Akademický senát Univerzity Pardubice odsuzuje ozbrojenou agresi ze strany Ruské federace vůči svobodné a suverénní Ukrajině. Vrcholní představitelé Ruské federace svými činy hrubě porušují Chartu OSN, občanům Ukrajiny upírají právo žít v míru a spolupodílet se na základě svobodného a demokratického rozhodování na směřování vlastní země.

V souvislosti se vzniklou situací Akademický senát Univerzity Pardubice vyjadřuje podporu všem občanům Ukrajiny, kteří tuto agresi odmítají, a naléhavě žádá Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR, rektora Univerzity Pardubice a děkany jednotlivých fakult Univerzity Pardubice o zvážení reálných kroků, jimiž lze do budoucna přispět k zlepšení složité životní situace ukrajinských studentů a akademiků.

Usnesení podporují senátoři Akademického senátu Univerzity Pardubice a senátoři všech sedmi senátů fakult Univerzity Pardubice. 

„Vyjadřuji podporu občanům Běloruska a Ruské federace, kteří nesouhlasí s počínáním státních představitelů a cením si odvahy těch, kteří svůj postoj prezentují veřejně.
Děkuji vedení univerzity a fakult za dosavadní kroky a podporu Ukrajiny. Činí to s plnou podporou celé akademické obce." 
Ing. Petr Bělina, Ph.D., předseda Akademického senátu UPCE

Vedení Univerzity Pardubice odsoudilo bezprecedentní ruskou invazi, která nevykazuje žádnou úctu k principům demokracie a základním hodnotám Evropské unie ve 21. století. Univerzita Pardubice symbolicky i konkrétně podpoří své studenty z Ukrajiny. Zároveň se rozhodla na protest proti vojenské agresi vypovědět dohody o spolupráci s ruskými univerzitami.

Univerzita Pardubice ukončí veškeré formy spolupráce s Ruskem, včetně smluv s partnerskými vysokými školami. „Ruská agrese porušuje principy Charty OSN a je mířena proti suverénnímu státu Ukrajina. Vzhledem k bezprecedentním událostem posledních dní jsme se rozhodli vypovědět dohody o spolupráci mezi Univerzitou Pardubice a univerzitami v Rusku,“ uvedl rektor prof. Libor Čapek.

Pardubická vysoká škola nabízí pomoc všem, kteří se kvůli válečnému konfliktu ocitli v těžké situaci. Studentky i studenti, kteří jsou zasaženi současnou válečnou situací, mají možnost  využít Akademickou poradnu Univerzity Pardubice (APUPA) a vyhledat pomoc odborníků i psychologů. Na poradnu se již několik dnů obracejí ve zvýšené míře zahraniční studenti. Více zde: Poradenství pro studenty | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Vedení Univerzity Pardubice prostřednictvím děkanů všech fakult nabízí studentům mimořádné stipendium, pokud se dostanou do tíživé situace. 

Univerzita Pardubice a všichni děkani jejích sedmi fakult plánují vyjít vstříc rovněž studentům, kteří kvůli válečnému konfliktu budou mít problém splnit všechny povinnosti spojené se studiem.

Univerzita Pardubice, kde nyní studuje 131 ukrajinských studentů, je připravena přijmout na krátkodobé studijní pobyty další studenty z válkou zasažené Ukrajiny. Pro začátek nabízí přijetí desítky studentů z partnerských univerzit v Kyjevě, Lvově, Mariupolu, Užhorodu nebo v Charkově. Těmto studentům nabídne krátkodobý studijní pobyt včetně stipendií a k tomuto účelu vyčlenilo vedení školy částku 1,6 milionu korun. Vysokoškolákům univerzita nabídne i dlouhodobou možnost studovat v českých i anglických studijních programech. Univerzita se pokusí v příštích týdnech domluvit další ubytovací kapacity, aby mohla podpořit více ukrajinských studentů.

