Univerzitu Pardubice v pondělí 25. 10. navštívila Chargée d´Affaires Velvyslanectví Spojených států amerických v České republice Jennifer Bachus. S rektorem Jiřím Málkem jednala o možnosti další spolupráce v oblasti vědy a výzkumu a společně zasadili v kampusu, mezi univerzitními kolejemi, pamětní strom přátelství.

Od rektora obdržela Pamětní medaili Univerzity Pardubice a podepsala se do pamětní knihy.

Spolupráce s americkými vysokoškolskými a vědeckými institucemi je pro Univerzitu Pardubice velice významná. Její vědci spolupracují se svými americkými kolegy na zahraničních výzkumných projektech, účastní se pravidelně mezinárodních vědeckých konferencí v USA pořádaných, jsou zváni na přednášky na amerických institucích nebo zvou své americké kolegy k přednáškám na UPCE.

12. října 2021 se konal odborný seminář s mezinárodní účastí pořádaný v rámci kampaně Evropský rok železnice 2021. Pořadatelem byla Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera ve spolupráci s Českým železničářským esperantským svazem.

Zaznělo celkem 7 přednášek z oblasti historie (Tomáš Vašut, Jaroslav Matuška: Mezinárodní železniční spojení v éře parostrojů. Rakouské císařství 1865), současnosti (Rodica Todor: IFEF projekt Erasmus+ „Udržitelná doprava“ – výzva pro studenty; Jan Niemann: Kapsové vozy a sedlové návěsy – nehoda na Velkém Beltu; Guido Brandenburg: Bezpečnost na železničních přejezdech) i blízké budoucnosti (Vito Tornillo: Bezpečná a udržitelná železniční infrastruktura, Roman Štěrba: Modernizace a rozvoj železniční infrastruktury v ČR a Andreas Diemel: Budoucnost nočních spojů na evropské železnici).

Přednášky zazněly v mezinárodním jazyce Esperanto a byly tlumočeny do češtiny. Účastnilo se celkem 39 zájemců o železniční dopravu i Esperanto, z toho 12 účastníků z 8 evropských zemí.

Dopravní fakulta Jana Pernera má od roku 2019 podepsanou smlouvu o spolupráci s Českým železničářským esperantským svazem i Mezinárodní federací železničářů esperantistů, v rámci níž probíhají podobné semináře. Další aktivitou vzájemné spolupráce je projekt Udržitelný rozvoj a udržitelná doprava v rámci programu Erasmus+ v letech 2021-2023, který je mj. určen pro studenty DFJP.

Téměř 700  studentů, zaměstnanců, ale také občanů Pardubic využilo nabídku očkování proti covidu-19. Možnost využili také pardubičtí středoškoláci. Nechali se naočkovat přímo v univerzitním kampusu. Vysoká škola opakovaně poskytla zdravotníkům zázemí ve vestibulu Fakulty chemicko-technologické. „Uvědomujeme si, že očkování představuje nejúčinnější cestu, jak chránit zdraví a životy nás všech a zároveň umožňuje plnohodnotné vzdělávání,“ uvedla prorektorka pro vnější vztahy Andrea Koblížková.

Očkovací kamion bude přistavený znovu v úterý 30. 11. a ve středu 1. 12., v pátek 10. 12. a  v středu 15. 12. 2021 od 9 do minimálně 17 hodin na stejném místě v kampusu. 

Dne 30. 9. 2021 byl slavnostně otevřen studentský koutek Českých drah pro studenty Dopravní fakulty Jana Pernera.

Symbolicky přestřihli pásku generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik, MBA a děkan Dopravní fakulty Jana Pernera doc. Ing. Libor Švadlenka, Ph.D. za účasti zástupců ČD a studentů DFJP.

Vytvoření odpočinkového studentského koutku je vyústěním dlouhodobé vzájemné spolupráce DFJP a ČD, které podporují vzdělávání studentů.

"Jsem velmi rád, že právě s ČD, naším tradičním a mnohaletým partnerem, mám tu čest otevřít další studentský koutek na naší fakultě. Otevření studentského koutku je střípkem, i když viditelným, v naší rozsáhlé spolupráci a jsem za to velmi rád.

Doufám, že tato naše nastolená spolupráce bude i nadále pokračovat.

Také studentům bych chtěl popřát, ať se jim nový studentský koutek líbí, a ať sem ve chvílích volna mezi výukou chodí rádi."

Říká děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Libor Švadlenka.

V tomto koutku mohou studenti relaxovat, ale také využít možnost a zahrát si na instalované konzoly Xbox simulaci řízení vlaku. Cílem by měla být také motivace studentů ke spolupráci s ČD formou studentských stáží a závěrečných prací.

