Univerzita Pardubice letos opět představila tisícům návštěvníků vědu hravou formou ve svém speciálním Science Pointu. Popularizátoři vědy připravili program, který nabídl sedmidenní šňůru ukázek vědy i kontaktních her v rámci pardubického Sportovního parku.
Univerzita Pardubice se stala partnerem projektu INVENTHEI (Innovation and Entrepreneurship in Higher Education Institutions), díky kterému bude v následujících dvou letech řešit rozvoj inovativního a podnikatelského přístupu v rámci vzdělávání a výzkumu. Projekt se realizuje v rámci prestižního programu Evropské komise „Horizon Europe“ a zapojily se do něj univerzity z několika evropských zemí. Podpořit by měl na 1400 studentů a posílit spolupráci s průmyslem a aplikační sférou.
„Součástí projektu INVENTHEI je i praktické zapojení studentů do přípravy, založení a rozvoje startupu jakožto nástroje pro uplatnění inovativního myšlení a podporu spolupráce s výzkumnými akademickými pracovišti,“ říká Jaroslav Chvojka, ředitel Centra transferu technologií a znalostí na Univerzitě Pardubice.
Univerzity chtějí podpořit studenty, aby přicházeli s inovativními nápady, které budou schopni uvádět také do praxe. Veškeré zkušenosti budou univerzity sdílet v rámci konsorcia, jehož ambicí je mít do roku 2025 dostatek vzdělaných mladých podnikatelů a inovátorů. Snahou je nastavit tzv. Evropskou síť inovačních okresů. Zjednoduší se zakládání společností, které nabízejí špičkové technologie, produkty a služby v nich. Pro studenty to může být další cesta, jak rozvíjet své podnikatelské dovednosti.
Odborníci vytvoří učební a mentorské programy a univerzity budou mít školitele, kteří budou vést nadané studenty. Projekt si klade za cíl podpořit na téměř 1400 studentů. Zároveň vzniknou místa, kde budou moci své nápady realizovat a dojde k propojení mezi průmyslem, výzkumem a akademickou sférou.
Na Univerzitě Pardubice se do projektu zapojily Fakulta elektrotechniky a informatiky, Dopravní fakulta Jana Pernera a Fakulta zdravotnických studií společně s Centrem transferu technologií a znalostí a Oddělením pro rozvoj a mezinárodní vztahy. Projekt financuje Evropská komise prostřednictvím EIT Manufacturing a jeho realizace se uskuteční v rámci prestižního programu Evropské komise „Horizon Europe“. Do projektu se zapojily univerzity z několika evropských zemí, kromě Univerzity Pardubice jsou to vysoké školy z Velké Británie, Estonska, Rumunska, ale také vědecký park z Portugalska nebo malé společnosti z Belgie. Mezinárodní partnerský projekt koordinuje portugalská University of Porto.
Za středeční tragickou nehodou na trati u Domažlic, kde se srazily dva vlaky a při nehodě přišli o život tři lidé, může podle Petra Nachtigalla z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice nejspíše chyba strojvedoucího. Podle něj by tragédii nezabránil ani tzv. „generální stop“, tedy moderní zabezpečení, kdy dispečeři vlaky zastaví na dálku.
Podle vyšetřovatelů stálo za tragédií u Domažlic nejspíše lidské selhání. Jeden ze strojvedoucích – rychlíku jedoucího z Německa do Prahy - projel návěst „zpomal“ a následně nezastavil ani na návěst stůj. Co bývá nejčastějším důvodem takového selhání? Obyčejná nepozornost, zdravotní problémy strojvůdce, nebo technické selhání na lokomotivě?
Všechny uvedené možnosti určitě přichází do úvahy a vyšetřování odhalí, zda se nejednalo o technickou závadu. Bohužel oba strojvedoucí při nehodě zemřeli, takže otázka zdravotní indispozice či nepozornosti může zůstat neobjasněna. Obecně je dnes technika na takové úrovni, že se přikláním spíše k chybě na straně strojvedoucího či momentální zdravotní indispozici.