Univerzita i její fakulty se připojují k veřejným sbírkám v ČR a vyzývá své zaměstnance i studenty, aby pomohli. Více zde - Pomáháme Ukrajině | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Vedení Univerzity Pardubice podporuje prohlášení České konference rektorů (ČKR), Akademie věd ČR a dalších organizací.

https://www.crc.muni.cz/en/documents/resolutions/crc-statement-on-the-war-in-ukraine

https://www.crc.muni.cz/dokumenty/usneseni/prohlaseni-ckr-k-valce-na-ukrajine

https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-CR-vyjadruje-podporu-Ukrajine-jejim-vedcum-nabidne-staze/ 

28. února 2022

Mgr. Martina Macková,
vedoucí oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

 Vedení Univerzity Pardubice je znepokojeno současným vývojem na Ukrajině.  

Vedení univerzity společně s děkany všech 7 fakult Univerzity Pardubice podporují v souladu s Chartou Spojených národů územní celistvost a suverenitu Ukrajiny.

 „Eskalace napětí na ukrajinsko-ruské hranici je více než znepokojující. Je třeba si vážit hodnot demokracie, stejně jako principů Charty OSN. Na Univerzitě Pardubice studují společně studenti z různých kontinentů bez rozdílu pohlaví, etniky, kultury a vyznání,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Byl na Sibiři, v Mongolsku, ale i v Číně. Cestoval v komfortu i ve vozech vytápěných uhlím. Svůj koníček propojil Petr Vnenk se studiem na Dopravní fakultě Jana Pernera a výzkumem.

Jste velký fanoušek železnice. Je doprava na ní bezpečná?

Jsem o tom přesvědčený. Nehody, které se občas stanou, jsou samozřejmě neštěstím, ale ve srovnání se silniční dopravou je ta železniční stále bezpečnější. Když k nehodě dojde, musí se zapracovat na tom, aby se už neopakovala.

Zabýváte se bezpečností na železnici. Na co se konkrétně zaměřujete?

Zabýváme se železniční infrastrukturou, konkrétně problémem napětí v bezstykové koleji, kvůli kterému může docházet k vybočení koleje nebo lomu kolejnic. Tyto dva typy poruch vycházejí z vlastností bezstykové koleje. Zatímco dříve cestující při jízdě poslouchali specifický zvuk…

Takový drnčivý zvuk…

Přesně tak. Ten vznikal, když dvojkolí přejíždělo přes kolejnicové styky, kde jedna kolejnice končila a druhá začala. U nás se od 30. let pracovalo na odstranění těchto styků a vytvoření bezstykové koleje. Zjistilo se, že kolejnice je možné svařit do nekonečně dlouhých pásů, čímž dojde k odstranění zvuku. Proto je dnes jízda vlaku už plynulá a tichá.

Měly styky nějakou funkci?

Ano, umožňovaly ocelové kolejnici dilatovat, tedy tepelně se roztahovat nebo smršťovat. Když se styky svaří, už to nejde. Kolejnice se ale i přesto chce nahříváním roztáhnout, ale nemůže, a proto v ní roste osové mechanické napětí. Je to podobné, jako když do horniny nateče voda a zamrzne. Led má větší objem než voda, proto hornina popraská.

To se může stát i kolejnici…

Ano, může se stát, že trať kolej neudrží. Když se chce kolejnice smrštit a nemůže, dojde k jejímu přetržení – mluvíme o lomu kolejnice. V létě se chce zase roztáhnout, ale nemá kam, takže napětí překročí kritickou mez a dojde k vybočení koleje, kdy kolej vytvoří esíčko a roztáhne se do strany či nahoru.

Když vlak na takovou kolej vjede, může vykolejit. Vy ale máte projekt, který nehodám může zabránit. Co s kolejemi děláte?

Snažíme se zjistit, jaké napětí v kolejnici v určitou chvíli je, jelikož v současné době neexistuje spolehlivá metoda, která by to měřila. Je celá řada destruktivních metod, kdy můžeme kolejnici rozříznout a sledovat, o kolik se zkrátí. Z toho lze počítat napětí, které v ní bylo, než jsme ji rozřízli.

To ale vyžaduje vlakovou výluku…

Přesně tak. Je to drahé, náročné a musíte zavřít trať, tudíž se to nedělá. Rádi bychom proto našli nedestruktivní metodu. Zatím žádná z těch, které odborníci zejména v USA testovali, se nedokázala v praxi prosadit. My používáme snímače, které se nazývají tenzometry a snímají deformace. Chceme jimi zjistit, jak se bezstyková kolej v čase deformuje.

Jak to funguje?

Kolejnice svařujeme při neutrální teplotě, při níž je v materiálu nulové napětí. Tenzometry nalepenými ještě před svařením zjišťujeme, jak se kolejnice v různých časech deformuje. V hustém lese se může více smrštit a na prosluněné pláni zase roztáhnout. Díky snímačům můžeme celou změnu zaznamenat. Když se metoda osvědčí v praxi, může ji Správa železnic začít využívat ke sledování své železniční sítě a například snížit rychlost vlaku v místech, kde hrozí porucha koleje.

Další váš projekt je Erasmus +. O co se jedná?

Je to mezinárodní projekt, který se zabývá vzděláváním v oblasti železnic a na kterém spolupracujeme s univerzitami a soukromými firmami z různých zemí, jako je Turecko, Rakousko a Velká Británie. Cílem je sjednotit systém odborného vzdělávání v železniční oblasti a získat kvalifikace pro různé činnosti v této oblasti. V Evropě máme totiž částečně jednotnou, tedy interoperabilní železniční síť. V praxi to znamená, že český vlak může jet třeba do Portugalska. Každá železniční správa může mít své normy, jak trať postavit, ale i přesto musí umožnit českému vlaku bezpečně projet.

Lze projet do Portugalska?

Ano, ale stále je tam z hlediska interoperability celá řada překážek. Problém je například v jiné napěťové soustavě. Dalšími problémy jsou také jiná návěstidla, vlakové zabezpečovače a podobně. Jsou ale i evropské zabezpečovače, což je například ETCS – ten když se rozšíří, nebude opravdu problém, aby vlak vyjel z Prahy a skončil třeba v Lisabonu.

Která země, co se týče železnice, by nám mohla jít příkladem?

Osobně se mi líbí, jak funguje železniční doprava v Japonsku, kde mají vysoký modal split, což je procento cest uskutečněných vlakem. Z Evropy je to švýcarská železnice.

Jezdíte při cestách po Evropě autem, nebo vlakem?

Vlakem jezdím rád nejen po Evropě. Cestovat vlakem po Evropě, kde jsou husté a kvalitní železniční systémy, je výborná volba. Třeba na Islandu ale není v současné době železnice, takže auto se občas hodí, a v takovém případě je to opodstatněné.

Zažil jste nějaké dobrodružství během svých cest?

Na svém prvním zahraničním pobytu v Bulharsku v roce 2010 jsem se vydal vlakem ze Sofie do Varny. Jelikož jízda trvala asi devět hodin, vybral jsem si noční vlak. Když jsem večer přišel na nástupiště, ucítil jsem vůni uhlí. Zjistil jsem, že pojedeme vlakem, jehož vozy jsou vytápěné tuhými palivy. Ve vlaku bylo velmi přetopeno, přestože jsme si po nástupu sundali všechny svršky, bylo nám velké horko. Jenže topič si cestou nejspíš zdřímnul, protože během jízdy teplota začala klesat a při příjezdu do Varny jsme seděli v kupé promrzlí a od úst nám stoupala pára. Po výstupu jsme zamířili rovnou do nádražního bufetu pro horkou polévku.

Za železniční tematikou hodně cestujete. Kde jste třeba byl?

Byl jsem například v Japonsku na železničním kongresu k výročí 50 let šinkansenu i na různých železničních veletrzích – v Birminghamu ve Velké Británii, ve Francii nebo na veletrhu INNOTRANS v Německu. Účastnil jsem se také letní univerzity, kterou organizovalo ASEFEdu. Konala se v Číně, Rusku a Mongolsku a během jednoho měsíce jsme navštívili několik vysokých škol a objeli okruh osmi tisíc kilometrů.

Jak se cestuje po železnici v Mongolsku?

Výborně, protože je tam velmi jednoduchá železniční síť. Jedna trať vede napříč zemí a k ní je jen pár odboček a nákladní trať na východě. Na hlavní trati jezdí mezinárodní vlaky mezi Ruskem a Čínou, v nichž je cestování velmi pohodlné, jelikož v některých vlacích jsou ubytovací vozy, kde má každý své lůžko.

Zabýval jste se tam i doručováním zásilek kočujícím mongolským pastevcům…

Během letní univerzity jsme zároveň plnili různé úkoly. Náš tým měl pro jednu dodavatelskou společnost vyřešit problém doručování zásilek kočujícím mongolským pastevcům, kteří nemají trvalé bydliště. Bydlí v jurtě, kterou si po čase sbalí, a migrují. Pár týdnů jsou na pastvě, až ovce trávu spasou, pokračují dál.

Jaká jste navrhli řešení?

Projekt jsme řešili ve vlaku na Sibiři, kde nebyl internet, takže jsme měli omezené možnosti dělat rešerše a podobně. Pro zjednodušení identifikace lokalit jsme navrhli využití systému 3 words address, kdy lze na jakémkoliv místě určit adresu pomocí pouhých tří výrazů. Navrhli jsme také doplňkový systém, který pastevcům umožňoval na vůz, který jim zásilku přivezl, naložit své zboží, například ovčí vlnu, aby vůz nejel zpátky prázdný. Jak projekt nakonec dopadl, ale nevím.

Při cestování po Evropě často nepostřehneme, že jsme přejeli hranice. Z rusko-mongolských hranic máte ale jinou zkušenost…

Cestování vlakem po Evropě je velmi plynulé, ale v Asii hranice mezi státy stále existují a způsobují značná zdržení. Když jsme v ubytovacím voze jeli z Irkutsku do Ulánbátaru přes rusko-mongolskou hranici, přišla nám průvodkyně říct, že dvě hodiny před příjezdem do pohraniční přechodové stanice se zamyká toaleta a odemyká se půl hodiny po odjezdu ze stanice.

To je dlouhá doba…

Když si spočítáte, že se toaleta v Rusku zavře dvě hodiny před stanicí, nějakou dobu vlak stojí na hranici, pak přejede do první stanice v Mongolsku, která je také pohraniční, takže se v ní také nějakou dobu stojí, a tato „nezbytnost“ se otevře až půl hodiny po odjezdu, tak vám z toho vyjde několik hodin. Klidně i šest.

Je místo, kam byste se chtěl vlakem svézt?

Takových míst je celá řada, například v Ekvádoru je železniční trať, která sjíždí ze čtyř a půl tisíce metrů nad mořem k pobřeží. Před pár lety se tam dokonce dalo cestovat na střechách vozů, to bych si docela rád zkusil.

Proč byste doporučil studovat Dopravní fakultu Jana Pernera?

V současné době je velký nedostatek odborníků na techniku, zejména v železniční oblasti. Pokud tedy vystudujete železniční technický obor, můžete si sami vybírat, kde chcete pracovat a čemu se chcete věnovat. V současné době se intenzivně připravuje výstavba vysokorychlostních tratí v Česku, což si vyžádá spoustu dalších odborníků. Správa železnic má navíc na každém oddělení nedostatek lidí. Pokud vás tedy zajímá doprava a železnice, pojďte sem studovat.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Univerzita Pardubice se opět představila budoucím studentům na veletrhu vysokých škol Gaudeamus v Praze. Uchazeči se potkali se zástupci všech 7 fakult univerzity.

Kromě nabídky všech potřebných informací ke studiu a přijímacímu řízení na Univerzitě Pardubice vtáhli vysokoškoláci z Dopravní fakulty Jana Pernera zájemce do hry. Připravili totiž zajímavou soutěž, která simuluje skutečné fyzikální podmínky a děje při rozjíždění vlaku. Její algoritmy se používají při simulačních výpočtech dynamiky železničních vozidel. Hra je pro dva kráče – jeden ovládá lokomotivu a snaží se rozjet, zatímco druhý hráč mu pro to zhoršuje podmínky.

Zaujmout budoucí studenty bylo cílem také prezentace Fakulty zdravotnických studií s výukovými modely. Ty využívají studenti napříč všemi studijními programy, speciálně při nácviku modelových situací ve Zdravotnickém záchranářství a Porodní asistenci. Návštěvníci veletrhu Gaudeamus si ale mohli vyzkoušet také pomůcky a modely, které slouží k edukaci prevence onkologických onemocnění, nácviku správné manipulace s novorozencem nebo model prevence SBS (Shaken Baby Syndrom) - Syndromu třeseného dítěte.

Celkové informace o možnostech studia na Univerzitě Pardubice lze najít na studuj.upce.cz nebo jako video Den otevřených dveří Univerzity Pardubice - YouTube.

Univerzita Pardubice se opět představuje budoucím studentům na veletrhu vysokých škol Gaudeamus v Praze. Se zástupci všech 7 fakult univerzity se uchazeči o studium mohou potkat od 25. do 27. ledna na výstavišti PVA Expo Praha v hale číslo 4. Celkové informace o možnostech studia na Univerzitě Pardubice lze najít na studuj.upce.cz nebo jako video Den otevřených dveří Univerzity Pardubice - YouTube.

Kromě nabídky všech potřebných informací ke studiu a přijímacímu řízení na Univerzitě Pardubice zkusí vysokoškoláci z Dopravní fakulty Jana Pernera vtáhnout zájemce do hry.  Připravili totiž zajímavou soutěž, která simuluje skutečné fyzikální podmínky a děje při rozjíždění vlaku. Její algoritmy se používají při simulačních výpočtech dynamiky železničních vozidel. Hra je pro dva kráče – jeden ovládá lokomotivu a snaží se rozjet, zatímco druhý hráč mu pro to zhoršuje podmínky.

Zaujmout budoucí studenty je cílem také prezentace Fakulty zdravotnických studií s výukovými modely. Ty využívají studenti napříč všemi studijními programy, speciálně při nácviku modelových situací ve Zdravotnickém záchranářství a Porodní asistenci. Návštěvníci veletrhu Gaudeamus si ale mohou vyzkoušet také pomůcky a modely, které slouží k edukaci prevence onkologických onemocnění, nácviku správné manipulace s novorozencem nebo model prevence SBS (Shaken Baby Syndrom) - Syndromu třeseného dítěte.

Nerozhodným uchazečům pomohou přednášky jednotlivých vysokých škol, testovací centrum nebo poradenský servis. Univerzita Pardubice se představí na přednáškách všechny tři dny veletrhu. V úterý 25. ledna (13:05 – 13:25 hodin), ve středu 26. ledna (13:25 – 13:45 hodin) a ve čtvrtek 27. ledna (9:50 – 10:10 hodin).

Akce nabízí návštěvníkům možnosti studia na 244 univerzitách, vysokých školách, fakultách, vyšších odborných školách a jiných vzdělávacích institucích. Studenti si mají šanci vybrat z více než 7 000 studijních oborů. Na veletrhu jsou zastoupeny univerzity a vysoké školy z osmi zemí světa, a to z České republiky, Rakouska, Francie, Německa, Irska, Spojených arabských emirátů, Velké Británie a Maďarska.

I letos jsme zapojení do tradiční Tříkrálové sbírky, kterou připravila Oblastní charita Pardubice. Její zahájení na Univerzitě Pardubice si vzal na starost rektor prof. Jiří Málek společně s vedením univerzity.

Organizátoři doufají, že jim zachováte přízeň i v této náročné době a přispějete do tříkrálových pokladniček, aby mohli z vybraných darů nadále poskytovat své služby na profesionální úrovni a dále je rozšiřovat.

V budově rektorátu Univerzity Pardubice jsou umístěny 2 pokladničky, do kterých je možno přispět. Hlavní z nich je umístěna u vstupu do budovy rektorátu, u recepce, druhá je pak u sekretariátu kanceláře rektora.

Tříkrálová sbírka na UPCE probíhá v době od 6. do 12. ledna 2022.

Náš absolvent, excelentní vědec a milovník turistiky. To je budoucí rektor Univerzity Pardubice. Profesor Libor Čapek se postaví do čela vysoké školy od února 2022.

Co se vám vybaví, jaký máte pocit, kdykoliv slyšíte „Univerzita Pardubice“?

Srdeční záležitost. Cítím vděčnost za to, že je to moje alma mater, a hrdost, že zde mohu pracovat. Vidím studenty, kteří budou úspěšní v profesním i v osobním životě. Univerzitu Pardubice vnímám jako multioborovou univerzitu.

Jste skvělý vědec, lídr excelentního týmu a navíc pedagog. Nyní budete rektor, což je zcela odlišná práce. Jak plánujete sladit tyto role?

V současné době již nestačí být jen vědcem nebo pedagogem. Každý, kdo je řešitelem projektu, musí být zároveň dobrým manažerem a musí umět jednat s lidmi. V tomto směru se domnívám, že mohu na pozici rektora Univerzity Pardubice uplatnit své dlouholeté zkušenosti s vedením projektů realizovaných ve spolupráci více vysokých škol nebo partnerů z průmyslu.

Skloubit pozici rektora s mojí aktuální vzdělávací a vědeckou prací je samozřejmě prakticky nemožné. Vědecko-výzkumná činnost není jen o mně, ale o celém týmu. Je přirozené, že celou řadu aktivit převezmou mladší kolegové, se kterými již delší dobu spolupracuji. Pevně věřím, že mé rady a podněty budou pro skupinu i nadále přínosné. Na druhou stranu počítám s tím, že budu stále, i když v menší míře přednášet.

Pozice rektora Univerzity Pardubice je pro mě velká výzva a velký závazek. Být rektorem této univerzity bude zcela prioritní. Chtěl bych, aby po uplynutí mého funkčního období byl za mnou i mým týmem vidět zřetelný výsledek práce. Takový výsledek, který bude akademická obec hodnotit pozitivně.

Na co se jako rektor chcete především soustředit?

Univerzita Pardubice se musí opírat o jasně definovaný a trvale udržitelný mix vzdělávací a vědecko-výzkumné a tvůrčí činnosti. Chtěl bych podpořit synergie v rámci činnosti našich sedmi fakult.

V první fázi se zaměřím na diskuzi, která povede ke zvýšení atraktivity nabízených studijních programů a bude se týkat potenciálu přípravy nových studijních programů. V následujícím období budeme mít prostor pro přípravu profesních studijních programů. Velký prostor vidím také v přípravě multioborových studijních programů, které znamenají spolupráci více fakult.

V oblasti vědy a výzkumu bych chtěl klást důraz na tvorbu větších týmů, schopných konkurence nejen v českém, ale i v mezinárodním prostředí. Dnešní velmi turbulentní doba zvýšila nezbytnost digitalizace a automatizace služeb a procesů. Chtěl bych se zaměřit na to, abychom této příležitosti využili a snížili administrativní zátěž vyvíjenou na pracovníky univerzity. Byl bych také moc rád, kdyby moderní zázemí univerzity a náš kampus poskytovaly dál prostor pro studentské i univerzitní akce a na naši vysokou školu pravidelně mířili v rámci popularizačních akcí žáci i veřejnost.

Vidíte prostor pro další posun Univerzity Pardubice v řádu let?

Ano. Prostor pro neustálé zlepšování se vidím. Ostatně, pokud bych neviděl, pak bych ani nemohl být rektorem. Stejně jako se absolvent naší univerzity stále a dál vzdělává ve svém oboru, také naše univerzita se musí neustále vyvíjet, modernizovat a přinášet nové trendy. Aby byla atraktivní pro studenty a zaměstnance.

Jaká by podle vás měla být Univerzita Pardubice budoucnosti?

Univerzita Pardubice by měla už trvale patřit mezi deset nejvýznamnějších univerzit v České republice. Univerzitu Pardubice si představuji jako moderní instituci, která vytváří kvalitní prostor a takové zázemí, aby studenti byli hrdí na to, že u nás studují, a zaměstnanci, že pracují právě na této univerzitě.

Jaké místo v Pardubicích máte rád a proč?

V okolí Pardubic je pro mě oblíbeným místem Kunětická hora. Je to zajímavé místo a především je to od Pardubic nejbližší hora. Mám totiž rád hory, turistiku a s rodinou podnikáme výlety do vzdálenějších míst klidně i na jediný den. V poslední době se nám začalo velmi líbit v Krkonoších, zejména v okolí Špindlerova Mlýna a Harrachova.

Prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.
(1975)

Prorektor pro vědu a rozvoj a vedoucí Katedry fyzikální chemie na Fakultě chemicko-technologické získal inženýrský titul v roce 1998. Bylo to v oboru Fyzikální chemie právě na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Disertační práci řešil v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR. V roce 2004 ji obhájil na Univerzitě Pardubice v oboru Fyzikální chemie s názvem „Struktura Co center v zeolitech beta. Selektivní katalytická redukce NO propanem na Co-zeolitech v přítomnosti vodní páry“. Za vynikající studijní výsledky v doktorském studijním programu získal Cenu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Za osudové považuje své doktorské studium ve vědecké skupině paní Dr. Blanky Wichterlové, kde měl mimo jiné možnost podílet se na výzkumu katalyzátorů pro dopravní prostředky. V roce 2009 se stal docentem a v roce 2017 profesorem v oboru Fyzikální chemie na Univerzitě Pardubice. Dlouhodobě se zabývá výzkumem v oblasti heterogenní katalýzy a fotokatalýzy. Od roku 2007 se podílel na řešení významných projektů, zastával funkci předsedy Akademického senátu Fakulty chemicko-technologické, působí ve vědeckých radách vysokých škol nebo v Národním akreditačním úřadu. V letech 2019−2020 byl proděkanem pro vědu a v roce 2020 se stal prorektorem pro vědu a rozvoj. V listopadu 2021 byl zvolen kandidátem na rektora Univerzity Pardubice.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Zájemci o očkování proti Covid – 19 mají další příležitost. Ve spolupráci s Pardubickým krajem pokračuje očkování v kampusu Univerzity Pardubice v pondělí 3. 1. 2022 a v pondělí 17. 1. Vždy od 10 do 17 hodin ve vestibulu Fakulty chemicko-technologické. Tyto termíny očkování je možné využít i pro třetí posilující dávku očkování. 

Tento termín očkování Univerzita Pardubice umožňuje, aby všichni zaměstnanci univerzity, kteří absolvovali 2. dávku proti Covid-19 v květnu a červnu 2021, mohli dostat posilující dávku na UPCE.  

Dosud využilo nabídku očkování proti covidu-19 přímo v kampusu Univerzity Pardubice kolem 1 000 vysokoškoláků, zaměstnanců univerzity, středoškoláků a dalších občanů Pardubic. Vysoká škola poskytuje zdravotníkům zázemí ve vestibulu Fakulty chemicko-technologické. „Uvědomujeme si, že očkování představuje nejúčinnější cestu, jak chránit zdraví a životy nás všech a zároveň umožňuje plnohodnotné vzdělávání,“ uvedla prorektorka pro vnější vztahy Andrea Koblížková.

Pro 3. dávku se lze registrovat

V den, kdy uplyne doba 6 měsíců od poslední dávky očkování, obdrží lidé zvací SMS nebo e-mail ve znění: „CPOJ 32xx28xx22 se muze registrovat na posilujici davku ockovani proti Covid-19. Kontaktujte praktickeho lekare nebo se registrujte na crs.mzcr.cz.“ Před uplynutím této doby není možné aplikovat třetí posilující dávku.

Zájemci o třetí posilovací dávku mohou využít tyto možnosti:

• Registrace na očkovací místo (přes Centrální rezervační systém)
• Praktičtí lékaři 
• Očkovací místa bez nutnosti předchozí registrace – viz informace o očkování na UPCE.
• Telefonicky na Lince 1221

V úterý 14. 12. byla slavnostně zahájena výstava fotografií studentů a zaměstnanců Dopravní fakulty Jana Pernera.

Na výstavě můžete vidět fotografie vítězů fakultní fotosoutěže „Rok 2021 je Evropským rokem železnice“. Soutěž probíhala na facebookovém profilu DFJP, kde získala nejvíce liků fotografie „Noční show v Bohumíně na NDŽ“ od Lukáše Humlacha. Autorovi fotografie předal na vernisáži cenu děkan fakulty Libor Švadlenka.

Další výherci byli vybráni partnery soutěže společností AŽD, Českými drahami a Správou železnic. Vedoucí odboru propagace společnosti AŽD Radana Veselá ocenila Martina Šmejkala za fotografii „Poděbrady – večer u přejezdu“, manažer oblastního centra Českých drah v Pardubicích Tomáš Netolický předal cenu Lukášovi Humlachovi za fotografii „ČD 477.043, Křižany-Novina“ a od ředitele personálního odboru Správy železnic Pavla Kouckého získala ocenění Andrea Lužíková za snímek „V podvečer“.

 Výstavu si můžete prohlédnout ve vstupní hale DFJP do konce ledna 2022.