Příští týden se na jeden večer otevřou brány vědeckých institucí, univerzit a vysokých škol. Přidávají se 27. září k jedné z nejvýraznějších vědecko-popularizačních akcí v Česku Noc vědců 2019. Návštěvníky, dospělé i děti, čekají zábavné science-show, filmové projekce, fotografie, diskuze, přednášky, workshopy, výstavy, experimenty i osobní setkání s významnými vědci. Do letošní patnácté Noci vědců se zapojí rekordní tři desítky škol a institucí. Loňský ročník navštívilo po celém Česku více než šedesát tisíc lidí, ten letošní by měl být ještě populárnější. 

Akce je zdarma a stáhněte si speciální aplikaci pro chytré telefony s programem a mapou pro všechna města. 

Noc vědců na Univerzitě Pardubice

Brány Univerzity Pardubice se veřejnosti otevřou na novém místě, v Technologickém areálu Doubravice. Na téměř padesátce stanovišť s pokusy, ukázkami a hrátkami se návštěvníci dozví, co obnáší chovat se šetrně k planetě. Program fakult a partnerů univerzity doplní show Michaela Londesborougha, která se v loňském roce těšila enormnímu zájmu. 

Během posledního zářijového pátku čeká návštěvníky Noci vědců opravdu pestrá vědecká jízda. A tak se zájemci ekologicky přenesou na zajímavá místa díky virtuální realitě a s chemiky objeví nové materiály ohleduplné k životnímu prostředí. K vidění bude třídička odpadu, výroba papíru a představí se možnosti 3D tisku. Chybět nebudou zajímavé workshopy, kvízy, rébusy a šifry a děti se zabaví v kreativním koutku. Po úspěchu z předchozího ročníku znovu přijede Michael Londesborough se svou show. Divákům opět strhujícím způsobem přiblíží "Zázrak života". 

Program, v němž návštěvníci zapomenou na starosti a pobaví se vědou a poznáváním, začíná v 16 hodin a potrvá v Technologickém areálu v Doubravicích až do 22 hodin. Vstup na akci je zdarma. Demonstrace a vědecké ukázky budou jak venku, tak uvnitř v laboratořích univerzity, a tak si návštěvníci program užijí i za případné nepřízně počasí.

Program Noci vědců Univerzity Pardubice naleznete na webových stránkách univerzity Noc vědců 2019: Šetrně k planetě nebo na univerzitní facebookové události.

Je možné mít program pohodlně i ve svém mobilu. Stačí si zdarma stáhnout mobilní aplikaci Noc vědců na Google Play. Souhrnné informace o celostátní akci jsou na webu http://noc-vedcu.cz/.

Do Doubravic bude v pátek cesta snadná! Nechte auto doma a vypravte se za námi v duchu tématu Šetrně k planetě. Svezte se do Technologického areálu speciální autobusovou linkou. Nebo třeba na kole, koloběžce, pěšky, běžky. V galerii níže na stránce naleznete jízdní řád naší autobusové linky.

Parkovací stání budou k dispozici v omezeném počtu.

Národním koordinátorem akce jsou Ostravská univerzita a VŠB-TUO.
Akci finančně podporuje Pardubický kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 
Další finační regionální podporu vyjádřila společnost RETIA, FOXCONN a UniCRE.

Text: článek magazínu Universitas/ Oddělení propagace a vnějších vztahů.

Studuje na Dopravní fakultě Jana Pernera, je ambasadorem univerzity a potkat ho můžete taky na Seznamováku, party Welcome to UPCE nebo na Gaudeamu. A kromě toho? Honza Němec pravidelně usedá do lodě a vesluje. Už třetím rokem.

Jakou tradici má veslování na Univerzitě Pardubice?

Tento sport se začal profilovat přibližně před deseti roky, rozkvět však zaznamenává v posledních letech. Přestože je jeho historie poměrně mladá, nesnižuje to jeho kvality.

Změnilo se něco od doby, kdy se začalo na škole veslovat?

Když jsem se do oddílu dostal, bylo tam pár kluků, co vyprávěli o dobré minulosti. Tak jsme náborem nových veslařů i veslařek začali psát historii klubu ještě legendárnější.

Kolik má univerzitní veslařský tým členů?

Počet členů se velmi mění, což je to dáno tím, kdo je po jakou část roku v tomto sportu aktivní. Aktivních členů je například patnáct, ale v oddíle máme někdy i třicet členů.

