Členy Akademického senátu Dopravní fakulty Jana Pernera z řad akademických pracovníků se stávají:

1. Chocholáč Jan, Ing. Ph.D.                               42 hlasů

Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky, Oddělení logistiky a poštovních služeb

2. Vnenk Petr, Ing.                                                42 hlasů

Výukové a výzkumné centrum v dopravě

3. Nachtigall Petr, Ing. Ph.D.                                37 hlasů

Katedra technologie a řízení dopravy, Oddělení logistických systémů

4. Skalská Monika, Ing. Ph.D.                              35 hlasů

Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky, Oddělení ekonomiky a managementu      

5. Hruška Roman, Ing. Ph.D.                                34 hlasů

Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky, Oddělení logistiky a poštovních služeb

6. Lopour Pavel, Ing. Ph.D.                                   33 hlasů

Katedra dopravního stavitelství

7. Nožička Jiří, Ing. Ph.D.                                      32 hlasů

Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky, Oddělení ekonomiky a managementu

8. Michálek Tomáš, Ing. Ph.D.                             30 hlasů

Katedra dopravních prostředků a diagnostiky, Oddělení kolejových vozidel

9. Hába Aleš, Ing. Ph.D.                                       27 hlasů

Katedra mechaniky, materiálů a částí strojů

10. Pokorný Jan, Ing. Ph.D.                                  26 hlasů

Katedra dopravních prostředků a diagnostiky, Oddělení silničních vozidel

Členy Akademického senátu DFJP z řad studentů se stávají:

1. Šlapák Jiří, Ing.                                                61 hlasů

Dopravní prostředky a infrastruktura, Dopravní prostředky, 3. ročník doktorské studium

2. Vančurová Šárka, Ing.                                     58 hlasů

Technologie a management v dopravě, 1. ročník doktorské studium

3. Parlagi Natálie                                                 46 hlasů

Dopravní management a marketing, 1. ročník bakalářské studium

4. Bílek Adam, Bc.                                                32 hlasů

Dopravní prostředky, Kolejová vozidla, 1. ročník navazující magisterské studiu

5. Šohajek Petr, Ing.                                             21 hlasů

Technologie a management v dopravě a telekomunikacích, Technologie, 4. ročník doktorské studium

Náhradníky do Akademického senátu DFJP za akademické pracovníky jsou (v pořadí):

• Kleprlík Jaroslav, doc. Ing. Ph.D.                                                   23 hlasů

Katedra technologie a řízení dopravy, Oddělení technologie dopravy

• Seidlová Andrea, Ing. Ph.D.                                                          19 hlasů

Katedra technologie a řízení dopravy, Oddělení logistických systémů 

• Kučera Tomáš, Ing.                                                                          18 hlasů

Katedra technologie a řízení dopravy, Oddělení logistických systémů 

• Hůlek David, Ing. Bc. Ph.D.                                                             17 hlasů

Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky, Oddělení letecké dopravy

• Slavíček Ondřej, Ing. Ph.D.                                                           16 hlasů

Katedra informatiky a matematiky v dopravě, Oddělení aplikované matematiky

• Šourek David, Ing. Ph.D.                                                               14 hlasů

Katedra technologie a řízení dopravy, Oddělení technologie dopravy

• Čermák Dušan, Ing. Ph.D.                                                               11 hlasů

Katedra elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě

Náhradníky do Akademického senátu DFJP za studenty
jsou (v pořadí):

• Novotná Michaela, Ing.                                                                20 hlasů

Technologie a management v dopravě, 2. ročník, doktorské studium

• Zharkova Victoria, Ing.                                                                      14 hlasů

Technologie a management v dopravě a telekomunikacích, management, 3. ročník doktorské studium

Protokol o průběhu a výsledku voleb do komory akademických pracovníků
a do komory studentů Akademického senátu Dopravní fakulty Jana Pernera:

Podrobné informace k volbám do AS DFJP naleznete také na této adrese.

Stavby jsou atraktivní už pro malé kluky. Hrají si s autíčky, staví věže z kostiček, montují jeřáby z lega. Nicméně stavět není jen hra, ale také skvělá příležitost k vlastní seberealizaci, rozvoji a hlavně stabilnímu perspektivnímu zaměstnání. Dnes se díky holdingu enteria a. s. podíváme na to, jaké je to pracovat jako stavbyvedoucí.

Představme si nejprve stručně samotnou skupinu firem. Enteria je holding, který spojuje 12 českých společností zaměřujících se na různé oblasti stavební činnosti. Do této skupiny patří například CH&T Pardubice, Marhold, KVIS Pardubice, Hroší stavby Morava, INSTAV Hlinsko a další.

