Novinky

Zabývá se dopady koronaviru na ekonomiku, vývojem makroekonomických ukazatelů nebo finanční gramotností. Akademik Jiří Nožička z Dopravní fakulty Jana Pernera věří, že lidé díky pandemii změní své finanční chování a začnou naslouchat nejen předpovědím počasí, ale mnohem častěji i těm ekonomickým. „Je to potřeba. V době před koronavirem nemělo rezervy přibližně 20 procent obyvatel,“ říká expert. Zasáhla pandemie naši ekonomiku zásadně? Míra zasažení ještě není přesně...
Chemie si ho získala už na základní škole pod Tatrami. Naprosto přesně si vybavuje první návštěvy a pokusy v kabinetu chemie. Poté, co mu jeho otec dovolil vybudovat takovou malou „laborku“ u něj ve firmě v Lanškrouně, oboru se už nepustil. Dnes profesor Filip Bureš působí na Fakultě chemicko-technologické, kde se svým týmem vyvíjí nové organické materiály, které najdou uplatnění zejména v elektronice. Musí být výkonné, přesné a mít nízkou spotřebu. Zkrátka musí šlapat jako hodinky...
Objevte kulturní a vědecké akce pořádané Univerzitou
S analýzami vzorků na koronavirus SARS-CoV-2 pomáhá také Univerzita Pardubice. Vědci a doktorandi Fakulty chemicko-technologické prověřují v unikátních speciálně zabezpečených laboratořích desítky vzorků denně. Fakulta si podala žádost o finance na nákup dalších přístrojů, které tuto kapacitu mohou výrazně navýšit. „Jsem rád, že využíváme naši speciálně zabezpečenou laboratoř kromě základního výzkumu i pro dnes tak potřebné analýzy. I tato pandemie ukazuje, že jsme se před deseti...
Mor, cholera, tyfus, pravé neštovice. Tyto nemoci ve své době kosily obyvatele všech kontinentů. Stejně jako současný COVID-19, který udeřil po sto letech od vymýcení španělské chřipky. Symbolem tehdejší doby se stala gázová rouška. Odborník na dějiny medicíny Vladan Hanulík z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice říká, že v epidemiích nepřežívali ti nejzdravější či nejmoudřejší. Šlo o shodu náhod nebo o příznivou kombinaci genů. Média srovnávají...
Už stovky lidí v Česku se nakazily nebezpečným koronavirem. Celá republika je v karanténě a nikdo nedokáže říct, jak tato situace bude dlouho trvat.  S infekcí bojuje celý svět. A lidé se ptají, kdy vir z Wuchanu porazíme. „Jsem přesvědčená, že za dva až tři měsíce dostane Evropa infekci pod kontrolu. Množství lidí, kteří jí prošli, bude dostatečné na to, aby se virus již masivně nešířil,“ říká prof. Zuzana Bílková z Fakulty chemicko-technologické...
Jiří Kmošek je vyučený umělecký kovář. Zároveň ho přitahují dávné civilizace. Taky proto řeší třeba to, jaké slitiny mědi dřív používali Egypťané a z jakých nalezišť pocházela měď někdejších metalurgů. „Hledáme otázky, které v dnešní kultuře nejsou čitelné. Díváme se na archeologický materiál a zjišťujeme nejrůznější informace s použitím moderních metod. Chceme rekonstruovat témata těchto civilizací a na ně se nedá odpovědět standardními metodami,“ říká vědec z Fakulty...
Vážení uživatelé,  v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 poskytli někteří vydavatelé bezplatný přístup k článkům souvisejícím s koronaviry.  Přehled relevantních zdrojů naleznete na webových stránkách AIP:  https://www.aip.cz/novinky/2083-vydavatele-zpristupnuji-clanky-a-kapitoly-o-koronaviru/. Společnost Ovid připravila speciální webové stránky zaměřené na koronavirus: http://tools.ovid.com/coronavirus/.  Využít...
Které slitiny mědi Egypťané v minulosti využívali a z jakých nalezišť pocházela měď používaná metalurgy ve starověku? Odpovědi na tyto otázky hledá mladý vědec Jiří Kmošek z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, který se zabývá analýzami historických artefaktů. Nově k tomu bude mít podmínky i díky tříletému prestižnímu stipendiu Rakouské akademie věd. Ing. Jiří Kmošek pracuje na doktorskému výzkumnému projektu také na Institute of Science and Technology in Art při Vídeňské akademii...