Poslední takto vážný případ se odehrál v roce 2020 u Perninku na Karlovarsku, kde jeden ze strojvůdců nepočkal ve stanici, vyjel předčasně a na jednokolejné trati se srazil s protijedoucím vlakem. I tehdy se začala řešit bezpečnost na železnici a investice do zabezpečení. Jak je na tom česká železnice s úrovní zabezpečení?
Nejen česká železnice, ale železnice obecně je velmi bezpečný způsob dopravy a bezpečnost je při organizaci železniční dopravy na prvním místě. Samozřejmě vždy je ve hře i lidský faktor, který v tomto případě selhal a způsobil tuto nehodu.
Na některých tratích už dnes funguje dálkové řízení, včetně systému „generální stop“, který umožňuje, aby dispečeři mohli na dálku zastavit vlaky. Jak moc je tento systém rozšířený, pomohl by v tomto případě?
Funkce generálního stopu není pevně spjata s dálkovým řízením a je možné ji aplikovat i na místě řízené stanice. V tomto případě je však možné, že mezi projetím návěsti a nehodou uplynul tak krátký časový okamžik, že ani výpravčí ani dispečer z Centrálního dispečerského pracoviště (CDP) by nemuseli na tuto situaci zareagovat. V tuto chvíli není generální stop na našich tratích ničím výjimečným, ale jeho aplikace vyžaduje součinnost s obsluhujícím personálem a není tedy stoprocentně jisté, že by této nehodě zabránila. Úplné řešení přinese jen instalace tzv. ETCS (evropský vlakový zabezpečovací systém, mj. hlídá rychlost a to, zda vlaku nehrozí kolize. Na dálku je možné vlak zastavit – pozn.red.).
Opakovaně se řeší i problém samotných strojvůdců. Je jich málo, často slouží u více dopravců a existuje podezření, že část dělá až moc přesčasů. Je to stále takový problém?
Tento problém intenzivně řeší České dráhy i Drážní inspekce, ale zatím se nepodařilo prokázat, že by tento faktor měl vliv na vznik mimořádných událostí. Paradoxně strojvedoucí, kteří "melouchaří", nemívají tolik mimořádných událostí. Viz nehoda u Českého Brodu, kde se jednalo o strojvedoucího po delším odpočinku.
Nové vládní nařízení z letošního roku povinnou přestávku strojvedoucích po směnách prodlužuje ze šesti na sedm hodin. Bude to v praxi fungovat, nebo by si pracovní režim strojvůdců zasloužil nějaký jiný, ještě přísnější režim?
Jak jsem již uvedl, tak nebyl prokázán vliv odpočinku na vznik mimořádných událostí, tedy určitě toto zpřísnění pomůže, ale v praxi také může prohloubit nedostatek strojvedoucích.
Vlaky, které se srazily, byly moderní. Jednalo se o soupravu RegioShark, proti níž z neznámých důvodů vyjela lokomotiva Herkules. Jsou tyto novější vlaky lépe zabezpečeny z hlediska pasivní bezpečnosti - jak pro strojvedoucí, tak pro samotné cestující?
Obecně jsou lokomotivy bezpečnější už tím, že strojvedoucí sedí výš, než je tomu u motorových vozů. Rám vozidla RegioShark má nové deformační zóny, což zvyšuje jejich bezpečnost. Je to ale také o rychlosti, ve které se vlaky potkají. Zabezpečení těchto vozidel je standardní jako u dalších vozidel na naší železnici.
Rozhovor je převzatý ze serveru Deník.cz
Jejich boom nekončí. Naopak nabírá na síle. Fenomén podcastů se šíří internetem. Zasáhnul taky pardubickou univerzitu. Své osobnosti, úspěšné studenty i absolventy chce díky vlastní tvorbě představit širší veřejnosti.