Velká studentská akce Příliv obsadila po dvouleté pauze opět kampus Univerzity Pardubice. Tisíce studentů prvních i druhých ročníků, kteří pravou atmosféru vysoké školy kvůli pandemii nezažili, měli možnost poznat univerzitními spolky, získat informace o zahraničních studijních pobytech, užít si sportovní i výtvarné aktivity. Ale také poslechnout si univerzitní soubory nebo kapely.

Vysokoškolákům zahrál písničkář Jakub Ondra a rovněž skupina Vypsaná fixa, která kdysi začínala zkoušet právě na kolejích pardubické vysoké školy. Nový akademický rok začal v tomto týdnu na všech sedmi fakultách Univerzity Pardubice. Nově letos nastoupilo asi 3 tisíce studentů.

Dne 17. září proběhl workshop pořádaný Dopravní fakultou Jana Pernera. Akademičtí pracovníci DFJP z katedry Dopravního managementu, marketingu a logistiky spolupracují se členy katedry Logistiky z Vysoké školy ekonomické v Praze na projektu TAČR CK01000032.

Workshopu se zúčastnili také manažeři dopravců České pošty, DACHSER, DPD, PPL CZ a e-retailera Alza.cz. Pozvání přijali také specialisté z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy spolu s odborníky z Magistrátu města Pardubice a Ministerstva dopravy ČR.

Akce ukázala, jak důležitá je aktivní a dlouhodobá komunikace a informační spolupráce soukromého sektoru, samosprávy a výzkumu při implementaci plánů udržitelné městské mobility, která musí akcentovat potřeby trhu distribuce zásilek, tak i celou řadu rozmanitých požadavků na straně ostatních zainteresovaných stran.

Noc vědců 2021 na Univerzitě Pardubice se odehrála opět naživo. Šestihodinový program nabitý zábavnou vědou probíhal v univerzitním kampusu a v prostorách Dopravní fakulty Jana Pernera v pátek 24. září. Na zajímavé experimenty a kvízy se přišlo podívat téměř 1 000 návštěvníků. Tématem, které letos propojilo všechny pokusy i aktivity, byl čas.

Děkujeme všem, kteří nás navštívili!

Dejte nám vědět, co se vám na akci líbilo a vyplňte dotazník k Noci vědců. 

Letošní Noc vědců se na Univerzitě Pardubice odehraje opět naživo. Šestihodinový program nabitý zábavnou vědou odstartuje v univerzitním kampusu a v prostorách Dopravní fakulty Jana Pernera v pátek 24. září v 16 hodin. Na zajímavé experimenty a kvízy zvou popularizátoři vědy všechny zájemce až do 22 hodiny. Tématem, který letos propojuje všechny pokusy i aktivity, je čas.

Atraktivní pohled na vědu připravili výzkumníci ze všech 7 fakult Univerzity Pardubice. Desítky možných podob a významů času najdou zájemci v praktických ukázkách. Každý se může zamyslet nad tím, za jakou nejkratší dobu je možné překonat vlakem určenou vzdálenost, na jakém principu fungují binární či modré hodiny nebo nad tím, jak se na výtvarných dílech projevuje „zub času“. Vše si mohou děti i dospělí sami vyzkoušet. Součástí programu bude novinka – kinosál Noci vědců, ve kterém univerzita nabídne speciálně natočená videa i rozhovory s vědci.

„Je skvělé, že můžeme po dvou letech přivítat zájemce o vědu přímo na naší univerzitě. Podporujeme zájem dětí i veřejnosti o poznání, vzdělání a vědu představujeme populárně-naučnou formou. Nyní jsme připravili Noc vědců, ale pravidelně je to také Science Point na Sportovním parku Pardubice a v rámci Univerzity v pohybu i oslovení základních a středních škol,“ uvedla prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice Ing. Andrea Koblížková, Ph.D.

Noc vědců vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005. Akce má bořit mýty o vědě i vědcích a ukázat, že věda může být také velmi zábavná a vědci popularizátoři jsou lidé, kteří ji dokáží poutavě představit dětem i dospělým. V České republice se Noc vědců koná od roku 2005 a je zastoupena českými univerzitami, vědeckými ústavy, hvězdárnami a dalšími institucemi. V současnosti probíhá akce pod národní koordinací Ostravské univerzity a VŠB – Technické univerzity v Ostravě. V roce 2020 se univerzitám podařilo získat prestižní evropský projekt Marie Curie-Skłodowská, díky kterému se česká Noc vědců dostává i na evropskou mapu. I letos odstartuje akce po celé Evropě ve stejném termínu, poslední pátek v září.

