V rámci dlouhodobé spolupráce mezi logistikou značky ŠKODA AUTO a Dopravní fakultou Jana Pernera Univerzity Pardubice, byl Univerzitě Pardubice předán sponzorský vůz. Jedná se o vůz ŠKODA SUPERB Style 2,0 TDI s pohonem 4x4, který se stal součástí univerzitní flotily a bude moci být využívám po dobu jednoho roku. 

Předání se zúčastnili děkan Dopravní fakulty Jana Pernera (dále DFJP) doc. Ing.  Libor Švadlenka, Ph.D., prorektorka pro vzdělávání a kvalitu prof. Ing. Tatiana Molková, Ph.D. a vedoucí technického odboru Ing. Aleš Pék .

Za ŠKODA AUTO vůz předával vedoucí Logistiky značky David Strnad společně se zástupci oddělení HR marketingu. Ke slavnostnímu aktu převzetí klíčů od vozidla došlo v servisním tréninkovém centru v  Kosmonosech dne 15. 9. 2020.

Již několik úspěšně realizovaných projektů svědčí o skvěle fungující spolupráci mezi fakultou a automobilkou.

„Spolupráci se vzdělávacími instituty považujeme za strategické a přínosné téma, konkrétně partnerství s fakultou patří mezi klíčové. Důkazem přínosu pro naši firmu může být například projekt KALOGEMIS (KAlkulátoru LOGistických EMISí) vyvinutý spolu s DFJP,“  uvedl vedoucí Logistiky značky David Strnad.

Mezi další významné projekty patří například vybudování moderní odborné učebny logistiky ŠKODA UNI. Log nebo otevření relaxační zóny ŠKODA UNI.Space.

Pro naši fakultu je velice důležité propojení studia s praxí, a to je díky dlouhodobé spolupráci se ŠKODA AUTO možné. Díky tomu

„Jsme nesmírně potěšeni tím, že se naše spolupráce se ŠKODA AUTO neustále rozvíjí. Pro naši fakultu je velice důležité propojení teoretické výuky s praxí, a to je díky této dlouhodobé spolupráci možné. Darování sponzorského vozu Univerzitě Pardubice vnímáme jako symbolické vyjádření spolupráce,“ dodal děkan Dopravní fakulty Jana Pernera doc. Libor Švadlenka.

Od akademického roku 2018/2019 se na naší fakultě vyučuje také předmět Zelená logistika, na kterém se podílí oddělení logistiky značky ŠKODA AUTO. Studenti pak často využívají partnerství ve formě odborných stáží, psaní závěrečných prací a zapojují se do vyhlašovaných soutěží.

Ing. Lenka Machačová, Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP

Zdroj: ŠKODA AUTO a.s.

Honza, Vašek a Petr. Tři čerství absolventi Univerzity Pardubice. V jejich hlavách se zrodil smysluplný projekt. A v nápadu jim pomohla i vysoká škola. Sestrojili elektrické longboardy, na kterých projedou Českou republiku, aby nakonec za získané finance pořídili nemocnému Milánkovi speciální vozík.

Odkud jste přijeli do Pardubic?

Honza Kolařík: Ze Slapan, je to malá vesnice, která leží asi šest kilometrů od Chebu. Na hranicích s Německem začíná cyklostezka a tady začala i naše charitativní cesta. Chceme pokračovat dál přes větší česká a moravská města. Momentálně máme za sebou 300 kilometrů a zastávku v Pardubicích. Počasí není úplně příznivé, ale žene nás dopředu smysluplný cíl.

Jaký?

Vašek Štancl: Náš projekt Darujeme milion-snad. Vymysleli jsme si a sestrojili elektrické longboardy a jedeme na nich skrze republiku. Aby naše cesta měla hlubší smysl, rozhodli jsme se pomoct malému chlapečkovi, který potřebuje speciální elektrický vozík.

Honza: Dělám různé charitativní akce a chtěl jsem i tomuto projektu dát nějakou tvář, která bude mít smysl. Nedělám si iluze, že se nám sejde milion korun, ale moc rádi bychom pomohli. Je to vlastně smutný příběh. Rodiče už od začátku tušili, že s Milánkem není něco v pořádku. Lékaři jim nejprve řekli, že dítě je zdravé, ale nakonec se potvrdila diagnóza. Trpí spinální svalovou atrofií. Má horší průběh, zatím nedokáže sám sedět bez opory.