Kdo tvoří tým?

Univerzitní veslařský tým tvoří převážně nováčci, kteří se k veslování dostali například díky výuce na Katedře tělovýchovy a sportu naší univerzity. Někdy na školu přichází i veslaři z jiných oddílů ze svých rodných měst a veslují současně i za univerzitu. 

Na jaké lodi jezdíte?

Skif je loď pro jednoho veslaře, který má dvě párová vesla. Dvojskif je loď větší. Tam sedí za sebou dva skifaři. Na párové čtyřce sedí čtyři pároví veslaři, pro lajky můžeme říci, že čtyři skifaři. U nás v oddíle je více oblíbené nepárové veslování. Dvojka – kde má každý sportovec jedno veslo, je nejtěžší disciplína. Pak čtyřka s kormidelníkem nebo bez. Prestižní závody se jezdí na osmiveslici.

Jaké podmínky máte k trénování?

Máme obrovskou výhodu, že loděnice je přímo u řeky Labe asi deset minut pěšky od školy a kampusu. Cesta na tréninky nezaberou moc času a voda je navíc na tréninky velice příznivá. K dispozici máme více než deset lodí, pravidelně používáme čtyři až šest lodí. Přes zimu trénujeme v univerzitní tělocvičně, a to je pro nás ještě pohodlnější. 

Jak často trénujete?

V zimě jsme v tělocvičně dvakrát až třikrát týdně, na vodě pak z pravidla dvakrát týdně. Ale tréninky se hodně přizpůsobují volnému času veslařů nebo závodům.

Jaké jsou vaše dosavadní úspěchy?

Našim cílem je složit posádku na závody, trénovat a závody si užít. Jinak se nám letos i v minulém roce podařilo umístit se na Českých akademických hrách i v Poháru univerzit v halovém veslování.

Kdo může začít na univerzitě s veslováním?

Na univerzitě může začít veslovat úplně každý. Musí hlavně chtít makat, poslouchat trenéra a zapadnout do kolektivu. Na skifu začínají už malé děti, ale sportovní stavba těla a výška je výhodou.

Který závod je pro vás nejprestižnější?

Bezpochyby Univerzitní osmy v rámci pražských primátorek. Ale oblíbené máme závody univerzitních osem v Brně nebo halové závody na trenažerech, které pořádají vysoké školy.

U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni. „Kvalitního hodnocení dosahují také naši lidé, a to napříč fakultami,“ říká v rozhovoru rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek, který se nově stal místopředsedou České konference rektorů.

Česká konference rektorů v novém složení poprvé zasedla na začátku srpna. Jak se cítíte v nové pozici?

Pro mě to není úplně nové, už jednou jsem byl místopředsedou České konference rektorů. Cítím se tedy přirozeně. A shodou okolností budu mít na starosti stejnou oblast, jakou jsem měl již v minulosti, vědu, výzkum a tvůrčí činnost. Je to práce nad rámec toho, co musí člověk dělat jako rektor středně velké univerzity.

Co jste na úvod projednávali?

Museli jsme si rozdělit portfolia, a dále jsme řešili, co nás čeká v následujícím akademickém roce. První zasedání k jednotlivým bodům a oblastem bude na začátku října. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou máme na programu zasedání, je hodnocení vysokých škol podle schválené  metodiky 2017+.

Cílem nového vedení by mělo být spravedlivější rozdělení peněz mezi vysoké školy. Názor na hodnocení je různý a ozývaly se nespokojené hlasy.

Tato problematika je hodně široká a rozebrat ji by vyžadovalo mluvit o ní několik hodin. Chceme férová pravidla, která by platila pro všechny lidi a pro všechny instituce stejně. Mělo by to být tak, že se bude podporovat tvůrčí činnost napříč celou zemí a hlavně její kvalita. Nemělo by tolik záležet na tom, kde konkrétní výsledek vzniká. Bylo by nespravedlivé hodnotit vysokou školu jenom podle toho, že má letitou historii, nebo že sídlí v hlavním městě. Všem by se mělo měřit stejným metrem.

Do teď tomu tak nebylo? Měla například Univerzita Karlova oproti naší univerzitě nějaká privilegia?

Takhle bych to nechtěl formulovat. Jde o to, aby zmíněné pravidlo platilo i  v budoucnosti. Nechtěl bych se vymezovat vůči Univerzitě Karlově, která je nejstarší u nás a má také nejrozsáhlejší výzkumný potenciál. Je to samozřejmě také dáno tím, že spolupracuje s dalšími pražskými institucemi, kde je spousta výzkumných ústavů Akademie věd, a také přirozeně intenzivnější pohyb lidí, znalostí, vědomostí i peněz než na regionálních univerzitách. To však neznamená, že by jinde nemohla být univerzita s oborem na špičkové úrovni, která může soutěžit s velkými školami. Ba dokonce v něčem může být ještě lepší. Nedá se tedy kategorizovat absolutně. Pravidla by však měla být pro všechny stejná.

Bylo nezvolení rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy do čela předsednictva České konference rektorů skutečně vzpourou malých škol vůči Univerzitě Karlově?

Takové názory zaznívaly, ale nemyslím si, že by tomu tak opravdu bylo. Univerzita Pardubice má s Univerzitou Karlovou velmi dobré vztahy. Jsem členem vědecké rady této vysoké školy a velmi si toho považuji. Jezdím na pravidelná zasedání a myslím si, že v řadě věcí jsou skvělí. V jiných vynikáme my nebo jiné vysoké školy.  Spíše to vnímám jako přirozený vývoj. Lidé se v institucích mění a je normální, že se střídá i předsednictvo České konference rektorů a v pozici předsedy nesetrvává pouze rektor největší univerzity v zemi. Změny už mimochodem proběhly i v minulosti. Bývalý rektor České zemědělské univerzity prof. Jan Hron, předchůdce současného předsedy Petra Skleničky, byl ve funkci předsedy ČKR dvakrát.

Napjatá situace je dlouhodobě mezi rektory vysokých škol a prezidentem. Už se tato situace uklidnila?

Já doufám, že ano. A že pozvánku na Pražský hrad 28. října snad dostanou všichni rektoři. Lidé by spolu měli mluvit, na druhé straně respektuji individuální rozhodnutí. Nedělal bych z toho ukvapené závěry, rektoři hodně cestují, mají spoustu zahraničních cest a ten důvod nepřítomnosti může být třeba i pracovní.

Jste v České konferenci rektorů garantem komise pro vědu, výzkum a inovace. Kde se podle vás nachází současná česká věda?

Stav české vědy je úměrný historickému vývoji a úrovni financování. Nemáme se rozhodně za co stydět a na řadě pracovištích se dělá velmi kvalitní věda, která snese srovnání se světem. Rozhodně nepatřím k lidem, kteří by hořekovali nad tím, jak je u nás nízká úroveň v oblasti vědy, a že máme malou mezinárodní spolupráci. V poslední době se naopak hodně investovalo a vznikla celá řada nových výzkumných center. Máme dobře našlápnuto na slibný budoucí vývoj. Oblast vědy musíme ale postupně pěstovat. Nevěřím moc velkým manažerským rozhodnutím, ale přirozenému organickému vývoji.

V rámci vědy je nutné podporovat všechny obory. Přesto jsou na školách ve kvalitě vědních disciplín rozdíly. Který obor je v současnosti nejlépe hodnocený?

Na naší škole má největší vědecký výkon chemie, ať už ji budeme měřit kvalitou publikací a jejich počtem nebo citačním ohlasem. Je to zpětná vazba pro vědce, která říká, jak čtené jsou práce odborníků. Následují historické vědy, které na naší škole reprezentuje řada významných badatelů. Ti si už vychovali své žáky – mají velký přesah institucionální, ale i mezinárodní. O jejich práci je zároveň zájem i v komerční sféře. Píší totiž knihy, které jsou nejen zajímavé pro odborníky, ale také se velmi dobře prodávají, což je indikátor toho, že zajímají i laiky.  

Nově se také otevřelo Centrum pro etiku na Fakultě filozofické, což je zcela mimořádný projekt s mezinárodním přesahem. Rozhodně bych nepodceňoval ani rozsáhlou spolupráci s aplikační sférou. Tímto směrem se orientuje zejména Fakulta elektrotechniky a informatiky, ale také Dopravní fakulta Jana Pernera či Fakulta ekonomicko-správní. Jako rektor jsem v minulém roce ocenil například práci skupiny docenta Hájka, a to za publikace v oblasti ekonomiky regionů.

Jak si stojí menší fakulty Univerzity Pardubice?

Odborníci z Fakulty zdravotnických studií také publikují a některé jejich práce s přesahem do medicíny jsou hodně citovány. Nejmenší Fakulta restaurování je velmi aktivní v tvůrčí činnosti a má řadu projektů. Když se podíváme na poměr mezi penězi, které získávají na pedagogickou a tvůrčí činnost, tak jsou na tom možná ještě o něco lépe než chemie. Také se rádi našimi fakultami pochlubíme veřejnosti.

Pokud byste měl obory hodnotit v rámci celé České republiky, byl by žebříček jiný?

Na první místo bych asi také vyzdvihl chemii. Je nejlépe hodnocená a snese srovnání s mezinárodním prostředím. Na velmi dobré úrovni je ale i fyzika a lékařské vědy. Možná snad humanitní a společenské vědy na tom ve srovnání se zbytkem světa tak dobře nejsou. Museli bychom se ale dívat na konkrétní obory.

Předsednictvo České konference rektorů by mělo v říjnu jednat s ministrem školství Robertem Plagou. Čeho se toto první jednání dotkne?

My intenzivně a pravidelně jednáme zejména s jeho náměstkem Pavlem Dolečkem. Mimochodem první týden v září probíhalo na Univerzitě Pardubice jednání kolem kulatého stolu a připravuje se nový strategický záměr ministerstva po roce 2021. Jsem velmi rád, že tato schůzka představitelů vysokých škol byla právě u nás, vedli jsme zajímavou diskuzi.

Můžete být konkrétní?

Týkala se právě vědy a výzkumu. Bavili jsme se o strategiích do budoucna a o financování. Tedy o penězích, které přichází jako institucionální. Samy školy se mohou rozhodnout, jak je využijí. A dále o projektových financích, které získáme soutěží. Zkrátka aby ten poměr byl rozumný. O tom byla poměrně široká debata.

Funkční období je dvouleté. Co byste chtěl během této poměrně krátké doby prosadit?

Myslím, že dvouleté období je rozumné, vždycky by se lidé ve vedení měli střídat. Vnímám to jako službu. Mám v sobě pokoru, která mě řídí v mých krocích. Nejsem zde proto, abych prosadil svůj názor, ale snažím se vyslechnout také názory ostatních. A chtěl bych dosáhnout toho, abychom se dokázali o všech věcech rozumně domluvit. Důležité je  debatovat se zástupci veřejných, ale i soukromých vysokých škol a shodnout se. Není to ale vždy jednoduché, protože diskuze více jak čtyřiceti lidí může být docela komplikovaná. Udělám ale vše proto, abychom nacházeli shodu.

S předsedou České konference rektorů Petrem Skleničkou se tedy zatím shodujete?

Určitě. Jsem vstřícný člověk, který dokáže naslouchat i odlišným názorům a najít průnik. To jako rektor vysoké školy musím dělat také. V akademické sféře moc nevěřím na manažerskou centralizační roli, kdy se rozhoduje téměř „polovojensky“. Vždy je třeba hledat rozumnou dohodu s ostatními aktéry.

Jeho první běh byl dlouhý 100 metrů. Dnes je to běžec tělem i duší.  Absolvent Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Michal Sekyra běhání nejen propadl, ale pomáhá jím i druhým. Je předsedou spolku Běžíme.cz, organizátorem charitativních akcí. Stačí jen klást jednu nohu před druhou. Každý se může přidat a každý se může usmát, říká aktivní propagátor pohybu.

Vaším osudovým sportem je běh. Proč jste si ho zamiloval? 

Prvotním zájmem byla u mě, jak už to tak často bývá, zamilovanost do krásné dívky. V tu dobu jsem vážil 114 kg a měl sebevědomí… možná i v mínusu. Bral jsem tehdy svoji tloušťku hloupě. Myslel jsem si, že je to můj jediný problém, což samozřejmě nebyl. S prvními krůčky v klusu a při tzv. indiánském běhu jsem musel vypadat jako ohrožen na životě infarktem. Postupem času jsem ale začal běhat delší a delší vzdálenosti. A i když dívka ze života zmizela, láska k běhu nikoliv. Překonával jsem delší a delší vzdálenosti a zjišťoval, že moje hranice jsou mnohem dál. Běh se stal mojí vášní, závislostí, láskou, a částečně i seberealizací.

Jak často běháte?

Běhám 5 až 6 dnů v týdnu. Někdy se den rovná jeden běh, někdy si kilometry rozvrhnu mezi běhy dva a vyběhnu dopoledne a odpoledne. Běhám v průměru 200 kilometrů měsíčně. Se státnicemi, ke kterým se přidalo pořádáním charitativního běžeckého závodu, u mě došlo k dočasné změně priorit, takže jsem dva měsíce běhal sotva 80 kilometrů. Nyní to úspěšně doháním.

Jaké další sporty děláte?

Po dědovi jsem zdědil lásku k cyklistice. Spíš k té výkonnostní na silničním kole, ale rád plavu nebo hraji steelové šipky. 

Co vám sportování přináší?

Svobodu. Zápolení. Sebepoznání. Posouvání vlastních fyzických a mentálních hranic a limitů. Pocit života. Pocit nezničitelnosti a nezdolné vůle.

Chodil jste jako student a chodíte i dnes sportovat na Katedru tělovýchovy a sportu vaší alma mater?

Na katedru jsem chodil sportovat se začátkem bakalářského studia. Hlavně na badminton. Vždy jsem byl ve sportu spíše individuální typ, který si jede podle svého itineráře. A je to to tak bohužel i dnes. S ohledem na uplynulá léta mě mrzí, že jsem nechodil víc na katedru tělovýchovy a neseznámil se s více sportovci. Dnes bych s nimi mohl sdílet stejnou lásku, právě třeba k běhu.

Kanál Dunaj–Odra–Labe by sice zákazníky našel, ale zboží vhodného pro lodní dopravu je málo. Řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice málo. Trendy v logistice se podle něj soustředí na rychlost. Vzdálenost dopravy zboží z Číny by se vybudováním průplavu zkrátila, ale prodražilo by ji další překládání zboží. Čína chce dát navíc přednost vybudování železničního koridoru.

Můžeme si říct, kudy by zboží putovalo, kdyby vznikl kanál Dunaj–Odra–Labe?

V podstatě by došlo ke zkrácení přepravy. Lodě, které směřují z Číny, by dopluly do Středozemního moře. Odpadla by cesta kolem Španělska do Německa.

Dostali bychom se do Středozemního moře, do Bulharska do přístavu Konstanta, tam by se přeložilo na lodě říční a následně by pluly k Rakousku a Slovensku, kde by začal náš plánovaný kanál.

Byla by doprava po kanálu Dunaj–Odra–Labe levnější?

Z pohledu výkonu námořní dopravy by lodě nepluly tak dlouhou vzdálenost, došlo by ke zkrácení, lze proto hovořit o úsporách. Z hlediska časového hovoříme o zkrácení v řádech dnů.

Při posuzování celkové výhodnosti dopravy je třeba uvažovat o tom, že dochází k dalším překládkám. Když lodě plují přímo do Německa, tam dojde k přeložení na drážní dopravu. Pokud bychom pluli přes Konstantu, tam dochází k dalším logistickým operacím. Finančně by tam byla úspora na zkrácení trasy lodí, nicméně došlo by k navýšení nákladů z hlediska logistických operací.

Jaké jsou tedy trendy v dopravě v současné době?

V současné době největší množství lodí putuje po moři prostřednictvím kontejnerových lodí z Číny, nicméně Čína delší dobu deklaruje, že by vybudovala Hedvábnou stezku, která by využívala několik dopravních módů. Hlavní by byla drážní doprava.

U drážní dopravy lze předpokládat její následné využívání. Pokud bude mít ten koridor pro vlaky z Číny dostatečnou kapacitu, tak ho budou dopravci využívat. Různé firmy už zkouší využívat vlaky z asijských zemí, když tam budou překonány nějaké drobné porodní potíže, tak budou tento způsob dopravy preferovat.

Zaplnil by se kanál, našel by si svoje zákazníky?

Domnívám si, že zákazníky by si našel, ale trend logistiky je soustředěn na rychlost. Ale zboží vhodného pro lodní dopravu není tolik, aby byl kanál plně využíván. Domnívám se, že v dnešní době firmy slyší na čas, ten je dominantní. Stačí se podívat na situaci, která je na kanálu Dunaj–Rýn–Mohan.

Podívejte se na videorozhovor

Rozhovor byl převzat z ct24.ceskatelevize.cz

Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Za poslední čtyři roky vzrostl počet zahraničních studentů přijíždějících přes program Erasmus do Česka o téměř 30 %. Zatímco v akademickém roce 2014/2015 se jich zúčastnilo studijního pobytu nebo praktické stáže 8359, v minulém akademickém roce (2017/2018) to bylo už 10 839.
Za tu dobu přijelo nejvíc studentů ze Španělska – téměř šest a půl tisíce, dále pak z Francie, Slovenska, Turecka a Německa. Nejmenší zájem je u studentů z Lichtenštejnska, těch přijelo pouhých 12.

„Evidujeme výrazný nárůst. Zahraniční studenti oceňují širokou nabídku předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zajištění ubytování na univerzitních kolejích, atraktivní polohu České republiky v srdci Evropy a snadnou dopravní dostupnost,“ vysvětluje zájem studentů vedoucí komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce Lucie Durcová. Podle ní je Česko populární i proto, že je cenově příznivé. Svou roli hraje také skutečnost, že se řadí mezi nejbezpečnější země světa.

Vzhledem k téměř každoročnímu nárůstu očekává Dům zahraniční spolupráce podle Durdové vyšší počet zahraničních studentů i v letošním akademickém roce, celková čísla ale budou k dispozici až v září.

V minulém akademickém roce přijížděli studenti nejčastěji na Univerzitu Karlovu v Praze, druhou nejoblíbenější byla Masarykova Univerzita v Brně a třetí České vysoké učení technické v Praze. „V první desítce nejoblíbenějších univerzit se objevuje zastoupení měst takto: pětkrát Praha, třikrát Brno, jednou Ostrava a jednou Olomouc,“ shrnula Durcová.

Atraktivní jsou i jiná města než Praha

U studentů oblíbená Univerzita Karlova eviduje za letošní akademický rok oproti tomu předešlému sice jen minimální nárůst, z 925 na 935 studentů, zato ale podle předběžně přihlášených očekává v následujícím roce výrazně vyšší zájem. „Dle počtu v tuto chvíli nominovaných studentů na rok 2019/2020 se domníváme, že zde opět k nárůstu dojde a překonáme hranici 2000 přijíždějících studentů Erasmus za jeden akademický rok,“ uvedla Ivana Herglová z Odboru zahraničních vztahů Univerzity Karlovy.

Pro zahraniční studenty jsou ale stále atraktivnější i města mimo Prahu. Například na Univerzitě Pardubice vzrostl zájem o Erasmus o třetinu. „V posledních třech letech je rekordní zájem o Erasmus pobyt. Ročně přijede asi 200 studentů,“ uvedla vedoucí vnějších vztahů Univerzity Pardubice Martina Macková.

„Do Pardubic láká cizince také kultura a poznávání, protože město je dopravní křižovatkou, odkud je dobré spojení kamkoliv po republice i v rámci Evropy. Zahraniční studenti si oblíbili národní večery, výlety do Prahy, Karlových Varů, na Sněžku nebo třeba do Českého Švýcarska, které univerzita organizuje,“ dodala Macková.

Dlouhodobě se Česko umísťuje v počtu přijíždějících zahraničních studentů na 11. místě ze 34 států v programu. „V roce 2016/2017 jsme 11., ale pro rok 2017/2018 jsme se určitě museli v žebříčku posunout minimálně o jedno místo nahoru, protože to k nám přijelo 10 839 Erasmus studentů,“ komentovala poslední dostupná data Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce. 

Článek byl převzat z CT24.ceskatelevize.cz

Stále přijímáme přihlášky do bakalářského studia. Jednotlivé fakulty Univerzity Pardubice vypisují 2. kola přijímacích řízení následovně. 

Představujeme portál pro uchazeče evolUPCE. Web, kde se dočteš vše o přijímačkách a oborech. Přidej se k nám, buď součástí evolUPCE. 

Podej si přihlášku ke studiu

Vážení zájemci o studium,

děkan Dopravní fakulty Jana Pernera vyhlašuje 2. kolo přijímacího řízení do bakalářských oborů:

➡️ Dopravní marketing, management a logistika,
➡️ Technologie a řízení dopravy (Technologie a řízení dopravních systémů nebo Logistické technologie),
➡️ Dopravní stavitelství,
➡️ Dopravní prostředky (Kolejová nebo Silniční vozidla)
➡️ Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě.

Přihlášky můžete podávat od 1. 7. 2019 do 31. 8. 2019

Přijímací zkouška se nekoná. Musíte však dodat úředně ověřené kopie maturitního vysvědčení a konečného vysvědčení z posledního ročníku střední školy do 15. 9. 2019.

