zachytit do nejmenšího detailu realitu okamžiků dávno minulých. Tím spíše stojí za to připomenout to důležité, co nesmíme zapomenout. Už jen proto, že jsme sto let spolu a další stovky se dožije málokdo z nás. Přejeme vám, aby se vám tato výstava líbila.

Ing. Lenka Machačová
Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP

Naše republika slaví sto let od svého založení. Dlouhou historii od vzniku samostatného Československého státu připomíná Univerzita Pardubice během celého roku prostřednictvím přednášek, výstav či diskusí na půdě univerzity. V neděli 28. října se připojila k dalším oslavám, které se uskutečnily na náměstí Čs. legií v Pardubicích. Zástupci města, kraje a  univerzity se zúčastnili pietního aktu u sochy prvního prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka a netradiční dobová slavnost nás vtáhla zpět do roku 1918.

Sto let od založení republiky si Pardubický kraj a město Pardubice připomněly v neděli 28. října akcí „Zažijte to znovu!“. Návštěvníci se vrátili o sto let nazpět do roku 1918, a to prostřednictvím dobových artefaktů. Vzdělávací a zábavná akce nabídla vystoupení Vysokoškolského uměleckého souboru, skupiny Šlapeto, ukázky vývoje českých bankovek, k vidění byla dobová obecná škola nebo automobil z roku 1905, přijel i Tomáš Garrigue Masaryk na koni. Univerzitu při oslavě v Pardubicích na náměstí Čs. legií zastupoval historik prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Univerzity Pardubice. Při vystoupení Vysokoškolského uměleckého souboru, které následovalo po slavnostním aktu u sochy Tomáše G. Masaryka, se stal prorektor univerzity kmotrem při křtu jejich nově vydaného CD.

Rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek a prorektor prof. Miroslav Ludwig si stoleté výročí a Den vzniku samostatného Československa připomněli během zahraniční služební cesty. Ve Washingtonu, DC, se zúčastnili dne 30. října 2018 na pozvání Jeho Excelence velvyslance ČR v USA Hynka Kmoníčka slavnostní recepce při příležitosti oslav Czech National Day.

Program Univerzity Pardubice k připomínání významných „osmičkových výročí“ a  událostí našich dějin v letošním roce odborně garantuje po celý rok Fakulta filozofická, která připravila cyklus měsíčních přednášek. Celkem deset speciálních přednášek se zaměřuje na důležité milníky našich dějin. Jsou pojaty v širších historických souvislostech nejen stoletého výročí vzniku ČSR, ale tematicky se zabývají například i osudy Československa v roce 1938, připomenou Vestfálský mír, ale jdou i hluboko do minulosti až k zakladatelským aktivitám císaře Karla IV.

Další z těchto přednášek se uskutečnila v pondělí 29. října – doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. hovořil o roku 1938, který byl nabitý událostmi jak ve světě, tak v Československu. Mnohé události se bezprostředně dotkly dalšího vývoje našich dějin. V březnu 1938 došlo k obsazení Rakouska Německem, a poté přišlo na řadu Československo.

„Výrazně oživila činnost Sudetoněmecká strana, postupující v souladu s pokyny z Německa, a  československá vláda byla nucena čelit stále novým požadavkům a provokacím. V letních měsících Hitler vystupňoval nátlak na západní demokratické státy, jež pod hrozbou válečného střetu ustoupily ve věci československého pohraničí, zdánlivě ve prospěch zachování míru. Mnichovská dohoda znamenala začátek tzv. druhé ČSR, jež musela řešit odstoupení pohraničních území a péči o desítky tisíc uprchlíků ze Sudet, nejen Čechů, ale také židů a německých antifašistů,“ říká k napjaté politické situaci v roce 1938 historik Tomáš Jiránek.

V pondělí 24. září se na Univerzitě Pardubice konala vernisáž putovní komiksové výstavy „Ještě jsme ve válce – Příběhy 20. století“. Výstava formou dokumentárního grafického románu představuje vybraných třináct příběhů, vytvořených podle reálných vyprávění lidí, kteří prošli dramatickými zážitky z fronty 2. světové války, koncentračních táborů, komunistických lágrů a různými formami perzekuce komunistické Státní bezpečnosti. Výstava bude k vidění až do 9. listopadu 2018. Výstavu v  Pardubicích v univerzitním kampusu umožnila spolupráce Fakulty filozofické Univerzity Pardubice s nově vzniklou pobočkou společnosti PAMĚŤ NÁRODA pro region východních Čech.

Další jejich společnou akcí byla ve středu 24. října beseda o  disidentu se signatářkou Charty 77 Jarmilou Stibicovou, která se potýkala s komunistickým režimem od násilného vniknutí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, se kterým nesouhlasila.

Na současnou politickou situaci, ze které se vytrácí slušnost, pak zareagovali výtvarníci Lukáš Gavlovský, Roman Švejda a architekt Josef Pleskot, autoři voskového Srdce pro Václava Havla. Tentokrát přišli s novou výzvou „VÍCE SRDCE PRO VÁCLAVA HAVLA“ a chtějí z kapesních zrcátek sestavit krystal a rozzářit místnost ve sklepení litomyšlského zámku.

Vernisáž nové instalace Více srdce pro Václava Havla se uskutečnila ve sklepení litomyšlského zámku den před 100. výročím vzniku samostatné Československé republiky v sobotu 27. října za účasti autorů.

K této výzvě se připojila i Univerzita Pardubice. Své malé zrcátko mohli zájemci přinést do čtvrtka 18.  října do Univerzitní knihovny. Na našem sběrném místě se jich sešlo na sedm desítek. Zrcátko věnovali rektor a děkani všech sedmi fakult Univerzity Pardubice za sebe a své studenty. Podepsali je také symbolicky na Lavičce Václava Havla v atriu výukového areálu univerzitního kampusu. Zrcátka, která jsme na univerzitě během říjnových dnů nashromáždili, jsme předali autorům výzvy v univerzitní knihovně 19. října.

Univerzita Pardubice se zapojila do litomyšlské výzvy „VÍCE SRDCE PRO VÁCLAVA HAVLA“, kterou iniciovali autoři voskového Srdce pro Václava Havla. Ti chtějí z kapesních zrcátek sestavit krystal a rozzářit místnost ve sklepení litomyšlského zámku. Zrcátko věnovali rektor a děkani všech sedmi fakult Univerzity Pardubice za sebe a své studenty. Své malé zrcátko mohli zájemci přinést do čtvrtka 18. října do Univerzitní knihovny. Zrcátek se na našem sběrném místě sešlo na sedm desítek.

Za nápadem vytvořit dílo ze zrcátek stojí výtvarníci Lukáš Gavlovský, Roman Švejda a architekt Josef Pleskot. Po necelých sedmi letech, kdy existuje voskové Srdce pro Václava Havla, přišli s novou iniciativou. I proto že vnímají, jak se ze společnosti vytrácí slušnost, politika zhrubla a je ovládána nejasnými zájmy rozhodli se autoři plastiky a autor instalace poselství Václava Havla oživit. Chtějí, aby se objekt Srdce donekonečna odrážel v množství drobných zrcátek. „Abychom se v těch zrcátkách viděli i my sami a aby se prostor sklepení stal obráceným krystalem, v jehož středu bude Srdce a my,“ doplňují autoři.

Plastika ve tvaru otevřeného srdce vznikla z tisíců nedohořelých svíček, které lidé přinášeli na různá pietní místa po smrti bývalého prezidenta v roce 2011. Od února do dubna roku 2012 bylo voskové srdce umístěno na piazzettě Národního divadla, pak putovalo po českých městech a nakonec získalo své stálé místo ve sklepení zámku v Litomyšli. Zrcátka by měla tento prostor zase proměnit v krystal.

Rektor a děkani všech sedmi fakult Univerzity Pardubice také věnovali za sebe a své studenty malé stříbrné zrcátko do sbírky. Zrcátka podepsali symbolicky na Lavičce Václava Havla v atriu výukového areálu univerzitního kampusu v Pardubicích – Polabinách.

Další zájemci měli možnost zrcátka věnovat při zahájení akademického roku při studentském happeningu Příliv koncem září a návštěvníci Noci vědců v univerzitním kampusu minulý pátek. Poslední možností věnovat své zrcátko měli zájemci ještě do čtvrtka 18. října v Univerzitní knihovně v Polabinách. Sběrné místo vytvořila také na svém pracovišti Fakulta zdravotnických studií. V pátek 19. října před polednem si zrcátka z Univerzity Pardubice odvezli sami autoři iniciativy, Lukáš Gavlovský a  Roman Švejda, do Litomyšle, kde je zabudují do své nové instalace u voskového Srdce pro Václava Havla.

Samotní autoři ale výzvu oficiálně neukončili. Pokud byste chtěli vaše malé kapesní zrcátko darovat, pošlete jej přímo na adresu: Smetanova Litomyšl, o.p.s., Jiráskova 133, 57001 Litomyšl. A připsat můžete i krátký vzkaz.

Vernisáž nové instalace Více srdce pro Václava Havla se uskutečnila ve sklepení litomyšlského zámku den před 100. výročím vzniku samostatné Československé republiky v sobotu 27. října od 14 hodin za účasti autorů.

Pátek 5. října patřil na Univerzitě Pardubice celonárodní NOCI VĚDCŮ s podtitulem „Sto let české vědy“. Akce přilákala do útrob Fakulty chemicko-technologické na 1 300 účastníků, kteří se chtěli seznámit s obory, jakými jsou například chemie, fyzika, doprava, informatika či ekonomika. O skvělou show se postaral také Michael Londesborough se svým netradičním vědeckým představením.

Už od odpoledne přicházeli na Fakultu chemicko-technologickou děti, rodiče a mládež, aby se seznámili s vědou, jak ji neznají. Bohatý populárně-naučný program připravilo šest fakult univerzity a až do desáté hodiny večerní bylo co objevovat. Každý z účastníků si mohl vyzvednout index, do kterého sbíral razítka, a následně si mohl u informačního stánku vybrat malou odměnu.

Chemie, kam se podíváš

U všech stanovišť se neustále střídali noví návštěvníci a chtěli si spoustu demonstrací také osobně vyzkoušet. Díky chemikům bylo možné dostat se do laboratoří, kam se běžně veřejnost nepodívá. A o zajímavé pokusy nebyla rozhodně nouze, přitom k experimentům stačily mnohdy potraviny, které najdeme běžně doma v kuchyni. 

„Například cukr byl použit na pokus „Hadí líheň“, kdy byl smíchán v poměru 9:1 s jedlou sodou, tato směs byla umístěna do důlku v písku, pokapána ethanolem (lihem) a po zapálení došlo ke karamelizaci cukru. Tepelným rozkladem jedlé sody vznikal oxid uhličitý, který vyplnil tělo hada,“ popsala jeden z oblíbených pokusů Ing. Hana Doušová, Ph.D. z Katedry obecné a anorganické chemie Fakulty chemicko-technologické. Většina pokusů byla ale nová, například experiment „Zima v hrnci“ ukázal, jak se v laboratoři připravují různé chladící lázně, nebo „Laboratorní kolotoč“, což je odstřeďování kravského mléka, acidofilního mléka nebo jogurtového nápoje.

A s chemiky se návštěvníci mohli vydat i po stopách historie výroby československých sýrů, ochutnat výbornou zmrzlinu z molekulární kuchyně nebo se podívat jak roste chemikova zahrádka. K dispozici byly i skleněné trubičky, ze kterých bylo možné si vyfouknout malou baňku. Naše doba se někdy nazývá dobou křemíkovou, a právě cestu od křemičitého písku k počítači přiblížilo další stanoviště chemiků. Před Fakultou chemicko-technologickou se kouzlilo s výbušninami a ukázky své práce si připravili i dobrovolní hasiči.

Vědecká show se zvukem

Dvakrát během Noci vědců jsme mohli být součástí úžasné show ZVUK známého popularizátora vědy britského původu Michaela Londesborougha. Svým vystoupením dokázal strhnout všechny přihlížející, kteří si přáli, aby s experimenty ještě nekončil. Atmosféru krásně popsala učitelka ze základní školy Anna Kučerová:

„Fyzika ani chemie nebyly nikdy mé kamarádky. Až do dneška, kdy jsem se celkem nahodile posadila do posluchárny, odkud zněla příjemná hudba a asi tři stovky lidí se tu zálibně shlížely v kamerových snímcích přes celé průčelí. Publikum od tří do sta let se na sebe usmívalo a mávalo, když se objevil šaman s rozmáchlými gesty tryskající energie a s roztomilou češtinou. Fenomén Michael Londesborough nás naučil vizuálně vnímat vibrace v animaci dobrovolných pomocníků. Červený nafukovací balónek, Rubensovy trubice-oživlý zvuk a oheň, tóny a tančící krupice, princip laserového ukazovátka, netradiční snímače vinylových desek – bez superlativů těžko popsatelné děje!  A hlavně vysvětlení, proč nám hudba přináší radost. Najednou se gejzír nápadů zastavil, neboť čas vypršel. A vzápětí protnulo postpotleskové ticho dětské žadonění na odchodu: Ještě něco! Prosím! Tyhle děti budou fyziku a chemii milovat…“

Hravá věda se všemi fakultami

S Fakultou ekonomicko-správní jste se mohli stát »pilotem na vlastní kůži« a zjistit, co jste ještě nevěděli o létání s drony, vyzkoušet si řídit ozoboty. Podnikavější účastníci Noci vědců získali rady, jak například dobře investovat do dětské stavebnice LEGO. Demonstrátoři z Fakulty elektrotechniky a informatiky nabídli již tradičně dětmi velmi oblíbenou virtuální realitu a předvedli, jak se řídí provoz na železnici. Plno dětí si užívalo simulátor letadla, mohly se seznámit s vývojem geodetických přístrojů za posledních 50 let, stát se na chvíli staviteli mostů a zapojit se do dalších vědeckých hrátek s Dopravní fakultou Jana Pernera. Největší zájem byl asi o simulátor lokomotivy, kde si snad každý příchozí chtěl vyzkoušet projet reálnou trať vedoucí z České Třebové do Olomouce. Zdravotníci měřili záření zařízením GAMABETA. Nechyběly nové hry pro hendikepované Fakulty filozofické.

Kromě zástupců Univerzity Pardubice byli přítomni i učitelé a žáci ze středních škol, kteří představili zábavné chemické pokusy a předvedli, že věda může být opravdu zábavná. Partneři univerzity ze středních škol návštěvníkům představili například skleník s automatickým větráním a zálivkou, pomůcku pro analýzu radioaktivních zdrojů i to, že tvoření není věda. Letos se připojily se svými ukázkami i společnosti RETIA, FOXCONN, AVX a CONTIPRO.

 „NOC VĚDCŮ přilákala mnoho zájemců o vědu a prostorami Fakulty chemicko-technologické prošlo na 1300 lidí, kteří nahlédli nejen do historie české vědy, ale seznámili se také s nejmodernějšími vědeckými trendy. Čeští vědci právem patří mezi světovou špičku,“ zhodnotila akci její organizátorka Ing. arch. Iva Svobodová z Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice.

S novým akademickým rokem se otevřela také vědecká Kavárna Universitas. První z diskusních večerů nového zimního semestru se uskutečnil 9. října tradičně v kavárně Klubu 29. O slunečních hodinách přednášel přední odborník na gnómiku Miloš Nosek, který všechny přítomné seznámil s principem činnosti slunečních hodin.

Povídání o slunečních hodinách bylo v tomto akademickém roce první přednáškou v neformálním prostředí klubové kavárny v historickém centru města. Kavárna Universitas navázala na diskusní večery z minulého semestru a otevřela se již sedmým rokem. Miloš Nosek hned v úvodu připomenul základy astronomie a dále vysvětlil, proč je rozdíl mezi časem odečteným ze slunečních hodin a časem SEČ či SELČ v době platnosti letního času. Hovořilo se také o nezvyklých provedeních a typech slunečních hodin jak u nás, tak ve světě.

Pro Miloše Noska jsou sluneční hodiny dlouholetým koníčkem. Je to téměř třicet let, co se jimi zabývá. Navrhuje sluneční hodiny pro různá místa, poskytuje odbornou pomoc, podílí se na realizaci či restaurování a vzniku slunečních hodin. Patří také k nejuznávanějším odborníkům na gnómiku (nauku o slunečních hodinách) v České republice.

Ohlédnutí za přednáškami letního semestru

Květnová přednáška měla ve svém tématu také čas. Ale tentokrát z pohledu vnímání člověka. Jak člověk začal vnímat čas, jak se jej učil poznávat podle přírodních cyklů. Mluvilo se také o roli nebeských těles či kalendář jako osobitém projektu, jeho účel a proměny. Slova se ujal RNDr. Jan Tomsa, původním povoláním astronom, který v současnosti působí na Ústavu biofyziky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

V dubnu pak hovořil Mgr. Filip Grygar, Ph.D. z Katedry filosofie Fakulty filozofické naší univerzity o Nielsu Bohrovi, což byl dánský myslitel, filantrop, vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku. Vedle převratného výzkumu struktury atomů a jejich záření zavedl do fyziky například princip korespondence, teorii složeného jádra a rozvinul kapkový model jádra.

V únoru přiblížila osobnost Karla IV. z antropologického a historického hlediska Mgr. Lucie Stříbrná, PhD. z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické. Z kosterních pozůstatků jedince lze „vyčíst“ nejen způsob života, pohybové aktivity, stravovací zvyklosti, ale i prodělaná onemocnění a také úrazy.

V lednu pak mohli návštěvníci diskutovat o pojmu nacionalismus s PhDr. Adamem Horálkem, Ph.D. z Katedry sociální a kulturní antropologie Fakulty filozofické také naší univerzity.

Zapojte se do příprav!

Vědeckou Kavárnu Universitas pravidelně připravují naši studenti Kateřina Šraitrová (FChT) a Patrik Čermák (FChT a FF). Ti kromě kavárny stojí také za úspěšným projektem, kterým je vědecká konference a přehlídka středoškolských talentů VĚDĚNÍ MLADÝM. Oba doktorandi by po skončení studia chtěli odjet nasbírat zkušenosti do zahraničí. Proto se rozhodli najít své nástupce. A tímto také vyhlašují „výběrové řízení“ na své pokračovatele.

Chceš se setkávat se zajímavými lidmi? Baví Tě organizace a plánování? Hledají se nadšenci, kteří se aktivně zhostí pořádání těchto akcí nebo pomohou s jejich organizací. Pokud byste se do dvou úspěšných projektů, jakými jsou Kavárna Universitas a konference VĚDĚNÍ MLADÝM, chtěli zapojit, ozvěte se na adresu patrik.cermak@email.cz.

Kavárna Universitas

Jedná se o cyklus neformálních diskusních večerů s vědeckými osobnostmi propojujících akademický a veřejný život. Večery se konají pravidelně každý měsíc semestru již sedmým rokem v pardubickém kavárně divadelního Klubu 29 (v ulici sv. Anežky České v historickém centru města Pardubic). Vstup na večery s vědou mají všichni zájemci z široké veřejnosti volný. Hodinové přednášky s následnou diskusí jsou laděny do populárně naučného duchu a jsou velice oblíbené a hojně navštěvované.

Vědecká konference VĚDĚNÍ MLADÝM

Je každoroční přehlídkou odborných prací žáků středních škol z celé České republiky již pět let. Mladí talentovaní lidé při ní na akademické půdě za přítomnosti svých vrstevníků, žáků základní škol, učitelů a akademiků prezentují své první vědecké práce.