Jejich boom nekončí. Naopak nabírá na síle. Fenomén podcastů se šíří internetem. Zasáhnul taky pardubickou univerzitu. Své osobnosti, úspěšné studenty i absolventy chce díky vlastní tvorbě představit širší veřejnosti.

„Sice máme univerzitní časopis, ale ten je spíš takový interní. Naši hosté jsou obecně inspirativní. Vůbec prvním byl pan rektor. I když je excelentním vědcem, byl rozhovor osobnější. Mluvil tam o své knize Věda a jiné lásky. Těmi láskami přitom myslí koníčky a záliby. Málokdo tuší, že fotografuje, sbírá staré fotoaparáty a taky se už v dětství začal učit japonsky, rád poznává cizí země,“ říká jedna z moderátorek Věra Přibylová. Tou další je Šárka Rusnáková.

UPCE On Air

Koho uslyšíte?

Celkem má podle Přibylové univerzita natočených 10 dílů a postupně je každé druhé pondělí vysílá na webu i v aplikacích. Dohledat se k audiu dá taky video. „Kromě pana rektora jsme si pozvali i studenta Petra Václavka z fakulty ekonomicko-správní, který během pandemie pořádal charitativní fiktivní zápas ve futsale. Přivítali jsme taky mladou vědkyni Michaelu Chocholouškovou z excelentního vědeckého týmu profesora Michala Holčapka, který se zabývá výzkumem rakoviny slinivky.“

Rozhovorem prošel taky absolvent dopravní fakulty Jiří Čáp. „Ten pracuje v logistické firmě a na autodromu ve Vysokém Mýtě, takže povídal o motosportu. Mezi hosty jsme měli i dva historiky – Pavel Marek je spoluautorem výstavy na pardubickém zámku Pernštejnské ženy a Evropa. Vladan Hanulík se pro změnu zabývá dějinami těla, dějinami medicíny. Pozvali jsme taky Marcelu Pejchalovou z fakulty chemicko-technologické, která se zabývá rozbory vody anebo docenta Černohorského z fakulty ekonomicko-správní na téma Jak peníze v čase ztrácí svou hodnotu.“

Cizojazyčná verze

Protože na univerzitě studuje přes 400 zahraničních studentů a působí tam zahraniční akademici, vznikají i speciální anglické podcasty. Moderuje je Zaan Bester z Jihoafrické republiky. „Povídala si třeba se studentem z Jemenu, kterým zmítá válka a různé politické problémy. Jeho zajímavý příběh určitě stojí za poslech,“ doporučuje Přibylová.

Na natáčení podcastu autoři využívají vlastní studio Univerzitního konferenčního centra. V logu podcastu je symbolika křídel složená ze šestnácti otisků prstů. „Dřív jsme tento motiv použili v kampani pro uchazeče. Jmenovala se Studuj na UPCE a nechej tu svůj otisk. Naši hosté taky nechávají v podcastu takový symbolický otisk. Navíc křídla evokují lehkost a my se snažíme podcasty dělat odlehčeně.“

Článek je se svolením převzat z Českého rozhlasu Pardubice. 

Desátým rokem mohou studenti a absolventi hlasovat v soutěži Fakulta roku. V prestižní anketě hodnotí nejen kvalitu výuky, ale také prostředí, ve kterém se vzdělávají. A právě hodnocení studentů a čerstvých absolventů představuje zásadní kritérium, kterým se mohou řídit i budoucí vysokoškoláci při výběru školy.

Tři fakulty Univerzity Pardubice se v předchozích letech dostaly na stupně vítězů. V roce 2019 ve své kategorii zvítězila Fakulta chemicko-technologická. Na předních příčkách v anketě se objevuje přitom pravidelně. Ve stejném roce si vítězství v kategorii odnesla i Fakulta zdravotnických studií a do čela se dostala poprvé v historii soutěže. A prvenství v jednom z ročníků patří i Fakultě restaurování, která sídlí v Litomyšli.

V anketě mohou hlasovat současní i bývalí studenti, kteří ukončili bakalářské nebo magisterské studium v posledních 24 měsících. Index Fakulta roku ukazuje kromě hodnocení samotné kvality, zajímavosti a pestrosti výuky, také dostupnost studia v zahraničí.

