Vážné a časté železniční nehody daly vzniknout zařízení a mobilní aplikaci, která upozorní uživatele na to, že se blíží železniční přejezd, případně projíždějící vlak. Telefon vydá výstražné zvukové znamení podobně jako lokomotiva a člověk má ještě čas zastavit. Uvedl to student doktorského studia Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Martin Řezáč, který systém a aplikaci pro mobilní telefony se svými kolegy vyvinul.

SLEDUJTE REPORTÁŽ ČESKÉ TELEVIZE

Aby se ale systém v praxi rozšířil, bylo by nutné vybavit přejezdy speciálním zařízením. Mobilní aplikace i toto zařízení jsou již hotové, nyní je čeká povolovací proces, pak se mohou začít vyrábět. Teprve potom je mohou jejich tvůrci nabídnout do provozu v ČR nebo také v zahraničí.

Student pochází z Prostějova, kde se v posledních letech stalo hodně tragických nehod. Nedávno tam zemřela na železničním přejezdu dívka - možná proto, že se sluchátky v uších poslouchala hudbu ze svého mobilního telefonu. "Jednomu muži jsem se svými kolegy poskytoval první pomoc po srážce jeho auta s vlakem na přejezdu. Nevím, jestli to přežil, nevím, jestli jsme mu pomohli," dodal Řezáč. Doktorand bydlí v části města, kde jsou blízko přejezdy hned dva.

Aplikace v mobilním telefonu nesupluje výstražná zabezpečení na přejezdech, ale je možným doplňkem bezpečnosti v dopravě. Mnohdy totiž lidem zabrání ve výhledu počasí, oslní je slunce nebo je mlha, někdy prostě jen nedávají pozor nebo riskují a projedou přejezd, i když bliká červené světlo.

Drtivá většina železničních nehod na přejezdech se stane vinou lidí, světelná zabezpečovací zařízení jsou vždy v pořádku, mají množství kontrolních mechanismů, aby neselhala, řekl Řezáčův školitel a proděkan fakulty Radovan Soušek. "Na fakultě se hodně věnujeme bezpečnosti v dopravě a krizovému řízení v dopravě. Kolegovi se podařila úžasná věc. Může zachránit lidský život," řekl Soušek.

Aplikace několik desítek metrů před přejezdem vydá zvukové výstražné znamení, případně i stáhne hlasitost hudby, kterou třeba uživatel poslouchá. Na displeji se objeví ikona, která oznámí, zda je zabezpečovací zařízení v klidu, nebo ve výstražné poloze a upozorňuje na blížící se vlak.

"Většina přejezdů u nás má zabezpečovací zařízení, které může být vybaveno vyvinutým rádiovým rozhraním. Když bude mít přejezd naše zařízení, aplikace přijme informace a zpracuje je. Systém je nezávislý na internetovém připojení. Využívá běžně používané rozhraní BlueTooth," řekl Řezáč.

Vývoj zařízení s aplikací trval více než rok, další rok ho jeho tvůrci testovali na několika českých železničních přejezdech. Program měly v telefonu desítky lidí a zkoušely, jak funguje, jak jim vyhovuje. "Provedli jsme během ročního testování řadu vylepšení, abychom dosáhli velmi vysoké provozní spolehlivosti celého systému. U aplikace jsme se také snažili, aby byla uživatelsky co nejpřívětivější," řekl Řezáč.

Zdroj: ČTK

Pardubická univerzita vznikla přesně před čtvrtstoletím. Tradice vysokého školství v krajském městě jde ale ještě mnohem dál. Začalo to u chemie.

31. března 1994 se z úzce zaměřené Vysoké školy chemicko-technologické stala Univerzita Pardubice. Ta dnes poskytuje vysokoškolské vzdělání nejen v technických oborech, ale také v oblasti humanitních věd, zdravotnictví a dokonce i restaurování uměleckých děl. Šest fakult sídlí v krajském městě, nejmenší fakultu má pardubická univerzita v Litomyšli.

Pardubice městem chemie a studentů

Už na podzim roku 1945 přišly pardubické chemické továrny s nápadem na založení Vysoké školy chemické přímo v Pardubicích. „Ještě nějakou dobu trvalo, než se škola připravila. Protože vysoká škola, to není jen o budovách, vybavení, přístrojích a technice, ale hlavně vždy o lidech. A to jak učitelích, tak studentech,“ dodává rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

Vysoká škola chemická v Pardubicích byla z rozhodnutí československé vlády zřízena 27. června 1950. V příštím roce tedy pardubická univerzita oslaví 70. výročí vysokoškolského vzdělávání. První přednášky začaly 15. října 1950, a to v adaptovaných prostorách pekařské a cukrářské průmyslovky. Tehdy měla Vysoká škola chemická 120 posluchačů.

V roce 1951 vysoká škola získala budovu bývalé státní průmyslové školy na náměstí Čs. legií v Pardubicích, kterou Univerzita Pardubice využívá dodnes. Celý areál prošel v posledních 10 letech rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je z ní moderní komplex, kde souzní historická i novodobá architektura. Primárně dnes objekt slouží Fakultě elektrotechniky a informatiky, Centru materiálů a nanotechnologií a je místem dalších vzdělávacích a tvůrčích činností převážně pro doktorandy.

V listopadu 1953 se status školy změnil. Vzniká známá VŠChT, Vysoká škola chemicko-technologická. Začalo na ní působit mnoho významných vědců a pedagogů, kteří založili první specializované katedry. Postupně se původní čtyřleté studium změnilo v pětileté a studenti si mohli vybírat ze sedmi specializací chemie a technické chemie.