„Sice máme univerzitní časopis, ale ten je spíš takový interní. Naši hosté jsou obecně inspirativní. Vůbec prvním byl pan rektor. I když je excelentním vědcem, byl rozhovor osobnější. Mluvil tam o své knize Věda a jiné lásky. Těmi láskami přitom myslí koníčky a záliby. Málokdo tuší, že fotografuje, sbírá staré fotoaparáty a taky se už v dětství začal učit japonsky, rád poznává cizí země,“ říká jedna z moderátorek Věra Přibylová. Tou další je Šárka Rusnáková.
Celkem má podle Přibylové univerzita natočených 10 dílů a postupně je každé druhé pondělí vysílá na webu i v aplikacích. Dohledat se k audiu dá taky video. „Kromě pana rektora jsme si pozvali i studenta Petra Václavka z fakulty ekonomicko-správní, který během pandemie pořádal charitativní fiktivní zápas ve futsale. Přivítali jsme taky mladou vědkyni Michaelu Chocholouškovou z excelentního vědeckého týmu profesora Michala Holčapka, který se zabývá výzkumem rakoviny slinivky.“
Rozhovorem prošel taky absolvent dopravní fakulty Jiří Čáp. „Ten pracuje v logistické firmě a na autodromu ve Vysokém Mýtě, takže povídal o motosportu. Mezi hosty jsme měli i dva historiky – Pavel Marek je spoluautorem výstavy na pardubickém zámku Pernštejnské ženy a Evropa. Vladan Hanulík se pro změnu zabývá dějinami těla, dějinami medicíny. Pozvali jsme taky Marcelu Pejchalovou z fakulty chemicko-technologické, která se zabývá rozbory vody anebo docenta Černohorského z fakulty ekonomicko-správní na téma Jak peníze v čase ztrácí svou hodnotu.“
Protože na univerzitě studuje přes 400 zahraničních studentů a působí tam zahraniční akademici, vznikají i speciální anglické podcasty. Moderuje je Zaan Bester z Jihoafrické republiky. „Povídala si třeba se studentem z Jemenu, kterým zmítá válka a různé politické problémy. Jeho zajímavý příběh určitě stojí za poslech,“ doporučuje Přibylová.
Na natáčení podcastu autoři využívají vlastní studio Univerzitního konferenčního centra. V logu podcastu je symbolika křídel složená ze šestnácti otisků prstů. „Dřív jsme tento motiv použili v kampani pro uchazeče. Jmenovala se Studuj na UPCE a nechej tu svůj otisk. Naši hosté taky nechávají v podcastu takový symbolický otisk. Navíc křídla evokují lehkost a my se snažíme podcasty dělat odlehčeně.“
Článek je se svolením převzat z Českého rozhlasu Pardubice.
Desátým rokem mohou studenti a absolventi hlasovat v soutěži Fakulta roku. V prestižní anketě hodnotí nejen kvalitu výuky, ale také prostředí, ve kterém se vzdělávají. A právě hodnocení studentů a čerstvých absolventů představuje zásadní kritérium, kterým se mohou řídit i budoucí vysokoškoláci při výběru školy.
Tři fakulty Univerzity Pardubice se v předchozích letech dostaly na stupně vítězů. V roce 2019 ve své kategorii zvítězila Fakulta chemicko-technologická. Na předních příčkách v anketě se objevuje přitom pravidelně. Ve stejném roce si vítězství v kategorii odnesla i Fakulta zdravotnických studií a do čela se dostala poprvé v historii soutěže. A prvenství v jednom z ročníků patří i Fakultě restaurování, která sídlí v Litomyšli.
V anketě mohou hlasovat současní i bývalí studenti, kteří ukončili bakalářské nebo magisterské studium v posledních 24 měsících. Index Fakulta roku ukazuje kromě hodnocení samotné kvality, zajímavosti a pestrosti výuky, také dostupnost studia v zahraničí.
Pojďte do toho s námi a podpořte svou fakultu! Hlasujte na https://fakultaroku.cz/ do 31. července 2021.