Vstup na akci je zdarma. Návštěvníky Noci vědců na Univerzitě Pardubice dopraví okružní linka MHD, která má cíl v kampusu.

Všechny informace jsou na webu https://www.upce.cz/nocvedcu i v univerzitní facebookové události. Program všech akcí v republice je možné zdarma stáhnout v mobilní aplikaci Noc vědců na Google Play nebo v App Store.

Pardubice 21. září 2021

Mgr. Martina Macková

Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

Na pondělí 27. 9. 2021 vyhlašuje děkan Dopravní fakulty Jana Pernera DĚKANSKÉ VOLNO.

• Toto volno se vztahuje na všechny studenty a zaměstnance DFJP.
• Výuka na DFJP je tento den zrušena. 

Česká města přechází k bezemisním pohonům autobusů. Mezi zvažovanými možnostmi jsou elektrobusy, autobusy poháněné stlačeným zemním plynem (CNG) či vodíkem. Ty na zemní plyn se však podle odborníků tolik nevyplatí. Kromě autobusů jsou vhodným bezemisním řešením také tramvaje a trolejbusy, jejichž trakční vedení navíc mohou využít i elektrobusy.

V Olomouci je v provozu jeden elektrobus, a to už od roku 2018. Město nyní přemýšlí, že zakoupí další. "Zvažujeme, zda se vydáme spíše směrem vodíkových autobusů, nebo budeme rozšiřovat počet elektrobusů," vylíčila mluvčí olomouckého dopravního podniku Martina Krčová.

Město však zatím není rozhodnuté zejména kvůli tomu, že bezemisní autobusy jsou v porovnání s těmi dieselovými dražší. Navíc by muselo postavit nabíjecí či plnicí stanice, což by byla další značná investice.  

Před rozhodnutím, jakým směrem orientovat budoucnost své hromadné dopravy, stojí i další města. Zatímco Praha podobně jako Olomouc váhá mezi elektrobusy a autobusy na vodík, jiná města, jako jsou Hradec Králové, Karlovy Vary nebo Pardubice, zvažují místo vodíkových spíše autobusy na stlačený zemní plyn (CNG).

V hlavním městě mají zatím všechny autobusy dieselové, s výjimkou jednoho elektrobusu, který si dopravní podnik pronajímá. "Úspěšně jsme však vysoutěžili prvních 14 elektrobusů," zdůraznila mluvčí Dopravního podniku Praha Aneta Řehková. Do provozu se dostanou do konce letošního roku a na začátku příštího.

Elektrifikace autobusů je součástí klimatického plánu Prahy, schváleného v roce 2019. Praha si plánuje pronajmout také několik vodíkových autobusů a na základě zkušeností případně nakoupit vlastní. Zároveň však letos vypsala zakázku na nákup 253 dieselových autobusů.

Podle generálního ředitele dopravního podniku Petra Witowského je nutné mít stále část autobusů s běžnými spalovacími motory. "Chceme mít minimálně 25procentní podíl flotily autobusů nezávislý na elektřině, abychom byli schopni flexibilně reagovat na nečekané situace a zajistit potřebné vypravení autobusů a náhradní dopravy za metro, tramvaje či železniční dopravu, případně dle potřeby pro civilní ochranu a evakuaci obyvatelstva," vysvětlil Witowski. 

Kromě toho však už Praha vypsala zakázku na 35 bateriových trolejbusů, které by město mělo dostat v letech 2022 a 2023. Bateriové neboli parciální trolejbusy jsou připojené na tramvajové trakční vedení, kterým se dobíjí, ale zároveň mají vlastní akumulátory. Mohou tak jet i mimo trakci. Pražský dopravní podnik má už takový trolejbus na trase z Palmovky přes Prosek do Letňan, kde se cestou do kopce nabíjí a poté se odpojí.

CNG se nevyplatí

Podle Jaroslava Nováka z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice by měla města, která už mají zavedené trakční vedení kvůli tramvajím či trolejbusům, začít zavádět právě tyto parciální trolejbusy. "Začít s tím tam, kde náklady budou co nejmenší a účinek co největší," prohlásil Novák.

Naopak k autobusům na zemní plyn jsou odborníci skeptičtí. "Pokud je katalyzátor takového autobusu studený, do ovzduší vypouští i část methanu, který nespálí," popsal Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility Českého vysokého učení technického. Methan je přitom skleníkový plyn s přibližně 25krát silnějším dopadem na životní prostředí než oxid uhličitý, jehož vypouštění se dopravní podniky snaží předejít.