Pojďte do toho s námi a podpořte svou fakultu! Hlasujte na https://fakultaroku.cz/ do 31. července 2021.

Pomoct lidem z moravských oblastí, kterým tornádo v minulém týdnu zničilo domovy a změnilo jejich životy, se rozhodla i Univerzita Pardubice. Ve středu 30. června proběhl v univerzitní aule benefiční koncert „UPCE hraje #proMoravu“ Výtěžek z akce půjde do postižené oblasti na Hodonínsku. 

Na benefičním koncertu UPCE hraje pro Moravu, kde vystoupili členové Východočeského akademického orchestru a další hudebníci z pardubické hudební scény, se podařilo vybrat 31 105 Kč, které budou předány Moravské Nové Vsi.

Rádi byste přispěli finanční částkou ještě nyní? Své peníze můžete posílat přímo na účet zřízený Městem Pardubice u Komerční banky 123-3116330267/0100, IBAN: CZ24 0100 0001 2331 1633 0267.

Děkujeme, že pomáháte s námi! 

Prožili jsme léto plné zážitků. Společné s vámi jsme si odškrtávali ze seznamu prázdninových aktivit, které nám připravily nezapomenutelné léto.

Podívejte se v galerii, jak na Instagramu @upce_cz plnili naši fanoušci UPCE LetníCheck.

Tři nejaktivnější soutěžící oceníme a obdrží od nás dárek. 

A co jsme všechno během léta stihli? 

1. Zachytit západ/východ slunce
2. Navštívit festival
3. Dopřát si gastro zážitek
4. Udělat si výlet
5. Sestavit si letní playlist
6. Navštivit letní kino
7. Dát si offline den
8. Pozvat přátele na grilovačku
9. Poslat pohled z cest
10. Jít k vodě

Studenti a experti z Univerzity Pardubice mohou začít využívat unikátní laboratoř, díky které si už během studia lépe osvojí práci dispečerů na železnici. Speciální výuková učebna je jedinou svého druhu v České republice. Simulátor Centrálního dispečerského pracoviště (CDP) vznikl během dvou let na Dopravní fakultě Jana Pernera.

„Potenciál využití této laboratoře je zejména v rámci výuky odborných předmětů, ale také při výuce specializovaných kurzů ve spolupráci se Správou železnic, s.o., ze kterých se rekrutují dispečeři reálných sálů CDP. Laboratoř bude také využita pro výzkumnou činnost v oblasti propustnosti železničních sítí a ve spolupráci s AŽD Praha s.r.o. je možné také testovat nové funkce před jejich aplikací na reálných sálech CDP,“ říká doc. Ing. Libor Švadlenka Ph.D., děkan Dopravní fakulty Jana Pernera, který dnes slavnostně otevřel laboratoř spolu s řediteli partnerských podniků.

Simulátor je špičkovým prostředkem pro organizaci a řízení drážní dopravy na dlouhých traťových úsecích a velkých dopravních uzlech. Mimo běžných funkcí zabezpečovacího zařízení obsahuje software také simulaci automatického stavění vlakových cest, grafického editoru koleje či aplikace GTN (Graficko-technologická nadstavba zabezpečovacího zařízení), která například automaticky vede dopravní dokumentaci, poskytuje informace o jízdě vlaků informačním systémům pro cestující nebo podává v reálném čase aktuální obraz dopravní situace. Odborníci z Katedry technologie a řízení dopravy Dopravní fakulty Jana Pernera jedinečnou laboratoř realizovali od roku 2019 v rámci projektu KAPR/VESTA.

Experti z dopravní fakulty spolupracovali se Správou železnic, s.o., která je výhradním majitelem adresného softwaru, tedy tou částí, která obsahuje infrastrukturu, a také datových skladů s historií železničního provozu. Druhým klíčovým partnerem projektu byla společnost AŽD Praha s.r.o., která dodala software dálkové obsluhy zabezpečovacího zařízení, které je jádrem principu fungování Centrálního dispečerského pracoviště.

V současné době studuje na Dopravní fakultě Jana Pernera v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech na 1 300 vysokoškoláků. Fakulta nabízí komplexní vzdělávání v oblasti dopravy. U všech studijních programů se klade velký důraz na propojení teoretické výuky s praxí. Absolventi mají velmi dobré uplatnění na trhu práce, a to přímo v oboru, který vystudovali. 

Pardubice 29. června 2021

Mgr. Lenka Čermáková

Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

Nestihli jste nám zaslat fotografii do soutěže? Prodlužujeme termín pro zaslání fotografií do 30.9.2021!

Jste příznivec dopravy a rádi fotíte? Přihlaste se do naší soutěže na téma: Rok 2021 je Evropským rokem železnice.

Evropská unie se rozhodla jmenovat rok 2021 Evropským rokem železnice. Chce tím podpořit využívání vlaků jako bezpečného a udržitelného způsobu dopravy.

O co se soutěží?

Vybrané fotografie na základě veřejného hlasování na FB stránkách fakulty budou vystaveny v prostorách DFJP a tři nejlepší fotografie budou oceněny partnery soutěže!

Jak se do soutěže zapojit? 

Do soutěže se může zapojit student nebo zaměstnanec fakulty, který zašle svoji fotografii na soutěžní e-mail: soutez.dfjp@upce.cz.

Fotografie zasílejte ve formátu jpg v maximální kvalitě a rozlišení, ideálně pro tisk o rozměru 450x300mm (3579x5368px).

Hlasování na sociálních sítích a realizace výstavy proběhne na podzim tohoto roku.

Partneři soutěže jsou: 

Irenu Podláskovou a Zaan Bester z Univerzity Pardubice včera ocenila Česká a Slovenská Asociace Jazykových Center za nejlepší Počin doby covidové. Během pandemie dosud natočily celkem 21 netradičních výukových a komunikačních videí v anglickém jazyce, která oslovila vysokoškoláky i veřejnost. V novém projektu Let´s Communicate lektorky zpracovávají různé společenské situace kreativním způsobem a odlehčenou formou.

„Naše kolegyně dokázaly velmi rychle zareagovat na situaci ve společnosti a s anglickým jazykem pracovaly tvůrčím a originálním způsobem. Podařilo se jim zaujmout nejen studenty, ale také ostatní kolegy, kteří pravidelně videa sledovali a stále sledují na sociálních sítích. Pozitivní také je, že se tento formát udržel v čase a pravidelnosti,“ říká prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice Ing. Andrea Koblížková, Ph.D.

Videa dvojice MPhil. Zaan Bester a Mgr. Irena Podlásková z Jazykového centra Univerzity Pardubice ocenila mezinárodní porota v kategorii Cena za významný tvůrčí počin v oblasti podpory studentů. Kromě standardní výuky lektorky ve spolupráci s Oddělením propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice a s Univerzitním konferenčním centrem natáčely a stále natáčejí sérii videí s překvapivými momenty i hosty z kampusu Univerzity Pardubice. Autorky se přibližně v tříminutových videích zaměřují na slovíčka a situace, která se začala v komunikaci a jazyce používat v době online výuky a práce na homeoffice, a také na aktuální témata, která covidová doba přinesla.

„Prvotním impulzem pro vznik videí byla pandemie, ale chuť komunikovat s lehkostí a nadhledem zůstává. Inspirace a nápadů máme dost a i zpětná vazba od kolegů i studentů nám dává kredit pokračovat. Můžeme skrze jazyk představit různá témata a místa na univerzitě, poznávat studenty i kolegy mimo výuku. Pracujeme a zároveň se královsky bavíme,“ říká jedna z autorek videí Irena Podlásková.

Nový formát osvěží výuku českým studentům, ale pomáhá integraci zahraničních vysokoškoláků, kteří na Univerzitu Pardubice přijeli ve složitém období, kdy se museli seznamovat s cizím prostředím, kulturními fenomény i reakcemi na ně. Všechny díly Let´s Communicate můžete sledovat na https://www.youtube.com/user/upcecz/videos.

Soutěž o Počin doby covidové vyhlásil výbor České a Slovenské Asociace Jazykových Center (CASAJC). Asociace byla vždy prostředím, které nabízí jazykovou rozmanitost, proto byla i tato soutěž vícejazyčná. Návrhy projektů mohli soutěžící předložit v českém, slovenském či anglickém jazyce.

Pardubice 16. června 2021

                                                                                                          Mgr. Martina Macková

vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek bude i nadále místopředsedou České konference rektorů (ČKR). Od 1. srpna se stane součástí nově zvoleného vedení ČKR. Do čela konference se postaví rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Jako místopředsedové budou kromě rektora Univerzity Pardubice v dalším období působit tito rektoři: Jitka Němcová z Vysoké školy zdravotnické v Praze, Jindřich Vybíral z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Vladimír Sedlařík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Pavel Tuleja ze Slezské univerzity v Opavě.

Česká konference rektorů se staví proti zvažovaným škrtům ve státním rozpočtu, které se týkají vědy a varuje před opětovným plošným uzavřením univerzit v případě další vlny koronaviru. Školy jsou schopné dodržovat hygienická opatření a zajistit svůj bezpečný chod a jejich uzavření by mělo následky pro konkurenceschopnost země. „Vysoké školy nepatřily během pandemie covidu k prioritám současné vlády. S výjimkou několika málo oborů byly prakticky uzavřeny studentům od března loňského roku s krátkou přestávkou. Přísnost opatření byla nebývalá ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie," uvedl místopředseda ČKR a rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Podle rektorů je to právě věda, která prostřednictvím očkování pomůže světu z pandemické krize. I proto rektoři nesouhlasí s návrhem ministerstva financí, který by vedl pro příští rok ke snížení peněz na vědu, výzkum a inovace o 3,6 procenta oproti roku 2021. Návrh je podle rektorů nekoncepční, krátkozraký a ohrožující budoucí rozvoj země. ČKR vyzvala ministerstvo školství a Národní akreditační úřad k diskusi o využití některých forem on-line výuky ve studijních programech akreditovaných v prezenční formě. „Česká konference rektorů musí být autonomní sebevědomá platforma, která aktivně vstupuje do celospolečenské debaty jako relevantní partner při diskusích se státními a veřejnými úřady v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání," řekl budoucí předseda ČKR prof. Martin Bareš.

Na unikátní absolventské síti my.upce.cz vzniká nový Mentorský program pro absolventy Univerzity Pardubice. Nabízí pomoc a příležitost všem aktivním absolventům. Snaží se najít a nabídnout zkušené průvodce, propojuje kontakty a pomáhá absolventům v cestě za vysněnou prací. Jednoduše spojuje zkušené absolventy (mentory) s absolventy - juniory (mentees).

Díky osobní online spolupráci mohou mentoři předat své dlouholeté pracovní zkušenosti a know-how mladým absolventům, kteří hledají praxi, stáž nebo jiné uplatnění v pracovní sféře. 

Univerzita v rámci programu navázala spolupráci s primářem oddělení klinické biochemie v Nemocnici Benešov Liborem Kuboškem, který je absolventem Fakulty chemicko-technologické.  A také s IT specialistou a vývojářem Lukášem Havrdou, který je také absolventem Fakulty chemicko-technologické.  

Kontakt:

Bc. Anna Sedláková 
absolventi@upce.cz 

Že nemůže být výhybka chytrá? Odborníci z Univerzity Pardubice spoluvytvářejí komplexní diagnostický systém výhybek, který dokáže, že ano. Sám oznámí poruchu výhybky, a navíc přispěje ke zvýšení bezpečnosti, zlepšení údržby a sníží náklady na železniční infrastrukturu. Novinka se zkouší ve výukovém a výzkumném centru dopravní fakulty v Doubravicích, praktické testy výhybky pak na trase Praha-Ostrava.

Odborníci z Dopravní fakulty Jana Pernera vyvíjí inteligentní autonomní systém pro diagnostiku železničních výhybek. „Diagnostiku výhybek řešíme z projíždějícího vozidla, což má výhodu v efektivitě hromadného sběru dat, danou četností průjezdu vozidla úsekem i několikrát denně, a možností okamžitého porovnání stavu všech problematických prvků dopravní cesty, v našem případě výhybek,“ říká člen řešitelského týmu Ing. Martin Kohout, Ph.D., z Dopravní fakulty Jana Pernera.

Systém umožní nejen včas zachytit zhoršování technického stavu výhybky, ale také pomůže správci infrastruktury při prediktivní údržbě. To znamená, že bude předpovídat vývoj stavu konstrukce výhybky a odhalí případný problém nebo poruchu. V rámci projektu proběhne vývoj, sestavení a odzkoušení hardwarového řešení, které bude dostatečně odolné pro několikaleté použití, bude modulární a bez vlivu na provoz.

Díky novým technologiím by se výhybky nemusely kontrolovat tak často jako nyní. Výjezdy odpovědných pracovníků Správy železnic za výhybkami jsou časově náročné. „Hodnocení stavu výhybky a především odhad vývoje je dnes založen v nemalé míře na subjektivních zkušenostech a znalostech kvalifikovaných zaměstnanců ve svěřených okrscích. Nové technologie by měly správci infrastruktury umožnit centrálně koordinovaný kontinuální sběr kvantifikovatelných dat a predikci, založenou na analýze velkého vzorku dat,“ popisuje Martin Kohout.

Objem železniční dopravy, která slouží k osobní a nákladní přepravě, neustále narůstá. Její velkou výhodou je, že nezatěžuje životní prostředí. Proto je celoevropskou snahou přesunutí přeprav nákladu ze silnice na železnici, kde ovšem rozvíjející se intenzivní příměstská doprava vyčerpává kapacitu trati. Na nejvytíženějších hlavních tratích tak nákladní doprava využívá zbývající kapacitu během noci. Jakákoli výluková činnost pro údržbu či opravu trati je vždy velkou dopravní komplikací. Kontinuální online diagnostika může pomoci zamezit lokální omezení rychlosti z důvodu závad nejnamáhavějších částí výhybek, a také následné výluky na trati spojené s časově náročnými opravami. Výsledky projektu přispějí k optimalizaci časování údržbových zásahů, které by mělo vést k prodloužení životnosti výhybky, zvýšení bezpečnosti a plynulosti železničního provozu.

K testování výhybek si odborníci z Dopravní fakulty Jana Pernera vybrali hlavní koridor Praha-Ostrava. Kvůli extrémní provozní zátěži na této trati jsou schopni sledovat a analyzovat téměř celý životní cyklus výhybky. Jedna ze sledovaných výhybek je například v Moravanech u Pardubic.

Technické zázemí má řešitelský tým v rámci vlastního vývoje ve výukovém a výzkumném centru v pardubické části Doubravice, kde odborníci laboratorně testují prototypy vyvíjeného hardwaru. S vývojem hardwaru pro sběr dat a s realizací provozních měření to ovšem nemají lehké. Provozní testování komplikuje pandemická situace, během níž se omezuje rozsah železniční dopravy, vstupy do podniků a dep, konzultace s odborníky a uživateli.

„Provizorně testujeme chování zařízení a řídícího softwaru pro sběr dat i na automobilech. Dokud se ale nedostaneme do železničního provozu, není možné odhalit slabiny systému a posunout se v řešení dále. Pokud se vše podaří, bude prototyp autonomního zařízení sbírat první data o stavu výhybek na konci března,“ optimisticky uzavírá za tým řešitelů Martin Kohout.

Projekt Výhybka 4.0

řeší experti z Dopravní fakulty Jana Pernera od loňského roku. Projekt zaštiťuje Technologická agentura ČR v rámci programu Doprava 2020+. Tým řešitelů Dopravní fakulty Jana Pernera tvoří tři odborníci Katedry dopravních prostředků a diagnostiky, Oddělení kolejových vozidel: Ing. Martin Kohout, Ph.D., Ing. Aleš Hába, Ph.D., a Ing. Jakub Vágner, Ph.D. Na projektu se podílí také pracovníci ze stavební a strojní fakulty Vysokého učení technického v Brně a pardubické firmy RETIA, a.s. Hlavním řešitelem projektu je společnost DT – Výhybkárna a strojírna v Prostějově, světový výrobce výhybek, s ním kolegové z dopravní fakulty dlouhodobě spolupracují.

Tento text najdete v exkluzivním vydání zpravodaje Univerzity Pardubice My UPCE, v tištěné i on-line podobě.