Nové budovy a kampus

S narůstajícím počtem studentů musela VŠChT řešit i otázku budování nových učeben, rozšíření zázemí školy a také ubytování pro své posluchače. Na počátku 60. let vznikl na okraji Pardubic pavilon pro technologické katedry a k historické budově na náměstí Čs. legií bylo přistavěno severní a západní křídlo. Na pravém břehu Labe se staví vysokoškolské koleje, menza a také sportoviště.

V lednu 1991 v Pardubicích vzniká nová fakulta. K Fakultě chemicko - technologické přibyla Fakulta územní správy, o dva roky později přejmenovaná na Fakultu ekonomicko-správní. Součástí vysoké školy se také stává Ústav cizích jazyků (později přejmenovaný na Ústav jazyků a humanitních studií, který se stal základem dnešní Filozofické fakulty). V roce 1993 vzniká Dopravní fakulta Jana Pernera.

V březnu 1994 se z Vysoké školy chemicko-technologické stává oficiálně Univerzita Pardubice. „Jsem rád, že Univerzita Pardubice má v názvu jméno města, tak, jak je to běžné ve světě. Jsme na to opravdu pyšní,“ dodává rektor pardubické univerzity Jiří Málek.

V roce 2002 Univerzita Pardubice zakládá další dva vysokoškolské ústavy, Ústav elektrotechniky a informatiky a Ústav zdravotnických studií. V červenci 2005 se k univerzitě připojila také Fakulta restaurování, která původně v Litomyšli vznikla jako soukromá škola. Dnes je nejmenší fakultou pardubické univerzity.

Ve stejném roce dochází k přejmenování Fakulty humanitních studií na Fakultu filozofickou, v roce 2007 se z Ústavu zdravotnických studií stala samostatná Fakulta zdravotnických studií. Od ledna 2008 má Univerzita Pardubice sedm fakult, nejmladší fakultou je Fakulta elektrotechniky a informatiky, která vznikla z Ústavu elektrotechniky a informatiky.

Nejen moderní kampus u Labe

V 90. letech získala škola nový komplex budov na pravém břehu Labe a tím možnost dalšího rozvoje. Na podzim roku 1997 byla otevřena moderní Univerzitní knihovna, o dva roky později univerzitní aula a další posluchárny. Nový areál Fakulty chemicko-technologické při svém otevření v roce 2008 získal prestižní ocenění Grand Prix architektů.

Následovaly další investiční projekty, které podpořil stát a Evropská unie. Vzniklo nové univerzitní výukové zázemí, a to jak v městské části Polabiny, tak v centru města i v Technologickém areálu v Doubravicích. Nové ateliéry a vybavení získala i Fakulta restaurování v Litomyšli.

Univerzita Pardubice je jediná vysoká škola univerzitního typu v Pardubickém kraji. Za dobu své existence, samozřejmě se svoji předchůdkyní, Vysokou školou chemicko-technologickou, vychovala desítky tisíc odborníků. „Z hlediska rozpočtu a finančních prostředků Univerzita Pardubice stále roste. V posledních letech se počty studentů udržují poměrně na stálých číslech, což souvisí s demografickým vývojem ve společnosti,“ vysvětluje rektor univerzity.

„Jsem pyšný na naše špičková pracoviště, vážím si práce učitelů a také badatelské práce. Univerzita je totiž o propojení těchto dvou činností. Kdybych měl vybrat, na co jsem hrdý a co obdivuji, tak to jsou právě vědecké projekty, které mají přesah do výuky. Máme jich celou řadu, některé projekty jsou umístěné na tzv. evropské Roadmap, mapě evropských výzkumných infrastruktur."

„Na naší univerzitě působí odborníci, kteří publikují v těch nejprestižnějších vědeckých časopisech na světě, účastní se světových konferencí, ale jezdí za nimi i další odborníci ze zahraničí. To je věc, která mě dělá velkou radost,“ dodává rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek. 

Článek byl převzat z redakce Český rozhlas Pardubice.

Máme tu výsledky hlasování o PR předmětech DFJP. Celkem se hlasování účastnilo 132 studentů a 62 zaměstnanců DFJP. A jak to dopadlo?

Studenti - výsledky

Zaměstnanci - výsledky

Jaký popisek by se Vám nejvíce líbil na hrnku pro kempování?

Jaký popisek by se Vám nejvíce líbil na buttonu?

Máte nějaký vlastní nápad nového PR předmětu?

Všem, kteří se hlasování zúčastnili, moc děkujeme! Největší úspěch mají tedy tyto PR předměty:

• Mikina
• Polokošile
• Tričko
• Flash disk lokomotiva
• Hrnek
• Sada - propiska + tužka
• Taška látková
• Prezervativ
• Buttony
• Kelímky
• Plecháček (hrnek na kempování)

Na těchto PR předmětech tedy začneme pracovat. Postupně se budeme snažit připravit i další PR předměty.

Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice nabízí studentům dopravní vzdělání v bakalářských, magisterských či doktorských studijních programech. Získat tak mohou titul bakalář, inženýr či doktor, respektive Ph.D. Nejen o jednotlivých oborech, ale také o krátké historii a fungování této prestižní fakulty jsme hovořili s jejím děkanem, docentem Liborem Švadlenkou.

Dopravní fakulta Jana Pernera, která je jednou ze sedmi fakult Univerzity Pardubice, oficiálně vznikla 1. dubna 1993. Jak navázala na původní Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, kde studovala řada českých studentů?

Když v roce 1991 vznikla napjatá společensko-politická situace, související s reálnou možností rozdělení Československa na dva samostatné státy, bylo zřejmé, že skončí úloha Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině jako jediné celostátní československé dopravní vysoké školy. Ačkoli od té doby byla cesta ke vzniku Dopravní fakulty Jana Pernera ještě dlouhá a složitá, některé události nabraly rychlý spád. První jednání o umístění dopravní vysoké školy na území České republiky se uskutečnila již v polovině roku 1991. Možností se naskýtalo hned několik. Zvažovala se řada možností, nakonec však bylo rozhodnuto o umístění v rámci tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické Pardubice, neboť její zástupci nejjasněji a zcela pozitivně projevili zájem o pedagogy a studenty ze Žiliny. Slavnostní akt zahájení činnosti dopravní fakulty v Pardubicích se pak odehrál koncem března 1993. Souběžně s naší fakultou v Pardubicích vznikla také nově Fakulta dopravní na pražské ČVUT. Od počátku bylo zřejmé, že naše fakulta bude mít víceoborový charakter, tedy technický, technologický a ekonomicko-manažerský. V zahajovacím roce výuky bylo zapsáno na fakultě několik desítek studentů, které vyučovala dvacítka učitelů. Postupně se však fakulta rozrůstala až k počtu 2 150 studentů v době silných ročníků a zhruba devadesáti akademických pracovníků. V současnosti má dopravní fakulta všechny atributy univerzitního pracoviště – doktorské studium, habilitační právo a právo profesorského řízení. Realizuje svoji pedagogickou, vědeckou, výzkumnou a expertní činnost v rámci Univerzity Pardubice, která vytváří všechny potřebné podmínky pro její náročnou činnost i pro další rozvoj.

Dopravní fakulta Jana Pernera je koncipována multi-disciplinárně a poskytuje komplexní rozsah vzdělávání v oblasti dopravy. Můžete přiblížit, o které programy je největší zájem? 

Na naší fakultě je možné studovat jak čistě technické studijní programy zaměřené na dopravní prostředky, dopravní infrastrukturu nebo elektrotechnická zařízení v dopravě, tak i programy technologicko-manažerské, jako je Dopravní management, marketing a logistika, nebo Technologie a řízení v dopravě. Největší zájem o studium je v oboru Dopravní management, marketing a logistika a následně v oboru Technologie a řízení v dopravě. Jak je známo, v současné době se naše republika potýká se sníženým zájmem o studium technických oborů, což je dobře viditelné také u nás v Pardubicích.

Kde všude nacházejí vaši absolventi uplatnění? Předpokládám, že i na železnici, a to jak v samotném provozu, tak i například v administrativě...

V prvé řadě je třeba říci, že uplatnění absolventů všech našich studijních programů je bezproblémové. V soutěži „Doporučeno zaměstnavateli“ se naše fakulta na základě hodnocení zástupců předních firem z celé České republiky pravidelně umísťuje mezi deseti vysokými školami, respektive fakultami, které nejlépe připravují své absolventy na zaměstnání.

S ohledem na absolvovaný typ studia se úspěšní studenti uplatňují v různých pozicích a profesích. A to jak v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, tak samozřejmě i ve státní sféře a v podnicích zaměřených nejen na železniční dopravu. Naši absolventi mohou pracovat například jako odborníci v dopravních podnicích organizujících a řídících dopravní systémy, jako projektanti silničních a kolejových vozidel, dopravních staveb a elektrotechnických zařízení, designéři bezpečnostních technologií a procesů, technologové a manažeři dopravních a dalších logistických procesů a podobně. Vysokou kvalitu našich absolventů prokazuje také řada ocenění jejich kvalifikačních prací. Naši studenti například uspěli v soutěži Česká dopravní stavba, technologie a inovace nebo v soutěži Institutu pro udržitelný rozvoj sídel byli oceněni cenou J. B. Jackson. Nejen díky tomu je tak například najdeme na ministerstvu dopravy, krajských úřadech či u organizátorů dopravy, dopravců a v dalších souvisejících podnicích. Z dopravců pak nejvíce absolventů přirozeně máme u společnosti České dráhy nebo jejich dceřiných společností.

K tomu se nabízí otázka, jaké máte vztahy s ČD? Připravujete případně některé studenty speciálně pro práci u národního dopravce?

Vzájemně prospěšná spolupráce spočívá jednak v zadávání praktických témat diplomových a bakalářských prací ze strany Českých drah pro naše studenty, dále pak v organizaci stáží a exkurzí v různých útvarech ČD podle zaměření studentů, v účasti odborníků z praxe na výuce či jako členů komisí pro závěrečné zkoušky. Akademičtí pracovníci pak v rámci své vědecké činnosti pomáhají řešit složitější problémy zadané národním dopravcem. Společně také lákají mladé studenty středních škol, aby šli studovat právě studijní obory, které v budoucnu vygenerují potřebné a v současnosti chybějící dopravní odborníky.

Podílí se dopravní fakulta na mezinárodních projektech? Pokud ano, tak na jakých?

Abychom získali akreditaci k realizaci vysokoškolského vzdělávání v oblasti Doprava, musíme prokazovat i adekvátní vědecké výsledky. Jako příklad mohu uvést aktuálně řešený prestižní projekt v rámci HORIZONT 2020 s názvem S-CODE 730849 Switch and Crossing Optimal Design and Evaluation, který koordinuje univerzita v Birminghamu ve Velké Británii a který se zabývá vývojem nových konceptů pro výhybkové konstrukce. Úkolem pracovníků naší fakulty je pomoc s využitím nekonvenčních přístupů partnerům při vývoji a ověření nové konstrukce části či celé výhybky z pohledu jízdy kolejového vozidla. Pochopitelně se zabýváme celou škálou dalších projektů v oblasti nejen železniční dopravy.

Jak ovlivňuje výzkumná činnost vaší fakulty železnici v Česku?

Řešením aplikovaného výzkumu se naše fakulta velmi rychle zviditelnila a stala se nedílnou součástí českého železničního výzkumu. Například zkoumáním jízdních vlastností podvozků 26-2-8 nákladních vozů na mezinárodní úrovni jsme přinesli Českým drahám nemalé úspory v otázce prosazení výjimky v provozu těchto vagonů. Výzkumem dynamické pevnosti a životnosti konstrukcí kolejových vozidel a jejich částí jsme přispěli ke stavbě zkušebního zařízení pro ověřování dynamické pevnosti náprav na zkušebním okruhu v dceřiné společnosti    VUZ. Významných výsledků teoretického a aplikovaného výzkumu je samozřejmě mnohem více. Deklarují to ostatně naše výstupy v podobě několika patentů, užitných vzorů, certifikovaných metodik, specializovaných postupů a řady uznávaných odborných publikací v časopisech a na konferencích u nás i v zahraničí. Je třeba také zmínit nejen roli naší fakulty jako nezávislého přídělce kapacity na veřejně přístupných vlečkách v majetku Českých drah, ale i jako Znaleckého ústavu zapsaného ve II. oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost, činného zejména při řešení dopravních nehod.

LIBOR ŠVADLENKA

Po absolvování Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice působil krátký čas na generálním ředitelství České pošty. V roce 2005 nastoupil na Dopravní fakultu Jana Pernera nejprve jako asistent, později odborný asistent. V roce 2013 se stal vedoucím Katedry dopravního managementu, marketingu a logistiky a od roku 2016 je na této fakultě děkanem. Mimo to byl nezávislým konzultantem v poradenské společnosti Ernst & Young. Od roku 2013 pracuje také jako člen Akreditační komise – oblast doprava při slovenském Ministerstvu školství, vědy, výzkumu a sportu. Je členem Správní rady Národní technologické platformy Interoperabilita železniční infrastruktury a současně členem Dozorčí rady Českých drah.

Článek převzat z Železničář.cz

Martin Sasín je absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, kde vystudoval obor Dopravní management, marketing a logistika. Marketingu se věnuje ve své profesní kariéře. Už při svém studiu začal pracovat v nadnárodní firmě a vyzkoušel si, jak se teoretické znalosti dají skloubit s praxí.

Jak vzpomínáte na studentská léta v Pardubicích?

Vzpomínám velmi rád, především kvůli skupině skvělých lidí, se kterými jsem zasedal do lavic poslucháren a se kterými udržuji kontakty dodnes.

Připravila vás Univerzita Pardubice na pracovní život?

Během studia jsem měl jednu výhodu. Již od prvního ročníku jsem byl při studiu na pracovní stáži v nadnárodní společnosti, jejíž management v té době byl na několik let v České

republice. Mohl jsem tak akademické vědomosti, které jsem získával, rovnou konfrontovat s reálnou praxí a obráceně. Dělal jsem asistenta top managementu. Nebyla to nějak zvlášť zodpovědná práce, ale umožňovala mi dívat se, poslouchat, ptát se a učit se v reálném světě.

Co, kromě vědomostí, vám studium přineslo?

Studium na univerzitě mi dalo důležité životní zkušenosti: nikdy to nevzdávat a otázku, zda neexistuje k cíli i jiná cesta. To, co se může zdát jako chyba nebo slepá ulička, může být v budoucnu počátek cesty k úplně jinému cíli.

Jak vzpomínáte na město?

Občas zavítám na univerzitu hledat mezi studenty své potenciální nové kolegy. Vždy mám při tom radost, jak se areál kampusu rozrůstá a modernizuje.

Co považujete za svůj největší úspěch ve své profesní kariéře?

Dělám práci, která mě baví, umožňuje mi seberealizaci a která mi doufám i do budoucna bude připravovat zajímavé cíle a výzvy. Svou profesní dráhu jsem začal v marketingu. Vyzkoušel jsem si práci v nadnárodních korporacích i malých firmách na různých pozicích. Nakonec jsem se vrátil zpět do Pardubic, do společnosti Deep Vision, která se zabývá implementací nových technologií. Řídím projekty a líbí se mi, že je každý úplně jiný. Mám velmi blízko ke sportu, a tak pro mě osobně byla velkým zážitkem spolupráce s Českým olympijským výborem na realizaci Olympijských festivalů v Brně a v Ostravě.

Co byste poradil studentům Univerzity Pardubice, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Studentům doporučuji odjet alespoň na krátký čas do zahraničí na jinou univerzitu. Získáte tak nové

přátele, jiné úhly pohledu a nejsnáze zjistíte, jak je možné věci řešit jinak. Pokud se rozhodujete, zda jet či nejet, tak já osobně vždy lituji toho, co jsem v životě neudělal.

Martin Sasín je absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Marketingu se věnuje ve své profesní kariéře. Tu započal už při studiu jako externista marketingu. Působil také jako marketingový specialista a manažer, a to například v hokejovém klubu Mountfield HK, kde měl na starosti mimojiné PR a mediální komunikaci klubu, realizaci marketingového plnění partnerů či realizaci kampaní. Nyní je projektovým manažerem ve společnosti DEEP VISION s.r.o.

Mezinárodní seminář „Eŭropaj fervojo – Evropské železnice“ pořádala 26. 2. 2019 DFJP, katedra technologie a řízení dopravy společně s Českým železničářským esperantským svazem (ČŽES) a Mezinárodní federací železničářů esperantistů (IFEF). Přes 30 účastníků – studentů, akademiků i ostatních zájemců o problematiku železniční dopravy i esperanto vyslechlo 5 přednášek z oblasti provozu (Model Karlsruhe), normalizačního procesu (Jak vznikají technické normy v EU), zabezpečovací techniky (Diagnostika pohybujících se železničních vozidel v ČR) a dopravně-urbanistických vztahů (Nová železniční stanice Køge Nord a Terminál pro vysokorychlostní dopravu Bologna Centrale). Všichni přednášející (Německo, Dánsko, Rumunsko, ČR, Itálie) hovořili v esperantu, přednášky i diskuse byly tlumočeny do češtiny. Tím se účastníci semináře názorně přesvědčili, že tento mezinárodní jazyk lze užít i na odborné úrovni.

Návazně na seminář proběhl další odborný program - exkurze do Dopravního sálu a jednání předsednictva IFEF. Na schůzce s děkanem fakulty byla podepsána Smlouva o spolupráci mezi DFJP, ČŽES a IFEF a představena vize budoucích aktivit v rámci trojstranné spolupráce na odborné úrovni. IFEF v rámci svého projektu podpory studentů nabízí mj. finanční podporu účasti vybraných studentů na mezinárodních seminářích nebo kongresech. Kontaktní osobou na DFJP je pan docent Matuška, který případným zájemcům sdělí podrobnosti a podmínky zařazení do projektu.

doc. Ing. Jaroslav Matuška, Ph.D.

Oddělení teorie dopravy a řízení

Zatímco některé fakulty vysokých škol v zemi už uzavřely podávání přihlášek ke studiu, jiné je ještě přijímají. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice má termín až do konce května. Jako jediná v republice poskytuje komplexní vzdělání v oblasti dopravy. Nerozhodnutí studenti mají ještě dostatek času, aby si vybrali obor, který by je mohl zajímat i z hlediska dalšího profesního uplatnění.

„Díky zajímavým studijním oborům a pestré odborné činnosti nacházejí naši absolventi téměř stoprocentní okamžité uplatnění na trhu práce,“ uvádí děkan fakulty Libor Švadlenka.

Absolventi pracují jako špičkoví experti pro výrobní, stavební, dopravní i obchodní a další společnosti. Často jsou vyhledávanými specialisty pro řízení procesů v dopravních, zasilatelských a logistických systémech, provoz internetových obchodů, akviziční a spediční činnost ale i řízení v oblasti dopravní infrastruktury či navrhování dopravních prostředků, jejich provoz a údržbu. 

Velký výběr z oborů

Zájemci si mohou vybrat mezi studiem denním a kombinovaným. Studenti se učí komplexně – nejsou zavaleni pouze teorií, ale výuka probíhá také v moderně vybavených laboratořích Výukového a výzkumného centra v dopravě, které bylo otevřeno v roce 2013.

Oborů se dá na dopravní fakultě studovat celá řada. Od dopravního stavitelství, přes dopravní prostředky, dopravní management a logistiku, technologii řízení dopravy až po elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě.

„Předáváme studentům znalosti o navrhování a projektování, posuzování a hodnocení dopravních staveb, ať už se jedná o mostní a tunelové konstrukce, pozemní komunikace, železniční dráhy nebo zakládání staveb,“ říká vedoucí katedry dopravního stavitelství Aleš Šmejda.

Prohlédněte si nabídku studia Dopravní fakulty Jana Pernera.

Oblíbeným oborem jsou dopravní prostředky se zaměřením na kolejová nebo silniční vozidla. „Jako středoškolákovi mi tento obor nic neříkal, ale jelikož mě baví technika, rozhodl jsem se to zkusit. Mile mě překvapilo s jakým nadšením a energií dokáží vyučující vysvětlit probíranou látku a probudit tak zájem studenta. A právě kvůli této až rodinné atmosféře, která kolem oboru Dopravní prostředky panuje, jsem se rozhodl zůstat na fakultě i na doktorském studiu,“ pochvaluje si studium Jiří Šlapák.

Dalším velmi perspektivním oborem jsou Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě. Už nyní se bez elektřiny lidé neobejdou, v důsledku snah o snižování dopadu dopravy na životní prostředí tato závislost bude dále narůstat, ať již prostřednictvím přechodu na vozidla napájená elektřinou, nebo v důsledku stále větší propojenosti dopravní infrastruktury a vozidel prostřednictvím informačních technologií. „Tohle všechno studenty na našem oboru rádi naučíme. Vzhledem k tomu, že je již nyní zoufalý nedostatek lidí s těmito znalostmi, mohou si být studenti jistí, že se to projeví na jejich platovém ohodnocení a firmy se o ně doslova poperou," vyzdvihuje obor Petr Sýkora z katedry elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě.

Ženy v dopravě

Fakulta má ale i studentky, které dopravní problematika zajímá. „Už odmala mě bavila auta, máme to i po několik generací v rodině, a proto jsem se rozhodla studovat dopravku. Baví mě práce s lidmi, organizování a neustálý, dynamický vývoj logistiky, kde se člověk může stále rozvíjet,“ říká Šárka Vančurová z navazujícího magisterského oboru Dopravní management, marketing a logistika.

Další obor Technologie a řízení dopravy není jenom o poslouchání teoretických přednášek, ale především o praxi. „Dost mně pomohlo, že jsme v průběhu studia byli na několika exkurzích, pracovali na týmových projektech nebo tu byly přednášky odborníků z praxe. Pomohlo mi to si uvědomit, čím se chci v budoucím profesním životě zabývat,“ říká student doktorského studia Tomáš Horník.

Informace k přijímacímu řízení

Pro všechny uchazeče máme dobrou zprávu – přijímací zkoušky se nedělají. Hodnotí se studijní průměr ze všech předmětů druhého pololetí posledního ročníku střední školy, průměr u maturitní zkoušky a bonifikace je za maturitní zkoušku z matematiky a také za absolvování testu „Matematika“ nebo testu „Obecné studijní předpoklady“ v rámci Národní srovnávací zkoušky.

Všichni přijatí studenti mají možnost absolvovat přípravný kurz z matematiky a fyziky, který se uskuteční 9. – 13. září 2019. „Cílem kurzu je dát přijatým studentům možnost shrnout látku ze SŠ a projít si učivo prvního semestru s důrazem na ty části, jejichž znalost je pro další studium matematiky a fyziky na naší fakultě nevyhnutelná. Výhodou je, že kurz vedou pedagogové, kteří na fakultě matematiku a fyziku učí,“ dodává proděkanka pro vzdělávací činnost Michaela Ledvinová.  Přihlášky do bakalářského studia je možné podat až do 31. května 2019.

Chci si podat e-přihlášku

Na studentská léta vzpomíná teď docela často. Kvůli byznysu jezdí z Pardubic vlakem na Slovensko. Jeho cesta na nádraží vede záměrně kolem studentských kolejí. Absolvent Univerzity Pardubice René Hroneš (43) vystudoval Fakultu ekonomicko-správní a nyní pracuje jako ředitel Skiareálu ve Špindlerově Mlýně. Pod jeho vedením získalo lyžařské horské středisko už čtyři Oskary.

V roce 2018 získal „Špindl“ Oskara za nejlepší lyžařské středisko v České republice. O jakou cenu jde?

Ano, již po čtvrté v řadě jsme získali ceny World Ski Awards za nejlepší lyžařské středisko u nás. V soutěži se každoročně utkají věhlasné lyžařské resorty z celého světa a sjedou se do rakouského Kitzbühelu.

Kdo rozhoduje o vítězi?

V soutěži hlasují přední odborníci na lyžařský průmysl a horské hoteliérství, ale i stovky tisíc lidí z široké veřejnosti. Moc si toho vážíme. Jsem celkově pyšný na to, kam se nám za těch šest let podařilo středisko posunout. Špindlerův Mlýn měl vždy pověst vyhlášeného střediska, ale my jsme posunuli jeho laťku mnohem výše.

Začínáme se přibližovat lyžařským střediskům v zahraničí?

Přestože jsou Krkonoše oproti resortům v Rakousku nebo třeba v Itálii malými horami, službami a úrovní se s nimi již porovnávat můžeme. Za uplynulé roky jsme do areálu investovali více než šest set milionů korun. Zásadně jsme zmodernizovali zasněžovací systém, zvýšili bezpečnost lyžování, rozšířili sjezdovky, vybudovali moderní vyhřívanou šestisedačku ve Svatém Petru a návštěvníkům nabídli i komfortní čtyřsedačku na Horních Mísečkách. Lidé si navíc nevybírají zimní střediska už jen podle počtu kilometrů sjezdovek, které rezort nabízí, ale je důležité jim nabídnout i přidanou hodnotu, komplexní zážitek. Proto se snažíme modernizovat také bary a restaurace, rozšířit atrakce. Chceme, aby si návštěvníci užili Špindlerův Mlýn na lyžích i bez nich, a to během dne i večera.

Co odborníci v soutěži hodnotí?

Hodnotí infrastrukturu, moderní přístupy, neusínání na vavřínech a posouvání střediska neustále dopředu. To vše máme. Hodně je ceněn náš inovativní přístup v oblasti prodeje skipasu – Gopass.  Jde o náš věrnostní program, který propojuje všechna střediska Tatry mountain resorts. Jedná se o světový trend, kdy si lyžaři mohou kupovat skipasy na internetu z pohodlí domova, a navíc za výrazně nižší cenu než na pokladnách. Letos jsme navíc zavedli samoobslužné automaty GOPASS TICKETS a na příští sezónu chystáme flexi ceny po vzoru slovenských středisek. Toto je oblast, ve které si dovolím říci, že jsme lídry v oboru. Rozhodně v evropském měřítku. Toto naše know-how je opravdu žádané a často k nám jej jezdí vyzkoušet i zástupci z řady zahraničních středisek.

Zní to od vás tak snově. Máte i nějaké rezervy?

Rezerv máme samozřejmě spousty, pořád je co zlepšovat. Modernizace je nikdy nekončící proces, takže z hlediska hardwaru máme před sebou další a další investice. V  současné době dává nejvíce zabrat nedostatek pracovních sil a jejich kvalita. Je to problém asi i v jiných oborech. Snažíme se ve všech našich činnostech přizpůsobit trendům, řadu procesů automatizujeme, ale některé služby zkrátka robotem nenahradíme. I tak jsme však největším zaměstnavatelem ve městě i regionu. Přes zimu máme přes 650 zaměstnanců a v létě bezmála dvě stovky.

Být ředitelem skiareálu. Je tohle zatím váš profesní vrchol, nebo máte ještě jiné ambice?

Po studiích jsem začínal v soukromém sektoru, v žádném případě jsem neměl plány budovat si kariéru. Všechny moje aktivity ale vždy mířily na hory a za sněhem. Je to zřejmě ovlivněno tím, že jsem se narodil a vyrůstal ve Špindlerově Mlýně a ke zdejšímu skiareálu jsem měl vztah odjakživa.

„Špindl“ je taková startovní čára.

První zkušenosti jsem nasbíral v rámci pořádání nejrůznějších akcía závodů. Když před šesti lety převzala Skiareál ve Špindlu do dlouhodobého nájmu společnost Melida, viděl jsem příležitost stát se součástí něčeho, co mé rodné město posune o zásadní kus dál. Přihlásil jsem se proto do nově otevřené pozice na marketingu, pak se stal marketingovým a obchodním ředitelem a od loňského roku ředitelem celé společnosti.

Je to dobrý pocit?

Je skvělé mít přímý a rozhodující vliv na to, jakým směrem se bude skiareál a zároveň hlavní tahoun byznysu ve Špindlerově Mlýně ubírat, jak bude v budoucnu naše horské středisko vypadat. Ano, je to v současnosti můj profesní vrchol. Skiareál je součástí nadnárodní společnosti Tatry mountain resorts (TMR) a její aktivity v rámci leisure byznysu se v Čechách stále rozrůstají. Spadá pod ni již i lyžařské středisko Ještěd, nově také golfové resorty Kaskáda Golf Rezort Brno a Ostravice. Svůj další růst vidím tedy nejen v řízení lokálního byznysu, ale i v řízení celorepublikových aktivit.

Studoval jste Fakultu ekonomicko-správní na Univerzitě Pardubice. Uplatnil jste získané znalosti v pozdějším zaměstnání?

Ano, studoval jsem věhlasnou „FESku“. Nevzpomínám si už přesně na název oboru, možná jsme ani tenkrát neměli žádnou další specializaci. Náplň studia ale odpovídá už názvu fakulty. Jde o široký záběr od poměrně detailního studia mikro a makro ekonomie, až po právní stránku problematiky. Tím, že byl záběr tak velký, musím uznat, že dříve nebo později jsem narazil na to, že využívám něco snad z každého předmětu, který jsem na FES studoval.

Věděl jste už na vysoké škole, kam budou směřovat vaše profesní kroky?

Jasně. Věděl jsem, že budou směřovat na hory a za sněhem. Jen jsem neměl příliš jasno v tom, jak znalosti ze školy využiji. Kromě specializace na nejvyšší úrovni vám dá vysoká škola hlavně i celkový přehled a rozhled. Naučí vás přemýšlet v širších souvislostech, naučí vás vnitřně si třídit podstatné od nedůležitého. Alespoň mně toto alma mater dala. Takže toto všechno jsem využil jak ve svém následném podnikání, tak i nyní ve vrcholné manažerské pozici.

Jak vzpomínáte na Pardubice a studentská léta?

Teď docela často. Tím, že je část byznysu, kterému se věnuji, na Slovensku a v Polsku, musím tam poměrně často cestovat. A autem je to přece jenom daleko, takže hodně využívám vlaky. No a nejbližší nádraží na hlavním tahu je pro mě právě v Pardubicích. Občas se schválně cestou na vlak projedu kolem studentských kolejí v Polabinách a zavzpomínám si. Vyhlášené kluby „Áčko“ a „Béčko“ byly centrem studentského života, kde nás tenkrát co týden bavily tehdy začínající neznámé kapely, jako třeba Vypsaná Fixa.

Ono se taky ledasco změnilo.

Jasně. Krásnou moderní knihovnu a studovnu „za nás“ tenkrát teprve stavěli, takže jsem si ji moc neužil. Otevřena byla, myslím, až v mém posledním ročníku. Celkově se hodně dopředu posunuly i samotné Pardubice, centrum města prošlo modernizací. Myslím si, že jestli pro mě byly Pardubice skvělým místem pro studium už tenkrát, tak v současné době to musí být naprosto úžasné. No a samozřejmě nesmím zapomenout ani na další pozitivum mých studentských let. Hned v prvním ročníku jsem si tu našel krásnou a chytrou slečnu, z níž se mi povedlo udělat krásnou a chytrou manželku. A jsme spolu dodnes (smích).

Co byste poradil studentům, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Musíte milovat, co děláte. Musí vám to být blízké, abyste to dělali rádi. Jenom tak to můžete dělat naplno a dobře. Mě osobně baví dělat lidem radost a na mé práci mám rád právě to, že jde o obor, za kterým jezdí lidé na dovolenou. Jsou plní očekávání a jezdí si čas strávený u nás a veškeré naše služby užít. Na nás je, abychom jejich očekávání splnili a aby na dovolenou rádi vzpomínali a chtěli se vrátit. V podstatě to máme strašně jednoduché, klienti k nám přijíždí nadšení, zážitek z dovolené jim můžeme maximálně zkazit. To samozřejmě myslím s nadsázkou. Zkrátka mě baví řídit firmu, která vytváří zážitkové produkty, ať už jde o lyžování, gurmánské záležitosti v našich horských restauracích a aprés-ski barech nebo další netradiční zážitky na horách.

Jaké to jsou?

Letos jsme například začali návštěvníkům nabízet zážitkové jízdy rolbou, zážitkové večeře, nocleh v expedičním táboře, kdy si mohou stát na jednu noc členem horské expedice a přečkat mrazivou noc ve stanu na vrcholcích Krkonoš, nebo třeba Picnic Tour – výlet rolbou s horským svařeným vínem, sýrovým fondue a prosecco sabráží.

Není pochyb o vašich organizačních schopnostech. V minulosti jste se podílel na přípravě sportovních snowboardových soutěží. Chystáte něco dalšího?

Hory a sníh mě odjakživa baví. Vždycky jsem proto své aktivity včetně těch pracovních směřoval do této oblasti. Pořádání nejrůznějších sportovních akcí, které souvisely s lyžemi nebo snowboardingem, tak bylo jednou z mých dřívějších aktivit. Před více než deseti lety jsem například stál se svou firmou u zrodu největší domácí snowboardové akce Snowjam, kterou se nám postupně podařilo vyprofilovat až na úroveň světového poháru ve snowboardingu. V průběhu let se nám tak povedlo dostat k nám do Špindlu světový závod, na kterém se předávali křišťálové glóby pro nejlepší závodníky celé série, a na který se v předolympijském roce pravidelně sjíždějí ti nejlepší jezdci z celého světa, aby získali potřebné kvalifikační body na Olympijské hry.

Že by další výzva?

To asi ne. Ve své současné profesi se již těmto organizačním věcem nemohu věnovat. Každopádně společnost, kterou řídím, často pořádá své vlastní sportovní a kulturní akce pro veřejnost. Jde třeba o tradiční Špindl Ski Opening, pravidelné menší eventy v průběhu zimy a letos se zásadně podílíme i na organizaci Světového poháru v lyžování žen. Ten se uskuteční 8. a 9. března ve Svatém Petru a i tady všude jsem schopen těžit ze svých organizačních zkušeností.

Kde se vidíte za deset let?

Já doufám, že stále na horách. V létě je tu krásně a v zimě padá sníh. A přál bych si, aby za deset let byl Skiareál Špindlerův Mlýn nejmodernější zimní středisko v Čechách s novými sjezdovkami a lanovkami a jednoznačně udával trendy v oblasti cestovního ruchu.

Univerzita Pardubice v rámci svého programu k 30. výročí sametové revoluce představila unikátní výstavu s názvem Za vaši a naši svobodu 1968-2018 o protestech proti okupaci Československa v roce 1968 ve státech komunistického bloku. Do Pardubic ji přivezla její patronka, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

„Informace o tehdejších protestech se do našich médií po roce 68 samozřejmě nedostaly a musíme poděkovat současným badatelům, že našli prameny a archivy k těmto případům a také ještě některé žijící svědky a účastníky těchto statečných činů. Mnozí mladí lidé si dnes asi nedovedou představit, jak takové protesty jejím vrstevníkům změnily život a jak vysokou cenu za projevení svého postoje tenkrát zaplatili,“ komentoval výstavu předseda správní rady Univerzity Pardubice a 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Výstava byla vytvořena z dokumentů, fotografií a na základě autentických svědectví pamětníků, které pořídili v letech 2008 až 2018 Adam Hradilek, Petr Blažek, Štěpán Černoušek, Michaela Stoilova a další badatelé Ústavu pro studium totalitních režimů. Popisuje osudy protestujících, jejich vzpomínky a kombinuje je s dokumenty ze sovětských, polských, maďarských, německých, bulharských a českých archivů bezpečnostních složek a osobních archivů.

 Výstava je putovní a byla představena například ve Washingtonu, Permu nebo v Kyjevě.

Ve foyeru Auly Arnošta z Pardubic bude výstava umístěna do 8. března.

Článek byl převzat z aktualit Pardubického kraje.

Chcete stoupnout na trhu práce i sami před sebou? Pomůžeme vám poznat svět a podpořit váš profesní a osobnostní růst. Studijní pobyt za hranicemi České republiky rozšíří vaše obzory, získáte celoživotní vzpomínky a nedocenitelné zkušenosti. Poznáte novou kulturu, vypilujete cizí jazyk, najdete přátele z celého světa a vyzkoušíte si jiný životní styl i způsob vzdělávání. Celý pobyt je podpořen stipendiem, které v průměru činí 450 EUR za každý měsíc pobytu.

Můžete si vybrat studijní pobyt nebo praktickou stáž.

Veškeré podrobnější informace a potřebné formuláře. Tak neváhej a pojď si změnit život. Přihláška

Také pro vás chystáme Erasmus+ Day – veletrh studia v zahraničí, kde je možné získat informace přímo od studentů, kteří na Erasmus + vyrazili. Uskuteční se 20. 2. 2019. Podrobnější informace budou brzy.

Erasmus+ Day na Dopravní fakultě Jana Pernera bude probíhat 27. 2. 2019 od 9:00 – 15:00. Chystáme pro vás prezentace studentů z DFJP, kteří se studijního pobytu nebo pracovní stáže zúčastnili,  dozvíte se veškeré informace k přihláškám, které partnerské univerzity si můžete vybrat, apod.

Ing. Lenka Machačová

Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP