Kanál Dunaj–Odra–Labe by sice zákazníky našel, ale zboží vhodného pro lodní dopravu je málo. Řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice málo. Trendy v logistice se podle něj soustředí na rychlost. Vzdálenost dopravy zboží z Číny by se vybudováním průplavu zkrátila, ale prodražilo by ji další překládání zboží. Čína chce dát navíc přednost vybudování železničního koridoru.

Můžeme si říct, kudy by zboží putovalo, kdyby vznikl kanál Dunaj–Odra–Labe?

V podstatě by došlo ke zkrácení přepravy. Lodě, které směřují z Číny, by dopluly do Středozemního moře. Odpadla by cesta kolem Španělska do Německa.

Dostali bychom se do Středozemního moře, do Bulharska do přístavu Konstanta, tam by se přeložilo na lodě říční a následně by pluly k Rakousku a Slovensku, kde by začal náš plánovaný kanál.

Byla by doprava po kanálu Dunaj–Odra–Labe levnější?

Z pohledu výkonu námořní dopravy by lodě nepluly tak dlouhou vzdálenost, došlo by ke zkrácení, lze proto hovořit o úsporách. Z hlediska časového hovoříme o zkrácení v řádech dnů.

Při posuzování celkové výhodnosti dopravy je třeba uvažovat o tom, že dochází k dalším překládkám. Když lodě plují přímo do Německa, tam dojde k přeložení na drážní dopravu. Pokud bychom pluli přes Konstantu, tam dochází k dalším logistickým operacím. Finančně by tam byla úspora na zkrácení trasy lodí, nicméně došlo by k navýšení nákladů z hlediska logistických operací.

Jaké jsou tedy trendy v dopravě v současné době?

V současné době největší množství lodí putuje po moři prostřednictvím kontejnerových lodí z Číny, nicméně Čína delší dobu deklaruje, že by vybudovala Hedvábnou stezku, která by využívala několik dopravních módů. Hlavní by byla drážní doprava.

U drážní dopravy lze předpokládat její následné využívání. Pokud bude mít ten koridor pro vlaky z Číny dostatečnou kapacitu, tak ho budou dopravci využívat. Různé firmy už zkouší využívat vlaky z asijských zemí, když tam budou překonány nějaké drobné porodní potíže, tak budou tento způsob dopravy preferovat.

Zaplnil by se kanál, našel by si svoje zákazníky?

Domnívám si, že zákazníky by si našel, ale trend logistiky je soustředěn na rychlost. Ale zboží vhodného pro lodní dopravu není tolik, aby byl kanál plně využíván. Domnívám se, že v dnešní době firmy slyší na čas, ten je dominantní. Stačí se podívat na situaci, která je na kanálu Dunaj–Rýn–Mohan.

Podívejte se na videorozhovor

Rozhovor byl převzat z ct24.ceskatelevize.cz

Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Za poslední čtyři roky vzrostl počet zahraničních studentů přijíždějících přes program Erasmus do Česka o téměř 30 %. Zatímco v akademickém roce 2014/2015 se jich zúčastnilo studijního pobytu nebo praktické stáže 8359, v minulém akademickém roce (2017/2018) to bylo už 10 839.
Za tu dobu přijelo nejvíc studentů ze Španělska – téměř šest a půl tisíce, dále pak z Francie, Slovenska, Turecka a Německa. Nejmenší zájem je u studentů z Lichtenštejnska, těch přijelo pouhých 12.

„Evidujeme výrazný nárůst. Zahraniční studenti oceňují širokou nabídku předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zajištění ubytování na univerzitních kolejích, atraktivní polohu České republiky v srdci Evropy a snadnou dopravní dostupnost,“ vysvětluje zájem studentů vedoucí komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce Lucie Durcová. Podle ní je Česko populární i proto, že je cenově příznivé. Svou roli hraje také skutečnost, že se řadí mezi nejbezpečnější země světa.

Vzhledem k téměř každoročnímu nárůstu očekává Dům zahraniční spolupráce podle Durdové vyšší počet zahraničních studentů i v letošním akademickém roce, celková čísla ale budou k dispozici až v září.

V minulém akademickém roce přijížděli studenti nejčastěji na Univerzitu Karlovu v Praze, druhou nejoblíbenější byla Masarykova Univerzita v Brně a třetí České vysoké učení technické v Praze. „V první desítce nejoblíbenějších univerzit se objevuje zastoupení měst takto: pětkrát Praha, třikrát Brno, jednou Ostrava a jednou Olomouc,“ shrnula Durcová.

