Libor Švadlenka: Mezi dopravci máme nejvíc absolventů u ČD

13. 3. 2019

Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice nabízí studentům dopravní vzdělání v bakalářských, magisterských či doktorských studijních programech. Získat tak mohou titul bakalář, inženýr či doktor, respektive Ph.D. Nejen o jednotlivých oborech, ale také o krátké historii a fungování této prestižní fakulty jsme hovořili s jejím děkanem, docentem Liborem Švadlenkou.

Dopravní fakulta Jana Pernera, která je jednou ze sedmi fakult Univerzity Pardubice, oficiálně vznikla 1. dubna 1993. Jak navázala na původní Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, kde studovala řada českých studentů?

Když v roce 1991 vznikla napjatá společensko-politická situace, související s reálnou možností rozdělení Československa na dva samostatné státy, bylo zřejmé, že skončí úloha Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině jako jediné celostátní československé dopravní vysoké školy. Ačkoli od té doby byla cesta ke vzniku Dopravní fakulty Jana Pernera ještě dlouhá a složitá, některé události nabraly rychlý spád. První jednání o umístění dopravní vysoké školy na území České republiky se uskutečnila již v polovině roku 1991. Možností se naskýtalo hned několik. Zvažovala se řada možností, nakonec však bylo rozhodnuto o umístění v rámci tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické Pardubice, neboť její zástupci nejjasněji a zcela pozitivně projevili zájem o pedagogy a studenty ze Žiliny. Slavnostní akt zahájení činnosti dopravní fakulty v Pardubicích se pak odehrál koncem března 1993. Souběžně s naší fakultou v Pardubicích vznikla také nově Fakulta dopravní na pražské ČVUT. Od počátku bylo zřejmé, že naše fakulta bude mít víceoborový charakter, tedy technický, technologický a ekonomicko-manažerský. V zahajovacím roce výuky bylo zapsáno na fakultě několik desítek studentů, které vyučovala dvacítka učitelů. Postupně se však fakulta rozrůstala až k počtu 2 150 studentů v době silných ročníků a zhruba devadesáti akademických pracovníků. V současnosti má dopravní fakulta všechny atributy univerzitního pracoviště – doktorské studium, habilitační právo a právo profesorského řízení. Realizuje svoji pedagogickou, vědeckou, výzkumnou a expertní činnost v rámci Univerzity Pardubice, která vytváří všechny potřebné podmínky pro její náročnou činnost i pro další rozvoj.

Dopravní fakulta Jana Pernera je koncipována multi-disciplinárně a poskytuje komplexní rozsah vzdělávání v oblasti dopravy. Můžete přiblížit, o které programy je největší zájem? 

Na naší fakultě je možné studovat jak čistě technické studijní programy zaměřené na dopravní prostředky, dopravní infrastrukturu nebo elektrotechnická zařízení v dopravě, tak i programy technologicko-manažerské, jako je Dopravní management, marketing a logistika, nebo Technologie a řízení v dopravě. Největší zájem o studium je v oboru Dopravní management, marketing a logistika a následně v oboru Technologie a řízení v dopravě. Jak je známo, v současné době se naše republika potýká se sníženým zájmem o studium technických oborů, což je dobře viditelné také u nás v Pardubicích.

Kde všude nacházejí vaši absolventi uplatnění? Předpokládám, že i na železnici, a to jak v samotném provozu, tak i například v administrativě...

V prvé řadě je třeba říci, že uplatnění absolventů všech našich studijních programů je bezproblémové. V soutěži „Doporučeno zaměstnavateli“ se naše fakulta na základě hodnocení zástupců předních firem z celé České republiky pravidelně umísťuje mezi deseti vysokými školami, respektive fakultami, které nejlépe připravují své absolventy na zaměstnání.

S ohledem na absolvovaný typ studia se úspěšní studenti uplatňují v různých pozicích a profesích. A to jak v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, tak samozřejmě i ve státní sféře a v podnicích zaměřených nejen na železniční dopravu. Naši absolventi mohou pracovat například jako odborníci v dopravních podnicích organizujících a řídících dopravní systémy, jako projektanti silničních a kolejových vozidel, dopravních staveb a elektrotechnických zařízení, designéři bezpečnostních technologií a procesů, technologové a manažeři dopravních a dalších logistických procesů a podobně. Vysokou kvalitu našich absolventů prokazuje také řada ocenění jejich kvalifikačních prací. Naši studenti například uspěli v soutěži Česká dopravní stavba, technologie a inovace nebo v soutěži Institutu pro udržitelný rozvoj sídel byli oceněni cenou J. B. Jackson. Nejen díky tomu je tak například najdeme na ministerstvu dopravy, krajských úřadech či u organizátorů dopravy, dopravců a v dalších souvisejících podnicích. Z dopravců pak nejvíce absolventů přirozeně máme u společnosti České dráhy nebo jejich dceřiných společností.

K tomu se nabízí otázka, jaké máte vztahy s ČD? Připravujete případně některé studenty speciálně pro práci u národního dopravce?

Vzájemně prospěšná spolupráce spočívá jednak v zadávání praktických témat diplomových a bakalářských prací ze strany Českých drah pro naše studenty, dále pak v organizaci stáží a exkurzí v různých útvarech ČD podle zaměření studentů, v účasti odborníků z praxe na výuce či jako členů komisí pro závěrečné zkoušky. Akademičtí pracovníci pak v rámci své vědecké činnosti pomáhají řešit složitější problémy zadané národním dopravcem. Společně také lákají mladé studenty středních škol, aby šli studovat právě studijní obory, které v budoucnu vygenerují potřebné a v současnosti chybějící dopravní odborníky.

Podílí se dopravní fakulta na mezinárodních projektech? Pokud ano, tak na jakých?

Abychom získali akreditaci k realizaci vysokoškolského vzdělávání v oblasti Doprava, musíme prokazovat i adekvátní vědecké výsledky. Jako příklad mohu uvést aktuálně řešený prestižní projekt v rámci HORIZONT 2020 s názvem S-CODE 730849 Switch and Crossing Optimal Design and Evaluation, který koordinuje univerzita v Birminghamu ve Velké Británii a který se zabývá vývojem nových konceptů pro výhybkové konstrukce. Úkolem pracovníků naší fakulty je pomoc s využitím nekonvenčních přístupů partnerům při vývoji a ověření nové konstrukce části či celé výhybky z pohledu jízdy kolejového vozidla. Pochopitelně se zabýváme celou škálou dalších projektů v oblasti nejen železniční dopravy.

Jak ovlivňuje výzkumná činnost vaší fakulty železnici v Česku?

Řešením aplikovaného výzkumu se naše fakulta velmi rychle zviditelnila a stala se nedílnou součástí českého železničního výzkumu. Například zkoumáním jízdních vlastností podvozků 26-2-8 nákladních vozů na mezinárodní úrovni jsme přinesli Českým drahám nemalé úspory v otázce prosazení výjimky v provozu těchto vagonů. Výzkumem dynamické pevnosti a životnosti konstrukcí kolejových vozidel a jejich částí jsme přispěli ke stavbě zkušebního zařízení pro ověřování dynamické pevnosti náprav na zkušebním okruhu v dceřiné společnosti    VUZ. Významných výsledků teoretického a aplikovaného výzkumu je samozřejmě mnohem více. Deklarují to ostatně naše výstupy v podobě několika patentů, užitných vzorů, certifikovaných metodik, specializovaných postupů a řady uznávaných odborných publikací v časopisech a na konferencích u nás i v zahraničí. Je třeba také zmínit nejen roli naší fakulty jako nezávislého přídělce kapacity na veřejně přístupných vlečkách v majetku Českých drah, ale i jako Znaleckého ústavu zapsaného ve II. oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost, činného zejména při řešení dopravních nehod.

LIBOR ŠVADLENKA

Po absolvování Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice působil krátký čas na generálním ředitelství České pošty. V roce 2005 nastoupil na Dopravní fakultu Jana Pernera nejprve jako asistent, později odborný asistent. V roce 2013 se stal vedoucím Katedry dopravního managementu, marketingu a logistiky a od roku 2016 je na této fakultě děkanem. Mimo to byl nezávislým konzultantem v poradenské společnosti Ernst & Young. Od roku 2013 pracuje také jako člen Akreditační komise – oblast doprava při slovenském Ministerstvu školství, vědy, výzkumu a sportu. Je členem Správní rady Národní technologické platformy Interoperabilita železniční infrastruktury a současně členem Dozorčí rady Českých drah.

Článek převzat z Železničář.cz

 

Martin Harák
Železničář.cz