Ve funkci je měsíc a připadá si jako na horské dráze. Když už se zdálo, že pomalu končí pandemie koronaviru, začala válka. Dění na Ukrajině samozřejmě ovlivňuje taky akademickou sféru.

„Není čas na prostoje. Museli jsme se potýkat se situací na národní i mezinárodní scéně. Připravujeme rozpočet. Do toho se dostává inflace, růst cen energií. Přidává se vpád ruských ozbrojených sil na Ukrajinu. Pevně věřím, že nám to zatím jde,“ doufá nový rektor Univerzity Pardubice Libor Čapek.

S Ruskem nic

Na protest proti vojenské agresi se pardubická univerzita rozhodla vypovědět dohody o spolupráci s ruskými univerzitami. „Projednali jsme to i s děkany všech sedmi fakult. Jednomyslně jsme se shodli. Dohody jsou základem pro mobilitu studentů, spolupráci akademických pracovníků a podobně. Není tam dopad na současné studenty z jakékoliv země. Univerzity by sice měly být ze své povahy apolitické, ale momentální bezprecedentní vývoj vyžaduje určité kroky.“

Univerzita Pardubice symbolicky i konkrétně podpoří ukrajinské studenty. „Celkem jich u nás teď studuje 131. Domluvili jsme se na jejich podpoře. Zároveň podpoříme případné studenty z ukrajinských univerzit, kteří by měli zájem u nás dostudovat. Vyžaduje to shodu s našimi studijními programy v českém anebo anglickém jazyce. Můžou přejít do krátkodobého studijního pobytu a následně můžou od podzimu pokračovat ve standardním studijním programu,“ popisuje rektor.

Kromě toho funguje i Akademická poradna Univerzity Pardubice. Nabízí pomoc všem, kteří se kvůli válečnému konfliktu ocitli v těžké situaci. K dispozici jsou odborníci, psychologové. Nabídky už ve zvýšené míře využívají hlavně zahraniční studenti.

Návaznost a čerstvý vítr

Libor Čapek je jedenáctou osobností v čele pardubické vysoké školy. Ve funkci vystřídal Jiřího Málka. „Byl jsem členem předchozího vedení a velice rád bych navázal na dobré aktivity. Samozřejmě pevně věřím, že si lidé všimnou našeho relativně mladého týmu a že přineseme nějaké prvky inovace.“

Co se konkrétně bude dít? „Musíme jednoznačně profilovat univerzitu do jejích silných stránek, které má napříč všemi sedmi fakultami. Jsme multidisciplinární a je potřeba si jasně říct, ve kterém oboru chceme oslovit studenty pro profesní studijní programy víc zaměřené na praxi. Někde naopak cílíme na akademické studijní programy orientované na znalosti studentů. Ve vědě je podle mě potřeba víc shlukovat odborníky do větších skupin, ideálně napříč obory. Skupinka dvou tří lidí má omezené možnosti konkurování velkým mezinárodním skupinám.“

Nový rektor sám univerzitu v Pardubicích absolvoval. Stalo se tak roku 1998 v oboru fyzikální chemie. „Pak jsem měl tu čest pracovat 6 let v Praze v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského ve skupině Blanky Wichterlové. Mohl jsem se podílet na významných evropských projektech. Mnohé znalosti a dovednosti jsem uplatnil při nástupu na Univerzitu Pardubice v roce 2005.“

Text je se svolením převzatý z Českého Rozhlasu Pardubice.

Na Univerzitě Pardubice studují ve stínu války na Ukrajině mladí lidé napříč kontinenty. Podporujeme naše studenty ve studiu, v jejich aktivitách, vážíme si, že si vybrali naši univerzitu pro svůj další osobnostní rozvoj.

Dovoluji si v tuto chvíli požádat všechny studenty, ale také pedagogy a akademiky bez ohledu na státní příslušnost, aby respektovali demokratické hodnoty a postoj naší země k tomuto válečnému konfliktu.

Zároveň žádám všechny o zachování takového postoje, který nebude diskriminovat jakoukoliv skupinu studentů nebo akademiků.

Žádám o toleranci, vstřícnost, slušnost. A děkuji vám za to.

prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.
rektor Univerzity Pardubice

foto Milan Reinberk

24. 2. 2022

My, ruští vědci a vědečtí novináři, vyjadřujeme rozhodný protest proti válečným akcím, které zahájily ozbrojené síly naší země na území Ukrajiny. Tento fatální krok vede k ohromným lidským obětem a podrývá základy vytvořeného systému mezinárodní bezpečnosti. Odpovědnost za rozpoutání nové války v Evropě leží plně na Rusku.

Pro tuto válku neexistují žádné rozumné důvody. Snahy využít situaci na Donbase jako důvod k rozšíření vojenské operace nepůsobí důvěryhodně. Je zcela zřejmé, že Ukrajina nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost naší země. Válka proti ní je nespravedlivá a zcela nesmyslná.

Ukrajina byla a zůstává zemí nám blízkou. Mnozí z nás máme na Ukrajině příbuzné, přátele a kolegy ve vědecké práci. Naši otcové, dědové a pradědové společně bojovali proti nacismu. Rozpoutání války kvůli geopolitickým ambicím vedení Ruské federace, vedeným pochybnými historiosofickými fantaziemi, je cynickou zradou jejich památky.

Vážíme si ukrajinské státnosti, která spočívá na skutečně fungujících demokratických institucích. S porozuměním přijímáme evropskou volbu našich sousedů. Jsme přesvědčení o tom, že všechny problémy ve vztazích našich dvou zemí mohou být řešeny mírovou cestou.

Rozpoutáním války se Rusko odsoudilo k mezinárodní izolaci, do postavení psance. Znamená to, že my vědci se nyní nemůžeme normálně věnovat svojí práci: vždyť vědecké bádání je nemyslitelné bez plnohodnotné spolupráce s kolegy z jiných zemí. Izolace Ruska od okolního světa znamená dalekosáhlou kulturní a technologickou degradaci naší země bez jakýchkoliv pozitivních perspektiv. Válka s Ukrajinou je krokem do prázdna.

S hořkostí si uvědomujeme, že naše země, která spolu s dalšími republikami bývalého SSSR přinesla rozhodující vklad k vítězství nad nacismem, se nyní stala strůjcem nové války na evropském kontinentu. Požadujeme okamžité ukončení všech vojenských akcí namířených proti Ukrajině. Žádáme respektování suverenity a územní celistvosti ukrajinského státu. Žádáme mír pro naše země.

originál se seznamem podpisů (k 27. 2. 2022 4100 signatářů) na https://trv-science.ru/2022/02/we-are-against-war-all/

Akademický senát Univerzity Pardubice odsuzuje ozbrojenou agresi ze strany Ruské federace vůči svobodné a suverénní Ukrajině. Vrcholní představitelé Ruské federace svými činy hrubě porušují Chartu OSN, občanům Ukrajiny upírají právo žít v míru a spolupodílet se na základě svobodného a demokratického rozhodování na směřování vlastní země.

V souvislosti se vzniklou situací Akademický senát Univerzity Pardubice vyjadřuje podporu všem občanům Ukrajiny, kteří tuto agresi odmítají, a naléhavě žádá Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR, rektora Univerzity Pardubice a děkany jednotlivých fakult Univerzity Pardubice o zvážení reálných kroků, jimiž lze do budoucna přispět k zlepšení složité životní situace ukrajinských studentů a akademiků.

Usnesení podporují senátoři Akademického senátu Univerzity Pardubice a senátoři všech sedmi senátů fakult Univerzity Pardubice. 