Je vaším cílem dělat nemoci osvětu?

Vašek: Teď už ji určitě děláme. Naše myšlenka byla, že jedeme na longboardech, ale jsou tu i jiní, kteří tyto aktivity dělat nemohou. Díky organizaci Život dětem, která nás seznámila s rodinou malého Milánka, má naše cesta hluboký smysl.

Jak to všechno začalo?

Honza: Vašek konstatoval, že by chtěl už konečně udělat nový prototyp elektrického prkna. Tak jsem mu řekl: „Do léta ho dodělej, a pak pojedeme na nějakou cestu.“ Postupně se to nabalovalo, až to dospělo sem.

Vašek: Čekalo se na nás s Petrem.  Studovali jsme inženýrský obor Řízení procesů a teprve před pár týdny jsme udělali na „fejce“ (Fakulta elektrotechniky a informatiky) státnice. 

Kam až pojedete?

Vašek: Na Lysou horu v Beskydech a přes místa jako Karlovy Vary, Prahu, Pardubice, Jihlavu, zastávku máme i v Brně. Právě ve větších městech jsme chtěli pořádat další akce na podporu projektu, ale kvůli covidu se často naše další aktivity ruší. Plánovali jsme například různé společné jízdy.

Co je vašich prknech unikátní?

Petr Šedo: Jsou prostě naše (smích). Navrhli jsme si je sami od začátku až do konce. Jsou to prototypy, tohle je třetí prototyp. Pořád je doděláváme. Každý den, co na nich jedeme, jsou lepší a lepší. Zjišťujeme chyby a řešíme, jak je odstranit. První den museli kluci pořád držet plyn, ale teď už mají tempomat. Tahle prkna jsou silniční, ale protože jsme cestou také zabloudili a museli projít po nezpevněných cestách, čtvrtý prototyp bude do terénu.

Vašek: Týden před naším odjezdem prkna ještě ani neexistovala. Bylo to hodně punkový (smích).

Jakou rychlostí na nich můžete jet?

Vašek: Maximálně 45 km/h, což je ale na helmu i kombinézu. Normální cestovní rychlost je tak 25km/h.

Už vás někdo oslovil, že by chtěl vaše prkno?

Petr: Jasně, lidi se nás ptají, kde jsme ho koupili. Když jim řekneme, že je to náš výrobek, mají zájem o jeho pořízení.

Máte konkurenci, která by vás ohrozila?

Vašek: To si nemyslíme. Takhle od A do Z to nedělá asi nikdo. Zatím jsme si vyrobili pár kusů, ověřili jsme si, že můžeme využít naše vědomosti ze školy a že to bude fungovat. Celkově nás práce s elektronikou baví. Já jsem vlastně konstruktér. A jestli to rozjedeme ve velkém, záleží na tom, jaký bude na longboardy ohlas.

Petr: My jsme hlavně fanoušci a udělali jsme si je pro sebe.

Říkáte, že studium vám při vývoji prken pomohlo…

Vašek: Ano, i díky lidem z fakulty se nám to podařilo. Nejvíc nás posunul Daniel Honc, vedoucí katedry řízení procesů. Ten nám nabízel velkou pomoc ve škole i mimo ni. Radil a pomáhal také Pavel Rozsíval z katedry elektrotechniky i další lidé.

Petr: To je hrozně těžký, každý nás učil něco jiného… Třeba statistika nám nešla, přitom je pro vyhodnocování dat hrozně důležitá. Na bakaláři jsme studovali elektrotechniku a informatiku a v navazujícím studiu obor Řízení procesů. Máme znalosti z více oborů a díky tomu jsme byli schopní navrhovat hardware i software.

Zajímá lidi příběh, který s sebou vezete?

Honza: Jsme překvapení, kolik lidí se na projektu podílí, sdílejí naše stránky. Už máme vybráno 52 tisíc a částka stále stoupá. Mám z toho husinu. Potkáváme lidi i v zapadlém bufetu, místní štamgasty, oni se nás ptají: „Kde jste se tu vzali? A na tomhle? Vy jste v blázni…“

Petr: Což nám zní v hlavě tak, že je vlastně všechno v pořádku (smích).