Pomoct lidem z moravských oblastí, kterým tornádo v minulém týdnu zničilo domovy a změnilo jejich životy, se rozhodla i Univerzita Pardubice. Ve středu 30. června proběhl v univerzitní aule benefiční koncert „UPCE hraje #proMoravu“ Výtěžek z akce půjde do postižené oblasti na Hodonínsku.
Na benefičním koncertu UPCE hraje pro Moravu, kde vystoupili členové Východočeského akademického orchestru a další hudebníci z pardubické hudební scény, se podařilo vybrat 31 105 Kč, které budou předány Moravské Nové Vsi.
Rádi byste přispěli finanční částkou ještě nyní? Své peníze můžete posílat přímo na účet zřízený Městem Pardubice u Komerční banky 123-3116330267/0100, IBAN: CZ24 0100 0001 2331 1633 0267.
Děkujeme, že pomáháte s námi!
Prožili jsme léto plné zážitků. Společné s vámi jsme si odškrtávali ze seznamu prázdninových aktivit, které nám připravily nezapomenutelné léto.
Podívejte se v galerii, jak na Instagramu @upce_cz plnili naši fanoušci UPCE LetníCheck.
Tři nejaktivnější soutěžící oceníme a obdrží od nás dárek.
A co jsme všechno během léta stihli?
- Zachytit západ/východ slunce
- Navštívit festival
- Dopřát si gastro zážitek
- Udělat si výlet
- Sestavit si letní playlist
- Navštivit letní kino
- Dát si offline den
- Pozvat přátele na grilovačku
- Poslat pohled z cest
- Jít k vodě
Studenti a experti z Univerzity Pardubice mohou začít využívat unikátní laboratoř, díky které si už během studia lépe osvojí práci dispečerů na železnici. Speciální výuková učebna je jedinou svého druhu v České republice. Simulátor Centrálního dispečerského pracoviště (CDP) vznikl během dvou let na Dopravní fakultě Jana Pernera.
„Potenciál využití této laboratoře je zejména v rámci výuky odborných předmětů, ale také při výuce specializovaných kurzů ve spolupráci se Správou železnic, s.o., ze kterých se rekrutují dispečeři reálných sálů CDP. Laboratoř bude také využita pro výzkumnou činnost v oblasti propustnosti železničních sítí a ve spolupráci s AŽD Praha s.r.o. je možné také testovat nové funkce před jejich aplikací na reálných sálech CDP,“ říká doc. Ing. Libor Švadlenka Ph.D., děkan Dopravní fakulty Jana Pernera, který dnes slavnostně otevřel laboratoř spolu s řediteli partnerských podniků.
Simulátor je špičkovým prostředkem pro organizaci a řízení drážní dopravy na dlouhých traťových úsecích a velkých dopravních uzlech. Mimo běžných funkcí zabezpečovacího zařízení obsahuje software také simulaci automatického stavění vlakových cest, grafického editoru koleje či aplikace GTN (Graficko-technologická nadstavba zabezpečovacího zařízení), která například automaticky vede dopravní dokumentaci, poskytuje informace o jízdě vlaků informačním systémům pro cestující nebo podává v reálném čase aktuální obraz dopravní situace. Odborníci z Katedry technologie a řízení dopravy Dopravní fakulty Jana Pernera jedinečnou laboratoř realizovali od roku 2019 v rámci projektu KAPR/VESTA.
Experti z dopravní fakulty spolupracovali se Správou železnic, s.o., která je výhradním majitelem adresného softwaru, tedy tou částí, která obsahuje infrastrukturu, a také datových skladů s historií železničního provozu. Druhým klíčovým partnerem projektu byla společnost AŽD Praha s.r.o., která dodala software dálkové obsluhy zabezpečovacího zařízení, které je jádrem principu fungování Centrálního dispečerského pracoviště.
V současné době studuje na Dopravní fakultě Jana Pernera v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech na 1 300 vysokoškoláků. Fakulta nabízí komplexní vzdělávání v oblasti dopravy. U všech studijních programů se klade velký důraz na propojení teoretické výuky s praxí. Absolventi mají velmi dobré uplatnění na trhu práce, a to přímo v oboru, který vystudovali.
Pardubice 29. června 2021
Mgr. Lenka Čermáková
Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice
Jste příznivec dopravy a rádi fotíte? Přihlaste se do naší soutěže na téma: Rok 2021 je Evropským rokem železnice.
Evropská unie se rozhodla jmenovat rok 2021 Evropským rokem železnice. Chce tím podpořit využívání vlaků jako bezpečného a udržitelného způsobu dopravy.
O co se soutěží?
Vybrané fotografie na základě veřejného hlasování na FB stránkách fakulty budou vystaveny v prostorách DFJP a tři nejlepší fotografie budou oceněny partnery soutěže!
Jak se do soutěže zapojit?
Do soutěže se může zapojit student nebo zaměstnanec fakulty, který zašle svoji fotografii na soutěžní e-mail: soutez.dfjp@upce.cz.
Fotografie zasílejte ve formátu jpg v maximální kvalitě a rozlišení, ideálně pro tisk o rozměru 450x300mm (3579x5368px).
Hlasování na sociálních sítích a realizace výstavy proběhne na podzim tohoto roku.
Partneři soutěže jsou:
Irenu Podláskovou a Zaan Bester z Univerzity Pardubice včera ocenila Česká a Slovenská Asociace Jazykových Center za nejlepší Počin doby covidové. Během pandemie dosud natočily celkem 21 netradičních výukových a komunikačních videí v anglickém jazyce, která oslovila vysokoškoláky i veřejnost. V novém projektu Let´s Communicate lektorky zpracovávají různé společenské situace kreativním způsobem a odlehčenou formou.
„Naše kolegyně dokázaly velmi rychle zareagovat na situaci ve společnosti a s anglickým jazykem pracovaly tvůrčím a originálním způsobem. Podařilo se jim zaujmout nejen studenty, ale také ostatní kolegy, kteří pravidelně videa sledovali a stále sledují na sociálních sítích. Pozitivní také je, že se tento formát udržel v čase a pravidelnosti,“ říká prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice Ing. Andrea Koblížková, Ph.D.
Videa dvojice MPhil. Zaan Bester a Mgr. Irena Podlásková z Jazykového centra Univerzity Pardubice ocenila mezinárodní porota v kategorii Cena za významný tvůrčí počin v oblasti podpory studentů. Kromě standardní výuky lektorky ve spolupráci s Oddělením propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice a s Univerzitním konferenčním centrem natáčely a stále natáčejí sérii videí s překvapivými momenty i hosty z kampusu Univerzity Pardubice. Autorky se přibližně v tříminutových videích zaměřují na slovíčka a situace, která se začala v komunikaci a jazyce používat v době online výuky a práce na homeoffice, a také na aktuální témata, která covidová doba přinesla.
„Prvotním impulzem pro vznik videí byla pandemie, ale chuť komunikovat s lehkostí a nadhledem zůstává. Inspirace a nápadů máme dost a i zpětná vazba od kolegů i studentů nám dává kredit pokračovat. Můžeme skrze jazyk představit různá témata a místa na univerzitě, poznávat studenty i kolegy mimo výuku. Pracujeme a zároveň se královsky bavíme,“ říká jedna z autorek videí Irena Podlásková.
Nový formát osvěží výuku českým studentům, ale pomáhá integraci zahraničních vysokoškoláků, kteří na Univerzitu Pardubice přijeli ve složitém období, kdy se museli seznamovat s cizím prostředím, kulturními fenomény i reakcemi na ně. Všechny díly Let´s Communicate můžete sledovat na https://www.youtube.com/user/upcecz/videos.
Soutěž o Počin doby covidové vyhlásil výbor České a Slovenské Asociace Jazykových Center (CASAJC). Asociace byla vždy prostředím, které nabízí jazykovou rozmanitost, proto byla i tato soutěž vícejazyčná. Návrhy projektů mohli soutěžící předložit v českém, slovenském či anglickém jazyce.
Pardubice 16. června 2021
Mgr. Martina Macková
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice
