Noc vědců 2021 na Univerzitě Pardubice se odehrála opět naživo. Šestihodinový program nabitý zábavnou vědou probíhal v univerzitním kampusu a v prostorách Dopravní fakulty Jana Pernera v pátek 24. září. Na zajímavé experimenty a kvízy se přišlo podívat téměř 1 000 návštěvníků. Tématem, které letos propojilo všechny pokusy i aktivity, byl čas.

Děkujeme všem, kteří nás navštívili!

Dejte nám vědět, co se vám na akci líbilo a vyplňte dotazník k Noci vědců. 

Letošní Noc vědců se na Univerzitě Pardubice odehraje opět naživo. Šestihodinový program nabitý zábavnou vědou odstartuje v univerzitním kampusu a v prostorách Dopravní fakulty Jana Pernera v pátek 24. září v 16 hodin. Na zajímavé experimenty a kvízy zvou popularizátoři vědy všechny zájemce až do 22 hodiny. Tématem, který letos propojuje všechny pokusy i aktivity, je čas.

Atraktivní pohled na vědu připravili výzkumníci ze všech 7 fakult Univerzity Pardubice. Desítky možných podob a významů času najdou zájemci v praktických ukázkách. Každý se může zamyslet nad tím, za jakou nejkratší dobu je možné překonat vlakem určenou vzdálenost, na jakém principu fungují binární či modré hodiny nebo nad tím, jak se na výtvarných dílech projevuje „zub času“. Vše si mohou děti i dospělí sami vyzkoušet. Součástí programu bude novinka – kinosál Noci vědců, ve kterém univerzita nabídne speciálně natočená videa i rozhovory s vědci.

„Je skvělé, že můžeme po dvou letech přivítat zájemce o vědu přímo na naší univerzitě. Podporujeme zájem dětí i veřejnosti o poznání, vzdělání a vědu představujeme populárně-naučnou formou. Nyní jsme připravili Noc vědců, ale pravidelně je to také Science Point na Sportovním parku Pardubice a v rámci Univerzity v pohybu i oslovení základních a středních škol,“ uvedla prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice Ing. Andrea Koblížková, Ph.D.

Noc vědců vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005. Akce má bořit mýty o vědě i vědcích a ukázat, že věda může být také velmi zábavná a vědci popularizátoři jsou lidé, kteří ji dokáží poutavě představit dětem i dospělým. V České republice se Noc vědců koná od roku 2005 a je zastoupena českými univerzitami, vědeckými ústavy, hvězdárnami a dalšími institucemi. V současnosti probíhá akce pod národní koordinací Ostravské univerzity a VŠB – Technické univerzity v Ostravě. V roce 2020 se univerzitám podařilo získat prestižní evropský projekt Marie Curie-Skłodowská, díky kterému se česká Noc vědců dostává i na evropskou mapu. I letos odstartuje akce po celé Evropě ve stejném termínu, poslední pátek v září.

Vstup na akci je zdarma. Návštěvníky Noci vědců na Univerzitě Pardubice dopraví okružní linka MHD, která má cíl v kampusu.

Všechny informace jsou na webu https://www.upce.cz/nocvedcu i v univerzitní facebookové události. Program všech akcí v republice je možné zdarma stáhnout v mobilní aplikaci Noc vědců na Google Play nebo v App Store.

Pardubice 21. září 2021

Mgr. Martina Macková

Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

Na pondělí 27. 9. 2021 vyhlašuje děkan Dopravní fakulty Jana Pernera DĚKANSKÉ VOLNO.

• Toto volno se vztahuje na všechny studenty a zaměstnance DFJP.
• Výuka na DFJP je tento den zrušena. 

Česká města přechází k bezemisním pohonům autobusů. Mezi zvažovanými možnostmi jsou elektrobusy, autobusy poháněné stlačeným zemním plynem (CNG) či vodíkem. Ty na zemní plyn se však podle odborníků tolik nevyplatí. Kromě autobusů jsou vhodným bezemisním řešením také tramvaje a trolejbusy, jejichž trakční vedení navíc mohou využít i elektrobusy.

V Olomouci je v provozu jeden elektrobus, a to už od roku 2018. Město nyní přemýšlí, že zakoupí další. "Zvažujeme, zda se vydáme spíše směrem vodíkových autobusů, nebo budeme rozšiřovat počet elektrobusů," vylíčila mluvčí olomouckého dopravního podniku Martina Krčová.

Město však zatím není rozhodnuté zejména kvůli tomu, že bezemisní autobusy jsou v porovnání s těmi dieselovými dražší. Navíc by muselo postavit nabíjecí či plnicí stanice, což by byla další značná investice.  

Před rozhodnutím, jakým směrem orientovat budoucnost své hromadné dopravy, stojí i další města. Zatímco Praha podobně jako Olomouc váhá mezi elektrobusy a autobusy na vodík, jiná města, jako jsou Hradec Králové, Karlovy Vary nebo Pardubice, zvažují místo vodíkových spíše autobusy na stlačený zemní plyn (CNG).

V hlavním městě mají zatím všechny autobusy dieselové, s výjimkou jednoho elektrobusu, který si dopravní podnik pronajímá. "Úspěšně jsme však vysoutěžili prvních 14 elektrobusů," zdůraznila mluvčí Dopravního podniku Praha Aneta Řehková. Do provozu se dostanou do konce letošního roku a na začátku příštího.

Elektrifikace autobusů je součástí klimatického plánu Prahy, schváleného v roce 2019. Praha si plánuje pronajmout také několik vodíkových autobusů a na základě zkušeností případně nakoupit vlastní. Zároveň však letos vypsala zakázku na nákup 253 dieselových autobusů.

Podle generálního ředitele dopravního podniku Petra Witowského je nutné mít stále část autobusů s běžnými spalovacími motory. "Chceme mít minimálně 25procentní podíl flotily autobusů nezávislý na elektřině, abychom byli schopni flexibilně reagovat na nečekané situace a zajistit potřebné vypravení autobusů a náhradní dopravy za metro, tramvaje či železniční dopravu, případně dle potřeby pro civilní ochranu a evakuaci obyvatelstva," vysvětlil Witowski. 

Kromě toho však už Praha vypsala zakázku na 35 bateriových trolejbusů, které by město mělo dostat v letech 2022 a 2023. Bateriové neboli parciální trolejbusy jsou připojené na tramvajové trakční vedení, kterým se dobíjí, ale zároveň mají vlastní akumulátory. Mohou tak jet i mimo trakci. Pražský dopravní podnik má už takový trolejbus na trase z Palmovky přes Prosek do Letňan, kde se cestou do kopce nabíjí a poté se odpojí.

CNG se nevyplatí

Podle Jaroslava Nováka z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice by měla města, která už mají zavedené trakční vedení kvůli tramvajím či trolejbusům, začít zavádět právě tyto parciální trolejbusy. "Začít s tím tam, kde náklady budou co nejmenší a účinek co největší," prohlásil Novák.

Naopak k autobusům na zemní plyn jsou odborníci skeptičtí. "Pokud je katalyzátor takového autobusu studený, do ovzduší vypouští i část methanu, který nespálí," popsal Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility Českého vysokého učení technického. Methan je přitom skleníkový plyn s přibližně 25krát silnějším dopadem na životní prostředí než oxid uhličitý, jehož vypouštění se dopravní podniky snaží předejít.

U elektrických autobusů mohou být problémem zase akumulátory, které během provozu ztrácejí svou kapacitu. "Je nutné počítat s jejich výměnou, abychom dosáhli odpovídajícího výkonu," zdůraznil Jiří Čejka z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. I přesto je však podle něj elektrická energie ideálním dopravním pohonem.

Novák navíc doplnil, že technologie akumulátorů se zlepšují, čímž se zvyšuje jejich životnost. "Za posledních 30 let se jejich kapacita zvýšila desetkrát," řekl. V současnosti vydrží až 15 let, což je i běžná životnost autobusu. "Nepočítá se s tím, že se budou muset za dobu života elektrobusu měnit," dodal Novák.

Podle Macka by se však města neměla soustředit jen na jeden typ pohonu, ale hledat ideální mix. "Je důležité snažit se o rozrůznění vozů - udržet podíl dieselových autobusů, přidat k nim plynové a výhledově vodíkové. Tam, kde je to možné, přejít k parciální elektromobilitě nebo hybridním motorům," vysvětlil. 

Podle něj ale ani elektrobusy nejsou bezemisní, jelikož energie pro ně se vyrábí většinou v uhelných elektrárnách, které ovzduší znečišťují. Upozornil i na nákladnou výstavbu infrastruktury a rostoucí ceny elektrické energie.

Hlavní výhodou elektrických vozů je však čistější ovzduší. Evropská unie pro auta se spalovacími motory zavádí emisní normy, ta stávající má označení EURO 6. "U současné normy už není proti CNG pohonu žádný významný rozdíl v emisích," poznamenal Novák. Podle něj se navíc zavádění motorů na zemní plyn nevyplatí ani kvůli složitějším plnicím zařízením.

"Většina emisí ve městech je z dopravy, a to hromadné i osobní," připomněl Novák. Dodal, že průmysl, který by ovzduší znečišťoval, z měst buď vymizel, nebo své emise výrazně snížil.

Ostrava je plně bezemisní

Dlouhodobé problémy se znečištěným ovzduším jsou typické pro Ostravu. Ta se stala vůbec prvním městem v Česku, které má plně bezemisní dopravu. Jezdí v ní deset elektrobusů a 227 autobusů na stlačený zemní plyn. Minulý rok pak město zaznamenalo nejlepší kvalitu ovzduší v historii měření. Náměstkyně Kateřina Šebestová (ANO) se domnívá, že za zlepšením stojí mimo jiné právě i nahrazování dieselových autobusů nízkoemisními nebo bezemisními vozy.

Daniel Hladký z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu souhlasí s tím, že snížení emisí v hromadné dopravě je součástí zlepšení kvality vzduchu ve městě. "Jakékoliv omezení emisí má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, ale jedná se jen o jeden střípek mozaiky nutných opatření," poznamenal Hladký.

Ostrava chce nyní počet bezemisních autobusů dále navyšovat, ačkoliv si stále nechává dieselové autobusy jako zálohu. Kromě toho chce vybudovat vodíkovou plničku a nakoupit deset autobusů na tento pohon.

Podle ostravského dopravního podniku se navíc jejich CNG autobusy vyplatí i s ekonomického hlediska. Ačkoliv jejich pořizovací cena je vyšší, na provoz jsou levnější. "Cena CNG autobusu je přibližně o třetinu vyšší než u naftového," vypočítala mluvčí Tereza Šnoblová. Elektrobusy jsou pak oproti dieselovým dražší dokonce o 80 procent, plus k nim město nakupuje i jednu sadu baterií navíc pro případnou výměnu. 

Novák z pardubické dopravní fakulty však upozorňuje, že tyto vozy nepotřebují servis, jako je výměna dílů nebo motorového oleje. "Elektromotor má minimální nároky na údržbu, a tedy i větší spolehlivost. Není nutné měnit součástky nebo jej promazávat," upozornil Novák.

A náklady za nízkoemisní autobusy by mohly městům v budoucnu ještě klesnout. V červenci poslanci odhlasovali změnu zákona, kterou pokud schválí i Senát, tak dopravní podniky nebudou muset platit daň za elektřinu z obnovitelných zdrojů, která nyní činí 495 korun za megawatthodinu, což by jim mohlo ušetřit až miliony koruny ročně. 

Elektrická trakce zajišťuje asi polovinu ujetých kilometrů v městské hromadné dopravě v Česku. Podle Sdružení dopravních podniků, které zastřešuje 22 dopravních podniků v Česku, tento zákon podpoří zavádění bezemisních prostředků hromadné dopravy.

Text je se svolením převzatý z Aktuálně.cz / autor textu: Petr Spáčil / Ilustrační foto

Univerzita Pardubice letos opět představila tisícům návštěvníků vědu hravou formou ve svém speciálním Science Pointu. Popularizátoři vědy připravili program, který nabídl sedmidenní šňůru ukázek vědy i kontaktních her v rámci pardubického Sportovního parku. 

Univerzita Pardubice se stala partnerem projektu INVENTHEI (Innovation and Entrepreneurship in Higher Education Institutions), díky kterému bude v následujících dvou letech řešit rozvoj inovativního a podnikatelského přístupu v rámci vzdělávání a výzkumu. Projekt se realizuje v rámci prestižního programu Evropské komise „Horizon Europe“ a zapojily se do něj univerzity z několika evropských zemí. Podpořit by měl na 1400 studentů a posílit spolupráci s průmyslem a aplikační sférou.

„Součástí projektu INVENTHEI je i praktické zapojení studentů do přípravy, založení a rozvoje startupu jakožto nástroje pro uplatnění inovativního myšlení a podporu spolupráce s výzkumnými akademickými pracovišti,“ říká Jaroslav Chvojka, ředitel Centra transferu technologií a znalostí na Univerzitě Pardubice.

Univerzity chtějí podpořit studenty, aby přicházeli s inovativními nápady, které budou schopni uvádět také do praxe. Veškeré zkušenosti budou univerzity sdílet v rámci konsorcia, jehož ambicí je mít do roku 2025 dostatek vzdělaných mladých podnikatelů a inovátorů. Snahou je nastavit tzv. Evropskou síť inovačních okresů. Zjednoduší se zakládání společností, které nabízejí špičkové technologie, produkty a služby v nich. Pro studenty to může být další cesta, jak rozvíjet své podnikatelské dovednosti.

Odborníci vytvoří učební a mentorské programy a univerzity budou mít školitele, kteří budou vést nadané studenty. Projekt si klade za cíl podpořit na téměř 1400 studentů. Zároveň vzniknou místa, kde budou moci své nápady realizovat a dojde k propojení mezi průmyslem, výzkumem a akademickou sférou.

Na Univerzitě Pardubice se do projektu zapojily Fakulta elektrotechniky a informatiky, Dopravní fakulta Jana Pernera a Fakulta zdravotnických studií společně s Centrem transferu technologií a znalostí a Oddělením pro rozvoj a mezinárodní vztahy. Projekt financuje Evropská komise prostřednictvím EIT Manufacturing a jeho realizace se uskuteční v rámci prestižního programu Evropské komise „Horizon Europe“. Do projektu se zapojily univerzity z několika evropských zemí, kromě Univerzity Pardubice jsou to vysoké školy z Velké Británie, Estonska, Rumunska, ale také vědecký park z Portugalska nebo malé společnosti z Belgie. Mezinárodní partnerský projekt koordinuje portugalská University of Porto.

Za středeční tragickou nehodou na trati u Domažlic, kde se srazily dva vlaky a při nehodě přišli o život tři lidé, může podle Petra Nachtigalla z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice nejspíše chyba strojvedoucího. Podle něj by tragédii nezabránil ani tzv. „generální stop“, tedy moderní zabezpečení, kdy dispečeři vlaky zastaví na dálku.

Podle vyšetřovatelů stálo za tragédií u Domažlic nejspíše lidské selhání. Jeden ze strojvedoucích – rychlíku jedoucího z Německa do Prahy - projel návěst „zpomal“ a následně nezastavil ani na návěst stůj. Co bývá nejčastějším důvodem takového selhání? Obyčejná nepozornost, zdravotní problémy strojvůdce, nebo technické selhání na lokomotivě?
Všechny uvedené možnosti určitě přichází do úvahy a vyšetřování odhalí, zda se nejednalo o technickou závadu. Bohužel oba strojvedoucí při nehodě zemřeli, takže otázka zdravotní indispozice či nepozornosti může zůstat neobjasněna. Obecně je dnes technika na takové úrovni, že se přikláním spíše k chybě na straně strojvedoucího či momentální zdravotní indispozici.

Poslední takto vážný případ se odehrál v roce 2020 u Perninku na Karlovarsku, kde jeden ze strojvůdců nepočkal ve stanici, vyjel předčasně a na jednokolejné trati se srazil s protijedoucím vlakem. I tehdy se začala řešit bezpečnost na železnici a investice do zabezpečení. Jak je na tom česká železnice s úrovní zabezpečení?
Nejen česká železnice, ale železnice obecně je velmi bezpečný způsob dopravy a bezpečnost je při organizaci železniční dopravy na prvním místě. Samozřejmě vždy je ve hře i lidský faktor, který v tomto případě selhal a způsobil tuto nehodu.

Na některých tratích už dnes funguje dálkové řízení, včetně systému „generální stop“, který umožňuje, aby dispečeři mohli na dálku zastavit vlaky. Jak moc je tento systém rozšířený, pomohl by v tomto případě?
Funkce generálního stopu není pevně spjata s dálkovým řízením a je možné ji aplikovat i na místě řízené stanice. V tomto případě je však možné, že mezi projetím návěsti a nehodou uplynul tak krátký časový okamžik, že ani výpravčí ani dispečer z Centrálního dispečerského pracoviště (CDP) by nemuseli na tuto situaci zareagovat. V tuto chvíli není generální stop na našich tratích ničím výjimečným, ale jeho aplikace vyžaduje součinnost s obsluhujícím personálem a není tedy stoprocentně jisté, že by této nehodě zabránila. Úplné řešení přinese jen instalace tzv. ETCS (evropský vlakový zabezpečovací systém, mj. hlídá rychlost a to, zda vlaku nehrozí kolize. Na dálku je možné vlak zastavit – pozn.red.).

Opakovaně se řeší i problém samotných strojvůdců. Je jich málo, často slouží u více dopravců a existuje podezření, že část dělá až moc přesčasů. Je to stále takový problém?
Tento problém intenzivně řeší České dráhy i Drážní inspekce, ale zatím se nepodařilo prokázat, že by tento faktor měl vliv na vznik mimořádných událostí. Paradoxně strojvedoucí, kteří "melouchaří", nemívají tolik mimořádných událostí. Viz nehoda u Českého Brodu, kde se jednalo o strojvedoucího po delším odpočinku.

Nové vládní nařízení z letošního roku povinnou přestávku strojvedoucích po směnách prodlužuje ze šesti na sedm hodin. Bude to v praxi fungovat, nebo by si pracovní režim strojvůdců zasloužil nějaký jiný, ještě přísnější režim?
Jak jsem již uvedl, tak nebyl prokázán vliv odpočinku na vznik mimořádných událostí, tedy určitě toto zpřísnění pomůže, ale v praxi také může prohloubit nedostatek strojvedoucích.

Vlaky, které se srazily, byly moderní. Jednalo se o soupravu RegioShark, proti níž z neznámých důvodů vyjela lokomotiva Herkules. Jsou tyto novější vlaky lépe zabezpečeny z hlediska pasivní bezpečnosti - jak pro strojvedoucí, tak pro samotné cestující?
Obecně jsou lokomotivy bezpečnější už tím, že strojvedoucí sedí výš, než je tomu u motorových vozů. Rám vozidla RegioShark má nové deformační zóny, což zvyšuje jejich bezpečnost. Je to ale také o rychlosti, ve které se vlaky potkají. Zabezpečení těchto vozidel je standardní jako u dalších vozidel na naší železnici.

Rozhovor je převzatý ze serveru Deník.cz

Jejich boom nekončí. Naopak nabírá na síle. Fenomén podcastů se šíří internetem. Zasáhnul taky pardubickou univerzitu. Své osobnosti, úspěšné studenty i absolventy chce díky vlastní tvorbě představit širší veřejnosti.

„Sice máme univerzitní časopis, ale ten je spíš takový interní. Naši hosté jsou obecně inspirativní. Vůbec prvním byl pan rektor. I když je excelentním vědcem, byl rozhovor osobnější. Mluvil tam o své knize Věda a jiné lásky. Těmi láskami přitom myslí koníčky a záliby. Málokdo tuší, že fotografuje, sbírá staré fotoaparáty a taky se už v dětství začal učit japonsky, rád poznává cizí země,“ říká jedna z moderátorek Věra Přibylová. Tou další je Šárka Rusnáková.

UPCE On Air

Koho uslyšíte?

Celkem má podle Přibylové univerzita natočených 10 dílů a postupně je každé druhé pondělí vysílá na webu i v aplikacích. Dohledat se k audiu dá taky video. „Kromě pana rektora jsme si pozvali i studenta Petra Václavka z fakulty ekonomicko-správní, který během pandemie pořádal charitativní fiktivní zápas ve futsale. Přivítali jsme taky mladou vědkyni Michaelu Chocholouškovou z excelentního vědeckého týmu profesora Michala Holčapka, který se zabývá výzkumem rakoviny slinivky.“

Rozhovorem prošel taky absolvent dopravní fakulty Jiří Čáp. „Ten pracuje v logistické firmě a na autodromu ve Vysokém Mýtě, takže povídal o motosportu. Mezi hosty jsme měli i dva historiky – Pavel Marek je spoluautorem výstavy na pardubickém zámku Pernštejnské ženy a Evropa. Vladan Hanulík se pro změnu zabývá dějinami těla, dějinami medicíny. Pozvali jsme taky Marcelu Pejchalovou z fakulty chemicko-technologické, která se zabývá rozbory vody anebo docenta Černohorského z fakulty ekonomicko-správní na téma Jak peníze v čase ztrácí svou hodnotu.“

Cizojazyčná verze

Protože na univerzitě studuje přes 400 zahraničních studentů a působí tam zahraniční akademici, vznikají i speciální anglické podcasty. Moderuje je Zaan Bester z Jihoafrické republiky. „Povídala si třeba se studentem z Jemenu, kterým zmítá válka a různé politické problémy. Jeho zajímavý příběh určitě stojí za poslech,“ doporučuje Přibylová.

Na natáčení podcastu autoři využívají vlastní studio Univerzitního konferenčního centra. V logu podcastu je symbolika křídel složená ze šestnácti otisků prstů. „Dřív jsme tento motiv použili v kampani pro uchazeče. Jmenovala se Studuj na UPCE a nechej tu svůj otisk. Naši hosté taky nechávají v podcastu takový symbolický otisk. Navíc křídla evokují lehkost a my se snažíme podcasty dělat odlehčeně.“

Článek je se svolením převzat z Českého rozhlasu Pardubice. 

Desátým rokem mohou studenti a absolventi hlasovat v soutěži Fakulta roku. V prestižní anketě hodnotí nejen kvalitu výuky, ale také prostředí, ve kterém se vzdělávají. A právě hodnocení studentů a čerstvých absolventů představuje zásadní kritérium, kterým se mohou řídit i budoucí vysokoškoláci při výběru školy.

Tři fakulty Univerzity Pardubice se v předchozích letech dostaly na stupně vítězů. V roce 2019 ve své kategorii zvítězila Fakulta chemicko-technologická. Na předních příčkách v anketě se objevuje přitom pravidelně. Ve stejném roce si vítězství v kategorii odnesla i Fakulta zdravotnických studií a do čela se dostala poprvé v historii soutěže. A prvenství v jednom z ročníků patří i Fakultě restaurování, která sídlí v Litomyšli.

V anketě mohou hlasovat současní i bývalí studenti, kteří ukončili bakalářské nebo magisterské studium v posledních 24 měsících. Index Fakulta roku ukazuje kromě hodnocení samotné kvality, zajímavosti a pestrosti výuky, také dostupnost studia v zahraničí.

Pojďte do toho s námi a podpořte svou fakultu! Hlasujte na https://fakultaroku.cz/ do 31. července 2021.

Pomoct lidem z moravských oblastí, kterým tornádo v minulém týdnu zničilo domovy a změnilo jejich životy, se rozhodla i Univerzita Pardubice. Ve středu 30. června proběhl v univerzitní aule benefiční koncert „UPCE hraje #proMoravu“ Výtěžek z akce půjde do postižené oblasti na Hodonínsku. 

Na benefičním koncertu UPCE hraje pro Moravu, kde vystoupili členové Východočeského akademického orchestru a další hudebníci z pardubické hudební scény, se podařilo vybrat 31 105 Kč, které budou předány Moravské Nové Vsi.

Rádi byste přispěli finanční částkou ještě nyní? Své peníze můžete posílat přímo na účet zřízený Městem Pardubice u Komerční banky 123-3116330267/0100, IBAN: CZ24 0100 0001 2331 1633 0267.

Děkujeme, že pomáháte s námi!