Atraktivní jsou i jiná města než Praha

U studentů oblíbená Univerzita Karlova eviduje za letošní akademický rok oproti tomu předešlému sice jen minimální nárůst, z 925 na 935 studentů, zato ale podle předběžně přihlášených očekává v následujícím roce výrazně vyšší zájem. „Dle počtu v tuto chvíli nominovaných studentů na rok 2019/2020 se domníváme, že zde opět k nárůstu dojde a překonáme hranici 2000 přijíždějících studentů Erasmus za jeden akademický rok,“ uvedla Ivana Herglová z Odboru zahraničních vztahů Univerzity Karlovy.

Pro zahraniční studenty jsou ale stále atraktivnější i města mimo Prahu. Například na Univerzitě Pardubice vzrostl zájem o Erasmus o třetinu. „V posledních třech letech je rekordní zájem o Erasmus pobyt. Ročně přijede asi 200 studentů,“ uvedla vedoucí vnějších vztahů Univerzity Pardubice Martina Macková.

„Do Pardubic láká cizince také kultura a poznávání, protože město je dopravní křižovatkou, odkud je dobré spojení kamkoliv po republice i v rámci Evropy. Zahraniční studenti si oblíbili národní večery, výlety do Prahy, Karlových Varů, na Sněžku nebo třeba do Českého Švýcarska, které univerzita organizuje,“ dodala Macková.

Dlouhodobě se Česko umísťuje v počtu přijíždějících zahraničních studentů na 11. místě ze 34 států v programu. „V roce 2016/2017 jsme 11., ale pro rok 2017/2018 jsme se určitě museli v žebříčku posunout minimálně o jedno místo nahoru, protože to k nám přijelo 10 839 Erasmus studentů,“ komentovala poslední dostupná data Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce. 

Článek byl převzat z CT24.ceskatelevize.cz

Stále přijímáme přihlášky do bakalářského studia. Jednotlivé fakulty Univerzity Pardubice vypisují 2. kola přijímacích řízení následovně. 

Představujeme portál pro uchazeče evolUPCE. Web, kde se dočteš vše o přijímačkách a oborech. Přidej se k nám, buď součástí evolUPCE. 

Podej si přihlášku ke studiu

Vážení zájemci o studium,

děkan Dopravní fakulty Jana Pernera vyhlašuje 2. kolo přijímacího řízení do bakalářských oborů:

➡️ Dopravní marketing, management a logistika,
➡️ Technologie a řízení dopravy (Technologie a řízení dopravních systémů nebo Logistické technologie),
➡️ Dopravní stavitelství,
➡️ Dopravní prostředky (Kolejová nebo Silniční vozidla)
➡️ Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě.

Přihlášky můžete podávat od 1. 7. 2019 do 31. 8. 2019

Přijímací zkouška se nekoná. Musíte však dodat úředně ověřené kopie maturitního vysvědčení a konečného vysvědčení z posledního ročníku střední školy do 15. 9. 2019.

Přihlášky ke studiu lze podávat elektronickou formou. Přihláška se netiskne a na fakultu se nezasílá. Po registraci e-přihlášky je vygenerováno oborové číslo uchazeče. Na stejné internetové adrese lze následně sledovat stav přihlášky.

Poplatek za přijímací řízení činí 500,- Kč. Hradí se bankovním převodem nebo platební poukázkou (výhradně složenkou typu A). Administrativní poplatek je nevratný.

U obou typů přihlášek je platbu třeba poukázat na účet Univerzity Pardubice,

Další podrobnosti k přijímacímu řízení 

V úterý 18. června 2019 byli na Galavečeru v Betlémské kapli oceněni soutěžící 16. ročníku celostátní soutěže ČESKÁ DOPRAVNÍ STAVBA, TECHNOLOGIE, INOVACE ROKU 2018. Již tradičně byli oceněni také úspěšní řešitelé z řad studentů technických vysokých škol. Ti nejúspěšnější si odnesli nejenom diplom, ale i zajímavé finanční odměny.

Univerzita Pardubice je hrdým partnerem této akce a úspěchu dosáhl student a studentka Dopravní fakulty Jana Pernera.

Prvním oceněným byl Bc. Jan Fadrhons, který získal CENU rektora Univerzity Pardubice (v kategorii CENY REKTORŮ). Pan Fadrhons byl oceněn za práci „Experimentální analýza způsobů vyztužování betonu čedičovou tkaninou“. Student získal také finanční odměnu ve výši 20 000 Kč.

Ing. Petra Sekyrková zvítězila v kategorii CENY DĚKANŮ a odnesla si tak CENU děkana Dopravní fakulty Univerzity Pardubice. Za svoji práci „Změna organizace dopravy na vybrané křižovatce silnic I/36 a III/32225“ získala finanční odměnu 10 000 Kč.

Oceněným studentům gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů!

Ing. Lenka Machačová

Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP

Na konci minulého roku přednášel Vedoucí Logistiky značky p. Jiří Cee o Zelené logistice na Škoda Auto Vysoké škole (ŠAVŠ) a na Univerzitě v Pardubicích (UPCE).

Vyhlásil pro studenty soutěž o GREEN Projekt pro logistiku ŠKODA AUTO. Cílem soutěže bylo podpořit zájem studentů a iniciovat logistická řešení, která by přispěla k ochraně životního prostředí napříč logistickými procesy Logistiky ŠKODA AUTO.

Projekty měly být zaměřeny na již existující řešení na trhu pro úsporu emisí CO2, inovace v obalovém hospodářství a „zelené“ skladování.

Dne 23. 5. 2019 se uskutečnilo finále soutěže ve Škoda Auto na půdě Logistiky značky pod záštitou p. Jiřího Cee – garanta Zelené logistiky pro koncern VW. Studenti představili své projekty vedoucímu Logistiky značky a zástupcům týmu Zelené logistiky.  

Do finále za Univerzitu Pardubice byly vybrány 3 projekty. Zvítězil projekt „SMART PODLAHA“, který představila sl. Šárka Vančurová, studentka 1. ročníku magisterského studia.

Projekt navrhoval využití „ smart“ podlahy na frekventovaná místa v závodě.  Toto řešení přináší další cestu, jak získávat obnovitelnou energii.

Za ŠAVŠ postoupily do finálového představení 4 projekty.  Nejúspěšnější projekt „ Využití nových typů palet pro obalové hospodářství“ představili jeho autoři – studenti 3. ročníku bakalářského studia Rustam Osmanov, František Datinský a Khannanov Kirill.

Projekt oslovil myšlenkou eliminovat negativní dopady na životní prostředí v rámci obalového hospodářství.  Přínosem pro logistiku by mělo být snížení hmotnosti palet a využití recyklovatelných surovin.

Všichni studenti byli odměněni reklamními předměty a pro vítěze je připravena speciální cena s GREEN tématikou.

„Velice mě těší, jak studenti využili možnost prezentovat své nápady a jejich zapálení pro věc. Právě proto dlouhodobě podporuji spolupráci s vysokými školami. Studenti nám dávají jiný úhel pohledu na logistiku a doufám, že do budoucna je uvítáme v našich řadách.“ uvedl Jiří Cee, Vedoucí Logistiky značky.

Jednotlivé náměty studentů se dále rozpracovávají týmem Zelené logistiky a vyhodnocuje se přínos jednotlivých řešení pro Logistiku ŠKODA AUTO.

Chcete se vzdělávat komplexně ve všech oblastech dopravy? Podejte si přihlášku do navazujícího studia do 15. 8. 2019.

V navazujícím magisterském studiu Dopravní fakulty Jana Pernera na Vás čeká více než desítka oborů. Studenti se věnují dopravnímu stavitelství i dopravním prostředkům. Zaměřují se na management, marketing a logistiku, ale také elektrotechnické systémy v dopravě.

Není rozhodující, jestli vás to táhne spíš dohlížet na stavbu, nebo se chcete radši věnovat řízení dopravy či informatice. Tak jako tak možná brzy povýšíte až do vysokého managementu. A pokud na to chcete jít trochu jinou cestou, naučíme vás třeba marketing.

Můžete se vzdělávat v těchto oblastech dopravy:

➡️ Dopravní marketing, management a logistika,
➡️ Technologie a řízení dopravy,
➡️ Dopravní stavitelství,
➡️ Dopravní prostředky (Kolejová nebo Silniční vozidla)
➡️ Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě.

Přes dvě miliardy korun, nové budovy, učebny, laboratoře. To je výsledek podpory, kterou od Evropské unie dostala Univerzita Pardubice. Letos je to přesně 15 let od vstupu České republiky do EU, a my si výročí společné Evropy rádi připomínáme.

Díky projektům z EU měla univerzita možnost studentům zmodernizovat učebny, posluchárny i  laboratoře, v některých případech se postavily celé nové budovy nebo zavedly elektronické informační zdroje v univerzitní knihovně. Nejvýznamnějšími investicemi, které mohla škola s pomocí evropských peněz uskutečnit, jsou Univerzitní IT pro vzdělávání a výzkum  - UNIT, Centrum materiálů a nanotechnologií - CEMNAT, Výukové a výzkumné centrum v dopravě- VVCD, ale také Chemické elektronické informační zdroje pro VaV - ChemEIZ, Výukový areál Polabiny – VAP.

Velký význam pro Univerzitu Pardubice má podpora výzkumu, například ERC Starting grant pro vědce Dr. Ing. Jana Macáka – CHROMTISOL (v rámci programu HORIZON 2020). Ten své bádání zaměřil na novou generaci hybridních fotovoltaických článků a od ERC získal finanční podporu v hodnotě 45 milionů korun. Pomoc z projektu získal také projekt projekt „Hmotnostní spektrometrie při hledání lipidových biomarkerů pro včasnou diagnostiku rakoviny“ (MASSCAN), který vede prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. Ten získal podporu v českém programu ERC CZ, navazujícím na ERC program vyhlašovaný Evropskou výzkumnou radou.

„Je důležité, aby naše univerzita nabízela studentům i vědcům to nejmodernější zázemí pro jejich růst a dobré výsledky. Zároveň ale chceme poskytovat velmi kvalitní výuku, mít zajímavé obory, a také být dobrým a atraktivním zaměstnavatelem. Možnosti, které členství v Evropské unie poskytuje, nám k tomu pomohly a stále pomáhají,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Z aktuálního Operačním programu (OP VVV) dnes univerzita realizuje hned několik projektů, které budou znamenat inovaci a modernizaci studijních programů (Bc. – Ph.D.), a také modernější infrastrukturu.

Peníze z EU podporují také pracovní a studijní výměny akademiků a vysokoškoláků. Univerzita se v roce 2004 zapojila do programu Socrates/Erasmus,  Erasmus a později Erasmus+, který dává možnosti sbírat zahraniční zkušenosti tisícům studentů i akademiků. V rámci programu Erasmus+, stráví každý rok více jak 100 studentů Univerzity Pardubice semestr na zahraniční vysoké škole a přibližně stejný počat cizinců přijíždí do Pardubic. Dnes nabízí Univerzita stáže a studijní pobyty v rámci programu Erasmus+ v 36 zemích a do dalších desítek zemí její studenti i akademici mohou vyjet v rámci jiných programů či bilaterálních smluv.

2004 Od tohoto roku řeší Univerzita Pardubice projekty EU (Operační programy, Rámcové programy EU – HORIZON 2020 a 5. – 6. RP, Erasmus). 2 miliardy korun získala z EU, zhruba 90 miliónů korun dodala z vlastních zdrojů.

Letos podala univerzita několik projektů, na které žádá podporu z Evropské unie. Jedním z nich je projekt Kvalita a profilace vzdělávacích aktivit na Univerzitě Pardubice, který cílí na kvalitnější vzdělávání zaváděním nových metod výuky, vyšším počtem předmětů nově vyučovaných v angličtině, podporou distančního vzdělávání, akreditací nových studijních oborů a  posílením internacionalizace. Další projekt Investiční podpora vzdělávacích aktivit na UPa  má přinést kvalitu do vzdělávací infrastruktury a kromě vysoké kvality výuky zlepšit přístup znevýhodněných skupin. Univerzita také žádá o projekt na HR strategii rozvoje Univerzity Pardubice, který pomůže rozvoji lidských zdrojů a řízení výzkumné organizace, zjednoduší administrativu a vytvoří příjemnější pracovní prostředí. Cílem je získat ocenění HR Award.

Univerzita rostla i díky podpoře státu. Nejvýznamnější investicí v její historii a zároveň jednou z největších staveb v resortu vysokých škol je stavba moderního areálu Fakulty chemicko-technologické. Od veřejné soutěže v roce 2001 a zahájení výstavby v roce 2005 to trvalo 4 roky než do nových poslucháren usedli první studenti. Stavba za 1,3 miliardy korun získala hned po dokončení v roce 2009 hlavní cenu v prestižní architektonické soutěži Grand Prix architektů.

Významné projekty Univerzity Pardubice podpořené z EU:

• Univerzitní IT pro vzdělávání a výzkum – UNIT.
  Rekonstrukce historicky cenného a památkově chráněného objektu univerzity na moderní, špičkově technicky informačně a technologicky vybavené zázemí pro výuku, specializované laboratoře a učebny vybavené nejmodernějšími IT technologiemi a rozvoj struktury doktorských programů
• Centrum materiálů a nanotechnologií - CEMNAT
  Hlavním cílem projektu bylo zmodernizovat stávající univerzitní infrastrukturu na nám. Čs. Legií, která umožnila zvýšit kvalitu vzdělávání a realizovat inovace v magisterských a doktorských, materiálově orientovaných studijních programech na Univerzitě Pardubice. Součástí byly také nově vzniklé učebny s novými přístroji.
• Výukové a výzkumné centrum v dopravě- VVCD
  Výstavba zcela nového odborného centra centra rozvíjejícího vzdělávání a výzkumné aktivity Dopravní fakulty Jana Pernera UPa, které je vybaveno nejmodernějšími technologiemi dostupnými v oblasti dopravy pro zkvalitnění výuky studentů ve všech stupních vysokoškolského vzdelávání s vazbou na potřeby praxe.
• Výukový areál Polabiny – VAP
• Nový výukový areál nahradil nevyužívaný areál těžkých laboratoří DFJP, rozšíříl výukové a výzkumné zázemí hlavního kampusu Univerzity Pardubice. Přeměnou prostoru na posluchárny a laboratoře, vznikl nový univerzitní bufet a v atriu nového objektu také klidová zóna s Lavičkou Václava Havla.
• Chemické elektronické informační zdroje pro VaV – ChemEIZ.
  Univerzitní knihovna získala elektronické informační zdroje. Dalším cílem projektu byla optimalizace síťového prostředí a obnova hardwarového a softwarového vybavení v rešeršních studovnách, nové tiskárny, počítače a knižní skenery.

Co účastníkům dal Erasmus+? 

• Více než 70 % si po návratu lépe uvědomuje, čemu se chtějí v profesním životě věnovat
• 80 % získalo zaměstnání do tří měsíců po získání diplomu
• Přes 90 % se lépe naučilo pracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se Evropany

Program Erasmus+ zvyšuje úspěšnost studentů v osobním i profesním životě a pomáhá vysokým školám více inovovat. Vyplývá to ze dvou nových nezávislých studií, které zveřejnila Evropská komise.

Obě rozsáhlé studie, založené na hodnocení a připomínkách téměř 77 000 studentů a vysokoškolských pracovníků a více než 500 organizací, měřily a analyzovaly přínos programu pro jeho hlavní účastníky. Z výsledků je patrné, že díky Erasmu+ jsou mladí lidé v Evropě více připraveni na novou digitální éru a umí se lépe prosadit v budoucím pracovním životě. Program má také pozitivní vliv na vysoké školy, které díky němu více inovují, intenzivněji se zapojují do mezinárodních projektů a lépe reagují na potřeby pracovního trhu.

Závěry studií s potěšením komentuje komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics: „Je úžasné pozorovat, jak se mladí lidé, kteří programem prošli, dokážou úspěšně pohybovat na moderním trhu práce a v rozmanitější společnosti. Absolventi Erasmu+ se cítí být lépe připraveni na nové výzvy, mají lepší profesní vyhlídky a více si uvědomují, co jim Evropská unie v každodenním životě přináší. Vysoké školy zapojené do tohoto programu se vyznačují nejen větší otevřeností světu, ale ze své pozice mohou také lépe reagovat na potřeby pracovního trhu.“

Studie ukázaly především toto:

• Erasmus+ pomáhá studentům s profesní orientací a pomáhá jim rychleji získat práci.

Více než 70 % studentů, kteří se programu zúčastnili, si podle svých slov lépe uvědomuje, čemu se chce po návratu ze zahraničí ve své budoucí pracovní kariéře věnovat. Zkušenosti odjinud těmto studentům také umožňují přehodnotit svá studia tak, aby více odpovídala jejich ambicím. Ze studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání také vyplynulo, že 80 % absolventů bylo zaměstnáno do tří měsíců od získání diplomu a 72 % absolventů považuje zahraniční zkušenosti za faktor, který jim pomohl získat první práci. Devět z deseti absolventů programu Erasmus+ uvedlo, že dovednosti a zkušenosti získané v cizině uplatňuje v každodenní práci. Program řeší nesoulad mezi požadovanými a nabízenými schopnostmi tím, že se soustředí na rozvoj „měkkých“ a mezioborových dovedností, které zaměstnavatelé potřebují.

• Erasmus+ zesiluje pocit přináležitosti k Evropě

Přes 90 % studentů, kteří se do programu zapojili, se také naučilo lépe pracovat a spolupracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se být Evropany. Nejsilněji se tento výsledek programu projevuje u studentů, kteří před jeho absolvováním nebyli o smyslu EU příliš přesvědčeni, a u studentů, kteří se vydali na pobyt do země s většími kulturními rozdíly. Nejvíce se s EU ztotožňují absolventi Erasmu+ pocházející z východní Evropy. 

• Erasmus+ podporuje digitální transformaci a sociální začlenění

Většina zapojených vysokých škol je díky projektům spolupráce v rámci tohoto programu lépe připravena na digitální transformaci. Využíváním nových technologií a inovativních výukových metod se zlepšuje jejich schopnost inovovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Akademičtí pracovníci, kteří využili Erasmu+, do svých hodin častěji zvou lidi z praxe – zaměstnance z různých podniků do své výuky zapojuje 60 % z nich. Z jejich „nemobilních“ kolegů tak činí jen 40 %. Více než 80 % akademiků uvádí, že se na základě zkušeností ze zahraničí rozpracovávají inovativnější studijní osnovy. Dvě třetiny zúčastněných vysokých škol navíc konstatovaly, že celounijní projekty rovněž přispívají k většímu sociálnímu začlenění a ve vysokém školství pomáhají bránit diskriminaci.

Ze studií dále vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali. Jejich povolání mají také větší mezinárodní rozměr a je u nich dvakrát pravděpodobnější, že budou pracovat v zahraničí. Program Erasmus+ rovněž podporuje podnikání. Každý čtvrtý projekt spolupráce přispěl k podnikatelskému vzdělávání a zintenzivnil podnikání. Třetina projektů pomohla vytvořit spin-offy či start-upy.

Souvislosti

V rámci programu Erasmus+ se během let 2014 až 2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 miliony studentů a pracovníků vysokých škol. Ve stejném období bylo poskytnuto financování EU na téměř 1 000 strategických partnerství Erasmus+ mezi vysokoškolskými institucemi a na 93 znalostních aliancí mezi vysokými školami a podniky. Více než 40 % z těchto partnerství a aliancí vybavovalo studenty a akademické pracovníky prospektivními dovednostmi v souvislosti s problematikou životního prostředí a změny klimatu, s energetikou a zdroji, s digitalizací a s podnikáním.

Dvě zmiňované studie (studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání a studie zkoumající strategická partnerství a znalostní aliance Erasmus+ ve vysokoškolském vzdělávání) posuzovaly dopad programu na dvě hlavní skupiny účastníků: jednotlivce a organizace.

V první studii bylo analyzováno téměř 77 000 účastnických reakcí, včetně odpovědí zhruba 47 000 studentů, 12 000 absolventů a 10 000 vysokoškolských pracovníků. Závěry druhé studie se zakládají na reakcích 258 strategických partnerství a znalostních aliancí Erasmus+ (zastupujících 504 organizací), kterým bylo v letech 2014–2016 poskytnuto financování, a na 26 podrobných případových studiích.

Článek byl převazt z europa.eu. 

Chcete se vzdělávat komplexně ve všech oblastech dopravy? Podejte si přihlášku na naši fakultu do 31. 5. 2019.

Můžete se vzdělávat v těchto oblastech dopravy:

➡️ Dopravní marketing, management a logistika,
➡️ Technologie a řízení dopravy (Technologie a řízení dopravních systémů nebo Logistické technologie),
➡️ Dopravní stavitelství,
➡️ Dopravní prostředky (Kolejová nebo Silniční vozidla)
➡️ Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě.

Informace k navazujícímu studiu.