Přihlášky ke studiu lze podávat elektronickou formou. Přihláška se netiskne a na fakultu se nezasílá. Po registraci e-přihlášky je vygenerováno oborové číslo uchazeče. Na stejné internetové adrese lze následně sledovat stav přihlášky.

Poplatek za přijímací řízení činí 500,- Kč. Hradí se bankovním převodem nebo platební poukázkou (výhradně složenkou typu A). Administrativní poplatek je nevratný.

U obou typů přihlášek je platbu třeba poukázat na účet Univerzity Pardubice,

Další podrobnosti k přijímacímu řízení 

V úterý 18. června 2019 byli na Galavečeru v Betlémské kapli oceněni soutěžící 16. ročníku celostátní soutěže ČESKÁ DOPRAVNÍ STAVBA, TECHNOLOGIE, INOVACE ROKU 2018. Již tradičně byli oceněni také úspěšní řešitelé z řad studentů technických vysokých škol. Ti nejúspěšnější si odnesli nejenom diplom, ale i zajímavé finanční odměny.

Univerzita Pardubice je hrdým partnerem této akce a úspěchu dosáhl student a studentka Dopravní fakulty Jana Pernera.

Prvním oceněným byl Bc. Jan Fadrhons, který získal CENU rektora Univerzity Pardubice (v kategorii CENY REKTORŮ). Pan Fadrhons byl oceněn za práci „Experimentální analýza způsobů vyztužování betonu čedičovou tkaninou“. Student získal také finanční odměnu ve výši 20 000 Kč.

Ing. Petra Sekyrková zvítězila v kategorii CENY DĚKANŮ a odnesla si tak CENU děkana Dopravní fakulty Univerzity Pardubice. Za svoji práci „Změna organizace dopravy na vybrané křižovatce silnic I/36 a III/32225“ získala finanční odměnu 10 000 Kč.

Oceněným studentům gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů!

Ing. Lenka Machačová

Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP

Na konci minulého roku přednášel Vedoucí Logistiky značky p. Jiří Cee o Zelené logistice na Škoda Auto Vysoké škole (ŠAVŠ) a na Univerzitě v Pardubicích (UPCE).

Vyhlásil pro studenty soutěž o GREEN Projekt pro logistiku ŠKODA AUTO. Cílem soutěže bylo podpořit zájem studentů a iniciovat logistická řešení, která by přispěla k ochraně životního prostředí napříč logistickými procesy Logistiky ŠKODA AUTO.

Projekty měly být zaměřeny na již existující řešení na trhu pro úsporu emisí CO2, inovace v obalovém hospodářství a „zelené“ skladování.

Dne 23. 5. 2019 se uskutečnilo finále soutěže ve Škoda Auto na půdě Logistiky značky pod záštitou p. Jiřího Cee – garanta Zelené logistiky pro koncern VW. Studenti představili své projekty vedoucímu Logistiky značky a zástupcům týmu Zelené logistiky.  

Do finále za Univerzitu Pardubice byly vybrány 3 projekty. Zvítězil projekt „SMART PODLAHA“, který představila sl. Šárka Vančurová, studentka 1. ročníku magisterského studia.

Projekt navrhoval využití „ smart“ podlahy na frekventovaná místa v závodě.  Toto řešení přináší další cestu, jak získávat obnovitelnou energii.

Za ŠAVŠ postoupily do finálového představení 4 projekty.  Nejúspěšnější projekt „ Využití nových typů palet pro obalové hospodářství“ představili jeho autoři – studenti 3. ročníku bakalářského studia Rustam Osmanov, František Datinský a Khannanov Kirill.

Projekt oslovil myšlenkou eliminovat negativní dopady na životní prostředí v rámci obalového hospodářství.  Přínosem pro logistiku by mělo být snížení hmotnosti palet a využití recyklovatelných surovin.

Všichni studenti byli odměněni reklamními předměty a pro vítěze je připravena speciální cena s GREEN tématikou.

„Velice mě těší, jak studenti využili možnost prezentovat své nápady a jejich zapálení pro věc. Právě proto dlouhodobě podporuji spolupráci s vysokými školami. Studenti nám dávají jiný úhel pohledu na logistiku a doufám, že do budoucna je uvítáme v našich řadách.“ uvedl Jiří Cee, Vedoucí Logistiky značky.

Jednotlivé náměty studentů se dále rozpracovávají týmem Zelené logistiky a vyhodnocuje se přínos jednotlivých řešení pro Logistiku ŠKODA AUTO.