„Vyjadřuji podporu občanům Běloruska a Ruské federace, kteří nesouhlasí s počínáním státních představitelů a cením si odvahy těch, kteří svůj postoj prezentují veřejně.
Děkuji vedení univerzity a fakult za dosavadní kroky a podporu Ukrajiny. Činí to s plnou podporou celé akademické obce." 
Ing. Petr Bělina, Ph.D., předseda Akademického senátu UPCE

Vedení Univerzity Pardubice odsoudilo bezprecedentní ruskou invazi, která nevykazuje žádnou úctu k principům demokracie a základním hodnotám Evropské unie ve 21. století. Univerzita Pardubice symbolicky i konkrétně podpoří své studenty z Ukrajiny. Zároveň se rozhodla na protest proti vojenské agresi vypovědět dohody o spolupráci s ruskými univerzitami.

Univerzita Pardubice ukončí veškeré formy spolupráce s Ruskem, včetně smluv s partnerskými vysokými školami. „Ruská agrese porušuje principy Charty OSN a je mířena proti suverénnímu státu Ukrajina. Vzhledem k bezprecedentním událostem posledních dní jsme se rozhodli vypovědět dohody o spolupráci mezi Univerzitou Pardubice a univerzitami v Rusku,“ uvedl rektor prof. Libor Čapek.

Pardubická vysoká škola nabízí pomoc všem, kteří se kvůli válečnému konfliktu ocitli v těžké situaci. Studentky i studenti, kteří jsou zasaženi současnou válečnou situací, mají možnost  využít Akademickou poradnu Univerzity Pardubice (APUPA) a vyhledat pomoc odborníků i psychologů. Na poradnu se již několik dnů obracejí ve zvýšené míře zahraniční studenti. Více zde: Poradenství pro studenty | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Vedení Univerzity Pardubice prostřednictvím děkanů všech fakult nabízí studentům mimořádné stipendium, pokud se dostanou do tíživé situace. 

Univerzita Pardubice a všichni děkani jejích sedmi fakult plánují vyjít vstříc rovněž studentům, kteří kvůli válečnému konfliktu budou mít problém splnit všechny povinnosti spojené se studiem.

Univerzita Pardubice, kde nyní studuje 131 ukrajinských studentů, je připravena přijmout na krátkodobé studijní pobyty další studenty z válkou zasažené Ukrajiny. Pro začátek nabízí přijetí desítky studentů z partnerských univerzit v Kyjevě, Lvově, Mariupolu, Užhorodu nebo v Charkově. Těmto studentům nabídne krátkodobý studijní pobyt včetně stipendií a k tomuto účelu vyčlenilo vedení školy částku 1,6 milionu korun. Vysokoškolákům univerzita nabídne i dlouhodobou možnost studovat v českých i anglických studijních programech. Univerzita se pokusí v příštích týdnech domluvit další ubytovací kapacity, aby mohla podpořit více ukrajinských studentů.

Univerzita i její fakulty se připojují k veřejným sbírkám v ČR a vyzývá své zaměstnance i studenty, aby pomohli. Více zde - Pomáháme Ukrajině | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Vedení Univerzity Pardubice podporuje prohlášení České konference rektorů (ČKR), Akademie věd ČR a dalších organizací.

https://www.crc.muni.cz/en/documents/resolutions/crc-statement-on-the-war-in-ukraine

https://www.crc.muni.cz/dokumenty/usneseni/prohlaseni-ckr-k-valce-na-ukrajine

https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-CR-vyjadruje-podporu-Ukrajine-jejim-vedcum-nabidne-staze/ 

28. února 2022

Mgr. Martina Macková,
vedoucí oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

 Vedení Univerzity Pardubice je znepokojeno současným vývojem na Ukrajině.  

Vedení univerzity společně s děkany všech 7 fakult Univerzity Pardubice podporují v souladu s Chartou Spojených národů územní celistvost a suverenitu Ukrajiny.

 „Eskalace napětí na ukrajinsko-ruské hranici je více než znepokojující. Je třeba si vážit hodnot demokracie, stejně jako principů Charty OSN. Na Univerzitě Pardubice studují společně studenti z různých kontinentů bez rozdílu pohlaví, etniky, kultury a vyznání,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Byl na Sibiři, v Mongolsku, ale i v Číně. Cestoval v komfortu i ve vozech vytápěných uhlím. Svůj koníček propojil Petr Vnenk se studiem na Dopravní fakultě Jana Pernera a výzkumem.

Jste velký fanoušek železnice. Je doprava na ní bezpečná?

Jsem o tom přesvědčený. Nehody, které se občas stanou, jsou samozřejmě neštěstím, ale ve srovnání se silniční dopravou je ta železniční stále bezpečnější. Když k nehodě dojde, musí se zapracovat na tom, aby se už neopakovala.

Zabýváte se bezpečností na železnici. Na co se konkrétně zaměřujete?

Zabýváme se železniční infrastrukturou, konkrétně problémem napětí v bezstykové koleji, kvůli kterému může docházet k vybočení koleje nebo lomu kolejnic. Tyto dva typy poruch vycházejí z vlastností bezstykové koleje. Zatímco dříve cestující při jízdě poslouchali specifický zvuk…

Takový drnčivý zvuk…

Přesně tak. Ten vznikal, když dvojkolí přejíždělo přes kolejnicové styky, kde jedna kolejnice končila a druhá začala. U nás se od 30. let pracovalo na odstranění těchto styků a vytvoření bezstykové koleje. Zjistilo se, že kolejnice je možné svařit do nekonečně dlouhých pásů, čímž dojde k odstranění zvuku. Proto je dnes jízda vlaku už plynulá a tichá.

Měly styky nějakou funkci?

Ano, umožňovaly ocelové kolejnici dilatovat, tedy tepelně se roztahovat nebo smršťovat. Když se styky svaří, už to nejde. Kolejnice se ale i přesto chce nahříváním roztáhnout, ale nemůže, a proto v ní roste osové mechanické napětí. Je to podobné, jako když do horniny nateče voda a zamrzne. Led má větší objem než voda, proto hornina popraská.

To se může stát i kolejnici…

Ano, může se stát, že trať kolej neudrží. Když se chce kolejnice smrštit a nemůže, dojde k jejímu přetržení – mluvíme o lomu kolejnice. V létě se chce zase roztáhnout, ale nemá kam, takže napětí překročí kritickou mez a dojde k vybočení koleje, kdy kolej vytvoří esíčko a roztáhne se do strany či nahoru.

Když vlak na takovou kolej vjede, může vykolejit. Vy ale máte projekt, který nehodám může zabránit. Co s kolejemi děláte?

Snažíme se zjistit, jaké napětí v kolejnici v určitou chvíli je, jelikož v současné době neexistuje spolehlivá metoda, která by to měřila. Je celá řada destruktivních metod, kdy můžeme kolejnici rozříznout a sledovat, o kolik se zkrátí. Z toho lze počítat napětí, které v ní bylo, než jsme ji rozřízli.

To ale vyžaduje vlakovou výluku…

Přesně tak. Je to drahé, náročné a musíte zavřít trať, tudíž se to nedělá. Rádi bychom proto našli nedestruktivní metodu. Zatím žádná z těch, které odborníci zejména v USA testovali, se nedokázala v praxi prosadit. My používáme snímače, které se nazývají tenzometry a snímají deformace. Chceme jimi zjistit, jak se bezstyková kolej v čase deformuje.

Jak to funguje?

Kolejnice svařujeme při neutrální teplotě, při níž je v materiálu nulové napětí. Tenzometry nalepenými ještě před svařením zjišťujeme, jak se kolejnice v různých časech deformuje. V hustém lese se může více smrštit a na prosluněné pláni zase roztáhnout. Díky snímačům můžeme celou změnu zaznamenat. Když se metoda osvědčí v praxi, může ji Správa železnic začít využívat ke sledování své železniční sítě a například snížit rychlost vlaku v místech, kde hrozí porucha koleje.

Další váš projekt je Erasmus +. O co se jedná?

Je to mezinárodní projekt, který se zabývá vzděláváním v oblasti železnic a na kterém spolupracujeme s univerzitami a soukromými firmami z různých zemí, jako je Turecko, Rakousko a Velká Británie. Cílem je sjednotit systém odborného vzdělávání v železniční oblasti a získat kvalifikace pro různé činnosti v této oblasti. V Evropě máme totiž částečně jednotnou, tedy interoperabilní železniční síť. V praxi to znamená, že český vlak může jet třeba do Portugalska. Každá železniční správa může mít své normy, jak trať postavit, ale i přesto musí umožnit českému vlaku bezpečně projet.

Lze projet do Portugalska?

Ano, ale stále je tam z hlediska interoperability celá řada překážek. Problém je například v jiné napěťové soustavě. Dalšími problémy jsou také jiná návěstidla, vlakové zabezpečovače a podobně. Jsou ale i evropské zabezpečovače, což je například ETCS – ten když se rozšíří, nebude opravdu problém, aby vlak vyjel z Prahy a skončil třeba v Lisabonu.

Která země, co se týče železnice, by nám mohla jít příkladem?

Osobně se mi líbí, jak funguje železniční doprava v Japonsku, kde mají vysoký modal split, což je procento cest uskutečněných vlakem. Z Evropy je to švýcarská železnice.

Jezdíte při cestách po Evropě autem, nebo vlakem?

Vlakem jezdím rád nejen po Evropě. Cestovat vlakem po Evropě, kde jsou husté a kvalitní železniční systémy, je výborná volba. Třeba na Islandu ale není v současné době železnice, takže auto se občas hodí, a v takovém případě je to opodstatněné.

Zažil jste nějaké dobrodružství během svých cest?

Na svém prvním zahraničním pobytu v Bulharsku v roce 2010 jsem se vydal vlakem ze Sofie do Varny. Jelikož jízda trvala asi devět hodin, vybral jsem si noční vlak. Když jsem večer přišel na nástupiště, ucítil jsem vůni uhlí. Zjistil jsem, že pojedeme vlakem, jehož vozy jsou vytápěné tuhými palivy. Ve vlaku bylo velmi přetopeno, přestože jsme si po nástupu sundali všechny svršky, bylo nám velké horko. Jenže topič si cestou nejspíš zdřímnul, protože během jízdy teplota začala klesat a při příjezdu do Varny jsme seděli v kupé promrzlí a od úst nám stoupala pára. Po výstupu jsme zamířili rovnou do nádražního bufetu pro horkou polévku.

Za železniční tematikou hodně cestujete. Kde jste třeba byl?

Byl jsem například v Japonsku na železničním kongresu k výročí 50 let šinkansenu i na různých železničních veletrzích – v Birminghamu ve Velké Británii, ve Francii nebo na veletrhu INNOTRANS v Německu. Účastnil jsem se také letní univerzity, kterou organizovalo ASEFEdu. Konala se v Číně, Rusku a Mongolsku a během jednoho měsíce jsme navštívili několik vysokých škol a objeli okruh osmi tisíc kilometrů.

Jak se cestuje po železnici v Mongolsku?

Výborně, protože je tam velmi jednoduchá železniční síť. Jedna trať vede napříč zemí a k ní je jen pár odboček a nákladní trať na východě. Na hlavní trati jezdí mezinárodní vlaky mezi Ruskem a Čínou, v nichž je cestování velmi pohodlné, jelikož v některých vlacích jsou ubytovací vozy, kde má každý své lůžko.

Zabýval jste se tam i doručováním zásilek kočujícím mongolským pastevcům…

Během letní univerzity jsme zároveň plnili různé úkoly. Náš tým měl pro jednu dodavatelskou společnost vyřešit problém doručování zásilek kočujícím mongolským pastevcům, kteří nemají trvalé bydliště. Bydlí v jurtě, kterou si po čase sbalí, a migrují. Pár týdnů jsou na pastvě, až ovce trávu spasou, pokračují dál.

Jaká jste navrhli řešení?

Projekt jsme řešili ve vlaku na Sibiři, kde nebyl internet, takže jsme měli omezené možnosti dělat rešerše a podobně. Pro zjednodušení identifikace lokalit jsme navrhli využití systému 3 words address, kdy lze na jakémkoliv místě určit adresu pomocí pouhých tří výrazů. Navrhli jsme také doplňkový systém, který pastevcům umožňoval na vůz, který jim zásilku přivezl, naložit své zboží, například ovčí vlnu, aby vůz nejel zpátky prázdný. Jak projekt nakonec dopadl, ale nevím.

Při cestování po Evropě často nepostřehneme, že jsme přejeli hranice. Z rusko-mongolských hranic máte ale jinou zkušenost…

Cestování vlakem po Evropě je velmi plynulé, ale v Asii hranice mezi státy stále existují a způsobují značná zdržení. Když jsme v ubytovacím voze jeli z Irkutsku do Ulánbátaru přes rusko-mongolskou hranici, přišla nám průvodkyně říct, že dvě hodiny před příjezdem do pohraniční přechodové stanice se zamyká toaleta a odemyká se půl hodiny po odjezdu ze stanice.

To je dlouhá doba…

Když si spočítáte, že se toaleta v Rusku zavře dvě hodiny před stanicí, nějakou dobu vlak stojí na hranici, pak přejede do první stanice v Mongolsku, která je také pohraniční, takže se v ní také nějakou dobu stojí, a tato „nezbytnost“ se otevře až půl hodiny po odjezdu, tak vám z toho vyjde několik hodin. Klidně i šest.

Je místo, kam byste se chtěl vlakem svézt?

Takových míst je celá řada, například v Ekvádoru je železniční trať, která sjíždí ze čtyř a půl tisíce metrů nad mořem k pobřeží. Před pár lety se tam dokonce dalo cestovat na střechách vozů, to bych si docela rád zkusil.

Proč byste doporučil studovat Dopravní fakultu Jana Pernera?

V současné době je velký nedostatek odborníků na techniku, zejména v železniční oblasti. Pokud tedy vystudujete železniční technický obor, můžete si sami vybírat, kde chcete pracovat a čemu se chcete věnovat. V současné době se intenzivně připravuje výstavba vysokorychlostních tratí v Česku, což si vyžádá spoustu dalších odborníků. Správa železnic má navíc na každém oddělení nedostatek lidí. Pokud vás tedy zajímá doprava a železnice, pojďte sem studovat.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Univerzita Pardubice se opět představila budoucím studentům na veletrhu vysokých škol Gaudeamus v Praze. Uchazeči se potkali se zástupci všech 7 fakult univerzity.

Kromě nabídky všech potřebných informací ke studiu a přijímacímu řízení na Univerzitě Pardubice vtáhli vysokoškoláci z Dopravní fakulty Jana Pernera zájemce do hry. Připravili totiž zajímavou soutěž, která simuluje skutečné fyzikální podmínky a děje při rozjíždění vlaku. Její algoritmy se používají při simulačních výpočtech dynamiky železničních vozidel. Hra je pro dva kráče – jeden ovládá lokomotivu a snaží se rozjet, zatímco druhý hráč mu pro to zhoršuje podmínky.

Zaujmout budoucí studenty bylo cílem také prezentace Fakulty zdravotnických studií s výukovými modely. Ty využívají studenti napříč všemi studijními programy, speciálně při nácviku modelových situací ve Zdravotnickém záchranářství a Porodní asistenci. Návštěvníci veletrhu Gaudeamus si ale mohli vyzkoušet také pomůcky a modely, které slouží k edukaci prevence onkologických onemocnění, nácviku správné manipulace s novorozencem nebo model prevence SBS (Shaken Baby Syndrom) - Syndromu třeseného dítěte.

Celkové informace o možnostech studia na Univerzitě Pardubice lze najít na studuj.upce.cz nebo jako video Den otevřených dveří Univerzity Pardubice - YouTube.

Univerzita Pardubice se opět představuje budoucím studentům na veletrhu vysokých škol Gaudeamus v Praze. Se zástupci všech 7 fakult univerzity se uchazeči o studium mohou potkat od 25. do 27. ledna na výstavišti PVA Expo Praha v hale číslo 4. Celkové informace o možnostech studia na Univerzitě Pardubice lze najít na studuj.upce.cz nebo jako video Den otevřených dveří Univerzity Pardubice - YouTube.

Kromě nabídky všech potřebných informací ke studiu a přijímacímu řízení na Univerzitě Pardubice zkusí vysokoškoláci z Dopravní fakulty Jana Pernera vtáhnout zájemce do hry.  Připravili totiž zajímavou soutěž, která simuluje skutečné fyzikální podmínky a děje při rozjíždění vlaku. Její algoritmy se používají při simulačních výpočtech dynamiky železničních vozidel. Hra je pro dva kráče – jeden ovládá lokomotivu a snaží se rozjet, zatímco druhý hráč mu pro to zhoršuje podmínky.

Zaujmout budoucí studenty je cílem také prezentace Fakulty zdravotnických studií s výukovými modely. Ty využívají studenti napříč všemi studijními programy, speciálně při nácviku modelových situací ve Zdravotnickém záchranářství a Porodní asistenci. Návštěvníci veletrhu Gaudeamus si ale mohou vyzkoušet také pomůcky a modely, které slouží k edukaci prevence onkologických onemocnění, nácviku správné manipulace s novorozencem nebo model prevence SBS (Shaken Baby Syndrom) - Syndromu třeseného dítěte.

Nerozhodným uchazečům pomohou přednášky jednotlivých vysokých škol, testovací centrum nebo poradenský servis. Univerzita Pardubice se představí na přednáškách všechny tři dny veletrhu. V úterý 25. ledna (13:05 – 13:25 hodin), ve středu 26. ledna (13:25 – 13:45 hodin) a ve čtvrtek 27. ledna (9:50 – 10:10 hodin).

Akce nabízí návštěvníkům možnosti studia na 244 univerzitách, vysokých školách, fakultách, vyšších odborných školách a jiných vzdělávacích institucích. Studenti si mají šanci vybrat z více než 7 000 studijních oborů. Na veletrhu jsou zastoupeny univerzity a vysoké školy z osmi zemí světa, a to z České republiky, Rakouska, Francie, Německa, Irska, Spojených arabských emirátů, Velké Británie a Maďarska.

I letos jsme zapojení do tradiční Tříkrálové sbírky, kterou připravila Oblastní charita Pardubice. Její zahájení na Univerzitě Pardubice si vzal na starost rektor prof. Jiří Málek společně s vedením univerzity.

Organizátoři doufají, že jim zachováte přízeň i v této náročné době a přispějete do tříkrálových pokladniček, aby mohli z vybraných darů nadále poskytovat své služby na profesionální úrovni a dále je rozšiřovat.

V budově rektorátu Univerzity Pardubice jsou umístěny 2 pokladničky, do kterých je možno přispět. Hlavní z nich je umístěna u vstupu do budovy rektorátu, u recepce, druhá je pak u sekretariátu kanceláře rektora.

Tříkrálová sbírka na UPCE probíhá v době od 6. do 12. ledna 2022.