Vašek: Je super, kolik celebrit se zapojuje, například Ben Cristovao, se kterým jsme se už projeli. A taky nás začal sledovat Leoš Mareš. Tak uvidíme…

Co byste vzkázali mladým lidem, aby se věnovali něčemu smysluplnému…

Honza: Jak říká Vašek, pokud vás to nebaví, tak to nemá ani cenu. Nemá smysl přes odpor u něčeho setrvávat. Naši cestu jsme odkládali. Ale bylo to kvůli státnicím (smích).

Vašek: Neseďte jen u počítače. Ne že my bychom občas u něj neseděli, pracovat musíme… Ale známe to z kolejí, mladí lidé se nechodili ani bavit. Přitom si nemyslím, že by všichni tak hodně studovali, aby byli dobří. Pojďte proto raději zase ven!

Honza: Vejška je právě o tom, že potkáte spoustu kamarádů, kteří vám třeba vnuknou i ten dobrý nápad. Získáte skvělé kontakty.

Tak jaké máte zážitky vy?

Honza: Už když jsme na Univerzitě Pardubice studovali, dělali jsme různé akce. Chtěli jsme se například zapsat do české knihy rekordů. Do jednoho pokoje na kolejích jsme nacpali 88 klečících lidí. Ono by se jich tam vešlo ještě víc (smích).

Vašek: To byli právě ti, co chodili ven a znali jsme se s nimi. Někoho jsme vytáhli z pokoje, jen když vykoukl. Tenkrát tam klečela i paní uklízečka.

Kdy končí váš projekt „Darujeme milion-snad“?

Honza: V říjnu. Věřím, že peníze na vozík vybereme. A pak si zase něco určitě vymyslíme.

Přispívat Milánkovi můžete na sbírkový účet 83297339/0800 VS: 1717

Jan Kolařík (1992): Vystudoval bakalářský obor Provozní spolehlivost dopravních prostředků a infrastruktury na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Nyní pracuje v oblasti kvality ve výrobě elektromotorů.

Václav Štancl (1994): Inženýrský titul získal na Fakultě elektrotechniky a informatiky v oboru Řízení procesů. Baví ho elektrotechnika a je konstruktérem elektrického longboardu.

Petr Šedo (1994): Má titul inženýra v oboru Řízení procesů na Fakultě elektrotechniky a informatiky. Dělá psychickou podporu týmu. Prkna programuje a je také konstruktérem. 

Milé absolventky, milí absolventi.

Bohužel Vám musíme oznámit, že slavnostní obřady (promoce a sponze) plánované na říjen 2020 musely být vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci zrušeny. Diplomy si vyzvedněte osobně po domluvě se studijním oddělením. Upozorňujeme, že diplom nelze poslat poštou.

Děkujeme za pochopení.

Univerzita Pardubice přešla od středy 23. září na on-line výuku. Rozhodnutí vedení univerzity koresponduje s rozhodnutím krajských hygieniků. Důvodem je prudce se zhoršující situace se šířením SARS CoV-2 v České republice i v Pardubickém kraji.

Prosím, informujte se o všech krocích a výjimkách na stránkách své fakulty a intranetu!

„Pečlivě jsme se na tuto situaci připravili, i když jsme nedoufali, že nakonec nastane. Chceme zabránit plošnému šíření nemoci mezi studenty, napříč univerzitou a zhoršení epidemiologické situace v zemi,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Letos nastupuje do Pardubic asi 2 400 nových studentů. Změny ve výuce se dotknou více než 7 000 vysokoškoláků. Semestr na Univerzitě Pardubice dosud začal jen pro část vysokoškoláků. Minulý týden zahájila výuku Fakulta zdravotnických studií, tento týden se přidala Fakulta filozofická. Pro dalších pět fakult začne nový semestr rovnou on-line.

„Vyučovat budeme on-line podle platných rozvrhů. Fakulty si vyřeší praktickou i teoretickou výuku podle svých specifických podmínek. Například noví studenti chemie budou mít možnost v blocích a malých skupinách absolvovat laboratoře za celý semestr a odjet na další výuku domů,“ uvedla prorektorka pro vzdělání a kvalitu prof. Tatiana Molková.

On-line bude univerzita vyučovat až do odvolání. Už nyní platí na vysoké škole několik zpřísňujících pravidel jako je povinnost nošení roušek ve všech vnitřních prostorách i při výuce, omezení počtu studentů na přednáškách do 50 osob a přísná izolace nakažených studentů i zvýšená dezinfekce na kolejích. Studenti získají informace o změnách na svých fakultách, škola je také informuje na speciální webové stránce, sociálních sítích a intranetu.

Posun současného startu nového akademického roku zapříčinila už jarní vlna pandemie, kvůli které dala univerzita delší čas studentům na dokončení semestru, na zkoušky i státnice.

Univerzita Pardubice kromě změny ve výuce znovu nabídla pomoc veřejnosti. Od začátku týdne spustila ve speciálně zabezpečené laboratoři analýzy vzorků na SARS-CoV-2. Experti Fakulty chemicko-technologické, kteří se zapojili do testování už letos v dubnu, opět pomáhají s analýzami Nemocnici Pardubického kraje, a.s.

Pardubice 21. září 2020

                                                                                                              Mgr. Martina Macková,
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Pětatřicet zástupců místní samosprávy nebo samosprávy z 12 měst z celé České republiky se na začátku září sešlo na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Zúčastnili se dvoudenní Letní školy mobility, která se letos konala pod názvem „Udržitelná mobilita – Made in Pardubice“. Přednášky, exkurze a pracovní workshopy společně připravila Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta dopravní ČVUT  a Vysoká škola ekonomická ve spolupráci se spolkem Partnerství pro městskou mobilitu.

Letní škola se skládala z teoretické i praktické části, ve které účastníci řešili konkrétní problémy v oblasti dopravy a mobility. Pro letošní ročník byla důležitá dvě témata: koncept města krátkých vzdáleností a představení různých forem udržitelné mobility,“ říká doc. Ing. Pavel Drdla, Ph.D., z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, jeden z pořadatelů Letní školy.

Koncept Měst krátkých vzdáleností je postavený na "promíchání" a vzájemné dostupnosti každodenních potřeb, kterými jsou bydlení, práce, služby, vzdělávání a volnočasové aktivity. Nejde jen o jejich prostorovou blízkost, ale důležité je zajistit mezi nimi po všech stránkách efektivní spojení. Základní vize pro česká města je postavena na třech složkách: infrastruktura, služby a osvěta, které jsou vzájemně propojené. Pod názvem „Zvyk je železná košile“ účastníci diskutovali o tom, jak atraktivním způsobem představit různé formy udržitelné mobility a změnit zaběhlé návyky.

Ing. Lenka Machačová - Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP

Nezapomeňte si nově nejen na studijní oddělení, ale také na zkoušky, státnice, promoce, konzultaci nebo jednání na univerzitě vzít roušku. Je to nová povinnost, kterou vyvolala zhoršující se epidemiologická situace v České republice.

Podle nejnovějšího opatření Ministerstva zdravotnictví ČR můžete od 10. 9. 2020 vstoupit do všech vnitřních společných prostor univerzity pouze s ochrannými prostředky dýchacích cest.Další informace a výjimky, na které se tento zákaz nevztahuje, hledejte v Mimořádném opatření ministerstva.

Jan Perner - hlavní projektant tzv. Severní státní dráhy z Olomouce do Prahy. Je to 175 let, kdy na ní byl zahájen první provoz. Stavba trvala necelé tři roky. Na cestu do Prahy se vydaly hned tři lokomotivy. Na palubě první pojmenované Bohemia cestoval právě Jan Perner, další dvě parní lokomotivy, Prag a Olmütz, ty potom táhly vlak s prvními cestujícími. Ve stejném pořadí dorazil konvoj i na dnešní Masarykovo nádraží. Souprava musela projet několika branami ve starých pražských hradbách a za přítomnosti jásajícího davu se tím otevřela nejenom trasa, ale i celé Masarykovo nádraží, které bylo tehdy pojmenované jako Praha.

Více doplníme s Ing. Tomášem Hodrem z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.

Jak zásadní událost to tehdy byla - tedy otevření Severní státní dráhy?

Byla to obrovská událost pro všechny – pro obyvatele i města, která se nacházela podél této dráhy, dorazila k nim průmyslová revoluce, dorazil k nim vlak, dráha a všichni najednou získali rychlé spojení jak s Prahou, tak  s Vídní. Takže to byla úžasná událost.

Proč Severní státní dráha propojila právě Prahu s Olomoucí?

V rámci plánů propojení Prahy a Vídně bylo uvažováno 7 variant a vedení. Zvažovalo se rovnou i pokračování tratě z Prahy do Drážďan. Pro svoji zřejmě nejvýhodnější stavebně-technické řešení a také z ekonomických důvodů byla zvolena právě nejsevernější (nejdelší) varianta, která se v Olomouci napojovala na stávající Severní dráhu císaře Ferdinanda z Vídně.

Když se podíváme na trasu z Prahy do Olomouce, tak je v podstatě stejná jako dnes. Byly jiné varianty? Mohli jsme dnes jezdit na Moravu jinudy?

Těch ostatních variant bylo šest. Byla zde varianta z Brna přes Vysočinu, přes rakouské Stockerau, varianta přes Jižní Čechy, přes Třeboň, Benešov u Prahy. Tyto varianty se v průběhu času realizovaly také. Železniční síť se zahušťovala, železnici si žádala další a další města, takže zkrátka k realizaci  těchto navrhovaných variant nakonec stejně došlo.

Stavba trvala necelé tři roky. Kdo ji vlastně financoval?

Rozpočet na stavbu Olomoucko-pražské dráhy činil 15,4 milionu zlatých. V roce 1841 vydal císař nařízení, že důležité tratě bude stavět a financovat stát. Soukromým společnostem tak přisoudil  trochu podřadnou úlohu na méně významných tratích. Provoz byl tedy financován státem.

Proč byl za hlavního projektanta vybrán právě Jan Perner? Jak se s návrhem „popasoval“?

Narodil se 7. 9. 1815 a po studiích podnikl studijní cestu do Německa, Belgie a Anglie, pracoval na stavbě 1. ruské železnice v Petrohradu, následně vedl stavbu tratě Břeclav - Brno. Takže byl zkušeným železničním inženýrem. Při stavbě Olomoucko-pražské dráhy, která byla rozdělena na dvě části, byl pověřen vedením výstavby úseku Pardubice - Praha. Olomoucko-pražská dráha se mu ale také stala osudnou, kdy při návratu z inspekční cesty utrpěl v Chocni zranění, na jehož následky 10. září 1845 zemřel.

Vraťme se o 175 let zpátky. Jak dlouho trvala cesta vlaků z Olomouce do Prahy, kolik stál lístek a kdo si cestu mohl dovolit?

Cesta z Prahy do Vídně trvala 16 hodin. Což je v dnešním měřítku naprosto neuvěřitelná doba. Na tehdejší dobu to byl ale neuvěřitelný pokrok. Jiným dopravním prostředkem (při tak pohodlném cestování) se ničeho takého nedalo dosáhnout. Vlaky měly tři třídy – 1., 2., a 3. Jízdenky do 1. třídy stály 21 zlatých, do 2. třídy 13 zlatých a do 3. třídy 9 zlatých. Srovnání s dnešními cenami bohužel nemůžu posoudit, ale cestování nebylo nejlevnější.

Zároveň si také připomínáme 175 let od otevření nádraží v Praze. Mluvil Jan Perner také do toho, kde toto nádraží bude?

Jan Perner byl také pověřen výběrem místa pro Pražské (dnešní Masarykovo) nádraží. Vybral prostor mezi dnešními ulicemi Hyberská, Havlíčkova a ulicí Na Florenci a tehdy jižními městskými hradbami. Praha o toto nádraží měla enormní zájem, nabízela pro jeho výstavbu například Senovážné náměstí. Zájem měl také dříve periferní Karlín. Jan Perner nakonec vybral variantu dnešního Masarykova nádraží.

Zdroj: Česká televize – Studio 6

Celý záznam můžete sledovat zde (1:23:32 – 1:32:55)

Nová mobilní aplikace našeho absolventa Davida Švarce dokáže zcela netradičně seznámit zájemce o studium se studijními programy fakulty. Budoucí studenti si mohou zahrát logickou hru nebo vyluštit kvíz a lépe tak poznat jednotlivé obory a specializace. 

Aplikace přibližuje studijní programy pomocí čtyř miniher – řízení dopravy, kvízu, simulace ovládání výhybek kolejiště a logické hry Sokoban klon. „Jednotlivé minihry jsou navrženy tak, aby upoutaly pozornost a podaly základní informace o studiu stručnou formou. Mým záměrem bylo nedělat hry zbytečně dlouhé, aby uživatele nenudily,“ říká David Švarc, který tuto aplikaci vymyslel  v rámci své bakalářské práce. 

„I tento výsledek bakalářské práce ukazuje na kvalitu a nadání našich studentů, kteří se v rámci své výuky a znalostí dokáží zapojit do propagace fakulty a univerzity,“ říká doc. Ing. Libor Švadlenka, Ph.D., děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.

Ve hře řízení dopravy má uživatel za úkol pomocí ovládání semaforů zajistit co největší plynulost v dopravě, zároveň však musí dát pozor, aby se vozidla v křižovatce nesrazila. Hra obsahuje pět úrovní, které jsou uspořádány podle obtížnosti a má blíže představit specializaci Technologie a řízení dopravy. Sestavený kvíz nabízí otázky, které se týkají oborů Dopravní prostředky: Kolejová vozidla a Dopravní prostředky: Silniční vozidla a specializace Dopravního managementu a marketingu. Během testu získá uchazeč o studium představu o náplni studia.

Hra simulace ovládání výhybek kolejiště představuje úlohu výpravčího, který musí zajistit správnou cestu vlaku pomocí manipulace s výhybkami. Aby byl hráč úspěšný, musí vzít v úvahu i náklad vlaku, díky němuž určí, do které stanice vlak patří. Minihra prezentuje obory Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě, Dopravní prostředky: Kolejová vozidla a specializaci Technologie a řízení dopravy. Poslední hrou je klon celosvětově známé hry Sokoban, která prověřuje logické myšlení hráče. Pointa spočívá v přesouvání krabic s materiálem na předem určená místa v bludišti. Přibližuje studijní program Dopravní stavitelství a specializaci Logistika.

Tvůrce aplikace v současnosti pracuje na tom, aby byla dostupná také hra na představení nového studijního programu Technika, technologie a řízení letecké dopravy. Aplikaci si lze stáhnout do mobilu na Google Play pod názvem Poznej studium na Dopravní fakultě Jana Pernera nebo zahrát na webu fakulty. V plánu je také nabídnout aplikaci pro uživatele App Store.

Bc. David Švarc vystudoval bakalářské studium na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice obor Aplikovaná informatika. Aplikaci vymyslel v rámci své bakalářské práce a získal za ni cenu děkana. Rád by pracoval pro malou firmu, která se zabývá 3D grafikou, reklamou nebo by chtěl vyvíjet hry.

Na naší fakultě se zájemci o studium mohou hlásit v rámci druhého kola až do 25. 8. 2020. Více informací

TEXT: Věra Přibylová/Lenka Machačová/Martina Macková

FOTO: Adrián Zeiner

Po sérii nedávných nehod na železnici sestavily České dráhy „Radu pro větší bezpečnost na železnici“, která by měla přispět svými návrhy ke zlepšení situace. Při jejím sestavování byla oslovena také Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice, která nominovala své experty na tuto oblast, a to Ing. Petra Nachtigalla, Ph.D. z Katedry technologie řízení dopravy a Ing. Tomáše Michálka, Ph.D. z Katedry dopravních prostředků a diagnostiky.

Kromě expertů z Univerzity Pardubice jsou mezi čtyřicítkou členů rady také odborníci z ČVUT, zástupci osobního i nákladního dopravce, odborů, strojvůdců i dopravních psychologů. Výsledkem má být zlepšení podmínek pro výkon služby zaměstnanců a zvýšení bezpečnosti na dráze. Nová rada už zřídila tři pracovní skupiny. První skupina se zaměří na přípravu nových zaměstnanců a na prohlubování kvalifikace současných. Druhá pracovní skupina se bude zabývat elektronizací a digitalizací, aby bylo možné zjednodušit provozní dokumentaci a využít vhodný software a aplikace, které zvýší bezpečnost provozu a sníží zátěž strojvedoucích při práci s daty a informacemi. Třetí skupina má na starosti úpravu pracovně-právních vztahů a jejich promítnutí do interních předpisů a systémů. Tématem budou zejména změny legislativy v oblasti pracovní doby a bezpečnostních přestávek a jejich zanesení do podnikových pravidel.

Pracovní skupiny začnou pracovat už během léta, první vyhodnocení jejich činnosti rada plánuje v září, kdy se uskuteční její další zasedání. „Věřím, že brzy předloží návrhy, které povedou ke zlepšení bezpečnosti na železnici," uvedl šéf Českých drah Václav Nebeský, který je také absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera.

Martina Macková
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Role železniční dopravy se za posledních deset let výrazně změnila. Železnice byla a je konfrontována s celou řadou procesů, které lze v krátkosti popsat jako liberalizace a digitalizace. Ty s sebou přináší jak příležitosti, tak hrozby. Železniční systém v ČR proto stojí na „životní křižovatce" dalšího rozvoje.

Všechny tyto procesy jsou zaváděny z důvodu zajištění nediskriminovaného přístupu na železniční trh a s cílem zvýšit bezpečnost a spolehlivost Železniční doprava musí v budoucnu plnit, stejně jako v minulosti a současnosti, svou základní úlohu - musí být páteří dopravního systému a mobility osob a zboží.

Snaha o naplnění těchto cílů však měla v některých případech negativní vliv na kapacitu železničního systému či jeho částí. Stejně tak realizovaná opatření pro zvýšení bezpečnosti mohou v některých specifických případech snížit propustnou výkonnost nejen jednotlivých tratí, ale možná i celé sítě. Je proto důležité využít nových poznatků v technologiích železniční dopravy a pracovat na efektivních opatřeních a postupech pro zvýšení kapacity železniční dopravní cesty a maximalizaci propustné výkonnosti sítě s udržením kvality, spolehlivosti a bezpečnosti.

Faktory ovlivňující kapacitu sítě

Jako nejžhavější se z pohledu časového jeví zavádění Automated Train Operation, ETCS, unifikace trakční napájecí soustavy či rekonstrukce stanic, zhlaví a efektivní řízení výlukové činnosti obecně. To jsou faktory, které mají zásadní vliv na kapacitu sítě. V tomto ohledu je možné spatřovat nový trend v používání moderních simulačních nástrojů při přípravě nových staveb či optimalizacích současné sítě.

Neméně důležité je klást důraz na kvalitu služeb poskytovanou zákazníkům v osobní dopravě. V této oblasti je dnes velkým fenoménem interakce s přepravní službou v podobě real-time informování cestujících, zajištění standardů kvality, přestupních vazeb či řešení nestandardních situací. V nákladní železniční dopravě, jejíž rentabilita je velmi závislá na harmonizaci přepravních podmínek se silniční dopravou, je třeba se zabývat efektivní vazbou na logistické systémy a zapojení železniční dopravy do dodavatelsko-odběratelských řetězců. Efektivní provázaností dat celého logistického (multimodálního) řetězce včetně implementace očekávaného času příjezdu (ETA), mimo jiné rozvojem moderních přepravních technologu, digitalizací, automatizací, využitím AI atd„ lze dosáhnout vyšší rentability a konkurenceschopnosti železniční dopravy. To vše v kontextu plánu zavedení jednotného evropského dopravního prostoru (SERA).

Koncepce řízení drážní dopravy založená na přímé komunikaci vozidel a infrastruktury má velký potenciál pro efektivnější, spolehlivější, bezpečnější a levnější řízení drážní dopravy, což je extrémně důležité především pro nekoridorové tratě. V této oblasti je možné efektivnější uplatnění ERTMS/ETCS v železničním systému ČR, a to prostřednictvím návrhu jeho nové národní koncepce a architektury. Ta bude založena na funkční integraci prvků ERTMS/ETCS (traťová část a mobilní část, GSM-R), dosavadních technologií pro řízení a zabezpečení železniční dopravy (staniční, traťové, přejezdové zabezpečovací zařízení a další funkce jako Automated Train Operation) a systému centralizovaného řízení dopravy. Pro úspěšnou implementaci je nutné navrhnout model jednotného řídicího a zabezpečovacího zařízení, které využije distribuované technologie s objektovými kontroléry a centralizací logických funkcí.

Jako další stupeň pak mohou být řešeny otázky zabezpečení posunových cest, podmínky jízdy bez strojvedoucího (GoA3, GoA4) a virtuální svěšování vozidel. Tato implementace potřebuje svou podporu také v metodice zavádění navrhované koncepce řízení a zabezpečení pro fázi projektování, výstavby a provozování systému v reálných podmínkách ČR. K tomu je vhodné a nutné tento systém ověřit a demonstrovat v simulovaném prostředí.

Komunikace V2I a V2V

Neoddělitelnou součástí se musí stát technologie komunikace vozidlo-infrastruktura (V2I i V2V) se všemi prvky dopravního systému, která bude založena na kvalitním vysokorychlostním a vysokokapacitním datovém spojení. V tomto ohledu se nabízí využití technologie FRMCS, případné využití 5G sítí veřejných operátorů nebo otevřeného standardu ITS G5, vyvinutého pro komunikaci vozidel na pozemních komunikacích. Pro komunikaci V2I bude nutné v dlouhodobém horizontu stanovit komplexní požadavky pro zajištění potřeb železniční dopravy, v perspektivě řešení VRT, koridorových a mimo-koridorových tratí v ČR s přesahem na další druhy dopravy. Obdobným způsobem pak bude možné tohoto systému komunikace využít při zavádění automatizace řízení vozidel (řešení jízdy vozidla bez strojvedoucího v režimu GoA3 i především GoA4) jako je zajištění přenosu video streamu s vysokým rozlišením, přenos dat s velmi nízkou a garantovanou časovou latencí odezvy a vysokým stupněm zabezpečení (safety & security). Současně by měl být řešen přechod z dosavadního systému GSM-R (jeho podpora je zajištěna do roku 2030) na nové technologie, zejména FRMCS, 5G, ITS G5 s akcentem na komplexní pokryti, spolehlivost a bezpečnost.

Nutná je také budoucí koncepce rozvoje

Tyto klíčové úkoly však není možné efektivně řešit bez poznání současného a návrhu žádoucího stavu pomocí funkční, organizační architektury a procesní mapy železničního dopravního systému. Taková koncepce, metodicky přejatá ze silniční dopravy, by postihla jak současný stav a jeho základní atributy (vysoká četnost subjektů působících na dopravním trhu vs. požadavek na vysokou funkční konzistenci železničního systému), tak zejména funkce, organizační jednotky a procesy, které současný stav nemá, ale musí mít (či by měl mít). Významným aspektem tohoto nástroje je hodnocení, případně návrh ukazatelů kvality funkcí a procesů, a také jejich soulad s definovanými cíli a opatřeními zejména s ohledem na předpokládanou masivní digitalizaci dopravního sektoru.

Předpokladem digitalizace je posílení horizontální komunikace mezi jednotlivými aktéry. Jako vhodný prostředek se jeví využití metody logického rámce, která umožňuje navrhnout a uspořádat základní charakteristiky systému ve vzájemných souvislostech. Je třeba identifikovat cíle a prostředky s určením jejich vzájemné provázanosti, pomocí kterých je možné jich dosáhnout. Celková logika návrhu musí být vytvářena přibližovacím postupem - to, co můžeme změřit, můžeme i řídit. Po prvotním nastavení systému bude za pomoci matice logického rámce možné jednotlivé části systému interně vyhodnotit a ověřit.

Autoři: Petr Nachtigall (Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera), Miroslav Haltuf, Roman Srp

Článek byl převzat z odborného týdeníku Dopravní noviny