Published: 11.11.2021
Zkvalitnit vzdělávání v železniční oblasti, sjednotit jeho úroveň a vytvořit kvalitní výukový materiál. Vyslat do praxe odborníky, aby se uplatnili po celé Evropě a ta se mohla pyšnit bezpečnou a spolehlivou železniční sítí. To je cílem mezinárodního projektu Development of Education Modules for Safety Critical Railway Operation Systems (DEM-SaCROS), který řeší experti z Dopravní fakulty Jana Pernera.
Díky zapojení odborníků z dopravní fakulty do projektu budou pardubičtí studenti mezi prvními v Evropě, kteří budou moci výstupů z projektu využívat ke svému vzdělávání. Přesto si budou muset ještě chvíli počkat, protože projekt se právě rozjíždí. Zapojily se do něj univerzity a firmy z Turecka, Rakouska, Velké Británie. Spolupráce je důležitá pro kvalitní a interoperabilní železniční dopravu, ale také pro praktickou práci na projektu.
„Studenti by měli získat takové znalosti, které budou lépe odpovídat potřebám práce na železničním trhu. Univerzity naopak spolupracují s firmami, aby firmy nastavily kvalitní standardy pro své pracovníky, zejména v oblastech týkajících se bezpečnosti a spolehlivosti železniční dopravy. Ty by měly být na špičkové evropské úrovni,“ říká Ing. Petr Vnenk, hlavní řešitel projektu na Dopravní fakultě Jana Pernera.
V současné době velkou část Evropy sjednocují mezinárodní smlouvy o Evropské unii, v Radě Evropy a v dalších institucích. Stačilo by nasednout do lokomotivy a bezstarostně přejet půl kontinentu, ale situace je komplikovanější, stejně jako vývoj na železnici posledních dvou století. Během nich spolu některé státy spolupracovaly, jiné zase ne. Příslušné části evropské železniční sítě se rozvíjely podle toho, kdo je zrovna spravoval. Řada zemí si mezitím vytvořila vlastní signalizační a zabezpečovací zařízení, technické normy pro projektování dráhy, elektrifikační soustavy i způsoby řízení provozu.
„Když přejedete vlakem státní hranice jedna z prvních věcí, které si můžete jako cestující všimnout, je, že se hned změní vzhled návěstidel podél trati,“ říká spoluřešitel projektu Petr Vnenk.
Z historických důvodů přitom přetrvávají určité rozdíly i v rámci sítě jednotlivých zemí. „Například na elektrifikovaných tratích v Česku máme zhruba v polovině republiky proud stejnosměrný a v druhé polovině střídavý. A nejde o rozdělení po historických územích, dělicí čára probíhá podélně, zhruba západo-východním směrem,“ dodává Petr Vnenk.
Přesto mohou spolu jednotlivé státy spolupracovat. Normální rozchod kolejí, nedávno změněný z 1435 na 1437 mm, se zachoval nejen v Česku, ale lze s ním projet bez přerušení třeba celou trasu bývalého Orient Expresu z Paříže do Istanbulu anebo ještě dál. Aby při takové cestě nebylo nutné ani měnit lokomotivu a ve všech místech mohla být zajištěna podobná úroveň bezpečnosti a spolehlivosti železničního provozu, je zapotřebí v celé Evropě zajistit kvalitní vzdělání odborníků. S tím souvisí sjednocení úrovně výukových modulů pro jednotlivé dílčí specializace ve všech evropských státech.
K plné interoperabilitě evropské železniční sítě vede ještě dlouhá cesta. Evropská železnice toho má ale společného mnohem více, než jen prastarý Stephensonův, dnes nazývaný normální rozchod. „Vysokorychlostní železnice, která se dnes intenzivně rozvíjí a která je ve většině Evropy také stavěna s normálním rozchodem koleje 1437 mm, otevírá zcela novou úroveň dopravy. V kombinaci s historicky nejvyšší mírou spolupráce většiny evropských zemí a novými výzvami a možnostmi energeticky šetrné železniční dopravy se nacházíme v jistém smyslu v podobné situaci, jako naši předkové před téměř 200 lety,“ zdůrazňuje Petr Vnenk.
Tehdy si totiž lidé těžko dokázali představit, že díky železnici bude možné jezdit z Prahy do Vídně v rámci jednoho dne. V současné době umožní vysokorychlostní železnice, aby cestující projeli za jediný den celou Evropu, navíc nízkoemisně. Nyní je úkolem univerzit kvalitně vzdělávat dostatek odborníků, kteří pomohou svými nápady k rozvoji moderní železnice v České republice i v celé Evropě. „Železniční doprava je totiž dopravou třetího tisíciletí,“ předpovídá Petr Vnenk.