U elektrických autobusů mohou být problémem zase akumulátory, které během provozu ztrácejí svou kapacitu. "Je nutné počítat s jejich výměnou, abychom dosáhli odpovídajícího výkonu," zdůraznil Jiří Čejka z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. I přesto je však podle něj elektrická energie ideálním dopravním pohonem.

Novák navíc doplnil, že technologie akumulátorů se zlepšují, čímž se zvyšuje jejich životnost. "Za posledních 30 let se jejich kapacita zvýšila desetkrát," řekl. V současnosti vydrží až 15 let, což je i běžná životnost autobusu. "Nepočítá se s tím, že se budou muset za dobu života elektrobusu měnit," dodal Novák.

Podle Macka by se však města neměla soustředit jen na jeden typ pohonu, ale hledat ideální mix. "Je důležité snažit se o rozrůznění vozů - udržet podíl dieselových autobusů, přidat k nim plynové a výhledově vodíkové. Tam, kde je to možné, přejít k parciální elektromobilitě nebo hybridním motorům," vysvětlil. 

Podle něj ale ani elektrobusy nejsou bezemisní, jelikož energie pro ně se vyrábí většinou v uhelných elektrárnách, které ovzduší znečišťují. Upozornil i na nákladnou výstavbu infrastruktury a rostoucí ceny elektrické energie.

Hlavní výhodou elektrických vozů je však čistější ovzduší. Evropská unie pro auta se spalovacími motory zavádí emisní normy, ta stávající má označení EURO 6. "U současné normy už není proti CNG pohonu žádný významný rozdíl v emisích," poznamenal Novák. Podle něj se navíc zavádění motorů na zemní plyn nevyplatí ani kvůli složitějším plnicím zařízením.

"Většina emisí ve městech je z dopravy, a to hromadné i osobní," připomněl Novák. Dodal, že průmysl, který by ovzduší znečišťoval, z měst buď vymizel, nebo své emise výrazně snížil.

Ostrava je plně bezemisní

Dlouhodobé problémy se znečištěným ovzduším jsou typické pro Ostravu. Ta se stala vůbec prvním městem v Česku, které má plně bezemisní dopravu. Jezdí v ní deset elektrobusů a 227 autobusů na stlačený zemní plyn. Minulý rok pak město zaznamenalo nejlepší kvalitu ovzduší v historii měření. Náměstkyně Kateřina Šebestová (ANO) se domnívá, že za zlepšením stojí mimo jiné právě i nahrazování dieselových autobusů nízkoemisními nebo bezemisními vozy.

Daniel Hladký z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu souhlasí s tím, že snížení emisí v hromadné dopravě je součástí zlepšení kvality vzduchu ve městě. "Jakékoliv omezení emisí má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, ale jedná se jen o jeden střípek mozaiky nutných opatření," poznamenal Hladký.

Ostrava chce nyní počet bezemisních autobusů dále navyšovat, ačkoliv si stále nechává dieselové autobusy jako zálohu. Kromě toho chce vybudovat vodíkovou plničku a nakoupit deset autobusů na tento pohon.

Podle ostravského dopravního podniku se navíc jejich CNG autobusy vyplatí i s ekonomického hlediska. Ačkoliv jejich pořizovací cena je vyšší, na provoz jsou levnější. "Cena CNG autobusu je přibližně o třetinu vyšší než u naftového," vypočítala mluvčí Tereza Šnoblová. Elektrobusy jsou pak oproti dieselovým dražší dokonce o 80 procent, plus k nim město nakupuje i jednu sadu baterií navíc pro případnou výměnu. 

Novák z pardubické dopravní fakulty však upozorňuje, že tyto vozy nepotřebují servis, jako je výměna dílů nebo motorového oleje. "Elektromotor má minimální nároky na údržbu, a tedy i větší spolehlivost. Není nutné měnit součástky nebo jej promazávat," upozornil Novák.

A náklady za nízkoemisní autobusy by mohly městům v budoucnu ještě klesnout. V červenci poslanci odhlasovali změnu zákona, kterou pokud schválí i Senát, tak dopravní podniky nebudou muset platit daň za elektřinu z obnovitelných zdrojů, která nyní činí 495 korun za megawatthodinu, což by jim mohlo ušetřit až miliony koruny ročně. 

Elektrická trakce zajišťuje asi polovinu ujetých kilometrů v městské hromadné dopravě v Česku. Podle Sdružení dopravních podniků, které zastřešuje 22 dopravních podniků v Česku, tento zákon podpoří zavádění bezemisních prostředků hromadné dopravy.

Text je se svolením převzatý z Aktuálně.cz / autor textu: Petr Spáčil / Ilustrační foto