„Holding enteria je spojení firem, které mají dlouholetou tradici. Stavíme svůj vlastní přívětivý svět, přičemž základním stavebním kamenem společnosti je pracovník, tedy personál, který stavíme na první místo v žebříčku hodnot společnosti. Personál, který dostává prostor pro samostatné rozhodování, který výborně kooperuje v rámci organizace samotné a tím rozvíjí sociální kapitál společnosti. Personál, který samostatně a kvalifikovaně komunikuje s okolním prostředím a následně participuje na společenském a finančním profitu, na jehož tvorbě se podílel a podílí,“ říká úvodem Martin Havelka, předseda představenstva holdingu enteria.

Co stavbyvedoucí vlastně dělá?

Přímo na stavbě jedné z komunikací mezi Hradcem Králové a Pardubicemi jsme navštívili Luboše Netolického, který pracuje jako stavbyvedoucí u společnosti CH&T Pardubice. Tato firma se zabývá výstavbou dopravních a pozemních staveb.

„Práce stavbyvedoucího je poměrně náročná. Je to zejména práce s lidmi. Žádnou stavbu člověk nepostaví sám. Proto je důležitá hlavně schopnost dobře komunikovat,“ říká Luboš Netolický a pokračuje: „Vše začíná dobrou přípravou realizace zakázky. Musíte vykomunikovat dodávky materiálu, nasazení mechanizace, speciálních technologií a lidských zdrojů. K tomu musíte naplánovat další dvě roviny – finanční a časovou. Finanční spočívá v tom, aby v ideálním případě ze sumy, kterou za realizaci firma dostane, byly pokryty všechny náklady a zbyl přiměřený zisk.“

A časová rovina? „Stavbyvedoucí musí vytvořit harmonogram, podle kterého jsou jednotlivé činnosti organizovány tak, aby byly dokončeny ve stanoveném termínu. Jednou z dalších činností stavbyvedoucího je plánování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a její kontrola. Dobrá příprava celé stavby je základ.“

V průběhu stavby řeší například nástup dodavatelů a komunikaci s nimi, zásobování materiálem, přímé zadávání práce pracovníkům a nepředpokládané problémy vzniklé při stavbě. Stavbyvedoucí mimo jiné komunikuje také se zástupci investora, žádá je o převzetí dokončené části díla, připravuje i podklady k fakturacím.

Práce pro ty, kteří chtějí budovat

Pokud byste i vy chtěli vykonávat práci stavbyvedoucího, ideálním předpokladem je mít vzdělání stavebního směru. „Dále je potřeba chuť do práce a ochota se neustále učit novým věcem. Podstatná je i časová flexibilita. Stavbyvedoucí po získání potřebné praxe musí složit autorizační zkoušku,“ popisuje Luboš Netolický.

A komu by práci stavbyvedoucího doporučil? „Tuto práci bych doporučil všem lidem, kteří mají chuť budovat nové věci a rádi spoléhají sami na sebe.“

Praxi můžete získávat už při studiu

Luboš Netolický začal u firmy pracovat nejprve jako brigádník zhruba před deseti lety, už v době jeho studií na Katedře dopravního stavitelství Univerzity Pardubice. Tato škola se snaží o zapojování studentů do praxe již v průběhu studia. Je to výhodné pro všechny. Student už při studiu získává tolik potřebnou praxi. A když je s jeho prací firma, v níž praxi vykonává, spokojena, tak má v podstatě hned po ukončení studia absolvent zajištěno zaměstnání, v němž navíc zná prostředí, nezačíná tedy úplně od začátku.

V rámci výuky odborných předmětů programu Dopravního stavitelství jsou na Univerzitě Pardubice předávány studentům znalosti o projektování, posuzování a hodnocení dopravních staveb, kterými jsou zejména mostní a tunelové konstrukce, pozemní (silniční) komunikace, železniční dráhy (vč. městských) nebo například informace o zakládání staveb. Součástí výuky kromě profesně zaměřených předmětů jsou i nezbytné teoreticky a experimentálně zaměřené výukové předměty, kterými jsou např. statika stavebních konstrukcí, pružnost a pevnost, metody konečných prvků, geotechnika, geologie a experimentální analýza. Jedna věc jsou teoretické znalosti, druhou věcí je praxe. Proto enteria právě např. s Univerzitou Pardubice velmi úzce spolupracuje.

Text je se svolením převzatý z trutnovinky.cz.

Nabídku uplatnění v praxi najdete na portálu www.velkaparta.cz.

Rektoři žádají vládu, aby co nejdřív zajistila brzký návrat studentů na prezenční výuku. Trvají na alespoň částečné obnově praktické a kontaktní výuky na vysokých školách. Shodli se na tom dnes na jednání Pléna České konference rektorů (ČKR) na Univerzitě Pardubice.

Zejména studenti posledních ročníků vysokých škol by podle rektorů měli mít možnost dokončit studium ve standardní době a kvalitě. Chtějí, aby výuka začala nejpozději od 26. dubna. Rektoři se shodují, že na vysokoškolských pracovištích, na nichž v omezeném režimu probíhá výuka, jsou zaměstnanci i studenti již dlouhodobě testováni a situace je z epidemického hlediska zcela pod kontrolou.

Vedení vysokých škol také apeluje na Vládu ČR, aby co nejvíce urychlila očkovací proces, protože pedagogové vysokých škol žádný termín nemají. Zaměstnanci vysokých škol přitom byli v rámci plánu očkování zařazeni jako jedna z posledních prioritních skupin. Bez proočkovaných akademických a neakademických pracovníků bude pro vysoké školy obtížné zajistit přijímací řízení pro akademický rok 2021/2022 i státní závěrečné zkoušky

"Očkování musí být svěřené způsobilému personálu, to znamená zdravotnickému. Jsme schopni vytvořit seznamy, pomoci s logistikou, ale nemůžeme nahradit lékaře," řekl místopředseda ČKR rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Česká konference rektorů připomněla, že vysoké školy zajišťují výuku více než 300 000 studentů. Vybrané vysoké školy jsou připraveny stát se pilotním místem pro testování PCR testy a kvalitními antigenními testy.

Univerzita Pardubice se letos tradičně a symbolicky připojuje k akci Česko svítí modře, která provází kampaň Naděje pro autismus. Její osmý ročník v pátek 2. dubna připomene Světový den zvýšení povědomí o autismu.

Cílem Světového dne porozumění autismu je zvýšit informovanost o autismu ve společnosti a podpořit včasnou diagnostiku a intervenci. Právě povědomí otvírá bránu porozumění a respektu k lidem. Modrá barva symbolizuje komunikaci, jednu ze základních bariér vzájemného porozumění.

Až 2 procenta světové populace žije s nějakou formou autismu. V České republice se s touto diagnózou potýká 200 tisíc lidí. Autismus je poruchou, která způsobuje, že dítě nebo dospělý dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj je tímto handicapem narušený a schopnost komunikace je pro lidi, kteří se s problémem potýkají, jednou z nejzávažnějších bariér.

Průlom v možnostech odolávání virům slibuje výzkum, na kterém se poprvé v historii Univerzity Pardubice podílí všechny fakulty. Jedinečný projekt chce posunout výzkum v prevenci a léčbě virových onemocnění. Vědci společně pracují na ověření úspěšnosti jednoduchého a běžně dostupného prostředku, kterým by bylo možné v domácích podmínkách, bez nedostupných preparátů a vakcín účinně zabránit onemocnění covidem i dalšími nemocemi.

Testovaným je specifické médium, které se vyznačuje značnou dosažitelností i mobilitou (řeší Dopravní fakulta Jana Pernera) napříč celou naší populací (v gesci Fakulty filozofické), zdatně odolává času i novému klimatu (zkoumá Fakulta restaurování). Dokáže už během 15 sekund pozitivně ovlivnit činnost hormonů v těle, nastartovat imunitu, a částečně tlumit i bolest (Fakulta chemicko-technologická ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií). S ohledem na současnou globální situaci je velmi přínosné, že je tento prostředek sám odolný dalším virům (Fakulta elektrotechniky a informatiky) a nemutuje s nimi, a co se také počítá, je fakt, že jeho výroba je velmi jednoduchá a levná (Fakulta ekonomicko-správní).

Výzkumy historiků a antropologů naznačily, že se jako prevence využíval v minulosti i na jiných kontinentech. Nyní se bude zkoumat jeho vliv nejen novodobé viry, ale také na masivně se šířící nakažlivé tzv. D-choroby, jako jsou dezinformace či deprese. Vědci hledají dobrovolníky pro testování, které začne právě 1. dubna. Podávat toto médium budou v malých, ale častých dávkách, aby mohli pozorovat možné vedlejší účinky. Laická veřejnost i pamětníci možná znají tento prostředek také pod lidovým názvem „smích.“

Novou výzvou pro studenty a zaměstnance v době pandemie a online výuky je akce Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice s názvem Rozběhejme univerzitu. Zapojit se mohou studenti všech sedmi fakult univerzity, ale také tisícovka jejich zaměstnanců. Soutěž startuje už zítra a potrvá měsíc. Fakulta, jejíž studenti uběhnou v součtu nejvíce kilometrů, získá speciální pohár. 

Podmínkou vstupu do soutěže, která má přispět ke zdravému životnímu stylu, je uběhnout pouhé dva kilometry. „Chceme u studentů a zaměstnanců podpořit pohyb na čerstvém vzduchu. U počítačů trávíme všichni v době pandemie už dlouhé měsíce a běh je přirozený pohyb. Můžeme posílit imunitu, soutěžit a třeba pomoci k výhře své fakultě,“ uvedl vedoucí Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice Mgr. Jan Němec.

Pro výhru v soutěži bude důležitá pouze vzdálenost. Tempo, kterým běžec svoji trasu zdolá, nerozhoduje. Kilometry si každý účastník bude počítat sám pomocí jakékoli mobilní aplikace, která dokáže zaznamenat uběhnutou trasu. V cíli běžec nahraje screen obrazovky a zapíše výsledek. Ten pak vyplní do online formuláře.

Kromě soutěže mezi fakultami univerzity se bude během měsíční akce hrát také o ceny v kategorii zaměstnanců a studentů univerzity.

Katedra tělovýchovy a sportu, která tuto novou sportovní výzvu pořádá, je samostatnou součástí univerzity od roku 1997. Její pedagogové zajišťují sportovní zázemí pro studenty fakult Univerzity Pardubice v rámci povinných a volitelných předmětů. Katedra nabízí své sportovní kapacity také zaměstnancům univerzity a dalším zájemcům. Pořádá desítky sportovních událostí, soutěží, turnajů, např. maraton v aerobiku nebo noční běh kampusem. Organizuje také charitativní sportovní akce, přednášky o zdravém životním stylu a speciální lekce pro veřejnost.

Pardubice 31. března 2021

Mgr. Martina Macková

vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Na úterý 6. dubna 2021 vyhlašuje děkan Dopravní fakulty Jana Pernera DĚKANSKÉ VOLNO.

V tento den je výuka pro všechny studenty DFJP zrušena.

Jeho interaktivní přednášky o finanční gramotnosti a pozitivní přístup už zaujaly stovky žáků. Expert z Katedry dopravního managementu, marketingu a logistiky Dopravní fakulty Jana Pernera získal za svoje působení na středních a základních školách Cenu rektora za popularizaci vědy. To je Jiří Nožička, seznamte se.

Mluvíte s žáky raději o finanční gramotnosti nebo finanční negramotnosti?

Rád mluvím o lidských schopnostech. Takže určitě raději o finanční gramotnosti, i když je občas velmi nízká. V tom ale vidím ten úžasný prostor – zvyšovat ji a pomáhat tak lidem, aby se zlepšovali a měli tak život hezčí a plnohodnotnější.

Kolik lidí u nás je opravdu finančně gramotných?

Zjistit kolik lidí v daném státě je gramotných, tedy kolik lidí umí číst a psát, je snadné. Finanční gramotnost nelze tak snadno definovat, a proto se nedá říct, kolik. Podle průzkumů ale víme, že finanční gramotnost u nás není na dobré úrovni. V minulosti se výuka finanční gramotnosti nijak neřešila a nyní se musíme popasovat s následky. Dnes se žáci učí finanční gramotnost na základních školách. Osobně vnímám finanční gramotnost trochu jinak, než jak se na většině škol vyučuje. Souhlasím, že je dobré umět si spočítat úroky z úvěru, ale to umí i různé bezplatné nástroje na internetu. Pro mě je finanční gramotnost mnohem více o nastavení uvažování jedince než o matematice. Vnímám ji mnohem komplexněji.

Jak se pozná finančně gramotný člověk?

Skutečně finančně gramotný člověk by měl vnímat rozdíl mezi tím, co chce, co potřebuje a co si může dovolit. Také je to člověk, který tvoří rezervy. Zbytečně nenakupuje, věci obnovuje, až když původní neplní funkci. I když si to může dovolit, neplýtvá potravinami, chrání životní prostředí a pomáhá rozvoji společnosti. Jedná se o styl vnímání věcí a souvislostí, a to ovlivňuje uvažování i hodnoty člověka. Proto si myslím, že při zvyšování finanční gramotnosti má větší význam výchova v rodině než to, co je může naučit škola. Finanční gramotnost je součást toho, jak člověk žije. To se nedá naučit jako vyjmenovaná slova.

Co říkáte středoškolákům, když s nimi o tom mluvíte?

Na střední škole mám velmi malý časový prostor pro interakci se studenty a není šance je něco komplexního naučit. Já jim jen vypravuji, co jsem za svou praxi viděl a zažil, s tím, že když se nebudou chovat finančně gramotně, tak něco podobného třeba zažijí také. A právě před tím je chci varovat. Život je krásný. Pokazit si ho kvůli takovému detailu, jakým jsou peníze, považuji za nerozumné. Snažím se studentům v tom malém časovém prostoru vysvětlit, že v životě záleží na tom, jak si nastavíme hodnoty a styl. A ne na tom, kdo vydělal kolik peněz, nebo kde trávil dovolenou. Jeden úžasný introvert řekl krásnou myšlenku, že by si člověka měli ostatní pamatovat podle toho, jak žil, ne podle toho, kolik vydělal peněz. Bohatý není ten, kdo má hodně, bohatý je ten, kdo ví, že má dostatek.

Jaké základy pro finanční gramotnost by měl mít opravdu každý?

Za nejdůležitější považuji, aby člověk chápal, že pokud si něco nemůže dovolit, tak si buď musí zajistit větší příjem, nebo snížit náklady, nebo se bez toho naučit žít. Mnohokrát jsem se setkal se situací, kdy si lidé pořídili nějaký zbytný statek, který byl nad jejich finanční možnosti. Koupili si ho na úvěr s tím, že ten úvěr v budoucnu nějak vyřeší. Ve skutečnosti ale občas nesplacený úvěr za nějakou zbytečnost odstartuje spirálu na sebe nabalujících se dluhů.

Za další velmi důležitý bod považuji komunikaci. Komunikace je podle mě klíčový prvek života ve společnosti a chyby v komunikaci umí napáchat vždy velké škody. Ve finanční gramotnosti je to stejné. Pokud nebudu komunikovat s tím, komu dlužím peníze, a budu dělat „mrtvého brouka“, tak situaci budu jenom zhoršovat. Pokud budu pravidelně komunikovat s pojišťovnou, kde mám například povinné ručení, tak mohu velmi slušně ušetřit.

A do třetice, pokud vám nechce dát půjčku žádný oficiální legální subjekt, berte to jako zpětnou vazbu, že byste měli změnit svůj životní styl. Rozhodně to nevnímejte jako impuls k vyhledání poskytovatele v šedé zóně, takové řešení má vždy špatné následky s negativními a dlouhodobými dopady na kvalitu lidského života.

Je možné efektivně snížit výdaje?

Často se najde prostor pro snížení výdajů pomocí revize hypotéky, pojištění, povinného ručení, také u vedení běžného účtu. Výdaje se dají snižovat při trávení volného času – výlety autem jdou nahradit výletem na kole, místo oběda v restauraci romantický piknik s vlastním jídlem. Rozhodně nedoporučuji snižování výdajů na absolutní minimum. Vždy je třeba, aby člověka život bavil. Kdybychom zcela vynechali výdaje na volný čas, tak by to nemělo dlouhodobý pozitivní efekt.

S čím mívají rodiče středoškoláků největší problém?

Ke mně se dostanou jen důsledky problémů rodičů, kterými jsou nezvladatelné dluhy. Jak ty dluhy vznikly? To má různé příčiny a každá situace je jiná. Nejčastěji se jedná o množství spotřebitelských úvěrů a nesplácené kreditní karty. V Česku je vyhlášená exekuce na necelých 900 000 dospělých obyvatel. To znamená, že přibližně každý desátý dospělý člověk naší země nezvládl svoje dluhy. To není dobrý stav.

Vývoj ekonomiky v roce 2020 může navíc bohužel zvýšit množství lidí v nekomfortní ekonomické situaci. Pokud se východisko hledá včas, tak se najde. Je nezbytné neodkládat problém do doby, než větší výdaje vyvolají dluhy, které pak narostou na neúnosnou hodnotu. Pak už se řešení hledá obtížněji. I potom ale platí jedno pravidlo: Kde je vůle, tam existuje řešení.

Jak se ekonomicky chovat za této situace?

Přestavte si, že jste se ocitli u autonehody. Hlavní je zachovat klid, žádné zbrklosti. Auta se už srazila a teď je hlavní nezpůsobit škody větší, než už jsou. Základem je se zbytečně nezadlužit za zbytné statky. Pak je důležité komunikovat. U autonehody komunikujete se záchranáři, pokud jste se ocitli v dluzích, je třeba komunikovat také. Minimálně s věřiteli, ale třeba i se zaměstnavatelem, pracovníky občanských poraden. Zůstat sedět v nabouraném autě bez reakce je stejné, jako ocitnout se v dluzích a neřešit je. Jste v nebezpečné situaci, a čím dříve ji opustíte, tím máte větší šanci, že další život bude dlouhý a příjemný.

Je vhodné to například vnímat jako impuls ke zlepšení přístupu ke spotřebnímu chování při zachování stávající kvality života. Například efektivněji nakupovat jídlo, abychom neplýtvali. V Česku vyhazujeme víc jak 30 procent potravin. Pokud bychom toto číslo snížili, snížíme i naše výdaje, ale hlavně zátěž pro životní prostředí.

Dá se ale na takovou nehodu vůbec připravit?

Ta doba před bouračkou mě osobně vždycky zajímá. Měli lidé za sebou školu smyku? Přizpůsobili jízdní styl svým možnostem a stavu vozovky? Převedeno do ekonomiky – zlepšovali si svou finanční gramotnost, vzdělávali se, aby si zajistili své pracovní místo, případně aby ho zlepšili? Tvořili si rezervy? Utráceli za zbytečnosti a jezdili na drahé dovolené? Je důležité, jak se člověk připraví na situaci, kdy nepůjde vše podle plánu. Je jednoduché rozhazovat, když se daří. Ale měli bychom řešit, co bude, když se dařit nebude.

Je to tedy tak, že když jde ekonomika nahoru, finanční negramotnost není problém, ale když se zadrhne, tak jsme „nahraní“?

Je snadné žít na dluh, když se daří.  Pokud ekonomika roste, je minimální riziko ztráty zaměstnání, a nikoho moc netrápí, že máme nízkou finanční gramotnost. Nikdo neřeší fakt, že každý pátý člověk si netvoří rezervy. V okamžiku, kdy ekonomika začne zpomalovat, se to už vážným problémem stává. Sníží se příjmy a lidé nebudou schopni splácet své závazky nastavené v době ekonomického růstu. Lidé, kteří jsou bez rezerv, se dostanou do velmi složité situace.  Tohle bohužel nyní uvidíme v praxi. Ekonomika se letos poměrně výrazně propadla, což bude mít vliv na reálný důchod obyvatelstva.

Pomůže nám krize naučit se šetřit a o penězích a jejich použití přemýšlet?

Na základě mých zkušeností se obávám, že to nelze zcela potvrdit. Bohužel jsem se již několikrát setkal s tím, že finančně negramotného člověka velké problémy nic nenaučí. Pokud se přes problém dostane, získá lekci, že je možné se přes problém dostat. Ale bohužel mnohdy také získá lekci, že řešení se vždy najde a jemu určitě zase někdo pomůže.

Tento text najdete v exkluzivním vydání univerzitního Zpravodaje, v tištěné i on-line podobě.

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme se tentokrát zaměřili na Univerzitu Pardubice. Jak zde vnímají hodnocení výzkumných organizací, v čem vidí prostor pro zlepšení a jaké jsou hlavní strategické záměry Univerzity Pardubice na nadcházející období? Nejen na tyto otázky nám odpověděl Libor Čapek.

Jaký byl uplynulý rok 2020 pro Univerzitu Pardubice?

Když pomineme situaci s covidem, tak zásadní událostí uplynulého roku pro nás bylo dokončení procesu hodnocení vysokých škol v rámci Metodiky 17+ a s ním související diskuze s mezinárodním evaluačním panelem. Díky ní jsme obdrželi podněty, kritiku, ale i řadu pozitivních ohlasů.

Museli jste se vyrovnávat s nějakými komplikacemi kvůli stále ještě aktuální epidemiologické situaci?

Zásadním problémem je určitě snížení míry osobních setkávání, což má za vinu pokles dynamičnosti jednání. Byli jsme proto velmi rádi, že více než polovina členů mezinárodního evaluačního panelu přijela osobně.

Co vidíte jako hlavní přínos mezinárodního panelu v hodnocení univerzit?

Hlavní klad vidím ve zhodnocení univerzity někým zvenčí. Pro univerzitu je toto hodnocení velice konstruktivní a přínosné. Na druhou stranu, slabinou je absence jasné kalibrace činnosti mezinárodních evaluačních panelů na jednotlivých vysokých školách. Výsledná hodnocení tak mohou být někdy moc přísná, anebo naopak příliš měkká. Na tuto skutečnost poukazoval i sám mezinárodní evaluační panel.

Jaké pro vaši univerzitu vyplývají závěry z tohoto hodnocení?

Členové panelu přinesli řadu inspirativních podnětů k tomu, jakým způsobem bychom se mohli rozvíjet do budoucna. Samozřejmě měli také připomínky k činnostem jednotlivých fakult, ale vyzdvihli i to, co je pozitivní. Toto kritické hodnocení pro nás bylo rozhodně podnětné a musím říct, že máme fakulty, které v hodnocení obstály.

Jak si vaše univerzita vede v celonárodním srovnávání a jak jste se posunuli v modulech 1 a 2?

Modul 1 je relativně nový, hodnotí se v něm výzkumné výsledky organizací, které předkládá sama výzkumná organizace. Některá hodnocení jsou samozřejmě ovlivněna tím, že hodnotitelé nemají k hodnocení zcela jednotný přístup. Druhá rovina je, že ne u všech výsledků se nám podařilo zcela exaktně popsat výsledek výzkumu. Na tom je třeba pracovat. Abych to ale shrnul, tak si myslím, že se v Modulu 1 postupně zlepšujeme tak, jak se s modulem učíme pracovat.

A v modulu 2?

Modul 2 je na hodnocení snazší, protože se dá velmi dobře kvantifikovat. Částečně se v něm projevuje to, že se pracuje s distribucí publikací mezi kvalitní a méně kvalitní časopisy. Jedna z otázek, které kolem tohoto modulu vznikají, zní, do jaké míry pracovat i s velikostí oborové skupiny v rámci jednotlivých výzkumných organizací. Podíl kvalitních výsledků se totiž dá ovlivnit dvěma způsoby – buď výzkumná organizace dokáže vyprodukovat větší počet kvalitních výsledků v lepších časopisech, anebo naopak sníží produkci výsledů v horších časopisech. Myslím si, že do budoucna by bylo dobré klást akcent na počet kvalitních publikací vzhledem k velikosti oborové skupiny dané výzkumné organizace. Další rovina, která by mohla přispět k hodnocení v modulu 2, je třeba citovanost jednotlivých publikací ve vědeckých časopisech.

Když jsme u nedostatků v hodnocení, vidíte nějaká další místa ke zlepšení?

Tak třeba modul 1 je založen na hodnotitelích, kteří posuzují výsledky předložené univerzitou nebo výzkumnou organizací. Když se ale podíváme na celkovou situaci v Česku, tak zde není jen otázka toho, najít kvalitního hodnotitele pro modul 1, ale je třeba najít kvalitní hodnotitele i pro hodnocení projektů GA ČR, TA ČR, NAÚ a tak dále. Požadavek najít kvalitní hodnotitele je tedy v řadě segmentů a je otázka, zda disponujeme adekvátním počtem hodnotitelů. A také do jaké míry hodnocení, které vyžadujeme, bere hodnotitelům čas na jejich vědecké a další aktivity. Toto je něco, co by určitě mohlo být předmětem diskuze.

Vysoké školy nyní finalizují své nové strategické záměry na období 2021+. Jaké jsou hlavní strategické plány Univerzity Pardubice na nadcházející období?

Náš strategický záměr jsme zaměřili na pět oblastí. Na vzdělávací činnost, na vědecko-výzkumnou činnost, internacionalizaci, personální politiku a integritu uvnitř univerzity, protože si vážíme všech našich pracovníků a chceme, aby byli hrdí na to, že pracují na Univerzitě Pardubice. Celý dokument se nese právě v duchu akcentu na kvalitu jednotlivých činností. V podstatě jde o to, aby každý z našich pracovníků byl schopen svou činností přispět k otázce kvality v některém segmentu, který jsem zmiňoval.

Co považujete vy osobně za nejdůležitější?

Měli bychom se zaměřit na ty činnosti, které nám zajistí mezinárodní konkurenceschopnost a vlastnosti, které univerzitě zajistí respekt v Česku, ale i v zahraničí. Nejen z tohoto důvodu si velmi vážím našich zahraničních spoluprací. Zmiňovala jste loňský, covidem zkomplikovaný rok a v této souvislosti bych rád zmínil, že se naše mezinárodní aktivity ani v tomto roce nepřerušily. Příkladem mohou být dvě naše studentky, které absolvovaly stáž v Japonsku i přes situaci s lockdownem. S Japonskem máme skvělé vztahy – vyjíždí tam řada našich studentů i pracovníků. Toto vyústilo v roce 2019 v ocenění japonské obchodní a průmyslové komory. Akcent na mezinárodní spolupráci tedy vidím jako zcela zásadní. Chceme, aby naše univerzita byla v mezinárodním povědomí.

Jak se vám daří plnit třetí roli univerzity?

Patříme mezi multidisciplinární vysoké školy, máme technické i humanitně zaměřené obory, což je pro nás moc dobré z hlediska přesahu. Transfer se pak týká zejména našich technicky zaměřených pracovišť. Například v loňském roce jsme velice intenzivně komunikovali aktivity spojené s udělením mezinárodního patentu v oblasti metodiky včasné detekce rakoviny slinivky. V současnosti se snažíme najít vhodného průmyslového partnera, který by dokázal zajistit validaci testů s mezinárodním přesahem. V této souvislosti řešíme i otázku případného založení spin-off společnosti. Musím ale říct, že v legislativě České republiky je to poměrně složité.

A jak se vám daří v otázce společenské relevance?

Co se týká společenské relevance, tak například studenti Fakulty zdravotnických studií se zapojili do činností v rámci zdravotnických zařízení v souvislosti s covidem. Fakulta chemicko-technologická se zase podílela na testování vzorků na covid.

A abych neopomenul humanitní obory, tak například v loňském roce jsme rozvinuli spolupráci v oblasti restaurování památek s Alžírskem.

Mezinárodní spolupráci během našeho povídání zmiňujete poněkolikáté. Jak rozvíjíte spolupráci s evropskými zeměmi?

Silná spolupráce v rámci Evropy je pro nás samozřejmostí. Významná je například spolupráce ve Francii, kam studenti jezdí na výměnné pobyty, s francouzskými vědci máme také řadu společných publikací. Naše Fakulta filozofická pak má například intenzivní spolupráci s Itálií, kde dlouhodobě spolupracujeme s Českým historickým ústavem v Římě.

Je vaším cílem lákat vědce či doktorandy ze zahraničí i jiných měst Česka?

Jednoznačně ano. V první fázi se naše univerzita samozřejmě snaží nabídnout místa začínajícím vědeckým pracovníkům. U našich absolventů pak klademe důraz na to, aby měli zkušenosti ze zahraničí. Řada fakult se proto vydala cestou povinných zahraničních stáží. Dále samozřejmě nabízíme pevné pozice pro postdoky, což je otázka toho, umět přilákat člověka ze zahraničí nejen finančně, ale i odborně – nabídnout adekvátní zázemí v nějakém funkčním týmu, nabídnout kvalitní vybavení a tak podobně. Velmi nás těší, že u nás pracují mladí pracovníci z celého světa. Obzvláště ve vědě a výzkumu si myslím, že je to velice přínosné. Pak je tady samozřejmě akademická činnost, kde je uchazeč ale limitován tím, že vzdělávací činnost probíhá z významné části v českém jazyce. Určitě je to ale něco, o co máme zájem a co podporujeme. Proto realizujeme i výuku odborných předmětů v cizím jazyce.

Je pro vás důležité „starat se“ o klima v regionu?

Obojí – mezinárodní přesah a lokální aktivity – je o něčem jiném. Mezinárodní přesah je zásadní pro trvale udržitelný rozvoj naší univerzity a všech pracovníků i studentů. Co se týká lokálního působení, tak jsme rádi za to, že v otázce aplikovaného výzkumu máme silnou spolupráci s firmami nejen v regionu, ale v celé České republice. Ta pomáhá jak vysoké škole, tak celému regionu, aby se rozvíjel. Tato spolupráce je velice silná a plyne z dlouhodobé tradice.

Máte vůbec jako prorektor čas na vlastní vědu a akademickou činnost?

Skloubit obojí dohromady je obtížné. Osobně bych se ale nerad vzdal akademické činnosti a výzkumu, mám řadu projektů, které realizuji a za které odpovídám. Pro mě je věda a akademická činnost koníčkem, takže i když tomu věnuji více času, tak to neberu jako práci, ale jako radost.

Děkujeme za rozhovor!

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali

prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.

absolvoval doktorské studium ve skupině Dr. B. Wichterlové na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, přičemž studium úspěšně ukončil na Univerzitě Pardubice v roce 2004. Za svou disertační práci získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy. V roce 2005 nastoupil na Katedru fyzikální chemie, kde působí dodnes. V roce 2009 byl jmenován docentem v oboru Fyzikální chemie. V roce 2017 pak byl jmenován profesorem v témže oboru. Od roku 2018 působí jako vedoucí Katedry fyzikální chemie.

Rozhovor je se svolením převzatý z portál Vědavýzkum.cz

Univerzita Hradec Králové a Univerzita Pardubice poměřila v pátek 19. března své síly v esportu. 

 „Gratulujeme vítězům z Univerzity Hradec Králové. Děkujeme za skvělé derby, které bylo napínavé opět do poslední chvíle. Pohár posíláme na UHK a těšíme se na souboj v roce 2022. Věřím, že se nám dnes podařilo všechny naše studenty po dlouhých měsících v pandemii povzbudit a udělat jim radost,“ uvedla kancléřka Univerzity Pardubice Lucie Košťálová.

Týmy obou univerzit se utkaly ve třech typech počítačových her.

• Hearthstone Bo5 - odehráno se skóre 3:1 pro UPCE! 
• Counter Strike:GO Bo3 - odehráno se skóre 2:0 pro UHK
• League of Legends Bo3 - odehráno se skóre 2:0 pro UHK

Záznam derby sledujte na platformě Twitch.tv. 

Program derby

10.00 Start derby

Zahájení prof. Jiřího Málka, rektora Univerzita Pardubice a prof. Kamila Kuči, rektora Univerzity Hradec Králové

10.15 Diskuze s proděkanem Lukášem Čeganem o esportu, Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice

11.00 Diskuze s Lubomírem Mikušem o výuce esportu na Univerzitě Hradec Králové

12.00 Zahájení Derby

12.10 Hearthstone Bo5

14.00 Counter Strike:GO Bo3

18. 00 League of Legends Bo3

Vyhlášení vítězů, virtuální předání poháru

Zakončení derby zástupci univerzit.

UPCE esports

Komunita vytvořená hráči pro hráče. Vstup do nového spolku, který sdružuje fanoušky nejen esportových titulů počítačových her a chystá se na duely s dalšími českými univerzitami.

Soupiska UPCE

Heartstone

• Michal Syrovátko - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Vojta Bauer - Fakulta filozofická
• Marek Valihrach - Fakulta ekonomicko - správní

League of Legends

• Honza Hlaváč - Dopravní fakulta Jana Pernera
• Tomáš Forman  - Dopravní fakulta Jana Pernera
• Lukáš Černý - Fakulta filozofická 
• Vojtěch Juda - Fakulta filozofická 
• Ondra Kudrna - Fakulta filozofická 

CS GO

• Ondřej Burda - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Daniel Vlček - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Daniel Pichnarčík - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Dominik Lopauer - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Tamer Ghariba - Fakulta ekonomicko - správní

Akci organizačně i technicky zajišťuje esportovní studentská asociace ESA.